Polovicou výroby exportu sa v rámci našej VHJ
podieľame na vývoze do ZSSR, kde nemáme ani
jednu zahraničnú reklamáciu.
U výrobkov, ktoré vyrábame pre našich
odberateľov, predstavujú reklamácie a nepodarky
menej ako desatinu percenta z výroby tovaru a majú
stále klesajúcu tendenciu tak, ako rastie kvalifikácia
pracovníkov i úroveň technickej prípravy
a technológie výroby.
Nemôžeme byť spokojní s tým, že
v novom závode vyrábame cca 50 % strojov s nízkymi
technickoekonomickými parametrami. Tieto okolnosti vyvíjajú
potom na našich odberateľov, hlavne v odbore mäsa,
tlak na dovoz mäsostrojov nielen zo socialistických
štátov, ale aj z kapitalistických krajín.
Je to spôsobené nedostatočnou kapacitou výskumno-vývojovej
základne nášho odborového podniku, ktorú
tvorí 20 výskumných pracovníkov. Táto
základňa však nestačí pre celý
široký vyrábaný sortiment držať
krok s technickou úrovňou ani v rámci krajín
RVHP. V snahe dať čo najviac nových výrobkov
dochádza k tomu, že do výroby sa zaraďujú
konštrukčne a technologicky nedoriešené
výrobky bez komplexnej prípravy náradia a
prípravkov - samozrejme, na úkor kvality a spoľahlivosti.
V tomto prípade by bolo zrejme výhodnejšie
zaplniť túto medzeru vo výskume a vývoji
využitím licencií a posilnením VVZ.
Doriešenie organizácie závodu podľa jednotného
organizačného poriadku strojárskych podnikov
by zrejme prispelo na skvalitnenie všetkej našej práce
v rámci rezortu MPVŽ.
Vážené súdružky a súdruhovia,
o podmienkach a predpokladoch na zvýšenie kvality
výrobkov sme podrobnejšie hovorili na schôdzi
Snemovne ľudu v októbri tohto roku, pretože práve
technická úroveň, kvalita a spoľahlivosť
strojov a zariadení značne ovplyvňujú
efektívnosť výroby a produktivitu práce
aj v ostatných odvetviach národného hospodárstva.
Vo svojom vystúpení som uviedol i ďalšie
prípady, lebo zvyšovanie kvality výrobkov je
záležitosť všetkých odvetví
a všetkých závodov.
Z poznatkov získaných z poslaneckých prieskumov,
ktoré sme realizovali v rôznych podnikoch a závodoch
vyplýva, že podmienky na zvyšovanie kvality výrobkov
je možné zhrnúť do dvoch skupín.
Prvú skupinu tvoria prípady, kde dosiahnutie vyššej
kvality je závislé na špeciálnych predpokladoch,
ktoré sa za súčasných podmienok nedajú
realizovať okamžite. Tieto prípady súvisia
obvykle s novými investíciami, dovozom špeciálnej
techniky alebo meracích prístrojov i nákupom
licencie, napr. na výrobu veľkoplošných
integrovaných obvodov a pod.
Druhú skupinu, a väčšiu, tvoria prípady,
kde lepšiu kvalitu výrobkov možno dosiahnuť,
ale ju nedosahujeme tak z dôvodov nezodpovednosti pri dodržiavaní
výrobných predpisov a niekedy i z lajdáctva,
ako aj konštrukčnými chybami alebo projekčnou
nedoriešenosťou, a napokon organizačným
nedoriešením a nedôslednosťou v celej oblasti
riadenia kvality výrobného podniku alebo závodu.
To všetko znova potvrdzuje význam komplexného
prístupu k problémom a domnievam sa, že v tejto
oblasti máme najväčšie rezervy, ktoré
je nutné využívať pri plnení plánu
v roku 1978 tak, ako je to uložené v uznesení
9. zasadnutia ÚV KSČ. Ďakujem za pozornosť.
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kožíkovi.
Odpolední jednání bude řídit
místopředseda Federálního shromáždění
a předseda Sněmovny národů s. Hanes.
Jako první v pokračující rozpravě
vystoupí poslankyně Kohoutová.
Soudružky a soudruzi poslanci, pokračovat budeme přesně
ve 13.00 hodin.
(Jednání přerušeno v 11.40 hod.)
(Jednání opět zahájeno ve 13.00 hod.)
(Řízení schůze převzal místopředseda
FS a předseda SN D. Hanes.)
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Vážené Federálne zhromaždenie,
súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, pokračujeme
v rozprave k vládnemu návrhu zákona o štátnom
rozpočte československej federácie na rok
1978. Slovo má poslankyňa Vlasta Kohoutová,
pripraví sa poslanec František Fejfuša.
Poslankyně V. Kohoutová: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
při posuzování návrhu státního
rozpočtu mě nesmírně zaujala část,
týkající se plánovaných výdajů
na společenskou spotřebu v nevýrobní
sféře. Částky, které naše
socialistická společnost vydává na
tuto oblast, jsou, pravda, úctyhodné. V roce 1978
mají výdaje přesáhnout již 111
mld Kčs, což je více než 46 % z celkových
výdajů státních rozpočtů.
Myslím, že oprávněně můžeme
ve společenské spotřebě tak, jak ji
zabezpečuje socialistická společnost, spatřovat
určité významné prvky rozdělování
podle potřeb. Tento způsob rozdělování
má ovšem tak jako i odměna za práci,
těsnou vazbu na dosahované hospodářské
výsledky. A tak i zde v plné míře
platí zásada, že rozdělovat z celospolečenských
zdrojů můžeme jen tolik, kolik jsme dokázali
svou prací vytvořit. Náš stát
zabezpečuje všem československým občanům
rozsáhlá práva, která kladou velké
nároky na státní rozpočet. Všichni
naši občané mají právo na práci,
na ochranu zdraví a na lékařskou péči,
na hmotné zabezpečení ve stáří,
pokud se nemohou zúčastnit pracovního procesu,
mají právo na bezplatné vzdělání,
rodinám s dětmi poskytuje stát řadu
podpor a finančních úlev. Tento vysoce humánní
vztah společnosti ke každému občanu,
ten už dnes pokládáme za jakousi samozřejmost,
ale máme tato práva pouze proto, že jsme státem
socialistickým.
Protože pracuji již dlouhá léta ve zdravotnictví,
je mi tato oblast pochopitelně nejbližší.
Ze své praxe v Ústavu pro péči o matku
a dítě v Praze-Podolí mohu potvrdit, kolik
odborné péče, pozornosti, ale i finančních
prostředků je věnováno našim
ženám-rodičkám a novorozencům.
Například náklady na jedno pediatrické
lůžko za rok činí více než
50 tis. Kčs a připočítáme-li
k tomu i výzkum, bez něhož se lékařská
věda nemůže obejít, náklady vzrostou
na necelých 91 tis. Kčs.
Ještě vyšší jsou náklady na
porodnické lůžko. Bez výzkumu je to
téměř 54 tis. Kčs a včetně
výzkumu činí náklady více než
94 tis. Kčs za jeden rok.
Z návrhu rozpočtu víme, že na neinvestiční
výdaje na zdravotnictví je plánováno
téměř 18 mld Kčs a proti letošnímu
roku to znamená zvýšení o 4,6 %.
Naše socialistická společnost vydává
na zdravotní péči opravdu vysoké částky.
Jsem přesvědčena, že tyto prostředky
vytvářejí dobrou finanční základnu
pro to, aby zdravotnictví mohlo v celém rozsahu
plnit úkoly, které mu byly uloženy XV. sjezdem
KSČ.
Jsem poslankyní v Praze 4, na jednom z největších
pražských obvodů. Je pravda, že v poskytování
zdravotní péče není tento obvod bez
problémů. Staví se nová sídliště
a ne vždy dokážeme současně s nárůstem
počtu obyvatel zabezpečovat komplexní zdravotní
službu. Před několika měsíci
bylo na jednání pléna Obvodního národního
výboru podrobně posuzováno, jak je na obvodě
zajišťována zdravotní péče
a jaká opatření budou učiněna
pro její další zkvalitnění.
Tak například v oblasti služeb obvodních
lékařů jsou zřizovány nové
zdravotnické obvody v souvislosti s růstem obyvatelstva.
Dnes je na území Prahy 4 už 60 zdravotnických
obvodů a je počítáno s jejich dalším
nárůstem v nových sídlištích.
Zvlášť potěšitelné je, že
se současně v mém obvodě daří
zřizovat také nová závodní
zdravotní střediska a lépe kádrově
a materiálně vybavovat stávající.
To je také konkrétní odpověď
na úkol XV. sjezdu KSČ, kterým je uloženo
zkvalitnit zdravotní péči v územních
a závodních obvodech.
Nemálo starostí máme na obvodě s rozšiřováním
sítě jeslí. V loňském a letošním
roce byly vybudovány jesle o kapacitě 200 míst.
Ale současně bylo mimo provoz asi 160 míst
pro nedostatek personálu, nemocnosti pracovníků
a provádění některých rekonstrukčních
prací. Dnes se situace už podstatně zlepšila,
ale přesto je škoda, že nemůže být
plně využita veškerá jeselská kapacita,
protože každé neumístěné
dítě v jeslích znamená, že jeho
maminka nemůže nastoupit do pracovního procesu
a národní hospodářství je tak
ochuzováno o pracovní síly, kterých
je zejména v Praze velký nedostatek.
Nemenší pozornost je v mém volebním
obvodě věnována péči o staré
a dlouhodobě nemocné občany. Tuto práci
zajišťují kromě pečovatelek 2 lékaři
a 12 zvlášť pro tuto práci skolených
zdravotních sester.
Další prohloubení zdravotní péče
bude znamenat dokončení výstavby ústřední
polikliniky v roce 1979. Bude zajišťovat základní
služby pro 60 tis. obyvatel a některé tak zvané
nadstavbové odborné služby pro 200 tis. občanů.
Ve svém vystoupení jsem mohla pochopitelně
ukázat jen rámcově na rozvoj zdravotní
péče, který je zajišťován
v mém volebním obvodu. Podobné pozitivní
příklady bylo jistě možné uvést
i z řady dalších míst v obou našich
republikách.
Socialistická společnost vytváří
všechny rozhodující podmínky pro to,
aby naše zdravotnictví mohlo se ctí plnit všechny
náročné úkoly, které tomuto
odvětví uložil XV. sjezd KSČ.
Mnoho však záleží na samotných
zdravotnických pracovnících, jak tyto podmínky
využijí, zda dokáží dobrou organizací
práce, vlastní iniciativní a obětavou
prací k tomuto cíli aktivně napomáhat.
Víc než na ostatních pracovištích
právě ve zdravotnictví záleží
na etice a morálce, na dobrém přístupu
k pacientům. Miliardy vložených prostředků
do oblasti zdravotní péče by mohly být
znehodnocovány nevhodným jednáním
s pacienty. Myslím si, že i těmto otázkám
bychom měli věnovat zvýšenou pozornost.
Ještě bych se chtěla zmínit o jedné,
podle mého mínění velmi důležité
oblasti - to je o zásobování obyvatelstva
léčivy a zdravotnickým materiálem.
Z předloženého návrhu rozpočtu
vidíme, že na jejich zabezpečení jsou
výdaje plánovány v rozsahu 4,2 mld Kčs,
nárůst v porovnání s letošním
rokem je vyšší o 8 %. Je to téměř
jedna čtvrtina z celkových výdajů,
plánovaných na zdravotnictví, nejde o nijak
malou položku. Domnívám se, že by otázkám
zásobování i hospodaření s
léčivy měla být trvale věnována
zvýšená pozornost ze strany obou ministerstev
zdravotnictví. Je sice pravda, že v posledních
letech došlo v tomto směru k výraznému
zlepšení, ale stále není tato oblast
bez problémů. Někdy i drobné nedostatky
plynulosti zejména v distribuci běžných
léků vyvolávají zbytečně
roztrpčení nemocných.
Počtem lékařů i zdravotních
sester na počet obyvatel patříme na přední
místo ve světě. Přibývají
nám nové nemocnice, polikliniky a další
zdravotnická zařízení. Mnohá
z nich jsou vybavena nejúčinnější
zdravotnickou technikou. Je tedy plně v rukou zdravotníků,
aby s odpovědností řádného
hospodáře naplňovali významné
humánní poslání socialistického
zdravotnictví.
Členové obou výborů pro sociální
politiku oceňují starost, péči i vysoké
finanční zabezpečení, které
vynakládá naše socialistická společnost
na oblast zdravotní péče, v níž
se denně realizuje humánnost politiky Komunistické
strany Československa, poskytující rozsáhlé
sociální jistoty všem našim občanům.
Děkuji za pozornost.
Předsedající předseda SN D. Hanes:
Ďakujem poslankyni Kohoutovej. Slovo má poslanec František
Fejfuša.
Poslanec SN F. Fejfuša: Vážený
soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté, v plánu na rok
1978 máme vynaložit 31,2 % národního
důchodu na investiční činnost za účelem
zabezpečení dalšího plánovitého
rozvoje naší společnosti. Představuje
to částku 163,96 mld Kčs, z toho pro hospodářské
organizace 131,1 mld Kčs a rozpočtové organizace
32,9 mld Kčs. V plánu na rok 1978 vycházíme
v zásadě z koncepce 6. pětiletého
plánu a závěrů XV. sjezdu KSČ.
Závěry 6. zasedání ÚV KSČ
o úkolech a rozvoji československého stavebnictví
po XV. sjezdu KSČ a nově 9. zasedání
ÚV KSČ ukládají velmi rozsáhlé
a náročné úkoly v investiční
výstavbě, a to nejen stavebním organizacím,
ale i ostatním dodavatelským odvětvím.
Přitom je nutné mít na zřeteli, že
méně je někdy více, že jenom
mnoho úkolů ještě není zárukou
úspěchu.
Plnění investiční výstavby
za 10 měsíců činí 96,6 mld
Kčs, což je o 4,6 % více než ve stejném
období loňského roku. Rostly též
dodávky strojů a zařízení o
6,5 %, zatímco plán stanovil 5,3 %. Avšak za
stejné období vzrostly stavební práce
jen o 3,4 %, zatímco plán předpokládá
zvýšení o 7,9 %. Tempo růstu je tedy
opačné než stanoví plán. Stále
ještě se opožďuje uvádění
důležitých kapacit do provozu. Za tři
čtvrtletí roku tak nebylo uvedeno do provozu v termínu
plných 18 kapacit. Na druhé straně bylo 10
kapacit uvedeno do provozu v předstihu. S rostoucím
rozsahem vynakládaných prostředků
by měla pochopitelně stoupat odpovědnost
za to, že budou také vždy co nejefektivněji
využity. Zatím není situace v přípravě
investičních akcí uspokojivá. Zkušenosti
přesvědčivě dokazují, že
zárukou dosažených příznivých
výsledků v této oblasti byl vždy angažovaný,
cílevědomý přístup všech
zúčastněných složek a dodržování
přijatých organizačně technických
a kontrolních opatření, stanovených
norem a postupů. Bylo tomu tak všude tam, kde jednotlivé
akce se opíraly o dobrou předprojektovou a projektovou
přípravu. Včasné zabezpečení
této předprojektové a projektové přípravy
vyžaduje bezpodmínečnou souhru všech zúčastněných
partnerů. V příštím roce by se
proto důkladná péče o projektovou
přípravu měla stát jedním ze
základních faktorů nutných k zahajování
nových staveb, neboť, jak dosavadní zkušenosti
ukázaly, jedině tak lze zajistit plynulý
průběh staveb a jejich včasnou realizaci.
Dosažení takovéhoto stavu má své
výchozí předpoklady již v úrovni
samotné předrealizační etapy a v úrovni
podkladů získávaných pro odpovědné
posuzování a schvalování akcí.
Je třeba, aby předmětem řešení
byly především jen takové investiční
záměry, které představují z
celospolečenského hlediska vždy efektivní
přínos a jsou plně zdůvodněny
naléhavostí odvětvových nebo oblastních
potřeb.
Za žádných okolností by nemělo
docházet k tomu, aby byl schválen projektový
úkol u staveb nad 5 mil. Kčs, aniž by byl dohodnut
dodavatelský systém a určeni všichni
přímí dodavatelé. Takto vytvořené
předpoklady by nesporně pomohly zrychlovat tempo
výstavby a odstranily by pozdější příčiny
skluzu, kterých je stále dostatek. Zkušenosti
z výstavby nových provozů a závodů
v průmyslu a v zemědělství ukazují,
že i když se často v technických a ekonomických
zprávách uvádí návratnost za
10 let, skutečnost je mnohdy jiná. Známe
příklady, kdy se návratnost z původních
10 let prodlužuje na 15-20 let, čímž se
investice prodražují. Měla by být proto
v příštích letech mnohem důrazněji
uplatňována taková doba návratnosti,
jak ji předpokládá projekt a stanoví
plán.
Mohu to dokumentovat z mého vlastního volebního
obvodu na výstavbě provozu na výrobu termické
kyseliny fosforečné v závodě Fosfa
Břeclav-Poštorná, kde byl určován
stavební dodavatel Pozemní stavby Gottwaldov dodatečně,
což způsobilo opožděné zahájení
stavby o jeden rok. Zařízení pro tuto výrobu
bylo kontrahováno v SSSR a sovětští
dodavatelé započali s plněním dodávek
v dohodnutém termínu. Toto zařízení
muselo být konzervováno, aby dlouhodobým
skladováním nedošlo k jeho poškození.
Je možno konstatovat, že dodávky zařízení
ze Sovětského svazu jsou jak materiálově,
tak i výrobně kvalitní a kompletní.
Dodaná jednotka je světové úrovně
a při zkušebním provozu se neprojevují
žádné závady. I přes počáteční
uvedené nedostatky bude zásluhou obětavosti
všech pracovníků uvedena výroba ve stanoveném
termínu, tj. do konce tohoto měsíce, do provozu.
Zkušební provoz jednotlivých agregátů
byl zahájen již v září letošního
roku. Pro rok 1978 je stanoven plán výroby 18 200
tun kysličníku fosforečného, který
bude splněn. Též rozpočtové náklady
ve výši 132 mil. Kčs budou do konce roku beze
zbytku vyčerpány.
Z hlediska rozvoje závodu mají v Poštorné
připravenu dokumentaci na další schválenou
výstavbu. Jsou dohodnuty kapacity a kontrahování
dodávky zařízení z SSSR na výrobu
fosforečné soli - krmného dikalciumfosfátu
pro živočišnou výrobu, který je
dosud dovážen ze zahraničí za devizy.
Tato výstavba v celkové hodnotě 155,6 mil.
Kčs i přes již vynaložené náklady
13 mil. Kčs a uzavřené kontrakty na zařízení
se Sovětským svazem zůstává
otevřenou otázkou, zda se bude či nebude
stavět, i když se jedná o chemický průmysl.