Polovicou výroby exportu sa v rámci našej VHJ podieľame na vývoze do ZSSR, kde nemáme ani jednu zahraničnú reklamáciu.

U výrobkov, ktoré vyrábame pre našich odberateľov, predstavujú reklamácie a nepodarky menej ako desatinu percenta z výroby tovaru a majú stále klesajúcu tendenciu tak, ako rastie kvalifikácia pracovníkov i úroveň technickej prípravy a technológie výroby.

Nemôžeme byť spokojní s tým, že v novom závode vyrábame cca 50 % strojov s nízkymi technickoekonomickými parametrami. Tieto okolnosti vyvíjajú potom na našich odberateľov, hlavne v odbore mäsa, tlak na dovoz mäsostrojov nielen zo socialistických štátov, ale aj z kapitalistických krajín.

Je to spôsobené nedostatočnou kapacitou výskumno-vývojovej základne nášho odborového podniku, ktorú tvorí 20 výskumných pracovníkov. Táto základňa však nestačí pre celý široký vyrábaný sortiment držať krok s technickou úrovňou ani v rámci krajín RVHP. V snahe dať čo najviac nových výrobkov dochádza k tomu, že do výroby sa zaraďujú konštrukčne a technologicky nedoriešené výrobky bez komplexnej prípravy náradia a prípravkov - samozrejme, na úkor kvality a spoľahlivosti. V tomto prípade by bolo zrejme výhodnejšie zaplniť túto medzeru vo výskume a vývoji využitím licencií a posilnením VVZ.

Doriešenie organizácie závodu podľa jednotného organizačného poriadku strojárskych podnikov by zrejme prispelo na skvalitnenie všetkej našej práce v rámci rezortu MPVŽ.

Vážené súdružky a súdruhovia, o podmienkach a predpokladoch na zvýšenie kvality výrobkov sme podrobnejšie hovorili na schôdzi Snemovne ľudu v októbri tohto roku, pretože práve technická úroveň, kvalita a spoľahlivosť strojov a zariadení značne ovplyvňujú efektívnosť výroby a produktivitu práce aj v ostatných odvetviach národného hospodárstva. Vo svojom vystúpení som uviedol i ďalšie prípady, lebo zvyšovanie kvality výrobkov je záležitosť všetkých odvetví a všetkých závodov.

Z poznatkov získaných z poslaneckých prieskumov, ktoré sme realizovali v rôznych podnikoch a závodoch vyplýva, že podmienky na zvyšovanie kvality výrobkov je možné zhrnúť do dvoch skupín.

Prvú skupinu tvoria prípady, kde dosiahnutie vyššej kvality je závislé na špeciálnych predpokladoch, ktoré sa za súčasných podmienok nedajú realizovať okamžite. Tieto prípady súvisia obvykle s novými investíciami, dovozom špeciálnej techniky alebo meracích prístrojov i nákupom licencie, napr. na výrobu veľkoplošných integrovaných obvodov a pod.

Druhú skupinu, a väčšiu, tvoria prípady, kde lepšiu kvalitu výrobkov možno dosiahnuť, ale ju nedosahujeme tak z dôvodov nezodpovednosti pri dodržiavaní výrobných predpisov a niekedy i z lajdáctva, ako aj konštrukčnými chybami alebo projekčnou nedoriešenosťou, a napokon organizačným nedoriešením a nedôslednosťou v celej oblasti riadenia kvality výrobného podniku alebo závodu.

To všetko znova potvrdzuje význam komplexného prístupu k problémom a domnievam sa, že v tejto oblasti máme najväčšie rezervy, ktoré je nutné využívať pri plnení plánu v roku 1978 tak, ako je to uložené v uznesení 9. zasadnutia ÚV KSČ. Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Kožíkovi. Odpolední jednání bude řídit místopředseda Federálního shromáždění a předseda Sněmovny národů s. Hanes.

Jako první v pokračující rozpravě vystoupí poslankyně Kohoutová.

Soudružky a soudruzi poslanci, pokračovat budeme přesně ve 13.00 hodin.

(Jednání přerušeno v 11.40 hod.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.00 hod.)

(Řízení schůze převzal místopředseda FS a předseda SN D. Hanes.)

Předsedající předseda SN D. Hanes: Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, pokračujeme v rozprave k vládnemu návrhu zákona o štátnom rozpočte československej federácie na rok 1978. Slovo má poslankyňa Vlasta Kohoutová, pripraví sa poslanec František Fejfuša.

Poslankyně V. Kohoutová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, při posuzování návrhu státního rozpočtu mě nesmírně zaujala část, týkající se plánovaných výdajů na společenskou spotřebu v nevýrobní sféře. Částky, které naše socialistická společnost vydává na tuto oblast, jsou, pravda, úctyhodné. V roce 1978 mají výdaje přesáhnout již 111 mld Kčs, což je více než 46 % z celkových výdajů státních rozpočtů.

Myslím, že oprávněně můžeme ve společenské spotřebě tak, jak ji zabezpečuje socialistická společnost, spatřovat určité významné prvky rozdělování podle potřeb. Tento způsob rozdělování má ovšem tak jako i odměna za práci, těsnou vazbu na dosahované hospodářské výsledky. A tak i zde v plné míře platí zásada, že rozdělovat z celospolečenských zdrojů můžeme jen tolik, kolik jsme dokázali svou prací vytvořit. Náš stát zabezpečuje všem československým občanům rozsáhlá práva, která kladou velké nároky na státní rozpočet. Všichni naši občané mají právo na práci, na ochranu zdraví a na lékařskou péči, na hmotné zabezpečení ve stáří, pokud se nemohou zúčastnit pracovního procesu, mají právo na bezplatné vzdělání, rodinám s dětmi poskytuje stát řadu podpor a finančních úlev. Tento vysoce humánní vztah společnosti ke každému občanu, ten už dnes pokládáme za jakousi samozřejmost, ale máme tato práva pouze proto, že jsme státem socialistickým.

Protože pracuji již dlouhá léta ve zdravotnictví, je mi tato oblast pochopitelně nejbližší. Ze své praxe v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí mohu potvrdit, kolik odborné péče, pozornosti, ale i finančních prostředků je věnováno našim ženám-rodičkám a novorozencům.

Například náklady na jedno pediatrické lůžko za rok činí více než 50 tis. Kčs a připočítáme-li k tomu i výzkum, bez něhož se lékařská věda nemůže obejít, náklady vzrostou na necelých 91 tis. Kčs.

Ještě vyšší jsou náklady na porodnické lůžko. Bez výzkumu je to téměř 54 tis. Kčs a včetně výzkumu činí náklady více než 94 tis. Kčs za jeden rok.

Z návrhu rozpočtu víme, že na neinvestiční výdaje na zdravotnictví je plánováno téměř 18 mld Kčs a proti letošnímu roku to znamená zvýšení o 4,6 %.

Naše socialistická společnost vydává na zdravotní péči opravdu vysoké částky. Jsem přesvědčena, že tyto prostředky vytvářejí dobrou finanční základnu pro to, aby zdravotnictví mohlo v celém rozsahu plnit úkoly, které mu byly uloženy XV. sjezdem KSČ.

Jsem poslankyní v Praze 4, na jednom z největších pražských obvodů. Je pravda, že v poskytování zdravotní péče není tento obvod bez problémů. Staví se nová sídliště a ne vždy dokážeme současně s nárůstem počtu obyvatel zabezpečovat komplexní zdravotní službu. Před několika měsíci bylo na jednání pléna Obvodního národního výboru podrobně posuzováno, jak je na obvodě zajišťována zdravotní péče a jaká opatření budou učiněna pro její další zkvalitnění.

Tak například v oblasti služeb obvodních lékařů jsou zřizovány nové zdravotnické obvody v souvislosti s růstem obyvatelstva. Dnes je na území Prahy 4 už 60 zdravotnických obvodů a je počítáno s jejich dalším nárůstem v nových sídlištích.

Zvlášť potěšitelné je, že se současně v mém obvodě daří zřizovat také nová závodní zdravotní střediska a lépe kádrově a materiálně vybavovat stávající. To je také konkrétní odpověď na úkol XV. sjezdu KSČ, kterým je uloženo zkvalitnit zdravotní péči v územních a závodních obvodech.

Nemálo starostí máme na obvodě s rozšiřováním sítě jeslí. V loňském a letošním roce byly vybudovány jesle o kapacitě 200 míst. Ale současně bylo mimo provoz asi 160 míst pro nedostatek personálu, nemocnosti pracovníků a provádění některých rekonstrukčních prací. Dnes se situace už podstatně zlepšila, ale přesto je škoda, že nemůže být plně využita veškerá jeselská kapacita, protože každé neumístěné dítě v jeslích znamená, že jeho maminka nemůže nastoupit do pracovního procesu a národní hospodářství je tak ochuzováno o pracovní síly, kterých je zejména v Praze velký nedostatek.

Nemenší pozornost je v mém volebním obvodě věnována péči o staré a dlouhodobě nemocné občany. Tuto práci zajišťují kromě pečovatelek 2 lékaři a 12 zvlášť pro tuto práci skolených zdravotních sester.

Další prohloubení zdravotní péče bude znamenat dokončení výstavby ústřední polikliniky v roce 1979. Bude zajišťovat základní služby pro 60 tis. obyvatel a některé tak zvané nadstavbové odborné služby pro 200 tis. občanů.

Ve svém vystoupení jsem mohla pochopitelně ukázat jen rámcově na rozvoj zdravotní péče, který je zajišťován v mém volebním obvodu. Podobné pozitivní příklady bylo jistě možné uvést i z řady dalších míst v obou našich republikách.

Socialistická společnost vytváří všechny rozhodující podmínky pro to, aby naše zdravotnictví mohlo se ctí plnit všechny náročné úkoly, které tomuto odvětví uložil XV. sjezd KSČ.

Mnoho však záleží na samotných zdravotnických pracovnících, jak tyto podmínky využijí, zda dokáží dobrou organizací práce, vlastní iniciativní a obětavou prací k tomuto cíli aktivně napomáhat.

Víc než na ostatních pracovištích právě ve zdravotnictví záleží na etice a morálce, na dobrém přístupu k pacientům. Miliardy vložených prostředků do oblasti zdravotní péče by mohly být znehodnocovány nevhodným jednáním s pacienty. Myslím si, že i těmto otázkám bychom měli věnovat zvýšenou pozornost.

Ještě bych se chtěla zmínit o jedné, podle mého mínění velmi důležité oblasti - to je o zásobování obyvatelstva léčivy a zdravotnickým materiálem.

Z předloženého návrhu rozpočtu vidíme, že na jejich zabezpečení jsou výdaje plánovány v rozsahu 4,2 mld Kčs, nárůst v porovnání s letošním rokem je vyšší o 8 %. Je to téměř jedna čtvrtina z celkových výdajů, plánovaných na zdravotnictví, nejde o nijak malou položku. Domnívám se, že by otázkám zásobování i hospodaření s léčivy měla být trvale věnována zvýšená pozornost ze strany obou ministerstev zdravotnictví. Je sice pravda, že v posledních letech došlo v tomto směru k výraznému zlepšení, ale stále není tato oblast bez problémů. Někdy i drobné nedostatky plynulosti zejména v distribuci běžných léků vyvolávají zbytečně roztrpčení nemocných.

Počtem lékařů i zdravotních sester na počet obyvatel patříme na přední místo ve světě. Přibývají nám nové nemocnice, polikliniky a další zdravotnická zařízení. Mnohá z nich jsou vybavena nejúčinnější zdravotnickou technikou. Je tedy plně v rukou zdravotníků, aby s odpovědností řádného hospodáře naplňovali významné humánní poslání socialistického zdravotnictví.

Členové obou výborů pro sociální politiku oceňují starost, péči i vysoké finanční zabezpečení, které vynakládá naše socialistická společnost na oblast zdravotní péče, v níž se denně realizuje humánnost politiky Komunistické strany Československa, poskytující rozsáhlé sociální jistoty všem našim občanům. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem poslankyni Kohoutovej. Slovo má poslanec František Fejfuša.

Poslanec SN F. Fejfuša: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, v plánu na rok 1978 máme vynaložit 31,2 % národního důchodu na investiční činnost za účelem zabezpečení dalšího plánovitého rozvoje naší společnosti. Představuje to částku 163,96 mld Kčs, z toho pro hospodářské organizace 131,1 mld Kčs a rozpočtové organizace 32,9 mld Kčs. V plánu na rok 1978 vycházíme v zásadě z koncepce 6. pětiletého plánu a závěrů XV. sjezdu KSČ. Závěry 6. zasedání ÚV KSČ o úkolech a rozvoji československého stavebnictví po XV. sjezdu KSČ a nově 9. zasedání ÚV KSČ ukládají velmi rozsáhlé a náročné úkoly v investiční výstavbě, a to nejen stavebním organizacím, ale i ostatním dodavatelským odvětvím. Přitom je nutné mít na zřeteli, že méně je někdy více, že jenom mnoho úkolů ještě není zárukou úspěchu.

Plnění investiční výstavby za 10 měsíců činí 96,6 mld Kčs, což je o 4,6 % více než ve stejném období loňského roku. Rostly též dodávky strojů a zařízení o 6,5 %, zatímco plán stanovil 5,3 %. Avšak za stejné období vzrostly stavební práce jen o 3,4 %, zatímco plán předpokládá zvýšení o 7,9 %. Tempo růstu je tedy opačné než stanoví plán. Stále ještě se opožďuje uvádění důležitých kapacit do provozu. Za tři čtvrtletí roku tak nebylo uvedeno do provozu v termínu plných 18 kapacit. Na druhé straně bylo 10 kapacit uvedeno do provozu v předstihu. S rostoucím rozsahem vynakládaných prostředků by měla pochopitelně stoupat odpovědnost za to, že budou také vždy co nejefektivněji využity. Zatím není situace v přípravě investičních akcí uspokojivá. Zkušenosti přesvědčivě dokazují, že zárukou dosažených příznivých výsledků v této oblasti byl vždy angažovaný, cílevědomý přístup všech zúčastněných složek a dodržování přijatých organizačně technických a kontrolních opatření, stanovených norem a postupů. Bylo tomu tak všude tam, kde jednotlivé akce se opíraly o dobrou předprojektovou a projektovou přípravu. Včasné zabezpečení této předprojektové a projektové přípravy vyžaduje bezpodmínečnou souhru všech zúčastněných partnerů. V příštím roce by se proto důkladná péče o projektovou přípravu měla stát jedním ze základních faktorů nutných k zahajování nových staveb, neboť, jak dosavadní zkušenosti ukázaly, jedině tak lze zajistit plynulý průběh staveb a jejich včasnou realizaci. Dosažení takovéhoto stavu má své výchozí předpoklady již v úrovni samotné předrealizační etapy a v úrovni podkladů získávaných pro odpovědné posuzování a schvalování akcí. Je třeba, aby předmětem řešení byly především jen takové investiční záměry, které představují z celospolečenského hlediska vždy efektivní přínos a jsou plně zdůvodněny naléhavostí odvětvových nebo oblastních potřeb.

Za žádných okolností by nemělo docházet k tomu, aby byl schválen projektový úkol u staveb nad 5 mil. Kčs, aniž by byl dohodnut dodavatelský systém a určeni všichni přímí dodavatelé. Takto vytvořené předpoklady by nesporně pomohly zrychlovat tempo výstavby a odstranily by pozdější příčiny skluzu, kterých je stále dostatek. Zkušenosti z výstavby nových provozů a závodů v průmyslu a v zemědělství ukazují, že i když se často v technických a ekonomických zprávách uvádí návratnost za 10 let, skutečnost je mnohdy jiná. Známe příklady, kdy se návratnost z původních 10 let prodlužuje na 15-20 let, čímž se investice prodražují. Měla by být proto v příštích letech mnohem důrazněji uplatňována taková doba návratnosti, jak ji předpokládá projekt a stanoví plán.

Mohu to dokumentovat z mého vlastního volebního obvodu na výstavbě provozu na výrobu termické kyseliny fosforečné v závodě Fosfa Břeclav-Poštorná, kde byl určován stavební dodavatel Pozemní stavby Gottwaldov dodatečně, což způsobilo opožděné zahájení stavby o jeden rok. Zařízení pro tuto výrobu bylo kontrahováno v SSSR a sovětští dodavatelé započali s plněním dodávek v dohodnutém termínu. Toto zařízení muselo být konzervováno, aby dlouhodobým skladováním nedošlo k jeho poškození. Je možno konstatovat, že dodávky zařízení ze Sovětského svazu jsou jak materiálově, tak i výrobně kvalitní a kompletní. Dodaná jednotka je světové úrovně a při zkušebním provozu se neprojevují žádné závady. I přes počáteční uvedené nedostatky bude zásluhou obětavosti všech pracovníků uvedena výroba ve stanoveném termínu, tj. do konce tohoto měsíce, do provozu. Zkušební provoz jednotlivých agregátů byl zahájen již v září letošního roku. Pro rok 1978 je stanoven plán výroby 18 200 tun kysličníku fosforečného, který bude splněn. Též rozpočtové náklady ve výši 132 mil. Kčs budou do konce roku beze zbytku vyčerpány.

Z hlediska rozvoje závodu mají v Poštorné připravenu dokumentaci na další schválenou výstavbu. Jsou dohodnuty kapacity a kontrahování dodávky zařízení z SSSR na výrobu fosforečné soli - krmného dikalciumfosfátu pro živočišnou výrobu, který je dosud dovážen ze zahraničí za devizy. Tato výstavba v celkové hodnotě 155,6 mil. Kčs i přes již vynaložené náklady 13 mil. Kčs a uzavřené kontrakty na zařízení se Sovětským svazem zůstává otevřenou otázkou, zda se bude či nebude stavět, i když se jedná o chemický průmysl.