Ve většině průmyslových podniků a závodů se potýkají, stejně jako my, s nespolehlivými dodavatelsko-odběratelskými vztahy. Proto, podle mého názoru velmi správně se rozhodly stranické, odborové a mládežnické orgány v okrese usměrnit uzavírání socialistických závazků na počest 30. výročí Vítězného února na splnění všech hospodářských smluv tak, aby to nebyl žádný ze závodů okresu, který svými nesplněnými úkoly nebo nekvalitními výrobky ohrozí druhý závod nebo podnik v republice.

Ani pracovníci v zemědělských závodech našeho okresu nezůstali v rozvoji pracovní aktivity pozadu. Závazky 104 brigád socialistické práce, 13 komplexních racionalizačních brigád a dalších 340 kolektivů byly základem pro 18 celozávodních socialistických závazků, které jsou nejen plněny, ale i překročeny a přinášejí velmi konkrétní výsledky. V našem okrese bylo letos dosaženo nejvyššího hektarového výnosu obilí v historii, tj. 40,6 q. Nákup obilí byl překročen o 5 %, tj. o více než 19 tis. q, řepky o 34 %, tj. téměř o 7 tis. q, a mohla bych uvádět překročení nákupu i v dalších plodinách.

Pochopitelně i v této oblasti jsou ještě rezervy, které je třeba využít. Například rozdíly ve výnosech obilí v rámci okresu mezi nejlepším a nejhorším podnikem jsou 11 q. i když přírodní podmínky tomu neodpovídají. Naši zemědělci provádějí v současné době rozbor příčin těchto rozdílů, aby mohli už v příštím roce zaměřit rozvoj pracovní aktivity a závazků na jejich odstranění.

Je zde jedna vážná otázka, o které se chci zmínit. Plnění úkolů je podle poznatků ze závodů stále více závislé též na úrovni a pohotovosti dopravy. Mám proto dotaz na ministra dopravy: Jaká opatření pro rok 1978 přispívají k zabezpečení úkolů dopravy?

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, ve svém diskusním příspěvku jsem uvedla jenom několik příkladů toho, jaké konkrétní výsledky přináší rozvoj pracovní aktivity i toho, že správně zaměřená aktivita pracujících představuje trvalý zdroj a jistotu pro plnění stále náročnějších úkolů.

V závodech v celé naší republice pracuje více než 80 tis. brigád socialistické práce. O titul brigáda socialistické práce soutěží dalších 93 tis. kolektivů. V těchto kolektivech je téměř dva a půl miliónu zkušených a obětavých pracovníků. To je rozhodující síla v boji za zvyšování efektivnosti a kvality práce, rozhodující síla v úsilí za plnění plánu roku 1978. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Tenglerové, uděluji slovo poslanci Humlovi, připraví se poslanec Anton Kožík.

Poslanec SN A. Huml: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, při dnešním projednávání návrhu státního rozpočtu bych se chtěl blíže pozastavit u plánovaného rozvoje osobní spotřeby, která je jednou z hlavních složek ovlivňujících rozhodujícím způsobem rozvoj životní úrovně.

Pro rok 1978 je v závislosti na vývoji příjmů plánován růst výdajů obyvatelstva o 4 % v porovnání s letošním rokem. Přitom hlavní oblastí, v níž budou výdaje realizovány, jsou nákupy v maloobchodě. Zatímco v letošním roce očekáváme, že obyvatelstvo vydá za nákupy téměř 209 mld Kčs, v příštím roce mají výdaje za nákup zboží vzrůst zhruba o 8,3 mld Kčs a dosáhnout 217 mld Kčs.

Takovýto dynamický rozvoj osobní spotřeby je plně v souladu s vytyčenými cíli hospodářského a sociálního programu XV. sjezdu Komunistické strany Československa, který uložil rozvíjet osobní spotřebu obyvatelstva, zlepšovat její skladbu obohacováním nabídky a rozšiřováním výběru zboží.

V této oblasti jsme dosáhli velmi pozitivních výsledků. Uspokojování potřeb, jako je výživa, odívání, bydlení, kultura, je dnes u nás skutečně na vysoké úrovni. Pokud jde o spotřebu potravin na obyvatele, máme spíš sklony překračovat doporučená optimální množství a našim zdravotníkům tím způsobujeme i určité starosti. Máme problémy nikoliv s kvantitou, ale naopak, usilujeme o správnou vyváženost stravy podle energetických a biologických potřeb lidského organismu.

Také ve vybavenosti domácností předměty dlouhodobé spotřeby jsme dosáhli poměrně vysokého standardu. Například máme vyšší vybavenost chladničkami než ve Velké Británii, Rakousku, ve vybavení televizory předčíme Belgii, Francii, Rakousko i další vyspělé kapitalistické státy. V loňském roce vycestovalo do zahraničí 7984 tis. osob, což je v průměru každý druhý občan.

Mohl bych uvést ještě celou řadu dalších příkladů, které svědčí o dosti vysoké úrovni osobní spotřeby v Československu. Ovšem naše socialistická společnost nemá za cíl bezúčelné hromadění, jak jsme ostatně zdůraznili na zasedání Sněmovny národů o vnitřním obchodě, materiálních hodnot v domácnostech. Osobní spotřeba je pouze, a má být, nezbytný prostředek pro rozvoj člověka; chceme, aby nám předměty sloužily, aby ulehčovaly a zpříjemňovaly život, a aby racionálně ovlivňovaly socialistický způsob života našeho lidu.

Rozvoj osobní spotřeby v převážné míře uskutečňujeme prostřednictvím vnitřního trhu, proto také úloha vnitřního obchodu nabývá stále na větším významu, a to jak z hlediska ekonomického, tak i politického. To také zdůraznilo 7. zasedání ÚV KSČ, které jako jeden z předních úkolů klade požadavek důsledného zajišťování potřeb vnitřního trhu a posilování jeho stability. V praktické obchodní činnosti to znamená dále přispívat ke spokojenosti zákazníků a tak pomáhat vytvářet příznivé klima pro iniciativní a uvědomělou práci. Vždyť v úrovni vnitřního trhu se odráží rozvoj celého národního hospodářství a jeho prostřednictvím se ve velké míře utváří názor občanů na vyspělost naší ekonomiky.

Proto nemůžeme být lhostejnými k sebemenším chybám našeho socialistického obchodu, proto musíme dbát na to, aby byla co nejtěsnější spolupráce mezi výrobou a obchodem.

S růstem kupní síly, se kterou také počítá národohospodářský plán v příštím roce, jak bylo konstatováno na 9. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, nutně a zákonitě porostou nároky spotřebitelů. A je to tak jistě správné. Za poctivě vydělané peníze si jako zákazníci chceme koupit kvalitní výrobek, který bude mít požadované užitné vlastnosti. Proto si myslím, že odpovědnost za bezporuchové zásobování vnitřního trhu nese v plné míře jak obchod, tak i výroba. My, dělníci, když uděláme zmetek ve výrobě, neseme za chybu osobní zodpovědnost i hmotný postih, a jestliže monopolní výrobce nedokáže dostatečně zásobit vnitřní trh třeba gumičkami ke stěračům nebo jinými drobnostmi, nejsou to také svého druhu zmetky? Domnívám se, že úroveň naší výroby je na takové výši, že opravdu nemusí docházet k takovýmto výkyvům v zásobování.

Ale k těmto nedostatkům nemůže být lhostejný ani náš vnitřní obchod. Někdy by stačilo provést třeba jen operativní mezikrajové, meziokresní přesuny zboží, dbát na rovnoměrnější zásobování jednotlivých oblastí a někdy i aktivnější, dobře promyšlený přístup vlastních pracovníků v obchodě, abychom žádoucím usměrňováním dodávek zboží do jednotlivých míst zajišťovali objektivní potřeby obyvatel.

Jako příklad bych chtěl uvést situaci v zásobování okresu Chomutov, kde se zvýšila kupní síla o prakticky neexistující desetitisícové město přechodných pracovníků, budujících Elektrárnu Prunéřov II a AK program VTŽ Chomutov a jiné investiční celky. U nás je nyní nedostatek dosti druhů průmyslového zboží, které v rámci naší republiky není nedostatkové, naopak lze říci, že je ho jinde dostatek. Tuto situaci není v současné době schopen řešit ani okres ani kraj a bylo by namístě, aby se tímto momentálním problémem zabývali pracovníci příslušných generálních ředitelství obchodních organizací i výroby.

Připomněl-li jsem zde zvyšující se úlohu pracovníků obchodu i odpovědnost výroby za zásobování vnitřního trhu, chtěl bych také něco říci na adresu samotných spotřebitelů.

Je skutečně nedůstojné občana socialistického státu, když tak slepě a bez rozumu i bez veškeré logiky myšlení, podléhají někteří jednotlivci různým zbytečným nákupním horečkám. Na toto jejich nerozvážné počínání pak doplácí i řada uvážlivých spotřebitelů, když si nemohou přechodně zakoupit zboží, které bylo vykoupeno a není vždy v silách obchodu je okamžitě do obchodní sítě dodat. Domnívám se, že by v boji proti takovýmto panikářům mohli sehrát aktivnější úlohu i obchodní pracovníci.

Například v mém volebním obvodě závod Potraviny v Chomutově se snaží úspěšně řešit v souladu s hospodářskou politikou strany situace, které nastávají neodpovědným jednáním některých spotřebitelů. Stalo se tak v případě neúměrného nákupu koření. Závod zajistil na všech prodejnách trvalou zásobu baleného koření, takže poptávka byla uspokojována plynule. Na základě těchto neúměrných nákupů nedošlo k výprodeji a je nutné velmi kladně hodnotit i tu skutečnost, že závod využil svých dostatečných zásob k propagaci tím, že zajistil prodej koření po dobu 2 dnů na náměstí 1. máje v Chomutově ve stánku. Nabídl spotřebitelům široký sortiment koření volně váženého a prodej co do množství příliš neomezoval.

Soudružky a soudruzi, další růst osobní spotřeby, s níž je pro rok 1978 počítáno, bude přinášet nové, náročnější požadavky spotřebitelů i diferenciaci jejich potřeb, která nutně zvýší nároky na šíři nabídky i kvalitu výrobků.

Proto také vnitřní obchod při zabezpečování rozvoje osobní spotřeby nemůže sehrávat úlohu pouhého zprostředkovatele cest zboží od výrobce ke spotřebiteli, ale musí společně s výrobou aktivně ovlivňovat utváření spotřebitelské poptávky, aby uspokojování reálných potřeb obyvatelstva vedlo k naplňování cíle vytyčeného XV. sjezdem Komunistické strany Československa, upevňovat životní a sociální jistoty našeho obyvatelstva.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Humlovi. Slovo má poslanec Kožík.

Poslanec SL A. Kožík: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, problém zvyšovania úrovne kvality výrobkov je predmetom záujmu všetkých priemyselne vyspelých krajín, bez ohľadu na ich spoločenský systém a stal sa dnes určujúcim prvkom efektívnosti ich štátnych ekonomík. Na kvalitu a technickú úroveň výrobkov sa prenieslo aj ťažisko ekonomickej súťaže medzi socialistickou a kapitalistickou sústavou.

V tomto smere určil XV. zjazd KSČ efektívnosť a kvalitu všetkej práce ako strategickú líniu šiestej päťročnice. Takýto prístup k zabezpečeniu nášho ďalšieho rozvoja sa stal objektívnou nevyhnutnosťou pri dosiahnutej vysokej ekonomickej a životnej úrovni v etape prudkého vedeckotechnického rozvoja.

Aj napriek mnohým úspechom, ktoré sme doteraz dosiahli v kvalite viacerých druhov výrobkov, môžeme povedať, že vývoj úrovne kvality v mnohých prípadoch plne nezodpovedá tempu rastu výroby. Produkujeme mnoho výrobkov dobrej kvality, ktoré plne uspokojujú nároky našich i zahraničných odberateľov. Existujú však aj také výrobky, s ktorými pre ich kvalitu a technickú úroveň nemôžeme byť spokojní na vnútornom ani zahraničnom trhu.

Na tieto výrobky som sa zameral vo vlastnom i susednom volebnom obvode. Sú to najmä obuv, automatické práčky a výroba potravinárskych strojov.

Pri výrobe obuvi v n. p. Jas, Bardejov, sa vyskytli v minulom roku niektoré nedostatky v kvalite výroby, v kompletnosti dodávok a v balení i u obuvi určenej pre vývoz do ZSSR.

Vykonaný rozbor príčin ukázal, že je to súhrn viacerých vplyvov, subjektívnych i objektívnych.

Okrem niektorých nekvalitných dodávok, hlavne prírodných koží a zastaralého strojného parku, kde mnoho strojov má ešte ručné ovládanie, je to aj nedostatočná kvalifikácia pracovníkov v niektorých profesiách. Najväčší podiel však mala nezodpovedná práca na niektorých operáciách, šturmovčina a porušovanie technologickej disciplíny v snahe splniť plánované úlohy aj pri oneskorených dodávkach materiálov.

Potvrdili to aj výsledky dosiahnuté na základe opatrení prijatých na úrovni generálneho riaditeľstva i podniku. Po prerokovaní príčin s pracujúcimi bola sprísnená vstupná, medzioperačná i výstupná kontrola u výrobkov pre export a rozsah reklamácií sa proti roku 1976 znížil o viac ako 60 %.

Neuspokojivá situácia zostáva v kvalite dodávok pre domáci trh. Bude potrebné ešte prehĺbiť dodržiavanie technologických postupov, dôslednosť v práci každého pracovníka i odstraňovanie šturmovčiny na konci mesiaca. Bude treba cieľavedome zvyšovať odbornú kvalifikáciu pracovníkov vo vybraných profesiách a postupne modernizovať strojný park, aby sa podnik mohol dostať na úroveň vyspelejších obuvníckych podnikov v ČSSR.

Výrobcom automatických práčok pre domácnosť je n. p. Tatramat, Matejovce. Tu podiel reklamácií presahuje jedenapol percenta.

Moderná automatická práčka je značne zložitý výrobok. Jej výroba vyžaduje nielen náročnú strojársku technológiu, ale zahrňuje aj veľký rozsah elektroniky vrátane kombinovaných elektronických prvkov. Pre spotrebiteľa je to výrobok pomerne nákladný a z toho dôvodu oprávnene požaduje, aby spoľahlivo a bez porúch stále fungoval. Pokiaľ sa náhodou nejaká porucha vyskytne, nemôže si ju sám opraviť, ale je závislý na pohotovosti servisnej opravárne. Je preto pochopiteľné, keď sa u niektorých práčok vyskytli závady a pritom bola, alebo ešte je, zle organizovaná servisná služba a nie sú vždy náhradné dielce, že vznikla tu značná nespokojnosť u postihnutých majiteľov týchto automatických práčok.

Podľa informácií z podniku, a vyplýva to aj zo správy štátnej skúšobne, je automatická práčka Tatramat 353 po stránke konštrukčnej a funkčnej porovnateľná s podobnými zahraničnými výrobkami.

Rozbor niektorých nedostatkov ukázal na nerovnomernú kvalitu práčok spôsobenú najmä

- závadami na komponentoch dodávaných z iných závodov,

- chybnou povrchovou úpravou,

- nedbalosťou pri montáži,

- poruchami vzniklými zlou manipuláciou a expedíciou.

Z rozboru je tiež zrejmé, že okrem nedostatkov vzniklých z nedbalosti v práci a porušovaním technologickej disciplíny, ďalej nedostatkov v organizácii a riadení vo vlastnom závode, majú značný vplyv aj iné faktory. Napríklad, na chybnej povrchovej úprave sa podieľa nízka kapacita lakovne a galvanizovne. Lakovňa má podľa projektu 550 tisíc m² za rok, ale potreba je 1 360 000 m² za rok. Podobne skladovacie a manipulačné priestory dielcov a hotových výrobkov ani zďaleka nezodpovedajú potrebám. Uvedené príklady dokumentujú, že už pri výstavbe závodu došlo k chybám v proporciách jednotlivých technologických kapacít, ktoré sa teraz budú musieť dosť ťažko napravovať.

Samostatným problémom je aj nestála kvalita komponentov pre montáž dodávaných od iných závodov. Znova sa potvrdzuje, že nemáme dohre vyriešenú zainteresovanosť výrobcov na zvyšovaní technickej úrovne a kvality výrobkov pre kompletáciu.

Na základe rozboru príčin v podniku bol realizovaný rad opatrení. Pravdu povediac, tieto sa zatiaľ plne neprejavujú.

Uvedený príklad vo svojom celku ukazuje, že ani výrobok, ktorý je po stránke konštrukčnej a funkčnej na dobrej technickej úrovni, nemusí byť obchodne úspešný, ak nevytvoríme komplexné podmienky pre jeho kvalitnú výrobu a užitie.

Strojárne potravinárskeho priemyslu, závod Svidník, kde pracujem, vyrába niektoré druhy strojov pre mäsiarský a konzervárenský priemysel a vykonáva aj ich generálne opravy.

Je to nový závod, ale štruktúra technologického zariadenia na povrchových úpravách a tepelnom spracovaní plne nezodpovedá všetkým druhom strojov, ktoré vyrábame. Z toho dôvodu je aj niekedy porušovaná technologická disciplína na škodu kvality.