Soudružky a soudruzi, my, kteří žijeme a pracujeme v Severomoravském kraji, kraji uhlí a ocele, známe cenu těchto základních surovin a záleží nám na tom, jak efektivně jsou využívány v našem hospodářství. Jejich cena není ve finančním vyjádření jedné tuny vytěženého uhlí, ale je vyjádřena nepřetržitým provozem pod zemí, pravidelně odpracovávanými sobotami a v neposlední řadě i zdravím horníků. Dovolte mi proto, abych poukázal z velké šíře této tématiky alespoň na některé problémy.

Především ve vztahu k opět mimořádně důležitému zabezpečení vyrovnanosti palivoenergetické bilance, jako jednomu z nejdůležitějších úkolů dalšího rozvoje naší ekonomiky. Jak jsme měli příležitost poznat, zůstane celková situace v této bilanci napjatá. Vždyť například v současném zimním období vzrůstá instalovaný výkon o 400 MW -nárůst spotřeby však činí téměř 600 MW. Příčiny tohoto stavu celkem dobře známe, víme jak jejich řešení je složité a že bude vyžadovat delší období. Toto poznání si proto vyžaduje daleko lépe využívat všechny možnosti a mobilizovat všechny rezervy ke zvyšování hospodárnosti ve spotřebě jednotlivých druhů energie. Plně zabezpečovat zejména stanovené úkoly státního programu racionalizace spotřeby, jehož realizování by mělo přinést meziroční relativní úsporu až 2,5 % energie a celkovému hospodaření s energií nadále věnovat vysoce odpovědnou, cílevědomou a soustavnou pozornost. Dali jsme si celostátně úkol měrné spotřeby uhlí na výrobu v kWh. Byla reálná? Asi ano. V současné době máme spotřebu 399 g uhlí, tj. o 14 g na 1 kWh více. Tyto gramy však představují ročně 900 tis. tun měrného paliva, to značí, že horníci musí vytěžit více než 2 mil. tun hnědého uhlí navíc a naše dráha přepravit. Není to zamyšlení pro techniky, montážníky a další stavbaře a výrobce energetických zařízení?

Na řešení úspor paliva a elektrické energie se podílí hodně lidí i pracovních kolektivů. Dobré zkušenosti je třeba přenášet do dalších provozů. To však také potřebuje, aby možnosti jejich uplatňování se setkávaly s potřebnou technickou pomocí a kratšími dodávkami různých stavebních úprav, či zařízení. Zvláště však, aby určitým těžištěm pozornosti byla zejména energeticky až neúměrně náročná zařízení a nedostatky technologie, které hospodaření s energií podstatně ovlivňují.

U dodávek elektrické energie došlo zavedením systému plošného vystoupení odběratelů z pásem energetických špiček k určité konsolidaci. Z energetického hlediska je tento systém v současné době nejúčinnější, s minimálními finančními náklady. Chce to ale organizační opatření u všech odběratelů. Dívám-li se na to z hlediska textilních závodů v mém volebním obvodě, jde o sobotní směny u tkadlen a vyšší pracovní zatížení zejména žen. V mém okrese Bruntál je například průměrná směnnost mužů 1,1, ale průměrná směnnost žen 1,9. Mělo by to vést k zamyšlení u těch závodů, kde pracují převážně muži a se směnností nemohou pohnout.

Zkušenosti nám již mnohokrát ukázaly, jak je v naší praxi výhodné realizovat i některé jednodušší provozní úspory, jako například lepší tepelné izolace objektů, zamezení úniku páry, instalace časových spínačů osvětlení, použití zářivek, dokonalejší údržbu kotlů i jejich přizpůsobování ke spalování různého odpadu. Vždyť např. v teplovodním systému se projeví každý stupeň nadměrného vytápění vyšší spotřebou paliva o 6 %. Takové a podobné příklady jsou nejen dokladem nového přístupu k energetickému hospodářství, které musí nyní pracovat s omezenými zdroji, ale jsou i výmluvným dokladem toho, jak se mnohde s energií dosud plýtvalo.

Z hlediska hospodárnosti vidím druhou závažnou otázku v důsledcích překračování životnosti výrobní základny.

Naše základní prostředky jsou odepisovány po dosažení doby své ekonomické životnosti. Ta je u strojů a zařízení stanovena v průměru asi na 13 let, ale skutečné stáří likvidovaných fondů se pohybuje okolo 18-19 let. Podle údajů statistiky jsme měli k počátku letošního roku asi 20 % plně odepsaných strojů. Důsledkem je nejen plýtvání energií, ale i pracovními silami. Např. náš závod Hedva by zavedením několika moderních strojů mohl vyřadit dva menší provozy. Podobně je na tom Moravolen. A jsou to závody, kde se nové stroje dobře využívají na tři směny. Existují na druhé straně závody, kde nejmodernější stroje a zařízení nejsou plně využívány. Statistika nám i zde poskytuje určitý pohled. Mechanizované stroje, jichž je asi 42 %, jsou v provozu průměrně jen 6 hodin denně. Stroje částečně automatizované asi 10 hodin a stroje plně automatizované asi 13 hodin. Těch možných nevyužitých 7 hodin má jistě i své objektivní příčiny, ale naše průmyslové závody by měly mít na zřeteli, oč by mohla být produktivnější výroba, kdyby jednotlivých příčin prostojů strojů bylo méně.

Větší pozornosti by si v tomto směru zasluhovaly zejména nákladné stroje a zařízení, u nichž je zvlášť ekonomicky žádoucí, aby se rychleji navracely do nich vložené prostředky. Pozornost je třeba věnovat také té skutečnosti, k jakým strojům a pro jakou směnnost se rezolutně požadují nové pracovní síly.

Dokázat skutečně dobře hospodařit není jen požadavkem. Tomu bude nutné se právě ve složitějších a náročnějších podmínkách také stále a stále učit.

Dovolte mi k tomu závěrem poznamenat, že přitom bude velmi záležet na dodržování zásad kádrové práce. Politicky podpořit ty, kteří chtějí s vědomím nutnosti řešit často konfliktní problémy, ty, kteří dovedou nalézat kolem sebe spolupracovníky, pro které žádná otázka hospodárnosti nezůstane jen formálním požadavkem, kteří budou schopni obstát v plnění tohoto aktuálního úkolu, který doba vyžaduje a jímž je společnost pověřila. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Paruzovi, slovo má poslankyně Magdaléna Vojteková, připraví se poslanec František Exner.

Poslankyně SN M. Vojteková: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky, vážení súdruhovia!

Nedávne 9. zasadanie ÚV KSČ jasne ukázalo, že pre zabezpečenie úloh rozvoja národného hospodárstva na rok 1978 i pre ďalšie roky šiestej päťročnice oprávnene vyplýva vysoká náročnosť na spôsob hospodárenia s devízovými prostriedkami, ktoré sa získajú vývozom našich výrobkov do kapitalistických štátov.

Požiadavka veľmi zodpovedného hospodárenia s devízovými prostriedkami v budúcom roku má svoje opodstatnenie nielen v súvislosti so stagnáciou odbytu niektorých textilných a obrábacích strojov, ku ktorým sa pripájajú problémy s vývozom osobných áut a traktorov, prípadne s problémami vysokých nárokov na efektívnosť a kvalitu exportu. Treba ju chápať i vo svetle dôsledkov tak závažných zistení, aké napr. podáva nedávny rozbor tzv. bruselskej komisie k ekonomickej situácii v krajinách spoločného trhu, ktoré dokumentujú, že existujúca stagnácia západoeurópskeho hospodárstva bude v roku 1978 ďalej pokračovať. Už dnes sa v 9 štátoch EHS využitie výrobných kapacít pohybuje v priemeru na 80 %. V budúcom roku sa má stupeň využitia kapacít ešte znížiť v dôsledku stagnácie predaja do zahraničia a viesť k ďalšiemu rastu nezamestnanosti, ktorej úroveň dnes dosahuje 5,5 % práce schopného obyvateľstva. Zvýšenie tempa hospodárskeho rastu na 5,6 %, ktoré by dávalo nádej na zníženie nezamestnanosti, sa nepovažuje za reálne.

Toto všetko, spolu s niektorými zhoršujúcimi sa vplyvmi v platobných podmienkach, ktoré negatívne vplývajú na plnenie plánu inkasa, sťažuje podmienky obstarávania devíz potrebných na úhradu nevyhnutných dovozov. Preto je potrebné, pre plnenie záverov 9. zasadania ÚV KSČ, aby sa hlavné úsilie všetkých orgánov a hospodárskych organizácií sústredilo na uskutočňovanie aktívnych opatrení vo vývoze a inkase a zameralo sa v roku 1978 na najúspornejšie využívanie devízových zdrojov vo vzťahu ku kapitalistickým štátom. Preto musia zodpovedné rezorty, VHJ a organizácie zahraničného obchodu sústrediť svoju pozornosť od začiatku roka na plnenie týchto úloh tak, aby zabezpečili dostatok devízového krytia pre plnenie plánu dovozu.

Mimoriadnu pozornosť zo strany rezortov i orgánov stredného článku riadenia si bude vyžadovať výber dovozných položiek, ako aj hľadanie možnosti náhrady týchto dovozných položiek z kapitalistických štátov, v tuzemských zdrojoch, alebo v rámci socialistických štátov.

Na všetkých stupňoch riadenia by sa mala presadiť maximálna hospodárnosť vo vzťahu k dovozu z KS a nemala by byť východiskom z núdze v prípade, keď tuzemská výroba nemôže zabezpečiť potrebné dodávky. Previerky zistili, že je to v poslednom čase častý jav, ktorý nezodpovedá zámerom šiestej päťročnice ani záverom XV. zjazdu KSČ.

Obzvlášť dôležité je aj to, aby vzhľadom na vzniklý stav na úseku devízového hospodárenia a potreby našej ekonomiky, neuplatňovali naše podniky ďalšie nadplánované požiadavky na dovoz. Pri nárokoch na plánovaný dovoz by mali mať predovšetkým na zreteli spoločenské zájumy národného hospodárstva, dôkladne premyslieť hlavne svoje investičné akcie, starostlivejšie vyberať zahraničných dodávateľov, dokonalejšie si zaistiť dodávky zo zahraničia a položiť dôraz hlavne na funkčnosť a kvalitu. Dôslednejšiu starostlivosť venovať prínosom dovozu v reprodukčnom procese. Viac pozornosti venovať aj vyhodnocovaniu ekonomickej efektívnosti každého dovozu a tým sa lepšie orientovať i v možnostiach našej výroby v štátnych podnikoch, v miestnom hospodárstve i vo výrobných družstvách. Máme dosť príkladov z praxe vo svojich volebných obvodoch o tom, ako je možné realizovať a zvyšovať vývoz a na druhej strane zbytočne nevydávať devízové prostriedky pri dovoze. Vieme však aj to, že treba vynaložiť aj veľké úsilie na to, aby počet týchto príkladov rástol.

Vážené súdružky, súdruhovia! Prirodzene, že celý rad strojov a zariadení musíme a budeme i v budúcom roku dovážať. Smernice pre hospodársky a sociálny rozvoj v rokoch 1976-1980 prijaté XV. zjazdom KSČ vytýčili v dovoznej politike úlohu orientovať sa pri dovoze strojov a zariadení na výrobky s vysokou technickou úrovňou, dovážať ich v termínoch, ktoré umožňujú ich rýchle využitie a vytvárať pre to aj zodpovedajúce podmienky.

Táto požiadavka však nie je ešte vždy dobre plnená. Podiel strojov a zariadení na plánovanom objeme výstavby rastie a značnú časť z nich tvoria stroje a zariadenia z dovozu. Rad previerok, ktoré tohto roku vykonali pobočky ŠBČs, ukázali, že vo využívaní dovozov dochádza síce k miernemu zlepšeniu, ale stav neuvedených strojov do prevádzky dovezených z kapitalistických štátov k 30. 6. 1977 ukazuje, že dovozy, pri ktorých bol prekročený plánovaný čas montáže, prípadne stroje a zariadenia, ktoré sú na sklade dlhšie ako 1 mesiac, predstavujú hodnotu takmer 4,5 mld Kčs, a z toho v 38 % je oneskorenie dlhšie ako 12 mesiacov. Príčinou sú známe problémy v súčinnosti zúčastnených zložiek na investičnej výstavbe, nerovnomerné plnenie režimu výstavby a nedodržanie stanovených harmonogramov, ktoré vedú k hromadeniu strojov a technológie dovážanej hlavne z KS. Ide tu prevažne o dodávky určené pre záväzné úlohy výstavby a stavby centrálne posudzované, resp. o akcie, kde pôsobí viac dodávateľských organizácií.

Z obdobia prípravy plánov a rozpočtov sami vieme, že investori požadujú vyššie investičné limity, zvlášť na stroje nezahrnuté do rozpočtu stavieb, a že potrebu ďalších dovozov zdôvodňujú hlavne tým, že nimi docielia vyššie výkony, ušetria materiál a pracovné sily. Je však dosť príkladov, že potom nevenujú patričnú pozornosť včasnému uvádzaniu týchto strojov do prevádzky. Sú prípady, že tieto stroje ležia nevyužité aj niekoľko rokov. Takýto nezodpovedný postoj prináša značné škody našej spoločnosti. Preto treba vyžadovať, aby si investori uvedomili, že efektívnosť a hospodárnosť sú závažnou úlohou i pri hospodárení s devízovými prostriedkami, aby pociťovali väčšiu zodpovednosť za včasné uvádzanie strojov z dovozu do prevádzky a niesli pochopiteľne, i zodpovednosť za dosiahnutie plánovaných projektových parametrov.

Za pozornosť stojí i skutočnosť, že prevažná časť dovozov, ktorá prekračuje plánované termíny uvádzania do prevádzky, je z oblasti dovozu bez devízovej návratnosti. Dovozy realizované formou devízovej návratnosti úverov, kde je investor zaviazaný splatiť úver zvýšeným vývozom alebo úsporami, sú uvádzané do výroby včas, resp. s minimálnym oneskorením, a sú prípady, kedy sa plánované termíny uvádzania do výroby ešte i skracujú. V tých prípadoch aktívne pôsobí konkrétna zainteresovanosť na úhrade devízových nákladov.

Keď hovoríme o týchto požiadavkách, považujem za potrebné zmieniť sa aj o tom, že sa tieto majú vzťahovať takisto aj na licencie, ktoré boli v minulosti zakúpené zo spoločenských prostriedkov. Pokiaľ viem, z 347 týchto licencií zhruba 5 % sa nevyužilo vo výrobe, hoci plánovaný termín pre ich využitie už uplynul. Našu pozornosť si vyžaduje pritom i celkový efekt, ktorý plynie z licencií zavedených už do výroby, pretože v niektorých prípadoch zostáva ich využitie nízke, čo problematicky pôsobí na ich získanie.

Pre odstránenie príčin nedostatkov v nehospodárnom využívaní dovezenej techniky uložila vláda ČSSR všetkým účastníkom investorskej sféry zabezpečiť maximálnu hospodárnosť s devízovými prostriedkami, požadovať dovoz za predpokladu zabezpečenia stavebnej pripravenosti a nadväzujúcej technológie. Súčasne holo uložené premietnuť tieto otázky do osobnej zodpovednosti a hmotnej zainteresovanosti. Obdobne ŠBČs sprísnila sankčné opatrenia voči podnikom, ktoré neplnia plánované predpoklady pri využívaní dovážanej techniky.

Na rozhodujúci obrat v hospodárnom využívaní dovezenej techniky sa v plnom rozsahu vzťahujú záverečné slová generálneho tajomníka ÚV KSČ súdruha Husáka, prednesené na 9. zasadnutí ÚV KSČ, pokiaľ ide o požiadavky na zvýšenie zodpovednosti a kvality všetkej práce. To znamená, že už v etape vyjasňovania investičnej výstavby a nárokov na dovoz bude sa pristupovať s plnou zodpovednosťou, bude sa usilovať o zabezpečenie súladu stavebnej pripravenosti s dodávkami techniky zo zahraničia a jej včasnú montáž i uvedenie do prevádzky. Prijaté opatrenia smerujú k tomu, aby sa na všetkých stupňoch riadenia dodržiavali ustanovenia o hospodárnom vynakladaní finančných a devízových prostriedkov, ako boli stanovené v § 11 zákona o šiestej päťročnici. Ďakujem za pozornosť.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Vojtekové. Nyní vystoupí poslanec Exner, připraví se poslanec Nováček.

Poslanec SL F. Exner: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, při projednávání plánu a rozpočtu na letošní rok jsme konstatovali, že na zemědělském úseku je situace v důsledku zemědělsky nepříznivého roku 1976 poměrně složitá. Proto ústřední výbor Komunistické strany Československa orientoval vlády, zastupitelské sbory, ostatní orgány a společenské organizace na to, aby tomuto úseku věnovaly trvalou pozornost.

Díky této orientaci došlo k mimořádnému rozvoji organizátorské práce a iniciativy pracujících v zemědělství, které spolu s dovozem nezbytného množství zrnin a důsledným zabezpečováním zimní kampaně vytvořily podmínky pro plnění úkolů živočišné výroby a pro zdárný průběh jarních prací. Nepříznivé přírodní podmínky ve žních a v počátku podzimních prací byly nahrazeny velkým pracovním úsilím v zemědělství a nebývalým rozsahem uvědomělé pomoci brigádníků a technikou z průmyslových závodů, ČSLA, národních výborů a společenských organizací. Dá se říci, že zabezpečení sklizně bylo zvládnuto celospolečenským úsilím. Tato široká iniciativa a přijatá opatření přinesla dobré výsledky.

Podle dosavadního očekávání jsou v zemědělské výrobě a v potravinářském průmyslu jako celku vytvořeny předpoklady ke splnění plánovaných úkolů za letošní rok, přičemž se na některých úsecích očekává i překročení plánu. Poprvé v historii dosáhne hrubá zemědělská produkce 80 300 mil. Kčs. Bylo dosaženo dosud nejvyššího objemu produkce zrnin, podstatně se zvýšila výroba cukrovky, pícnin, olejnin, chmele, jatečných prasat, drůbeže a dalších produktů.

Potravinářský průmysl dosáhne proti loňskému roku zvýšení hrubé výroby o více než 5 % a přes určitou napjatost ve zdrojích některých surovin, zejména z dovozu zachová dynamiku růstu potravinářské výroby. Investiční činnost v zemědělskopotravinářském komplexu bude proti plánu překročena při podstatně vyšším překročení dodávek strojů a zařízení.

Výsledky docílené v zemědělství a potravinářském průmyslu v tomto roce - zejména překročení plánovaných úkolů na rozhodujících úsecích - vytváří dobré výchozí předpoklady pro plnění náročných úkolů třetího roku šesté pětiletky. Návrh státního prováděcího plánu na rok 1978 klade v souladu se zájmem udržet růst životní úrovně lidu pro odvětví zemědělství jako celek úkoly velmi náročné, zejména pak na úseku zvýšení výroby obilovin, masa a hrubé výroby potravinářského průmyslu. Jak bylo uváděno ve vystoupení s. ministra Léra, počítá se se značným zvýšením zemědělské produkce proti předběžné skutečnosti letošního roku a v návaznosti na to tržní produkce, hrubé výroby potravinářského průmyslu a dodávek pro vnitřní obchod v maloobchodních cenách.

Výroba obilovin má asi o 300 tis. tun překročit letošní rekordní úrodu. V živočišné výrobě se počítá u nákupu jatečných zvířat bez drůbeže s přírůstkem 70 tis. tun proti letošnímu roku, což je obdobný přírůstek, jako se očekává v letošním roce.