Společný zpravodaj výborů SN poslanec J. Belko: Vážený súdruh predseda, Federálneho zhromaždenia, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, posudzovanie súhrnného znenia štátneho rozpočtu československej federácie na rok 1978 a s ním spojeného vládneho návrhu rozpočtového zákona prebiehalo na spoločnej schôdzi Výborov pre plán a rozpočet obidvoch snemovní, za účasti poslancov delegovaných ostatnými výbormi. Tomuto posúdeniu predchádzalo prerokúvanie jednotlivých kapitol rozpočtov ústredných orgánov štátnej správy v príslušných výboroch.

Základnou úlohou výborov bolo, na základe informatívneho súhrnu štátnych rozpočtov ČSSR, doplneného výkladom ministra s. Léra, posúdenie, akým spôsobom a za akých vnútorných a vonkajších podmienok bude štátny rozpočet federácie plniť integračnú a koordinačnú úlohu. Zároveň posúdenie, ako tento bude finančne zabezpečovať a spolupôsobiť na uskutočňovaní zámerov, ktoré boli vytýčené v hlavných úlohách štátneho vykonávacieho plánu v budúcom roku. Menovite, ako ním bude podporované napĺňanie záverov prijatých XV. zjazdom KSČ a napĺňanie záverov z 9. zasadania ÚV KSČ, ako aj požiadaviek zapracovaných do zákona o šiestom päťročnom pláne a do iných zákonov.

Pri plnení tejto úlohy obidva výbory, spolu s delegovanými zástupcami ostatných výborov, sa zamerali na východiskovú základňu rozpočtu, ďalej na hlavné rozpočtové problémy budúceho rozpočtového obdobia a na kľúčové otázky ich riešenia a zabezpečovania. Analyzovali pri tom hlavné smery a celkové chápanie rozpočtovej a finančnej politiky z hľadiska celoštátnych potrieb a ich význam pre ďalší ekonomický a sociálny rozvoj. Na tomto základe výbory spoločne dospeli k jednote názorov na úlohu štátnych rozpočtov ČSSR, menovite na integračnú a koordinačnú úlohu federálneho rozpočtu a úloh v ňom stanovených.

Zhodujú sa v názore, že rozpočet vychádza z poznatkov a výsledkov dosahovaných v ekonomike a podmienok jej ďalšieho rozvoja a že zohľadňuje úlohy vytýčené v zásadách štátnej hospodárskej politiky a v rozpočtovom výhľade do roku 1980. Po finančnej stránke bude rozpočet spolu s menovým plánom účinne pôsobiť na tvorbu žiadúcich zdrojov, na plánované spôsoby ich užitia vo výrobnej a nevýrobnej sfére a na plnenie úloh, ktoré boli pojaté do vykonávacieho plánu budúceho roku.

Ťažisko finančnej politiky vyjadrené v rozpočte, vidia výbory v dosiahnutí a zabezpečení vyrovnanosti rozpočtovaných príjmov a výdavkov plánovaných v celej rozpočtovej sústave. Táto vyrovnanosť sa dosiahla za určitého napätia medzi celkove rozpočtovanými príjmami a výdavkami, ktorá má svoje príčiny ta k v náročných úlohách ďalšieho rozvoja, ako aj v stále rastúcich potrebách spoločenského charakteru a plnenia intenzifikácie reprodukčného procesu.

Z tohoto dôvodu výbory pri prerokúvaní zdôraznili potrebu zaisťovať vyrovnanosť rozpočtov, hlavne celkovým zlepšením plánovanej tvorby a spôsobu užitia vytvorených zdrojov v ich objeme, štruktúre a kvalite i v užšom súlade so zámermi zapracovanými do plánu šiestej päťročnice.

Dôležité predpoklady na to vytvoril rozpočet už priamou väzbou na plánovanú tvorbu a užitie hmotných zdrojov, ako aj zvýšením ekonomického tlaku na mobilizáciu zdrojov a rezerv, na ďalší rast efektívnosti spoločenskej výroby a prehĺbenie hospodárnosti vo všetkých oblastiach výrobnej a nevýrobnej spotreby.

Z týchto hľadísk na strane rozpočtovaných príjmov si vyžiada prvoradú pozornosť objemové plnenie rozhodujúcich položiek. Predovšetkým plnenie mobilizačne stanovených úloh, v tvorbe hospodárskych výsledkov jednotlivých odvetví a odvodov, resp. príslušnej dane z nich. Náročnosť týchto úloh zvýrazňuje význam vplyvu všetkých faktorov, ktoré môžu a budú na tieto výsledky priamo alebo nepriamo pôsobiť. Sú to najmä faktory pozitívne pôsobiace na potrebný rast produktivity práce, na výrazné znižovanie materiálovej a energetickej náročnosti výroby, účinnejšie zhodnocovanie surovín a materiálov, lepšie využitie základných prostriedkov, zvýšenie efektívnosti zahraničného obchodu, zníženie výrobných strát, nepodarkov a všetkých neproduktívnych nákladov.

Patričnú pozornosť si ďalej vyžadujú mobilizačne stanovené úlohy v realizácii dane z obratu. Tieto úlohy vyjadrujú vysokú náročnosť v budúcnosti zvlášť na zloženie, kvalitu a celkovú úroveň dodávok priemyslového tovaru na náš vnútorný trh a na kvalitu spolupráce výrobných a obchodných organizácií pri plnení záverov prijatých na 7. zasadnutí ÚV KSČ.

Vážené súdružky, súdruhovia poslanci, u rozpočtových výdavkov výbory došli k záveru, že ich miera a štruktúra je úmerná plánovaným zámerom v budúcom roku, spĺňa požiadavky kladené na prehĺbenie hospodárnosti a odpovedá súčasným možnostiam našej ekonomiky.

V tejto súvislosti boli s osobitným zreteľom posudzované neinvestičné výdavky v hospodárskej sfére a pritom bola ocenená skutočnosť, že podiel neinvestičných dotácií vo vzťahu k výkonom v budúcom roku klesá a že opodstatnenosť týchto dotácií bude v priebehu roku ďalej sledovaná.

Taktiež kladne boli hodnotené plánované investičné zámery. Pri tom sa poukázalo na to, že efektívne a hospodárne využitie investičných dotácií bude podmienené včasnou a kvalitnou investorskou, projektovou a dodávateľskou prípravou, ktorá bude priaznivo vplývať na plynulosť výstavby, na dodržiavanie termínov a rozpočtových nákladov a na dosahovanie plánovaných parametrov. U prostriedkov plánovaných na drobné stavby a tzv. stroje nezahrnuté do rozpočtu stavieb, bude rozhodujúca ich dôslednejšia orientácia na rýchle návratné akcie, slúžiace najmä modernizácii, racionalizácii a inovácii výroby.

Pozitívne bol tiež hodnotený trvale vysoký podiel finančných prostriedkov určených na ďalší rozvoj vedy a techniky. Pritom aj v tejto oblasti sa poukázalo na ich efektívne a hospodárne využitie za predpokladu, že tieto prostriedky budú koncentrované na riešenie rozhodujúcich úloh súvisiacich s potrebami rozvoja a že dôjde k výraznejšiemu komplexnému zabezpečovaniu týchto úloh po hmotnej a hodnotovej stránke.

Výbory tiež posúdili výdavky v rôznych oblastiach spoločenskej spotreby a ich rast považujú za primeraný. Pritom poukázali na to, že náročnosť zaisťovania tohto rastu si vyžaduje aj v tejto oblasti klásť potrebný dôraz na vysoko účelné, uvážlivé a zodpovedajúce zásadám hospodárnosti využívania plánovaných prostriedkov. So súhlasom prijali taktiež uplatnenie rôznych limitov a iných opatrení slúžiacich na prehĺbenie hospodárnosti vo výrobnej a nevýrobnej sfére.

Vo svojich záveroch k rozpočtu zdôraznili potrebu od začiatku roka plne koncentrovať všetko úsilie riadiacich orgánov štátnej a hospodárskej sféry na všetkých stupňoch na plnenie úloh stanovených vo vzťahu k štátnemu rozpočtu. Bude treba dôsledne uplatňovať opatrenia podporujúce rozvíjanie pozitívnych tendencií a mobilizáciu rezerv vyššej efektívnosti, hospodárnosti a kvality práce. Pritom aktívne rozvíjať účinné formy iniciatívy pracujúcich a orientovať ich na rozhodujúce problémy vo výrobnom procese.

Výbory sú toho názoru, že v roku 1978 by nemalo dochádzať k vynakladaniu prostriedkov bez dôsledného posúdenia, čo prinesie ich použitie a akým spôsobom sa budú vložené prostriedky vracať. Pritom sa poukázalo na to, že v takomto postupe nutno vidieť nielen aktuálnu ekonomickú požiadavku, ale aj významnú sociálnu úlohu, pretože úspešné zvládnutie by malo spätne pôsobiť na ďalšie zvyšovanie životnej úrovne obyvateľstva a na upevnenie jeho životných a sociálnych istôt.

V závere rokovania bola vyslovená podpora opatreniam uvedeným v časti VI. správy k súhrnu štátnych rozpočtov na rok 1978 a bol ocenený tiež nový prístup k zameraniu a chápaniu hospodárskych rozborov a k postupu pri schvaľovaní hospodárskych výsledkov, ktorým bola vyslovená podpora.

Vo svojom záverečnom stanovisku obidva výbory pre plán a rozpočet vyslovili súhlas so štátnym rozpočtom federácie a odporúčajú vládny návrh rozpočtového zákona prijať v predloženom znení.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Belkovi. Budeme pokračovat rozpravou k vládnímu návrhu zákona o státním rozpočtu čs. federace. Do rozpravy se zatím písemně přihlásili: Jiřina Hájková. Miroslav Paruza, Magdaléna Vojteková, František Exner, Zdenko Nováček, Hana Tenglerová, Alois Huml, Anton Kožík, Vlasta Kohoutová, František Fejfuša.

Jako první v pořadí rozpravy uděluji slovo poslankyni Jiřině Hájkové. Připraví se poslanec Miroslav Paruza.

Poslankyně SL J. Hájková: Vážený soudruhu předsedo Federálního shromáždění, vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, z návrhu rozpočtu na rok 1978 vyplývá, že naše republika potřebuje obrovské zdroje k uspokojování stále rostoucích potřeb našich pracujících, k pokrytí všech požadavků, které rozvinutá socialistická výstavba a další rozkvět naší společnosti potřebují. Tyto prostředky je třeba získávat poctivou a usilovnou prací na všech úsecích našeho hospodářství a veřejného života. V socialistickém státě je člověk hospodářem ve své zemi. Je to jediný tvůrce síly a bohatství společnosti. Soudruh Brežněv o tom při jedné příležitosti řekl: "Nikdo kromě lidu nemůže využívat výsledků společenské práce, ale ani pracovat za nás nemá kdo. Znamená to, že každý musí pracovat tak, abychom se nemuseli sami před sebou stydět, abychom se mohli s klidným svědomím dívat do očí soudruhům."

Proto i při této příležitosti mám za to, že se musíme zamýšlet nad těmi jevy, které výsledky naší práce znásobují, ale i nad těmi, které jim škodí. Převážná většina našich lidí pracuje velmi obětavě, bez ohledu na své zákonem stanovené pracovní úkoly a na pouhou zákonem určenou pracovní dobu. Mohu to potvrdit desítkami příkladů nejen ze závodu, ve kterém pracuji, ale i ze svého volebního obvodu. Nesmírně však rostou škody způsobené každým nedodržením pracovní, plánovací a technologické kázně. Nelze porovnat ztráty způsobené špatnou prací kopáče, který byl vyzbrojen lopatou a kolečkem, se ztrátami způsobenými prostojem kráčejícího exkavátoru. Poruchy v činnosti jednoho provozu znamenají zpravidla mnohatísícové ztráty pro celý závod a mohou se projevit i v celém odvětví.

Je proto namístě, že dochází také k postihu těch, kteří takové škody způsobují. Zejména od roku 1974 vzrůstá počet ukládaných kárných opatření. Ve srovnání s rokem 1975 vzrostl jejich počet v roce 1976 o 8 %. Stále však se ještě setkáváme s případy, kdy vedoucí pracovníci z těch či oněch důvodů, zejména proto, aby při nedostatku pracovníků neodešel pracovník po uložení kárného opatření do jiného závodu, nevyužívají své pravomoci. To však nevede k upevnění pracovních kolektivů a k jejich stabilitě, ale naopak k jejich narušování. Setkáváme se stále i s tím, že vedoucí pracovníci pro neznalost nebo zanedbání pracovně právních předpisů zaviní, že kárné opatření nemůže být uloženo, nebo pro formální závady musí být zrušeno, i když si je pracovník zasloužil. Setkala jsem se nedávno v jednom závodě s případem, kdy prokurátor postoupil ke kárnému postihu věc, která by jen při trochu přísnějším posuzování měla být stíhána přinejmenším jako přečin. Pracovníkovi však nemohlo být uloženo ani kárné opatření, poněvadž ředitel zmeškal lhůtu k postihu. Naproti tomu se setkáváme s případy, kdy jsou ukládána opatření, která zákoník práce ani nezná, zejména pokuty apod. Při zjištění nezákonnosti musí dojít k jejímu odstranění a tak ten či onen extrém vede ke stejnému výsledku, totiž k tomu, že není podporována, ale poškozována stabilita pracovních kolektivů a její kladné působení na rozvoj národního hospodářství.

Stranou naší pozornosti nesmějí ovšem zůstat ještě větší škody, než o kterých jsem hovořila, a to škody způsobené nesprávnými rozhodnutími či opatřeními řídících pracovníků závodů, podniků nebo i generálních ředitelství, jak na to poukázalo 9. zasedání ÚV KSČ. Uvedené škody mají nejen materiální důsledky, ale navíc působí velmi nepříznivě na pracující, kteří často pociťují jejich důsledky až na jednotlivých provozech; to může vést i k otupování jejich pracovní iniciativy. I z takových nesprávných rozhodnutí či opatření by měly být důsledně vyvozovány příslušné závěry.

Nedodržování zákoníku práce vede i k některým dalším negativním jevům. Nemusíme jistě rozebírat podrobně, jak negativně působí na naše hospodářství bezdůvodná fluktuace, časté změny pracovního poměru.

Přitom není bez zajímavosti, že u nás dávají výpověď z kvalifikovaných důvodů častěji ženy než muži. Počet výpovědí u žen z důvodu péče o děti činí v průměru téměř 35 % z celkového počtu uplatněných kvalifikovaných výpovědních důvodů. Je známo, že ženy v některých případech využívají výhody poskytované jim zákoníkem práce ke změně zaměstnání, aby získaly větší plat nebo jiné materiální výhody, dokonce dochází k tomu, že ženy na novém pracovišti neuplatní kvalifikaci, kterou získaly ať již studiem nebo vyučením.

Na druhé straně jsem se ovšem přesvědčila, že u řady žen vedl ke změně zaměstnání nedostatek péče podniků, u nichž byly zaměstnány, o zaměstnané matky. Kontrola provedená v 81 závodech např. ukázala, že jen ve 13,5 % úplně vyhovovala úroveň hygienických a sociálních zařízení zaměstnaným matkám. V ostatních organizacích je třeba počítat s jejich zlepšením. Závodní mateřské školy a jesle má v současné době jen o něco málo více než 30 % závodů. Jen asi 20 % organizací poskytuje nebo alespoň částečně poskytuje služby pracujícím ženám tím, že jim umožňuje nákup do tašky nebo nákup v závodě. Ani v jedné z prověřovaných organizací nebyl zařízen sběr prádla a jen v některých byly k dispozici ledničky. Pak se nemůžeme divit, že ženy nejsou spokojeny v některých závodech a odcházejí jinam, a to i za cenu, že si tam méně vydělají, ale kde jsou vytvořeny podmínky pro to, aby mohly pečovat i o děti. Nechci hovořit o těžkostech, se kterými se ženy setkávají při požadavku na úpravu pracovní doby apod.

Když jsem se již zmínila o otázce péče o pracující a o jejím vlivu na stabilitu pracovních kolektivů a tím i na rozvoj ekonomiky, dovolte několik poznámek k jedné součásti komplexní péče o člověka. Mám na mysli ochranu zdraví a bezpečnosti práce a odškodňování pracovních úrazů. Zabývali jsme se touto otázkou i v ústavně právních výborech v různých souvislostech. S uspokojením jsme mohli konstatovat, že počet pracovních úrazů a nemocí z povolání poklesl od roku 1968 o 22,59 %. Přitom stoupla celková částka, která byla vynaložena na jejich odškodnění, o 45,5 %. Z toho lze odvodit odpovědnější přístup podniků k odškodňování pracovních úrazů, ale přitom zůstává otázka, zda nešlo také o větší počet úrazů s těžšími následky.

Stále se ovšem ještě setkáváme i na tomto úseku s nedostatky. I v našem Západočeském kraji se vyskytly případy, kdy ze strany vedoucích pracovníků nebyl správně pochopen princip odpovědnosti za škodu, kterou pracovník při výkonu zaměstnání nebo v souvislosti s ním utrpěl. Při náhradě škody je třeba důsledně respektovat zákoník práce. Dochází také k průtahům a dalším pochybením.

Považuji za správné, že ústavně právní výbory zařadily do plánu své činnosti na rok 1978 právě otázky uplatňování zákoníku práce v praxi.

A ještě bych se chtěla zmínit o jedné otázce, která zajímá pracující v mém volebním obvodu a jistě také i v celé naší republice. V loňském i letošním roce působily nepříznivě na morálku našich pracovníků i na plány závodů energetické výseče. Jsem si vědoma nezbytnosti těchto plánovaných energetických opatření, ale přesto bych se chtěla dotázat ministra paliv a energetiky ČSSR s. Ehrenbergra, jaký je výhled energetické situace pro rok 1978 a zda bude možné bez energetických výsečí zabezpečit alespoň druhé směny. Děkuji za pozornost.

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslankyni Hájkové. Slovo má poslanec Paruza, připraví se poslankyně Vojteková.

Poslanec SL M. Paruza: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, z podaného výkladu a předložených podkladů je zřejmé, že rozvoj naší ekonomiky si bude i v příštím roce udržovat vysoké tempo, jehož dosažení bude spjato s řadou podmiňujících faktorů.

Při určitém napětí mezi řadou zdrojů a potřeb půjde zvláště o to, dosahovat stanovených hmotných a finančních záměrů co nejefektivnějším způsobem. To značí odpovědné hospodaření s vytvářenými, svěřenými a používanými zdroji a prostředky.

Ať už jsou jakkoli subjektivní názory podniku na umění hospodařit, stav vyrovnání na světových surovinových trzích nás staví do situace, že růst společné životní úrovně bude záviset na dodržení dvou základních podmínek:

- že dokážeme maximálně zhodnotit existující množství surovin a paliv v naší republice a

- že docílíme vysokou technickou úroveň a spolehlivost výrobků, za které chybějící suroviny nakupujeme.