V tomto roku vyslovila vláda ČSSR súhlas s dojednaním Dohody o právnej spôsobilosti, výsadách a imunitách v takej konečnej podobe, v akej bola podpísaná predstaviteľom ČSSR v Rade behom predošlého zasadania Rady organizácie. Zmienená Dohoda podlieha ratifikácii a vstúpi v platnosť po uložení šiestich ratifikačných listín u vlády ZSSR, ako depozitára Dohody. Dohoda o právnej spôsobilosti, výsadách a imunitách medzinárodnej organizácie kozmických telekomunikácií Intersputnik sa nedotýka záväzkov vyplývajúcich z iných medzinárodných zmlúv, ktorých je ČSSR zmluvnou stranou.

Pretože podľa československých právnych princípov je Dohoda pokladaná za dohodu právotvornú, je v súlade s ustanovením čl. 36 odsek 3 Ústavného zákona č. 143/1968 Zb. o čs. federácii, predložená Federálnemu zhromaždeniu na vyslovenie súhlasu.

Ako spravodajca Výboru ústavnoprávneho a zahraničného Snemovne národov považujem za svoju povinnosť oznámiť vám, že vládny návrh Dohody posúdili aj príslušné orgány Českej národnej rady a Slovenskej národnej rady a vyslovili s ním súhlas.

Vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, vzhľadom na to, že Dohoda o právnej spôsobilosti, výsadách a imunitách medzinárodnej organizácie kozmických telekomunikácií Intersputnik, podpísaná v Berlíne dňa 20. septembra 1976 je v súlade s našimi záujmami a má mimoriadny politický význam, odporúčam, aby Snemovňa národov s návrhom vyslovila súhlas. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS J. Srb: Děkuji poslanci Marčákovi. Uděluji slovo společné zpravodajce výborů Sněmovny lidu, poslankyni Daně Kancírové.

Společná zpravodajka výborů SL poslankyně D. Kancírová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, Federálnímu shromáždění ČSSR byla předložena k vyslovení souhlasu Dohoda o právní způsobilosti výsadách a imunitách mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik, která byla, jak už bylo uvedeno, podepsána v Berlíně dne 20. září 1976 členskými státy Intersputniku.

Členskými státy organizace Intersputnik jsou BLR, ČSSR, Kuba, MLR, MoLR, NDR, PLR, RSR, SSSR, které ji zřídily na základě Dohody o vytvoření mezinárodní soustavy a organizace kosmických telekomunikací Intersputnik, podepsané v Moskvě dne 15. listopadu 1971.

Základním účelem Intersputniku je vytvoření Soustavy globálních telekomunikací, která nemůže spadat do výlučné pravomoci jednotlivých členských států, nýbrž musí být řízena zvláštní mezinárodní organizací. Za pomoci nejmodernějších radiokomunikačních prostředků, jako jsou telekomunikační družice, přispívá k rozvoji všestranných styků nejen mezi členskými státy, ale i k rozvoji spolupráce s ostatními státy. Tak např. soustava Intersputniku byla používána při koordinačních přenosech mezi řídícími středisky SSSR a USA během letu kosmických lodí Sojuz - Apollo, při přenosech oficiálních návštěv, sportovních her a podobně.

Dohoda z 20. září 1976 upravuje právní způsobilost organizace Intersputnik, výsady a imunity poskytované této organizaci, jakož i zástupcům členských států, jimiž jsou představitelé těchto států v Radě Intersputniku, jmenovaní na úrovni náměstků ministrů spojů, členové revizní komise, členové delegací na zasedáních Rady i jiných zasedáních pořádaných Intersputnikem a rovněž poradci a experti uvedených delegací. Určité výsady a imunity jsou poskytovány i úředníkům Intersputniku.

Intersputnik má statut právnické osoby, sídlo této organizace je v Moskvě. Jeho majetek, místnosti, aktiva a dokumenty mají být nedotknutelné, má být osvobozen od všech přímých daní a dávek s výjimkou plateb za komunální a jiné podobné služby a dále má být osvobozen od celních poplatků a omezení při dovozu a vývozu předmětů určených pro služební účely. Výsady a imunity poskytované dříve jmenovaným fyzickým osobám jim mají být poskytovány při plnění jejích služebních povinností

Rozsah výsad a imunit v podstatě odpovídá těm, které jsou poskytovány na základě Úmluvy o právní způsobilosti, výsadách a imunitách RVHP ze dne 14. prosince 1959 ve znění Protokolu ze dne 21. června 1974; v otázce vynětí ze soudní jurisdikce jsou však širší než ty, které jsou poskytovány na základě Dohody o právním postavení a úlevách mezinárodních odvětvových organizací pro hospodářskou spolupráci ze dne 9. září 1976.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, Dohoda o právní způsobilosti, výsadách a imunitách mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik ze dne 20. září 1976 byla Federálnímu shromáždění předložena k vyslovení souhlasu v souladu s ustanovením čl. 36 odst. 3 ústavního zákona o čs. federaci, jakožto dohoda právotvorná. Předložená dohoda se nedotýká závazků plynoucích z jiných mezinárodních dohod. Jde v ní o právní postavení, výsady a imunity mezinárodní organizace Intersputnik, která má mimořádný politický význam při vytváření celosvětového telekomunikačního systému a která za 6 let své existence a činnosti již prokázala svoji důležitost a životaschopnost.

Určené výbory Sněmovny lidu projednaly dohodu a vyslovily s ní souhlas. Proto jako společná zpravodajka doporučuji Sněmovně lidu dohodu ke schválení.

Předsedající místopředseda FS J. Srb: Děkuji poslankyni Kancírové. Do rozpravy k tomuto bodu se písemně nikdo nepřihlásil. Ptám se proto, zda někdo z poslanců žádá o slovo. (Nikdo se nehlásil.) Není tomu tak.

Přeje si slovo ministr Chalupa? (Ne.) Nepřeje, děkuji.

Můžeme tedy přistoupit k hlasování.

V zasedacím sále jsou přítomni 154 poslanci Sněmovny lidu, 63 poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice a 62 poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny jsou tedy usnášení schopné.

V parlamentním tisku č. 18 se navrhuje usnesení, kterým se doporučuje souhlasit s projednávanou dohodou

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny národů.

Kdo z poslanců Sněmovny národů souhlasí s navrhovaným usnesením doporučeným společným zpravodajem, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Sněmovna národů tedy vyslovila souhlas s projednávanou dohodou.

Nyní budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s usnesením podle doporučení společné zpravodajky, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Také Sněmovna lidu vyslovila souhlas s projednávanou dohodou.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky souhlasí s Dohodou o právní způsobilosti, výsadách a imunitách mezinárodní organizace kosmických telekomunikací Intersputnik, podepsanou v Berlíně dne 20. září 1976.

Posledním bodem pořadu je

Tento návrh federální vlády odůvodní ministr zahraničních věcí Československé socialistické republiky Bohuslav Chňoupek. Prosím, aby se ujal slova.

Ministr zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupek: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, dnešnej spoločnej schôdzi snemovní Federálneho zhromaždenia predkladáme na schválenie vládny návrh konzulárneho dohovoru dohodnutého medzi Československou socialistickou republikou a Belgickým kráľovstvom a podpísaného 15. júna 1976 v Bruseli.

Tento ďalší významný krok v československo-belgických vzťahoch vyplýva z uspokojivého trendu v ich súčasnom vývoji. V posledných rokoch sa dosiahol výrazný, pozitívny pokrok v čs. belgickej spolupráci, čo sa prejavilo v zintenzívnení našich vzájomných stykov v politickej, hospodárskej i kultúrnej oblasti, čo vyvoláva nevyhnutnosť právnej úpravy celého radu otázok. A z týchto dôvodov aj došlo v roku 1976 k podpisu konzulárneho dohovoru, ktorý máte, súdružky a súdruhovia poslanci, pred sebou.

Jeho účelom je zmluvne upraviť konzulárne styky medzi obidvomi krajinami, dotýkajúce sa širokej oblasti štátnych záujmov, z ktorých medzi základné patrí aj ochrana práv a záujmov vysielajúceho štátu, jeho občanov a právnických osôb v krajine poverenia a pomoc rozvoju hospodárskych, kultúrnych a vedeckých stykov.

Predkladaný dohovor vychádza z mnohostranného dohovoru o konzulárnych stykoch, dohodnutého v roku 1963 na konferencii OSN vo Viedni, ktorý je všeobecným rámcom právnej úpravy konzulárnych stykov. Umožňuje, ba možno povedať, že aj predpokladá ďalšie rozpracovanie, konkretizáciu a prípadne doplnenie v dvojstranných konzulárnych dohovoroch. Tento cieľ sleduje aj konzulárny dohovor medzi ČSSR a Belgickom, pretože v rade ustanovení, predovšetkým v tretej a štvrtej časti, ide nad rámec mnohostrannej úpravy.

Tak napríklad vo Viedenskom dohovore nie je stanovená úplná nedotknuteľnosť konzulárnych miestností, pretože súhlas vedúceho konzulárneho úradu k vstupu orgánov prijímajúceho štátu do miestností konzulárneho úradu sa v prípade živelnej pohromy len predpokladá. V konzulárnom dohovore s Belgickom je však nedotknuteľnosť miestností konzulárneho úradu úplná (čl. 16).

Rovnako aj nedotknuteľnosť osoby vedúceho konzulárneho úradu je v dohovore s Belgickom koncipovaná širšie, ako vo Viedenskom dohovore, čo napokon zodpovedá trendu, ktorý presadzovali socialistické štáty už na spomenutej viedenskej konferencii. Navrhovali totiž úpravu, v súlade s ktorou by sa postavenie konzulárnych pracovníkov čo najviac priblížilo postaveniu diplomatických zástupcov. Na konferencii sa však toto pojatie presadiť nepodarilo. Krajiny socialistického spoločenstva preto maximálne využívajú dvojstranné konzulárne dohovory na zakotvenie podobných úprav vrátane upresnenia konzulárnych funkcií.

V predkladanom dohovore sa pre to podrobne upravujú konzulárne funkcie najmä v oblasti osobného štatútu, ďalej funkcie legalizačné a funkcie vo veciach správnych. Konzulárny úrad je rovnako oprávnený vydávať cestovné doklady a víza, ako aj vykonávať notárske funkcie. Je dôležitým článkom pri styku s občanmi svojho štátu v konfliktových situáciách v prijímacom štáte, pri ich zastupovaní pred súdmi a úradmi prijímajúceho štátu a podobne. Môže poskytovať pomoc námorným lodiam a lietadlám svojho štátu a podobne.

Konzulárny dohovor s Belgickom podlieha schváleniu Federálnym zhromaždením ČSSR a ratifikácii prezidentom republiky. V jeho záverečných ustanoveniach sa určuje, že nadobudne platnosť tridsiaty deň odo dňa výmeny ratifikačných listín a že ho strany majú možnosť vypovedať so šesťmesačnou lehotou.

Predstavuje významný zmluvný dokument, zodpovedajúci zahraničnopolitickým záujmom ČSSR a odrážajúci progresívne chápanie konzulárnych stykov medzi štátmi s rozdielnym spoločenským zriadením. Vychádzajúc z pozitívneho vývoja vzťahov medzi ČSSR a Belgickom vytvára sa zároveň základ pre ich ďalší a všestrannejší rozvoj. Odporúčam preto, aby ste s predloženým konzulárnym dohovorom vyslovili súhlas.

Předsedající místopředseda FS J. Srb: Děkuji ministru Chňoupkovi za vyklad.

Návrh byl přikázán k projednání výborům ústavně právním a zahraničním obou sněmoven. Výbory Sněmovny lidu určily za společného zpravodaje člena ústavně právního výboru poslance Stanislava Korandu a výbory Sněmovny národů členku zahraničního výboru poslankyni Margitu Adamovou. Prosím nejdříve poslance Korandu, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj výborů SL poslanec S. Koranda: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vládní návrh Konzulární úmluvy mezi Československou socialistickou republikou a Belgickým královstvím, předložený dnešní společné schůzi Sněmovny lidu a Sněmovny národů FS ČSSR, byl projednán ústavně právními výbory obou sněmoven na jejich společné schůzi dne 27. června 1977.

Výbory shodně konstatovaly, že sjednávání konzulárních úmluv se v posledních letech v čs. zahraničně politické praxi značně rozšířilo. Také vy, vážené soudružky a soudruzi poslanci, jste se už s řadou těchto mezinárodních smluv setkali, takže dokument, který máte před sebou, není pro vás novem. Proto mi dovolte, abych se zaměřil jen na některé aspekty problematiky konzulárních dohod i samotného dokumentu, který vám byl předložen.

Konzulární styky mezi státy se donedávna řídily právem obyčejovým. Teprve v roce 1963 došlo ke kodifikaci obecných pravidel platných pro konzulární styky ve Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích.

Tato úmluva přijatá na diplomatické konferenci svolané v roce 1963 pod záštitou OSN, kodifikovala a v některých směrech pokrokovým způsobem rozvinula normy mezinárodního práva v oblasti konzulárních styků, které až do té doby byly pouze obyčejovými. Představuje dnes obecný standard právní úpravy konzulárních styků. Mnohostranná úmluva však pochopitelně nemůže postihnout všechny specifické podmínky, v nichž se rozvíjejí vztahy dvou suverénních států a jejich ustanovení jsou mnohdy jen obecná. Státy, mezi nimiž konzulární styky nabyly souměrně s rozvojem jejich vztahů větší intenzity, proto uzavírají dvoustranné konzulární úmluvy. Tato praxe není s Vídeňskou úmluvou v rozporu. Naopak tato úmluva sjednávání dvoustranných konzulárních úmluv umožňuje a předvídá a státy při dojednávání dvoustranných smluvních dokumentů z ní vycházejí a v mnoha směrech ji pokrokově rozvíjejí. Toto můžeme konstatovat i pokud jde o konzulární úmluvu s Belgií.

Ustanovení Konzulární úmluvy mezi Československou socialistickou republikou a Belgickým královstvím jsou členěna do pěti částí: část první konzulární úmluvy obsahuje definici výrazů, jež se v ní používají, část druhá se zabývá problematikou zřizování konzulárních úřadů, jmenováním konzulárních úředníků a zaměstnanců, část třetí zakotvuje práva, výsady a imunity poskytované konzulárním úřadům a jejich členům. Obsahuje podrobná ustanovení o plné nedotknutelnosti konzulárních místností, archivů, přiznává konzulárnímu úřadu právo na svobodu, spojení s vládou vysílajícího státu a volnost styku s orgány přijímacího státu. Zajišťuje osobní nedotknutelnost a rozsah vynětí konzulárních úředníků, konzulárních zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků z jurisdikce přijímacího státu. Tato ustanovení zahrnují též osvobození od veřejných služeb, daní a poplatků, celní osvobození atd.