Lze jen vítat, že předložený vládní
návrh zákona neřeší jen důsledky
provedené komplexní přestavby velkoobchodních
cen, ale současně respektuje požadavky další
racionalizace celkové soustavy odvodů a daní
placených hospodářskými organizacemi.
Mám na mysli zejména zrušení odvodu,
resp. daně z objemu mezd, které již přestaly
plnit funkci doplňkového nástroje mzdové
regulace. Je proto zajisté správné, že
na vývoj průměrných mezd musí
reagovat přímo systém mzdové regulace,
tak jak se o něm zmínil soudruh ministr Lér.
Závažnou změnou, kterou se navrhuje realizovat,
je zrušení odvodů daní z motorových
vozidel, jako nástroje vývojem překonaného.
Tento návrh považuji za velmi racionální,
neboť jeho realizace přinese zjednodušení
administrativy jak v podnicích, tak ve finančních
orgánech. Přitom není potřebné
jeho funkci v ekonomice podniku ničím nahrazovat,
neboť rozhodování podniků jím
nebylo nikterak ovlivňováno.
Z hlediska snížení nároků na
administrativu a užšího sepětí
podnikové ekonomiky se státním rozpočtem
a rozpočty národních výborů
považuji za účelné úpravy, týkající
se především povolování odkladů
placených u ústředně řízených
organizací, uplatnění čtvrtletních
záloh na odvod ze zisku i placení záloh na
odvod ze zisku podle skutečně dosahovaných
výsledků.
Správné bude i zjednodušení připočitatelných
a odpočitatelných položek k základu
odvodu, resp. daně ze zisku, protože pomůže
kromě jiného odstranit časté spory
o připočitatelných položkách
při porušení právních předpisů.
Z hlediska právních aspektů odpovídá
navrhovaná úprava soustavy odvodů a daní
našemu právnímu řádu a je plně
v souladu s ústavním zákonem o čs.
federaci. Tak jak jsem již uvedl, promítá se
v ní celá řada racionalizačních
opatření, která mimo jiné přispívají
i k zjednodušení právní úpravy
odvodů a daní. To zajisté naše organizace
i finanční orgány nižších
stupňů jen uvítají. Chtěl bych
v této souvislosti podtrhnout i tu skutečnost, že
změna v poskytování slev na odvodech při
jejich únosné hranici z dosavadního fakultativního
na obligatorní ustanovení zákona, přispěje
k větší právní objektivizaci
odvodových povinností, přičemž
se prohlubuje zájem o dosahování lepších
hospodářských výsledků i u
těch organizací, u nichž dochází
k maximální výši odvodů.
I když navrhovaná úprava nemění
ve svých principech systém finančních
vztahů hospodářských organizací
ke státním rozpočtům, resp. k rozpočtům
národních výborů, jde přece
jen o značný rozsah opodstatněných
změn. Přihlédneme-li k tomu, že zákony,
kterými jsou odvody a daně upraveny, se v průběhu
jejich šestileté platnosti musely nezbytně
novelizovat, je zajisté správné, aby v zájmu
větší přehlednosti bylo předsednictvem
Federálního shromáždění
vyhlášeno úplné znění
těchto zákonů. To přispěje
současně i k žádoucímu zjednodušení
a zracionálnění právních předpisů.
Vážené soudružky a soudruzi poslanci,
vážení hosté, dovolte mi, abych ze své
praxe v oblasti národních výborů vyslovil
současně přesvědčení,
že navrhovaná úprava v oblasti důchodové
daně i odvodových povinností organizací,
zabývajících se převážně
poskytováním nejrůznějších
druhů prací a služeb, vytváří
v souladu se závěry 7. plenárního
zasedání ÚV KSČ předpoklady
pro další rozšíření a zkvalitnění
těchto činností.
S uspokojením konstatuji, že předložený
vládní návrh zákona rovněž
naplňuje i předpoklady dané při projednávání
návrhu zákona o zemědělské
dani v roce 1974, že v důsledku přestavby velkoobchodních
cen nebude nutné tento zákon principiálně
měnit. To zajisté nejen zvyšuje autoritu našeho
zákonodárství, ale vytváří
i důvěru širokého okruhu poplatníků
této daně.
Soudružky a soudruzi poslanci, závěrem svého
vystoupení považuji za potřebné uvést,
že průběh projednávání
vládního návrhu zásad i vlastního
zákona v ústavně právních výborech
Sněmovny lidu a Sněmovny národů prokázal
potřebnost i vhodnost navrhované úpravy.
Doporučuji proto, aby tento vládní návrh
zákona byl přijat.
Předsedající místopředseda
FS J. Srb: Děkuji poslanci Kozovi.
Žádá ještě někdo z poslanců
o slovo? (Nikdo.) Není tomu tak. Prohlašuji rozpravu
za skončenou.
Přeje si závěrečné slovo soudruh
ministr Lér? (Nepřeje.) Děkuji.
Žádají o slovo zpravodajové? (Ano.)
Prosím poslance Doležala.
Společný zpravodaj výborů SL poslanec
J. Doležal: Vážené soudružky
a soudruzi poslanci, mám za to, že výsledky
rozpravy nejsou v rozporu se zněním navrhovaného
zákona a že mohu doporučit tento zákon
Sněmovně lidu k přijetí.
Předsedající místopředseda
FS J. Srb: Děkuji. Poslankyně Peterková.
Společná zpravodajka výborů SN
poslankyně E. Peterková: Vážené
soudružky a soudruzi, na základě rozpravy mohu
jako zpravodajka doporučit Sněmovně národů
projednaný návrh k přijetí.
Předsedající místopředseda
FS J. Srb: Děkuji zpravodajům. Můžeme
tedy, soudružky a soudruzi, přistoupit k hlasování.
V zasedacím sále jsou přítomni 164
poslanci Sněmovny lidu, 58 poslanců Sněmovny
národů zvolených v České socialistické
republice a 65 poslanců Sněmovny národů
zvolených ve Slovenské socialistické republice.
Obě sněmovny se tedy mohou usnášet.
Při schvalování tohoto zákona platí
podle čl. 42 odst. 2 písm. h) ústavního
zákona o československé federaci zákaz
majorizace. Ve Sněmovně národů budou
poslanci zvolení v České a Slovenské
socialistické republice hlasovat odděleně.
Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny
lidu.
Kdo souhlasí s návrhem zákona podle doporučení
společného zpravodaje výborů Sněmovny
lidu, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se někdo hlasování. (Nikdo.)
Nezdržel.
Sněmovna lidu zákon přijala.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů, zvolené v České socialistické
republice.
Kdo souhlasí s návrhem zákona, jak doporučil
společný zpravodaj výborů Sněmovny
národů? (Hlasuje se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Není.
Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Nezdržel.
Poslanci Sněmovny národů zvolení v
České socialistické republice zákon
přijali.
Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny
národů zvolené ve Slovenské socialistické
republice.
Kdo souhlasí s uvedeným návrhem? (Hlasuje
se.) Děkuji.
Je někdo proti? (Nikdo.) Není.
Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Nezdržel.
Také poslanci Sněmovny národů zvolení
ve Slovenské socialistické republice se zákonem
vyslovili souhlas.
Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven
konstatuji, že Federální shromáždění
Československé socialistické republiky schválilo
zákon o úpravách soustavy odvodů a
daní organizací.
Nyní, soudružky a soudruzi, projednáme:
Tento návrh federální vlády odůvodní
ministr spojů Československé socialistické
republiky soudruh Vlastimil Chalupa. Uděluji mu slovo.
Ministr spojů ČSSR V. Chalupa: Vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
vážené soudružky poslankyně, vážení
soudruzi poslanci, před šesti léty, dne 15.
listopadu 1971, byla v Moskvě podepsána Dohoda o
vytvoření mezinárodního systému
a organizace kosmických telekomunikací "Intersputnik".
Mezi devět zakládajících členských
států patří i Československá
socialistická republika.
Cílem založení této organizace bylo
spolupůsobit při zřízení, provozování
a dalším rozvoji mezinárodní soustavy
družicových spojů.
Založení této otevřené mezinárodní
organizace bylo možné proto, že Sovětský
svaz - první světová velmoc v dobývání
kosmu - již v roce 1965 nezištně nabídl
socialistickým i dalším státům
spolupráci v mírovém využívání
kosmického prostoru při využití všech
jím dosažených výsledků rozvoje
vědy a techniky, na základě naprosté
rovnoprávnosti vzájemných výhod a
rovného podílu na řízení této
organizace.
V první etapě, která započala postupnou
výstavbou pozemských kosmických stanic, poskytoval
Sovětský svaz bezplatně využívání
svých telekomunikačních družic. Za soustavné
sovětské pomoci byla také vybudována
- jako první v socialistických evropských
zemích - i československá pozemská
kosmická stanice, která zahájila svůj
experimentální provoz již 30. dubna 1974. Na
počest bratrské pomoci a spolupráce byla
slavnostně pojmenována jako "Radiokomunikační
středisko československo-sovětského
přátelství".
Výstavba obdobných stanic proběhla a zakončuje
se i v ostatních členských státech
Intersputniku.
V druhé etapě své činnosti, která
právě probíhá, využívá
organizace telekomunikačních kosmických zařízení
pronajatých od Správy spojů Sovětského
svazu. Od tzv. obíhajících telekomunikačních
družic bude postupně docházet k využívání
geostacionárních družic, což značně
rozšíří technické možnosti
využívání této soustavy pro přenos
všech druhů informací.
Podle "Zakládající dohody" byl
vytvořen řídící orgán
organizace "Rada Intersputniku" a řídící
aparát organizace, v nichž jsou zastoupeny všechny
členské státy.
Spolu s tím se postupně vypracovávají
i základní právní normy, které
mají vytvořit předpoklady pro nerušenou
činnost této mezinárodní vládní
organizace na území všech členských
států.
Podle čl. 9 zakládající dohody byla
vypracována a na V. zasedání Rady Intersputniku
ve dnech 13. - 21. září 1976 v Berlíně
schválena a podepsána "Dohoda o právní
způsobilosti, výsadách a imunitách
mezinárodní organizace kosmických telekomunikací
Intersputnik". Tato dohoda vytváří předpoklady,
aby organizaci a jejím představitelům byly
poskytnuty takové výsady a imunity, které
jsou potřebné pro výkon funkcí této
organizace, vytvářející celosvětové
telekomunikační systémy, dnes i v budoucnosti.
Jejich rozsah je vcelku obdobný rozsahu, který byl
poskytnut i jiným mezinárodním vládním
organizacím.
Přijetím této dohody vládami členských
států a po její ratifikaci hlavami těchto
států nabude organizace, zástupci členských
států v Radě, její generální
ředitel a určení představitelé
právní způsobilosti nezbytné k dosažení
cílů, pro které byla organizace vytvořena,
a k provádění jejich funkcí.
Všechny výsady a imunity se poskytují pouze
v souvislosti s plněním služebních povinností,
přičemž osoby, které jich používají,
jsou povinny zákony zemí, v nichž plní
své služební povinnosti, plně respektovat.
K projednání a podpisu této dohody dala vláda
ČSSR svůj souhlas usnesením č. 362
ze dne 4. 12. 1975 a svým usnesením č. 84
z 31. 3. 1977 vláda ČSSR dohodu schválila
s tím, že bude předložena k vyslovení
souhlasu i vládám republik. Vzhledem k tomu, že
obě národní vlády vyslovily s dohodou
souhlas, je dohoda - před ratifikací prezidentem
Československé socialistické republiky -
v souladu s čl. 32 odst. 3 zákona č. 143/1968
Sb., o čs. federaci, předkládána Federálnímu
shromáždění k vyslovení souhlasu.
Jménem vlády ČSSR žádám
Federální shromáždění,
aby s dohodou vyslovilo svůj souhlas.
Předsedající místopředseda
FS J. Srb: Děkuji ministru Chalupovi za jeho výklad.
Návrh byl přikázán k projednání
výborům ústavně právním
a zahraničním obou sněmoven. Výbory
Sněmovny národů schválily za společného
zpravodaje člena ústavně právního
výboru poslance Jána Marčáka a výbory
Sněmovny lidu členku zahraničního
výboru poslankyni Danu Kancírovou.
Prosím nejdříve poslance Jána Marčáka,
aby přednesl zpravodajskou zprávu.
Společný zpravodaj výborů SN poslanec
J. Marčák: Vážený súdruh
predseda, vážené súdružky poslankyne,
vážení súdruhovia poslanci, na dnešnej
plenárnej schôdzke Snemovne ľudu a Snemovne
národov máme prerokovať vládny návrh
Dohody o právnej spôsobilosti, výsadách
a imunitách medzinárodnej organizácie kozmických
telekomunikácií, podpísanej v Berlíne
dňa 20. septembra 1976.
Ide o Dohodu, ktorá má mimoriadny význam
pre vytvorenie celosvetového telekomunikačného
systému a vytvára priaznivé podmienky pre
prácu zástupcov jednotlivých členských
štátov v uvedenej organizácii.
Dohoda bola dojednaná v súlade s čl. 9 Dohody
o vytvorení medzinárodnej sústavy a Organizácie
kozmických telekomunikácií Intersputnik a
bola vypracovaná ako jeden zo základných
právnych dokumentov organizácie.
Návrh pre dojednanie tejto Dohody spolu s návrhom
postupu predstaviteľa ČSSR v Rade Intersputniku bol
predložený vláde ČSSR už v roku
1975. Vláda potom vyslovila uznesením č.
362 zo dňa 4. 12. 1975 súhlas s dojednaním
tejto Dohody podľa zásad uvedených v dôvodovej
správe.
Správa o výsledkoch prerokúvania týchto
otázok na IV. zasadaní Rady Intersputniku bola predložená
vláde ČSSR v auguste 1976. Vláda vyslovila
uznesením č. 228 zo dňa 9. septembra 1976
súhlas s rozšírením rozsahu výhod
poskytovaných Intersputniku.