Soudružky a soudruzi, výbory proto dospěly
k závěru, že je účelné,
aby tento systém zůstal v principu stabilizován
pro další období a byl přizpůsoben
jen některým objektivně nastalým skutečnostem
dotýkajícím se jeho účinnosti
či rozhodným pro racionalitu jeho ustanovení.
Tyto skutečnosti představuje hlavně řada
důsledků, které pro tvorbu zdrojů
přinesly změny provedené v ekonomické
struktuře velkoobchodních cen a cíle přestavbou
cen sledované, které se projevují v nové
míře rentability a objemu vytvářeného
zisku.
V souvislosti s těmito skutečnostmi se ukázala
být nejcitlivějším místem v zákoně
navrhované úpravy příští
výše odvodů z upraveného bilančního
zisku a výše odvodu ze jmění.
Výhody se proto hlavně zaměřily na
posouzení základní otázky, kterou
představuje požadavek zajistit formou odvodů
ze zisku, resp. daně ze zisku do rozpočtu takové
množství finančních zdrojů, jaké
si vyžaduje udržení rozpočtové
rovnováhy, zapracované do zákona o šesté
pětiletce. K tomu účelu vycházely
nejen z údajů resp. ukazatelů letošního
roku, ale i z úvahy o další tvorbě zdrojů,
které lze vývojově předpokládat
do konce této pětiletky podle v ní plánovaných
předpokladů dalšího hospodářského
rozvoje a ukazatelů rozpočtového výhledu.
Přitom měly též na zřeteli nezbytnou
míru prostředků, které musí
hospodářská sféra mít v rámci
svého chozrasčotního hospodaření
k dispozici pro krytí vlastních potřeb.
V obou těchto závažných souvislostech
a za situace, kdy ještě nelze v plné míře
zhodnotit dopad cenové přestavby, ocenily výbory
snahu federálního ministerstva financí, doložit
navržené řešení řadou úvah
a propočtů a dodržet přitom též
dosud uplatňovanou zásadu účelné
diferenciace sazeb podle ekonomických podmínek jednotlivých
odvětví.
Z hlediska zájmů sledovaných zvláště
výbory pro plán a rozpočet bylo vzato na
vědomí, že podle těchto propočtů
by ve srovnání s dosavadní úpravou
výše odvodů došlo v podmínkách
roku 1977 ke snížení objemu odvodů a
daní do státního rozpočtu, resp. do
rozpočtů národních výborů
o zhruba 10 mld Kčs. V návaznosti na to bylo s uspokojením
konstatováno, že tato závažná změna
rozpočtových příjmů by byla
na druhé straně kompenzována snížením
dotací hospodářské sféře
a také se zúžil i dosavadní rozsah přerozdělovacích
procesů na úrovni státu a národních
výborů, popř. uvnitř odvětví.
U odvodů ze jmění, jejichž cílem
dále zůstalo působit na efektivnější
využívání základních a
oběžných prostředků a ovlivňovat
úvahy o pořizování nových investic
a zásob, výbory zejména ocenily, že
byl nově upraven okruh organizací, které
mají povinnost provádět tento druh odvodu,
a že současně byl upraven okruh organizací,
které je z důvodu menšího objemu svých
zdrojů provádět nebudou.
Soudružky a soudruzi, při posuzování
otázky, jak byly zásady úpravy odvodů
a daní, schválené ve výborech, dodrženy
a promítnuty do návrhu zákona, vyjádřily
výbory, pověřené jeho projednáváním,
dodatečný souhlas s tím, aby do tohoto znění
bylo ještě zapracováno omezení maximální
výše odvodové povinnosti na 85 % upraveného
bilančního zisku. Vycházely přitom
z úvahy, že zapracování tohoto omezení
přímo do zákona nahradí v praxi poskytované
slevy. Stanovení tohoto omezení přitom považují
za velmi důležité opatření, které
hospodářským organizacím usnadní
plnit stanovené příděly do fondů
hmotné zainteresovanosti v těch případech,
kde by úhrn odvodů ze jmění a ze zisku
přesahoval uvedenou hranici.
Výbory považují rovněž za významné,
aby po provedené úpravě zůstaly takto
upravené nástroje finanční soustavy
stabilizovány a umožňovaly hospodářskému
vedení dotvářet finanční výhledy
do konce této pětiletky.
V tom smyslu mají tedy za to, že úpravy v zákoně
obsažené řeší vše, co bylo
potřebné upravit, a že jsou v potřebné
míře zachována zmocnění nezbytná
k případným odchylkám postupu v jednotlivých
případech, či k realizaci záměrů
účelné experimentace. Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Srb: Děkuji a uděluji slovo společné
zpravodajce výborů Sněmovny národů
poslankyni Evě Peterkové.
Společná zpravodajka výborů SN
poslankyně E. Peterková: Vážený
soudruhu předsedo Federálního shromáždění,
soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení
hosté! Úvodem bych chtěla jako společná
zpravodajka výborů Sněmovny národů
vyjádřit souhlas s tím, co zde přede
mnou již uvedl poslanec Doležal, společný
zpravodaj výborů Sněmoven lidu, a připojit
se k němu.
Zákon, který projednáváme, je svým
způsobem pojetí do jisté míry specifický,
neboť má vlastně umožnit provést
řadu změn a doplňků, jimiž budou
stávající ustanovení tří
zákonů upravujících odvodové
a daňové vztahy organizací ke státním
rozpočtům a k rozpočtům národních
výborů nově formulována.
Při posuzování zásad této úpravy
a způsobu jejich konkrétního provedení
jsme ve výborech ocenili, že návrh dává
dostatečně jasnou představu o tom, které
části a ustanovení těchto tří
zákonů budou upřesněna, doplněna
a zrušena. To umožnilo, aby se výbory mohly plně
soustředit na posouzení vlastní věcné
stránky zákona a jeho předpokládaného
vlivu a dopadu v hospodářské sféře.
Výbory ocenily zejména, že náročnému
řešení výše nových sazeb
odvodů a daní byla na všech k tomu příslušných
místech věnována velká pozornost.
Považují za důležité, že v
zákoně navržené úpravy podporují
zvýšení vlastních finančních
zdrojů chozrasčotní sféry ke krytí
jejich potřeb a mohly by tak působit i k optimálnímu
využívání návratných úvěrových
zdrojů v této sféře. Za významné
rovněž považuji, že v navrženém
řešení je uplatňován diferencovaný
přístup, který přihlíží
k rozdílným podmínkám míry
zisku v některých odvětvích národního
hospodářství a může tak v nich
podporovat jednotné působení nových
cen.
Předmětem pozornosti výborů byla rovněž
skutečnost, že ve svém souhrnu navrhované
úpravy zákonů vyjadřují snížení
odvodů a daní, jehož dosah bude na druhé
straně vyvažován u převážné
části organizací odpovídajícím
snížením dotací ze státních
rozpočtů poskytovaných.
V podkladech k zákonu bylo na bázi údajů
finančního plánu na rok 1977 a na bázi
rozpočtového výhledu do roku 1980 ukázáno,
jak se navržená úprava odvodů projeví
u vybraných ústředních orgánů
federace, ČSR a SSR ve snížení příjmů
všech tří státních rozpočtů
ČSSR. Dále bylo ukázáno, jak se bude
vyvíjet odvod odpisů, aby zůstaly k dispozici
v chozrasčotní sféře, jako základní
zdroj financování prosté reprodukce. Spolu
s tím bylo v těchto podkladech též naznačeno,
v jaké míře by se snižovaly příští
dotace ze státního rozpočtu jak do rozdělování
zisku, tak do oblasti investiční. Z hlediska zájmů,
které výbory ve své ústavně
kontrolní a poznávací činnosti sledují
zvláště při projednávání
jednotlivých kapitol a souhrnného znění
státních rozpočtů, bude proto důležité
věnovat pozornost těmto vývojovým
předpokladům rozpočtových příjmů
a výdajů a jejich naplňování.
V tom směru bude záležet i na ministerstvu
financí, aby v rozpočtových návrzích
neopomíjelo uvádět, jak se tyto výchozí
úvahy v rozpočtových údajích
konkrétně promítají.
Pokud jde o finanční dosah úprav navrhovaných
v zákoně o důchodové dani a v zákoně
o zemědělské dani, jejichž výnosy
plynou převážně do rozpočtů
národních výborů, nemělo by
prakticky dojít k zásadnějším
změnám v daňovém zatížení.
Významné je hlavně to, že v úpravách
týkajících se těchto daní byla
v podstatě zachována návaznost na způsob
řešení úprav v odvodovém systému.
Tak bude i nadále podporováno sbližování
daňového systému s principy, které
platí u odvodů organizací a které
se dotýkají převážné části
hospodářských organizací.
Závěrem mám, jako společná
zpravodajka výborů Sněmovny národů,
povinnost zmínit se též o tom, že návrh
zákona o úpravě soustavy odvodů a
daní byl posuzován v pověřených
orgánech České národní rady
a Slovenské národní rady, u nichž nebyly
vzneseny k tomuto návrhu žádné zásadní
připomínky.
Děkuji za pozornost.
Předsedající místopředseda
FS J. Srb: Do rozpravy k tomuto bodu se písemně
přihlásili dva poslanci - Terézia Andrejová
a Josef Koza. Uděluji slovo poslankyni Andrejové,
připraví se poslanec Koza.
Poslankyně SN T. Andrejová: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
a súdruhovia poslanci, vážení hostia.
Chcela by som vo svojom diskusnom príspevku upozorniť
najmä na tie ustanovenia navrhovaného zákona,
ktoré sa týkajú úprav sústavy
odvodov.
Zákon o odvodoch do štátneho rozpočtu
a príspevku na sociálne zabezpečenie totiž
upravil vo svojich ustanoveniach rozpočtové vzťahy
veľmi širokého okruhu hospodárskych článkov
našej ekonomiky. Dovoľte mi pripomenúť,
že sa týka nielen všetkých štátnych
hospodárskych organizácií s priemyselnou
a stavebnou činnosťou, ale i štátnych
hospodárskych organizácií z úseku
obchodu, verejného stravovania a ubytovania, resp. služieb
cestovného ruchu. Ďalej štátnych hospodárskych
organizácií, ktoré v priemysle a stavebníctve
vykonávajú zásobovaciu a odbytovú
činnosť. Týka sa tiež hospodárskych
organizácií výskumnej a vývojovej
základne organizácií, ktoré vykonávajú
zahraničnú činnosť (okrem družstevných).
Vzťahuje sa tiež na nakladateľské a vydavateľské
organizácie v oblasti kultúry, na štátne
hospodárske organizácie v oblasti civilného
letectva a na niektoré ďalšie štátne
hospodárske organizácie vyššieho a nižšieho
stupňa.
Hovorím celkom zámerne o veľkej šírke
tohto okruhu, aby som zdôraznila skutočnosť,
že dnes nami prerokúvaná úprava odvodov
stojí v popredí záujmu všetkých
týchto organizácií a ich pracovníkov.
Podľa vlastných poznatkov môžem súdiť,
že cieľom ich pozornosti je najmä výška
budúcich sadzieb odvodov zo zisku a odvodov z majetku.
Ďalej otázka, či a v akej miere sa navrhovaná
úprava dotýka základu pre výpočet
odvodov, či a v akých prípadoch zostanú
zachované niektoré odchýlky od základných
sadzieb. Nie menšia pozornosť sa venuje aj budúcemu
spôsobu vyúčtovania a platenia jednotlivých
odvodov.
Po preštudovaní návrhu zákona a jeho
prerokovaní vo výbore som došla k presvedčeniu,
že rozsah navrhovanej úpravy, spôsob jej pojatia
a predpokladaný dosah zmien navrhnutých v doterajšom
zákone o odvodoch sa v našej hospodárskej praxi
stretne s pomerne priaznivou odozvou. Bude naplňovať
sledované zámery, podporovať záujmy
štátnej a hospodárskej sféry a umožní
odchylné riešenie výšky odvodov a spôsobu
ich vykonávania, ak to bude nutné.
Považujem z hľadiska svojich poznatkov predovšetkým
za dôležité, že uskutočnením
navrhovanej úpravy nebude v podstate narušená
nadväznosť s doterajším systémom
odvodov. Ďalej, že nové sadzby a úprava
ich podmienok vhodne nadväzujú na zmeny, ktoré
vyvolala komplexná prestavba cien a princípy jej
riešenia. Nie menej dôležité je, že
pri delení vytvorených zdrojov medzi podniky a štát
zostane hospodárskej sfére ešte dosť prostriedkov,
aby mohla primerane dotovať svoje fondy a posilňovať
chozrasčotový princíp hospodárenia.
S pozitívnym ohlasom som sa v praxi stretla tiež v
otázke zjednodušenia niektorých ustanovení
doterajšieho zákona, nech už ide o zrušenie
odvodov z miezd, alebo racionálneho zúženia
počtu položiek zvyšujúcich, alebo znižujúcich
základ odvodu a s obdobným ohlasom som sa stretla
tiež v otázke zrušenia odvodu z motorových
vozidiel.
Dovoľte mi pritom poukázať na konkrétnych
príkladoch z môjho volebného obvodu na to,
k akým ekonomicky významnejším záverom
môžu teraz úpravy v zákone navrhnuté
viesť.
Predovšetkým na to, že znížené
zaťaženie zisku odvodmi a tým vytváraný
širší priestor pre uplatnenie chozrasčotných
princípov povedie organizácie k väčšiemu
záujmu o tvorbu zisku a u stratových organizácií
k riešeniu ich rýchlejšieho odstraňovania.
Ďalej by som chcela poukázať na to, že zmena
základu pre výpočet odvodu z majetku, t.
j. jeho zvýšenie o hodnotu oprávok k základným
fondom, sa bude aj napriek navrhovanému zníženiu
sadzby tohto druhu odvodu finančne asi citlivejšie
prejavovať u organizácií so staršími
a podstatne odpísanými základnými
prostriedkami. Treba preto počítať s tým,
že táto skutočnosť vyvolá u týchto
organizácií snahu o rýchlejšie tempo
obnovy, či modernizácie týchto prostriedkov
a bude pôsobiť na ich efektívnejšie využívanie.
K otázke zmeny platenia odvodov a predovšetkým
odvodov zo zisku na základe skutočne dosahovaných
hospodárskych výsledkov za predchádzajúce
obdobie by som chcela uviesť, že toto nové riešenie
bude nepochybne správne. Doterajší zálohový
fond podľa plánovanej výšky zisku totiž
vyvolával nedostatok finančných prostriedkov
v prípadoch nerovnomernej tvorby zisku, či iných
príčinách jeho výkyvov, a dôsledky
toho sa reťazovite prejavovali i na ďalších
nadväzujúcich miestach.
Stretla som sa tiež s názorom, že systém
odvodov zo zisku by mal podporovať záujem organizácií
na prekračovaní plánovanej tvorby zisku a
že s prihliadnutím k tomu by mala byť základná
sadzba odvodu odstupňovaná. Predpokladám,
že možnosti a účelnosť takéhoto
riešenia bude vhodné brať do úvahy až
pri zvažovaní systému odvodov v ďalšej
päťročnici.
Záverom vítam zámer pristúpiť
k vyhláseniu úplného znenia zákona
o odvodoch a oboch ďalších, vládnym návrhom
dotknutých zákonov. Bude to vítaným
opatrením pre správnu orientáciu hospodárskej
praxe a znižovanie počtu dodatočne vymeriavaných
doplatkov odvodov a daní, a pokiaľ môžem
posúdiť, bolo to v nej tiež prijaté s
vďakou.
Pripomenula by som len, že obdobne bude pre potreby správnej
praxe tiež účelné zhrnúť
a nanovo publikovať už skôr vydané vysvetlivky
k vykonávaniu odvodov a daní.
Předsedající místopředseda
FS J. Srb: Děkuji poslankyni Andrejové a uděluji
slovo poslanci Kozovi.
Poslanec SL J. Koza: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, vážení hosté, v ústavně
právních výborech Sněmovny lidu a
Sněmovny národů jsme věnovali navrhované
právní úpravě odvodů a daní
placených organizacemi mimořádnou pozornost,
a to jak v etapě zásad, tak i samotného zákona.
S uspokojením chci konstatovat, že toto úsilí
se plně promítlo do projednávaného
vládního návrhu zákona, který
zohledňuje naše připomínky a náměty.
Tento návrh zákona reaguje především
na výsledky provedené komplexní přestavby
velkoobchodních cen, a to zejména formou úpravy
sazeb odvodu, resp. daně ze zisku. V souladu s konstrukcí
nových velkoobchodních cen se mění
i základ pro výpočet odvodu z jmění
včetně přiměřeného snížení
sazeb.
Tak, jak vyplývá z důvodové zprávy,
navrhovaná úprava odvodů a daní znamená
jejich celkové snížení, což v podstatě
a ve svých důsledcích povede k omezení
přerozdělovacích procesů a musí
se projevit v posílení a v prohloubení funkce
chozrasčotu tak, jak to zdůraznil ve svém
úvodním slově soudruh ministr Lér.
Je tomu tak především proto, že rozsah
vlastních finančních zdrojů hospodářských
organizací ve srovnání s letošním
rokem bude mít výraznější úlohu.
Závislost organizací na dotacích poskytovaných
ze státních rozpočtů se totiž
sníží již v příštím
roce zhruba o 40 % a v roce 1980 téměř o
celou polovinu.
Tato úprava by proto spolu s vhodně konstruovaným
systémem hmotné zainteresovanosti měla přispět
k dalšímu odkrývání rezerv ve
snižování nákladů, k lepšímu
využívání výrobních fondů
i k celkovému zvyšování hospodárnosti
a efektivnosti, tak jak to zdůraznil XV. sjezd Komunistické
strany Československa.