Soudružky a soudruzi poslanci, dosud platný zákon č. 166/1966 Sb., o lesích a lesním hospodářství, pomohl významnou měrou splnit hlavní cíle vývoje společnosti na úseku lesního hospodářství odpovídající stavu a dosaženému stupni socializace. Stal se účinným nástrojem pro dosavadní vývoj hospodaření s lesy a pro plnění všech jejich funkcí pro společnost tak důležitých.

Uplynulé období však zaznamenalo další krok v socializaci lesního hospodářství. Výrazný posun v ekonomickém rozvoji a úrovni aplikace vědeckotechnického pokroku v této oblasti otevřel možnosti dalšího rozvoje lesního hospodářství a vynutil si současně se stanovením základních cílů a nových cest vývoje i novou právní úpravu.

Dřevo, jako hlavní produkt lesa, je a bude stále jednou z nejcennějších a nejvyhledávanějších surovin. Význam dřeva neustále stoupá jak pro naši vlastní potřebu, tak i pro vývoz v souvislosti s celkovou celosvětovou surovinovou situací. Lesy mají však i nesmírný význam vodohospodářský, hygienickozdravotní a rekreační.

Jak vyplývá z politickoekonomického zdůvodnění návrhu zákona, jakož i ze základních principů obsažených v návrzích zákonů národních rad, jimiž se nově upravuje hospodaření v lesích a výkon státní správy na tomto důležitém úseku národního hospodářství, lze říci, že předložený vládní návrh zákona odpovídá potřebám vývoje společnosti a ekonomiky, zachycuje i potřebný předstih pro jeho další etapu.

Z hlediska ústavně právního řešení je předložený vládní návrh zákona o lesích v souladu s koncepcí dělby působnosti federace a republik, protože podle čl. 37 odst. 3 ústavního zákona č. 143/ 1968 Sb., o československé federaci, přísluší Federálnímu shromáždění zásadní zákonodárná úprava ve věcech lesního hospodářství, pokud to vyžaduje jednota právního řádu.

Celospolečenský význam jednotné zásadní úpravy lesního hospodářství, která zejména vymezuje pojem lesního půdního fondu a zásady jeho ochrany, zavádí a upravuje instituci práva užívání lesních pozemků obdobně jako u zemědělské půdy. Stanoví právní režim vytváření ucelených lesních částí, upravuje kategorizaci lesů a vůdčí zásady hospodářského způsobu a pěstování lesů. Upravuje náhrady za poškozování lesů a stanoví opatření vůči uživatelům, kteří neplní povinnosti stanovené tímto lesním zákonem, jakož i sankce k ochraně lesa vůči těm organizacím a jejich pracovníkům, kteří poruší ustanovení zákona. Plně odůvodňuje úpravu těchto otázek zákonem Federálního shromáždění Československé socialistické republiky.

Ostatní otázky, zejména podrobnější ustanovení o hospodaření v lesích, ochraně lesa proti škodlivým činitelům, ochranné lesní službě a organizaci a výkonu státní správy lesního hospodářství, upraví zákony národních rad.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, závěrem se ztotožňuji se zpravodajskou zprávou výborů Sněmovny lidu s přesvědčením, že tento zákon bude cenným přínosem k dalšímu rozvoji výrobních sil v našem socialistickém zemědělství a lesnictví v souladu se závěry XV. sjezdu Komunistické strany Československa.

Z těchto všech důvodů doporučuji Sněmovně národů schválit vládní návrh zákona o lesích s dílčími úpravami obsaženými ve společné zprávě výborů Sněmovny národů tak, aby nabyl účinnosti 1. ledna 1978. Děkuji za pozornost.

Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Ďakujem. Do rozpravy sa písomne prihlásili poslankyne Helena Ivaničová, Věra Jandová a poslanec Michal Slivka.

Poslankyně SN H. Ivaničová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci, vážení hostia, chcela by som hovoriť hlavne o niektorých vzťahoch k návrhu zákona o lesoch a o jeho spojitosti so zámermi sledovanými v období šiestej päťročnice.

Naše lesné hospodárstvo sa podľa ekonomickej štatistiky podieľa na tvorbe národného dôchodku len asi jedným percentom. Na prvý pohľad to nie je veľa. V skutočnosti je však efektívny podiel jeho prínosu pre spoločnosť oveľa vyšší, pretože lesné hospodárstvo tvorí dôležitú surovinovú bázu pre drevospracujúci priemysel, ktorá na rozdiel od iných surovín pri správnom obhospodarovaní lesa sa dá regenerovať a skvalitňovať. Celkove drevná produkcia v ČSSR predstavuje surovinovú bázu pre 5 % priemyselnej výroby a jej veľkosť na domácich zdrojoch prvovýroby sa v peňažnom vyjadrení podieľa až 9,3 %. Okrem toho je potrebné prihliadať na rozsiahlu, celospoločensky závažnú funkciu lesov, ktorá v hodnotovom vyjadrení mnohokrát prevyšuje hodnotu drevnej hmoty.

Máme totiž záujem nielen o potrebnú produkciu drevnej hmoty pre domáce účely a pre export, ale taktiež o vyrovnané a zdravé životné prostredie a činitele, ktoré toto prostredie zlepšujú a vytvárajú.

Medzi všeúžitkovými funkciami lesa má v tomto smere popredné miesto predovšetkým jeho schopnosť akumulovať zrážky, čím sa zabraňuje rýchlemu odtoku dažďovej vody. Les spomaľuje jej odtok a takto chráni pôdu pred eróziou a umožňuje vsakovanie vody do pôdy, čím sa obohacujú zásoby podzemných vôd, čo má priaznivý vplyv na vyrovnanú bilanciu. Dôležitú funkciu lesa pri akumulovaní zásob vody, regulovaní a stabilizácii vodných režimov treba podporovať hlavne zakladaním zmiešaných porastov, zvyšovaním tzv. hornej hranice lesa a zalesňovaním devastovaných a neplodných pôd.

V tomto smere významná je tiež funkcia lesa z hľadiska jeho vplyvu na potrebné vyrovnávanie zloženia nášho ovzdušia. Ako je známe, všetky zelené rastliny potrebujú k tvorbe svojej organickej hmoty z ovzdušia kysličník uhličitý a cestou asimilácie uvoľňujú späť do ovzdušia kyslík. Bolo vypočítané, že hektár lesa vyprodukuje za jeden rok 16 až 30 ton kyslíka. Povrch stromového porastu je 15 - 20krát väčší ako plocha, na ktorej les rastie, to znamená, že jeden hektár lesa predstavuje 15 - 20 hektárov nadzemných častí, ktoré pôsobia ako dôležitý filter pri zachytávaní pevných a plynných látok z ovzdušia, pričom les späť do ovzdušia odvádza niektoré ozdravné látky.

V našich prírodných podmienkach, a hlavne u nás, v Slovenskej socialistickej republike, má les svoju dôležitú funkciu v ochrane pôdy pred eróziou a jej znehodnocovaním. Celková rozloha pôdy, ktorá je ohrozená eróziou v celej ČSSR sa odhaduje asi na 23 % celkovej rozlohy pôdneho fondu a straty živín, ktoré s tým súvisia predstavujú asi 4 milióny ton. Les okrem toho zabraňuje aj zosuvom pôdy, zmierňuje lavínové nebezpečie a obmedzuje deflačné účinky vetra.

V centre pozornosti našich občanov z celospoločenských funkcií lesa dôležité miesto zaujíma rekreačná funkcia lesa, hlavne v blízkosti mestských a priemyselných aglomerácií, pretože les pre nich je najzachovalejším prírodným prostredím, ktorý im umožňuje regeneráciu duševných a fyzických síl a je, tiež najvhodnejším prostriedkom proti negatívnym vplyvom pretechnizovaného prostredia a rozsiahlej industrializácie.

Lesný fond a jeho rozlohu naši lesní hospodári udržiavajú vcelku dobre. Podľa dostupných údajov máme v ČSSR okolo 4,5 mil. hektárov lesa, ktorý sa rozprestiera asi na 35 % povrchu územia nášho štátu. Podľa výsledkov inventarizácie, ktorá bola uskutočnená na začiatku roku 1971, sme mali v lesoch viac ako 800 mil. m³ dreva.

To všetko predstavuje veľké prírodné bohatstvo, ktoré nás v prepočte na jedného obyvateľa medzi vyspelými štátmi zaraďuje asi na 7. miesto vo svete a ktoré by sme chceli a mali ďalej úspešne rozširovať a zveľaďovať.

V smerniciach 6. päťročnice, ktoré boli prijaté na XV. zjazde Komunistickej strany Československa, boli tieto základné záujmy a zámery vyjadrené predovšetkým vo zvýraznení kvalitatívnych stránok hospodárenia s týmto bohatstvom. Lesné hospodárstvo by malo podľa týchto smerníc zabezpečiť ďalší rast produkčných schopností lesov, pôsobiť na zvýšenie ich biologických funkcií, skvalitňovať hodnoty lesného fondu a taktiež by malo dosiahnuť produkčne kvalitnejšie a ekonomicky výhodnejšie dreviny.

Lesné hospodárstvo by malo takisto znižovať straty pri pestovnej činnosti lesa a zabezpečovať potrebné meliorácie pozemkov a obnovovanie porastov, ktoré sú už prestarnuté. Špecifickou úlohou v tejto päťročnici je dosiahnuť dokonalejšie využitie celej získavanej drevnej hmoty, tzn. i dreva menej hodnotného a tzv. odpadového.

Keď porovnávam tieto požiadavky so základnými ustanoveniami navrhovaného zákona o lesoch, som toho názoru, že tieto ustanovenia podporujú podmienky potrebné na to, aby mohla byť s úspechom a na vyššej úrovni ďalej reprodukovaná lesná hmota a zabezpečované potreby materiálnej výroby a tiež účelne podporovaný ďalší rozvoj ostatných významných mimoprodukčných funkcií lesa.

Chcela by som k tomu ešte dodať, že posilňovanie všetkých funkcií sa v mnohom premieta aj do súčasnej hospodárskej činnosti lesných podnikov.

Uvedené posilňovane funkcie lesa sú zahrnuté do dlhodobých koncepcií rozvoja lesného hospodárstva. Na základe uskutočňovanej rajonizácie lesov sú v súlade s jej spoločenskou funkciou vypracované lesné hospodárske plány a v nich sú tiež zahrnuté spôsoby hospodárenia, ktoré sú svojím charakterom adekvátne produkčnej a mimoprodukčnej funkcii lesa. Z týchto plánov preto vychádzajú podklady pre diferencované obhospodarovanie lesov v praxi, pre mieru ich exploatácie, stupňa ich ochrany, rozmiestňovania investícií, ich vybavenie a pod.

Na základe vlastných poznatkov môžem povedať, že výsledky, ktoré pracovníci lesného hospodárstva pritom dosahujú, sú dobré a sú dôkazom ich veľmi zodpovedného prístupu k vykonávanej práci s cieľavedomým plnením úloh.

Ako je známe, celkový počet pracovníkov v lesnom hospodárstve má klesajúcu tendenciu. Tento pokles pracovníkov je nahradený predovšetkým rastúcou produktivitou práce, jej zdokonaľovaním a zavádzaním nových racionalizačných technologických postupov v ťažbe, v sústreďovaní, doprave a skladovaní dreva, ktoré umožňujú zavádzanie novej modernej výkonnej techniky a prostriedkov.

V 6. päťročnici sa počíta s ďalším rastom produktivity práce v lesnom hospodárstve až o 26 %. Dosiahnutie tohto cieľa predpokladá ísť v tomto odvetví naďalej cestou racionalizácie výroby a technického rozvoja. Väčšina našich lesných hospodárov je presvedčená, že ďalšie zavádzanie novej techniky s vysokými výkonnými parametrami pri úspešnom zvládnutí nových technológií tak v ťažobnej, ako aj pestovnej činnosti a tiež celkové zvýšenie vybavenosti lesných podnikov mechanizačnými prostriedkami, by naďalej umožnili znížiť podiel živej práce na jednotku výkonu.

Tým by sa umožnilo dosiahnuť nielen zníženie času na výrobu 1 plnometra dreva z 2,93 hodín v roku 1975 na 2,40 hodín v roku 1980, ale vyššia technická úroveň práce by priaznivo vplývala na ďalší rast počtu stálych pracovníkov v lesnom hospodárstve.

Cestu k takémuto racionálnejšiemu a efektívnejšiemu postupu otvárajú tiež výsledky dosahované vo výskume, technickom rozvoji a poznatky získané pri zavádzaní nových pracovných metód do biologickej a technickej činnosti. Ich správna aplikácia prináša úsporu času, prostriedkov, nákladov, znižuje namáhavosť a zabezpečuje zlepšovanie pracovných podmienok.

Nová technológia výroby sadeníc pre zalesňovacie účely umožňuje napríklad vypestovať kvalitné sadenice pre lesné porasty už za 3 - 5 mesiacov, miesto zdĺhavých predchádzajúcich troch rokov.

Celý rad ďalších zavedení technológií, vyvinutých lesných mechanizmov znamená možnosť väčšej efektívnosti práce v lesoch. Pri zavádzaní nových mechanizmov nie je však niekedy ľahké nájsť ich výrobcov a dosiahnuť, aby nové mechanizmy boli pohotovo zavedené do výroby a mohli sa tak rýchlejšie využívať v praxi.

Vážené súdružky, súdruhovia, som presvedčená, že v rukách svedomitých pracovníkov celého lesného hospodárstva sa nový zákon o lesoch stane, za podpory a pochopenia našej širokej verejnosti, účinným nástrojom pre zabezpečenie plánovaného rastu produkcie lesnej hmoty, ako aj pre plnenie ďalších, pre spoločnosť a životné prostredie dôležitých funkcií lesa.

Preto budem za tento zákon s čiastkovými úpravami k nemu odporučenými hlasovať. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Ivaničovej. Slovo má poslankyňa Jandová a pripraví sa poslanec Slivka.

Poslankyně SL V. Jandová: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, dřevo je jednou z nejdůležitějších domácích surovin. Má schopnost se v přírodě trvale obnovovat a jeho reprodukce má minimální nároky na spotřebu energie vyráběné člověkem a navíc dodává životu na zemi potřebný kyslík. Při cílevědomém hospodaření v lesích je surovinou prakticky nevyčerpatelnou, schopnou uspokojovat stále rostoucí potřeby celé naší společnosti.

Předpokládá se výrazný růst spotřeby výrobků na bázi dřeva. I když se připravují opatření na zvyšování produkčních schopností lesů i na dokonalejší využití všech druhů dřevního odpadu a méněhodnotného dříví, očekává se, že na evropských trzích v příštích deseti letech nebude poptávka po dřevě z evropských zdrojů plně kryta. To staví země bohaté na lesy a na zásoby průmyslově zpracovatelného dřeva do výhodné pozice.

Československá socialistická republika je jednou z mála zemí v Evropě, jejíž cílevědomě usměrňované lesní hospodářství umožňuje dlouhodobě krýt rostoucí potřebu vnitřní ekonomiky a současně i značné množství dříví nebo výrobků ze dřeva vyvážet.

Dosavadní rozsah, struktura a zaměření československého průmyslu zpracování dřeva však není dosud na takové úrovni, která by umožnila plně využít vlastních zdrojů dřeva. Výsledkem pak je, že máme relativně nízkou spotřebu výrobků ze dřeva, značné množství těchto výrobků musíme ještě dovážet a poměrně vysoké množství surového dřeva naopak vyvážíme.

Zlepšením situace na tomto úseku se zabýval již XIV. sjezd KSČ, který uložil konkrétní úkoly pro lesní hospodářství i konkrétní úkoly v růstu zpracování dřeva. Úkoly uložené lesnímu hospodářství byly splněny. Základní směr hospodářské politiky v komplexním využití dřeva se však dosud nepodařilo v celém rozsahu naplnit. Nebylo dosaženo v páté pětiletce plánované výroby dřevovláknitých a dřevotřískových desek a překližek; dále nebylo dosaženo plánované úrovně výroby buničiny a polobuničiny, papíru a lepenek. Na XV. sjezdu KSČ byly podrobně hodnoceny podmínky a možnosti optimálního rozvoje československé ekonomiky, takového rozvoje, který umožní eliminovat negativní dopad světového vývoje v cenách surovin a zajistí potřebný růst hmotné a kulturní úrovně všem pracujícím Československé socialistické republiky

Proto bylo ve směrnicích hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1976 až 1980 mj. uloženo: zintenzívnit využívání domácího přírodního bohatství, mezi jiným především dřevní hmoty. Má se dokonaleji hospodařit s půdou a lesním bohatstvím a má se zajišťovat trvale rostoucí produkce dřeva při současném rozvoji ostatních společenských funkcí lesa. V přítomné době, kdy je v dohledu vyčerpání některých zásob nerostného bohatství, je stálost zdrojů surového dříví velmi důležitým faktorem. Mimoto v důsledku negativních vlivů, kterými civilizace působí stále na přírodu, vystupuje do popředí i význam lesů, jako činitele životního prostředí.

Současně lze vyslovit přesvědčení, že asi nikdy z hlediska zájmu společnosti nebude lhostejné, jak bude s pokáceným dřívím naloženo, zejména do jaké podoby a na jaký sortiment bude vytěžené dříví zpracováno. Další dřevní odpad (nehroubí po těžbě a prořezávek) náš dřevozpracující průmysl zatím není schopen ekonomicky využít a zpracovat. Tento materiál zůstává nevyužitý v lese.