Teoretické rozpracovanie komplexnej problematiky budovania rozvinutej socialistickej spoločnosti patrí k najdôležitejším a súčasne najnáročnejším teoretickým úlohám našich spoločenských vied, lebo je spojené s ujasnením perspektív rozvoja v ekonomike, vo zvyšovaní životnej a kultúrnej úrovne pracujúcich, s rozvojom socialistickej demokracie, kultúry atď. Nejde pritom o úzko národnú úlohu, ale o spoločenské internacionálne úlohy základného výskumu. Je prirodzené, že musí dôjsť k užšej a efektívnejšej medzinárodnej spolupráci so spoločenskovednými pracoviskami v socialistických krajinách, osobitne a predovšetkým v Sovietskom zväze. V tejto súvislosti treba zdôrazniť, že v súčasnom období pred spoločenskými vedami s novou naliehavosťou vystupuje požiadavka na vyššej úrovni študovať a tvorivo uplatňovať skúsenosti Sovietskeho zväzu ako krajiny, ktorá prvá na svete dosiahla úroveň rozvinutej socialistickej spoločnosti. Zjednocovanie teoretických stanovísk k základným otázkam budovania rozvinutého socializmu spolu so vzájomnou výmenou poznatkov medzi vedcami socialistických krajín je pre to dôležitým predpokladom.

Význam poznávacej, gnozeologickej, prognostickej i integrujúcej funkcie spoločenských vied, rozvíjaných na teoretickej báze marxizmu-leninizmu, rastie nielen v súvislosti s vnútornými úlohami výstavby rozvinutej socialistickej spoločnosti v našej vlasti, ale aj s ohľadom na formy medzinárodného triedneho boja, ktorého ťažisko sa presúva do oblasti ideológie. V súčasnej ekonomickej, politickej a ideologickej konfrontácii kapitalizmu so socializmom raste význam ideologického zápasu, stupňuje sa jeho intenzita, získava globálny charakter, zasahuje všetky oblasti života, zvyšuje sa náročnosť v zápase o postoje ľudí, o ich myslenie a praktické konanie. Ofenzívny nástup dvoch hlavných revolučných síl súčasnej epochy - svetového socialistického spoločenstva, medzinárodného komunistického a národno-oslobodzovacieho hnutia vytvárajú veľmi priaznivé podmienky pre rast vplyvu ideí marxizmu-leninizmu, pre ofenzívnosť našej ideologickej práce, pre šírenie našej triednej pravdy, pre rast účinnosti a efektívnosti spoločenských vied a uplatnenie ich výsledkov v medzinárodnom meradle.

Medzi najvýznamnejšie obsahové otázky súčasného medzinárodného ideologického boja nesporne patria problémy mieru a mierového spolunažívania, ktoré sú stálym objektom falšovania zo strany buržoáznej a reformistickej i revizionistickej ideológie. Politika mierového spolunažívania, ktorá vyjadruje životné záujmy a objektívne potreby širokých pracujúcich más, umožňuje pod vedením robotníckej triedy a jej strany formovať najširšiu koalíciu triednych spojencov v boji proti vojensko-priemyselnému komplexu a ďalším najreakčnejším silám súčasného imperializmu.

V súčasnom období sme svedkami pokusov o rôzne protisocialistické a antikomunistické kampane buržoáznych hromadných oznamovacích prostriedkov proti našej republike, proti Sovietskemu zväzu a ďalším krajinám svetového socialistického spoločenstva, ktoré by chceli ťažiť z buržoáznej interpretácie Záverečného aktu helsinskej konferencie. Celá kampaň okolo tzv. občianskych slobôd a práv i falzifikácia otázok tzv. tretieho koša ukazuje, akú významnú úlohu majú naše spoločenské vedy v ideologickom boji medzi socializmom a kapitalizmom. Požiadavka hlbokých vedeckých analýz z pozícií marxisticko-leninskej teórie týka sa prakticky všetkých oblastí života, vedy, kultúry, umenia, informačných sústav, národnostných, triednych vzťahov, politického systému či oblasti medzinárodnej politiky.

Úspechy, ktoré dosahuje svetové socialistické spoločenstvo a naša socialistická vlasť pri výstavbe rozvinutej socialistickej spoločnosti, sú tŕňom v oku našim triednym nepriateľom. Denne sme svedkami rafinovaných antikomunistických kampaní proti nášmu zriadeniu, v ktorých medzinárodná imperialistická buržoázia využíva i zvyšky politicky porazenej pravice a antisocialisticky orientovaných jednotlivcov. Preto je nevyhnutné, ako to zdôraznil generálny tajomník ÚV KSČ s. Gustáv Husák na XV. zjazde našej strany, "aby náš ideologický front zvýšil ofenzívnosť, principiálne a s hlbokou presvedčivosťou ukazoval demokratičnosť a humánnosť socialistického sveta a odhaľoval neľudskosť a koristníctvo imperializmu i jeho útoky na základné hodnoty socializmu, ktoré veľmi čas to zahaľujú revizionistickou frazeológiou".

Naše spoločenské vedy majú veľké možnosti svojho ďalšieho tvorivého rozvoja a rozkvetu všetkých odborov a špecializácií, majú veľkú zodpovednosť za splnenie úloh, ktoré im uložil XV. zjazd KSČ. K ich úspešnému splneniu vytvára naša spoločnosť priaznivé podmienky materiálne, kádrové i technicko-organizačné.

Som presvedčený, že prijatie navrhovaného zákona o výchove a ďalšom zvyšovaní kvalifikácie vedeckých pracovníkov bude toho ďalším dôkazom. Ďakujem za pozornosť.

Předsedající místopředseda FS B. Kučera: Děkuji poslanci Šlapkovi. Hlásí se ještě někdo z poslanců o slovo? (Nikdo se nehlásil.) Nikdo. Vyhlašuji tedy rozpravu za skončenou.

Přeje si závěrečné slovo místopředseda federální vlády s. Lúčan? (Nepřeje.) Děkuji.

Žádají ještě o slovo zpravodajové? (Ne.)

Můžeme, soudružky a soudruzi poslanci, přistoupit k hlasování.

Konstatuji, že nyní je v zasedacím sále přítomno 164 poslanců Sněmovny lidu, 58 poslanců Sněmovny národů zvolených v České socialistické republice a 70 poslanců Sněmovny národů zvolených ve Slovenské socialistické republice.

Obě sněmovny jsou podle ústavního zákona o československé federaci usnášení schopné. Při schvalování tohoto zákona platí podle čl. 42. odst. 2. písm. l) zákona o čs. federaci zákaz majorizace. Ve Sněmovně národů budou poslanci zvolení v České a Slovenské socialistické republice hlasovat odděleně.

Nejdříve budou hlasovat poslanci Sněmovny lidu.

Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů a podle doporučení společného zpravodaje Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.) Není tomu tak.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Sněmovna lidu zákon přijala.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů. zvolené v České socialistické republice.

Kdo souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy výborů a podle doporučení společného zpravodaje své sněmovny, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.) Není tomu tak.

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Také poslanci Sněmovny národů zvolení v České socialistické republice zákon přijali.

Nyní prosím o hlasování poslance Sněmovny národů zvolené ve Slovenské socialistické republice.

Kdo souhlasí s návrhem zákona ve znění společné zprávy a podle doporučení společného zpravodaje Sněmovny národů, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Je někdo proti? (Nikdo.) Není tomu tak.

Zdržel se hlasování? (Nikdo.) Není tomu tak.

Poslanci Sněmovny národů zvolení ve Slovenské socialistické republice zákon přijali.

Zjišťuji, že zákon byl přijat potřebnou většinou poslanců Sněmovny národů.

Vzhledem k souhlasnému usnesení obou sněmoven konstatuji, že Federální shromáždění Československé socialistické republiky schválilo zákon o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků.

Nyní přerušíme jednání na dobu 30 minut. Zahájíme opět přesně v 10.15 hod.

(Jednání přerušeno v 9.45 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 10.15 hod.)

(Řízení schůze převzal místopředseda Federálního shromáždění M. Žákovič.)

Předsedající místopředseda FS M. Žákovič: Vážené súdružky a súdruhovia, budeme pokračovať v našom rokovaní. Ako ďalší bod nášho programu prerokujeme

Vládny návrh, ktorým sa predkladá Federálnemu zhromaždeniu Československej socialistickej republiky na súhlas Zmluva medzi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o spolupráci na spoločných štátnych hraniciach a o vzájomnej pomoci v hraničných otázkach, podpísaná v Berlíne 8. septembra 1976 (tisk 10).

Tento vládny návrh odôvodní minister vnútra ČSSR s. Jaromír Obzina. Prosím ho, aby sa ujal slova.

Ministr vnitra ČSSR J. Obzina: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dne 6. září 1976 byla na základě příslušného vnitrostátního projednání podepsána v hlavním městě Německé demokratické republiky Berlíně Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o spolupráci na společných státních hranicích a o vzájemné pomoci v hraničních otázkách. Sjednáním této smlouvy pozbude platnosti dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Německé demokratické republiky o hraničních zmocněncích z roku 1956. Dosud platná dohoda již neumožňuje zajišťovat plně rozvoj našich styků s Německou demokratickou republikou v otázkách veřejného pořádku a bezpečnosti na společných státních hranicích a neodpovídá ani naší současné organizační struktuře zabezpečení státní hranice. V roce 1965 bylo totiž rozhodnuto o zrušení vojskové ochrany státních hranic s Německou demokratickou republikou a byla vytvořena pohraniční oddělení veřejné bezpečnosti. K další změně došlo v roce 1972, kdy byl vybudován nový systém orgánů ochrany státních hranic na územním principu, který měli někteří z vás možnost shlédnout a přesvědčit se o jeho účinnosti.

Požadavek sjednání nové smluvní úpravy není však vyvolán jen změnou vnitřních podmínek v Československé socialistické republice, ale i požadavkem vytvořit na obou stranách státní hranice optimální podmínky pro spolupráci v řadě vážných otázek. To vše spolu s komplexem bezpečnostních faktorů vede k nezbytnosti nové smluvní úpravy problematiky spolupráce a vzájemné pomoci v hraničních otázkách obou zemí - Německé demokratické republiky a Československé socialistické republiky.

S iniciativou k uzavření nové smlouvy vystoupila Československá socialistická republika. Příslušné orgány Německé demokratické republiky navrhly doplnění smluvní úpravy o další otázky, zejména o režim překračování státních hranic v případech nesouvisících s turistikou a přepravou zboží, zvláště při poskytování pomoci při živelních pohromách. Tyto návrhy jsme akceptovali, protože jsou oboustranně výhodné a prospěšné.

Ve svém celku jsou v návrhu smlouvy uplatněny zkušenosti z přípravy a plnění Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o hraničních zmocněncích a úpravě hraničního režimu na státních hranicích československo-sovětských, stejně jako obdobných smluvních úprav na státních hranicích s Polskou lidovou republikou a Maďarskou lidovou republikou, které jste měli čest v minulém období projednat a schválit. Jde především o tyto osvědčené zkušenosti:

1. v povinnostech a oprávněních hraničních zmocněnců vyjádřit odpovědnost za celou oblast bezpečnosti a pořádku na státních hranicích;

2. stanovit podmínky spolupráce při provádění hospodářských prací na státních hranicích;

3. stanovit principy režimu silnic a veřejných cest na státní hranici a řešení dalších praktických otázek, které přináší každodenní život.

Tyto požadavky jsou vyvolány rozvojem vzájemné spolupráce mezi oběma státy, což se pochopitelně projevuje i v činnosti a aktivitě na společných státních hranicích. Jsme svědky toho, jak roste počet hospodářských zařízení překračujících státní hranici, jako jsou etylénovod a plynovod: soustavně roste objem styků hospodářských orgánů a rozšiřuje se počet pořádaných společných politických a kulturních akcí jako jsou setkání mládeže, festivaly a mírová shromáždění. Počet těchto akcí má vzrůstající tendenci a vyžaduje řadu opatření v oblasti ochrany a veřejného pořádku, k jejichž zajištění je nutné vytvořit optimální systém organizačních, technických a kádrových předpokladů obou zemí. Významnou úlohu přisuzuje smlouva zvláště systému hraničních zmocněnců, kterou všechny organizace podnikající svou činnost na hranicích musí respektovat.

Návrh smluvní ochrany předpokládá součinnost pohraničních orgánů obou stran při objasnění nedovoleného překročení státních hranic. Smlouva výrazně rozlišuje překročení úmyslné a neúmyslné a diferencovaný přístup k řešení těchto případů. S tím souvisí možnost výjimečného bezprostředního stíhání narušitele hranic až do hloubky 5 km na území druhé smluvní strany. Bezprostřední stíhání narušitele přes státní hranice na státním území druhé smluvní strany však smějí vést - jak je v návrhu smlouvy stanoveno - pouze orgány ochrany státních hranic v souladu s ustanoveními smlouvy. Je to významný právní a administrativní institut, svědčící o vysoké úrovni přátelských a spojeneckých vztahů a svazků obou našich zemí.

Z hlediska politického lze oprávněně říci, že projednávaná smlouva je dokladem úspěšného rozvoje vztahů našich socialistických zemí v souladu s přáním lidu Německé demokratické republiky a Československé socialistické republiky a politikou obou našich marxisticko-leninských stran. Plně respektuje příslušná ustanovení Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o právních stycích v občanských, rodinných a trestních věcech. Současně charakter smlouvy a formulace jednotlivých ustanovení jsou natolik obecné, aby dávala možnost řešení všech praktických modifikací, ale zároveň natolik konkrétní, aby vyloučila protichůdnost nebo různost výkladu a praktického postupu. Proto smlouva záměrně nestanovuje dílčí, byť i důležité otázky vzájemné spolupráce a z toho důvodu se obě smluvní strany dohodly, že tyto otázky, zejména problémy technického charakteru, budou upraveny resortní dohodou, jejíž návrh je již - v duchu a souladu s touto smlouvou - zpracován.

Pro úplnost dodávám, že předkládaná smlouva se nedotýká určení, zaměření, vyznačení a evidování státních hranic, což je předmětem samostatné smluvní úpravy, na níž se v současné době pracuje. Vážený soudruhu předsedo, milé soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, z uvedeného vyplývá, že navrhovaná smlouva je dalším příspěvkem k rozvoji a upevnění úspěšné spolupráce obou našich socialistických zemí. Vzhledem k tomu, že Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Německou demokratickou republikou o spolupráci na společných státních hranicích a o vzájemné pomoci v hraničních otázkách podléhá ve smyslu čl. 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, schválení Federálnímu shromáždění, předkládám ji jménem vlády Československé socialistické republiky k vašemu projednání a schválení. Děkuji za pozornost.