Vážené súdružky a súdruhovia, práve z týchto aspektov sa problémami stavebníctva zaoberalo 6. zasadanie ÚV KSČ, ktoré hlboko analyzovalo a posúdilo základné smery rozvoja stavebníctva, zvyšovanie jeho výkonnosti v šiestej päťročnici i ďalšie perspektívy. V správe Predsedníctva ÚV KSČ ako aj v uznesení sa jednoznačne konštatuje, že dnes je stavebníctvo vyspelým odvetvím socialistickej ekonomiky, v ktorom došlo k výrazným zmenám v charaktere práce, k zlepšeniu pracovných a sociálnych podmienok. Rýchle tempo rastu stavebných prác sa zabezpečovalo predovšetkým spriemyselnením stavebníctva, uplatňovaním nových technológií, nových foriem práce, stavebných materiálov, prehlbovaním riadenia a pracovnej iniciatívy.

A práve k týmto otázkam, vážené súdružky a súdruhovia, chcem vo svojom príspevku zaujať stanovisko na základe dlhoročnej praxe na stavbách, vo výrobnom procese.

Ak by vyznel môj príspevok ako kritický, je to len v záujme veci, pretože len vtedy sa dajú nedostatky odstrániť, ak sa na ne poukáže. Napriek všetkým chválam na adresu stavbárov a stavebných organizácií celkový objem prestavanosti plánovaných investícií za minulý rok nebol splnený na 100 %. Neduhy, ktoré majú vplyv na tento nepriaznivý stav, začínajú už dávno pred začatím tej-ktorej akcie. Začína sa to už dodávateľským zabezpečením stavieb, ktoré sa nedarí celkom realizovať, čoho príčiny spočívajú už v samotnej kvalite plánovacej a projektovej prípravy. Svoj vplyv tu máva i možnosť včasného vyriešenia rozporov okolo projektovej a technickej prípravy stavieb ešte pred spracovaním projektovej úlohy, aby sa nestávalo, že s ohľadom na termín začatia je projekt schvaľovaný bez doriešenia sporných otázok, a potom je isté, že výstavba sa tým iba predĺži a predraží. Stále výraznejšie sa ukazuje, že lepšie zvládnutie spracovania prípravnej dokumentácie investícií by pri vzájomnej spolupráci investora, projektanta a dodávateľa značne mohlo prispieť k vyššej efektívnosti stavieb. Ak má stavba prebiehať plynule, kvalitne a v termíne, musí sa v jej priebehu odrážať dokonalá súhra všetkých zúčastnených zložiek a ich schopnosti.

Investori a dodávateľské organizácie by sa mali za účelom dosiahnutia vyššej efektívnosti výstavby a najmä rovnomernejšieho plnenia úloh viac zamýšľať nad spôsobom zabezpečovania každej akcie a vidieť, ako sa ťažisko požiadaviek na efektívnosť a kvalitu stavieb stále výraznejšie presúva z oblasti realizácie do etáp vlastnej prípravy a ako sa žiada dosiahnutie užšej a lepšej spolupráce všetkých zložiek zúčastnených na výstavbe.

Na pléne ÚV KSČ sa priamo hovorilo o uzavieraní združených socialistických záväzkov týchto zložiek, ako o dokonalejšej forme zabezpečovania potrieb investičnej výstavby. Je to postup, ktorý má všetky predpoklady k tomu, aby sa stal faktorom pretvárajúcim vzťahy účastníkov a mal by preto nachádzať patričný ohlas už v samom prípravnom štádiu výstavby. Táto tzv. "predvýrobná fáza" má mimoriadny význam, a ako to môžem posúdiť z praxe, v jej kladnom zvládnutí v budúcnosti by mohol byť skrytý jeden z kľúčov v odkrývaní rezerv v stavebníctve. Okrem toho k najväčším vnútorným rezervám nášho stavebníctva musíme právom počítať úroveň jeho organizátorskej práce a jeho realizačné schopnosti, splniť každú spoločenskú objednávku podľa požadovaného harmonogramu a režimu výstavby a s ním spojenej technológie. Nevyrovnanosť jednotlivých stavebných podnikov, hlavne čo sa týka potreby času či živej práce napr. v bytovej výstavbe, je skutočne veľmi značná a nemala by nás nechávať ľahostajnými. Ukazuje sa, že by sa potreba vyrovnania týchto rozdielov mala brať priamo ako povinnosť vedúcich činiteľov príslušných organizácií preskúmať spôsoby práce od zvládnutia projektovej stránky cez ucelené riadenie vlastného výrobného a montážneho procesu až po včasné dokončenie celej stavby.

Tento systém by sa mal zaviesť najmä na úseku technickej vybavenosti našich sídlisk, ako to robia v Trnave a v Plzni a ďalšie podniky. Spôsob, akým dokázali v minulom roku zvládnuť so zodpovedajúcou technikou a pracovným nadšením a dôvtipom rad problémov, ukazuje, ako kvalitne a efektívne sa môže stavať a docieliť pritom vysoká úroveň produktivity práce. Je to príklad pre ďalšie závody a kolektívy, i podnet k tomu, aby nové skúsenosti a poznatky sa rýchlejšie rozšírili na úseky, ktoré zaostávajú.

Súdružky a súdruhovia, nie menšiu pozornosť si však zasluhuje prehodnotenie zastaralých foriem práce či technologických postupov a prechod k intenzívnejším formám výstavby. V minulom roku sa ukázalo, že mnoho ťažkostí v realizácii plánu spočíva v zmenách štruktúry priemyslovej, inžinierskej a občianskej výstavby a v doteraz pomalom tempe prispôsobovania kapacít potrebám plánu. Jeho nové štrukturálne požiadavky si vyžadujú rýchlejšie uskutočňovať účelnú špecializáciu kapacít podľa druhu vykonávaných prác a vybaviť tieto kapacity zodpovedajúcou technikou a profesiami pracovníkov. Je to veľmi závažná požiadavka, ktorej uskutočnenie však ani nobíde bez súčasného zásahu do systému plánovania a financovania takýchto kapacít a ich ekonomických ukazovateľov.

Štrukturálnou zmenou musí prejsť tiež materiálová základňa stavebníctva. Ťažisko je v tom, aby sa zvýšil podiel prefabrikátov a skracovala ich preprava k odberateľom. Zatiaľ sú prefabrikáty stále ešte drahšie než tradičné stavebné materiály a preto ich mnohí stavebníci odmietajú. Bolo by však chybou, keby pritom prehliadli, ako sa pomocou prefabrikátov zrýchľuje pracovný proces výstavby a ako tým na druhej strane vznikajú spoločenské úspory.

V zmysle záverov 6. plenárneho zasadnutia ÚV strany, kde v zásade ide o podstatné urýchlenie rozvoja kapacít pre priemyselnú a občiansku výstavbu a v celom odvetví o posilnenie kapacít pre dokončovacie práce, je nutné zaoberať sa možnosťami lepšieho využívania veľkých stavebných mechanizmov, ako i malej mechanizácie pre práce dokončovacie. Stav vo využívaní náročných a mnohokrát drahých stavebných mechanizmov nie je skutočne celkom uspokojivý a nezodpovedá potrebám. Zisťujeme, že ich výkonné či časové využívanie klesá, že chýbajú podklady využitosti týchto mechanizmov podľa druhov vykonávaných prác, že existujú prípady málo uváženého a hospodárneho využívania.

V nemalej miere ovplyvňuje stav využívania týchto mechanizmov i nedostatok kvalifikovaných a včas pre ne pripravených pracovníkov. Objektívne je však treba tiež vidieť, že tieto mechanizmy by boli lepšie využívané, keby sama naša stavebná výroba nebola tak roztrieštená, keby nebolo treba ich nadmerných a neplánovaných presunov či opráv. Stále výraznejšie sa preto na tomto úseku ukazuje, že výkonné stroje a zariadenia bude nutné koncentrovať a nasadzovať v celých zostavách, a že k tomu cieľu bude potrebné mať k dispozícii zodpovedajúci nástroj riadenia. Považujem preto za správne hlasy, ktoré volajú po centrálnom dispečingu v tejto oblasti stavebníctva, po zaraďovaní všetkých mechanizmov do účelových výkonných zostáv, po nasadzovaní výkonnej techniky hlavne do viacsmenných prevádzok, po výmennom systéme opráv stavebných strojov, prípadne po prideľovaní nových prostriedkov predovšetkým tým závodom a prevádzkam, ktoré ich dokážu lepšie využiť. Splnením týchto úloh sa vytvorí priestor pre širšie uplatnenie nových foriem práce, ako napr. Zlobinovej metódy.

Záverom by som sa preto chcel spýtať s. ministra Šupku na to, aké opatrenia sa pripravujú na prehĺbenie medzipodnikovej výpomoci, na lepšie a efektívnejšie využitie pracovných síl a mechanizmov v stavebníctve a ako vložené tam prostriedky budú využívané zvlášť na zníženie nákladov výstavby, resp. na rast produktivity práce.

Vážené súdružky, súdruhovia, vo svojom príspevku som sa snažil poukázať len na niektoré ťažkosti a problémy, s ktorými zápasíme na stavbách v každodennom procese výroby.

Je potešiteľné, že stavbárskou problematikou sa zaoberali najvyššie stranícke a štátne orgány.

Správa predsedníctva ÚV KSČ ukázala, čo treba robiť. Vyžaduje to však, aby príslušné orgány a ich hospodárski vedúci problémy nielen registrovali, ale pružne, pohotovo a energicky hľadali spôsoby, ako ich riešiť. Ďakujem vám za pozornosť.

Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Juríkovi. Teraz dávam slovo poslankyni Věře Seidlovej. Ako ďalší do rozpravy sa pripraví poslanec Rudolf Říman.

Poslankyně SL V. Seidlová: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, chtěla bych v úvodu svého diskusního příspěvku zdůraznit, že budování rozvinuté socialistické společnosti chápeme jako komplexní řešení politických, sociálně ekonomických, kulturních i ideových otázek, které se vzájemně podmiňují. Je proto samozřejmé, že v naší Československé socialistické republice je věnována všestranná výrazná pozornost rozvoji kultury, vědy, umění, vzdělanosti, celkovému životnímu stylu našich občanů a že těmto oblastem patří také významné místo v šesté pětiletce. Tím se Československo aktivně podílí na realizaci závěrů helsinské konference.

Projednávání státního závěrečného účtu za rok 1976 dává příležitost zamyslet se nad tím, jak je značných finančních prostředků využíváno k plnění úkolů daných XV. sjezdem KSČ.

První rok šesté pětiletky vytvořil předpoklady pro další rozvoj všestranné vzdělanosti širokých pracujících mas. Považujeme to za jeden z charakteristických rysů socialistického způsobu života. Vždyť neinvestiční výdaje na školství dosáhly v posledních letech nebývalého zvýšení o 33 %, tj. z 12,6 mld Kčs v roce 1970 na téměř 18 mld Kčs v roce 1976. Tento růst vytváří předpoklady pro další zvyšování podílu odborníků s vysokoškolským a středoškolským vzděláním: u generace, která nyní odchází do důchodu, připadají na 100 občanů 1-2 vysokoškoláci a 4-6 středoškoláků, u populace dnešních 30letých však již na 100 občanů připadá 7-8 vysokoškoláků a 25-30 středoškoláků. U mladé generace zaznamenáváme prudký pokles podílu osob, které mají jen základní vzdělání, a charakteristickým znakem současné doby je stále rostoucí absolutní počet obyvatel, kteří získávají vyšší kvalifikaci; např. průzkumy mladých manželských párů dokládají, že každá druhá nevěsta a každý druhý ženich má vyšší kvalifikaci, než byla nejvyšší kvalifikace jednoho z rodičů.

Hluboká humánnost a demokratičnost naší výchovné a vzdělávací soustavy, to je podstata, a to je také naše ohromná devíza, která je trnem v oku všem, kdo právě v současné době svým křikem o lidských právech zakrývají vlastní jejich porušování, vyplývající ze samé podstaty vlčích zákonů kapitalismu. Vzdyť jsme v prvním dnu tohoto měsíce oslavovali Mezinárodní den dětí a vzpomněli jsme i toho, že více než 40 mil. dětí školního věku v kapitalistickém světě místo školy, místo dětských her, musí si těžce vydělávat na holé živobytí. Formální charakter buržoazní demokracie, celého jejího politického systému i vzdělávací soustavy prověřuje skutečnost: v Německé spolkové republice studuje na vysokých školách kolem 12 % studentů z dělnických rodin, zatímco podíl dělníků z obyvatelstva NSR činí kolem 50 %. Přitom statistiky dokazují, že z těchto dělnických studentů 40 % studium vůbec neukončí, protože nemůže unést vysoké náklady.

Soudružky a soudruzi, výsledky státního závěrečného účtu ukazují, že náš socialistický stát vynaložil na kulturu v roce 1976 více než 3,5 mld Kčs neinvestičních výdajů, které byly použity především na zabezpečení růstu výkonů divadel, kin, lidových knihoven a na jejich modernizaci. Ročně se u nás hraje např. 600 premiér divadelních her, 200 premiér filmů a téměř 400 premiér orchestrálních.

Je, myslím, nesmírně radostné zjištění, že počet účastníků koncertů státních hudebních souborů se zvýšil za posledních 5 let o 18 %, počet návštěvníků galerií a výstav o 39 %. Ročně navštíví divadlo téměř 10 mil. našich občanů.

Přitom se naše kultura neuzavírala do sebe, naopak. Každoročně jsme pořadateli mnoha kulturních a uměleckých akcí se širokou mezinárodní účastí, jako je např. tradiční Pražské jaro a v nedávných dnech Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha. Podporujeme tak v duchu Závěrečného aktu helsinské konference výměnu kulturních hodnot i vzájemnou informovanost - vždyť např. v roce 1975 vycestovalo do zahraničí z ČSSR 52 tis. a k nám přijelo 38 tis. umělců.

Soudružky a soudruzi, chtěla bych péči naší společnosti o kulturu a vzdělanost doložit i údaji za rok 1976 z mého volebního obvodu - okresu Jičín, který není nijak mimořádným okresem. Ze státního rozpočtu bylo v roce 1976 na kulturu věnováno téměř 11,5 mil. Kčs. Máme 21 kin, která odehrála 4600 představení s návštěvou 478 tis. diváků. Máme u nás 186 lidových knihoven s ročním průměrem 11 600 čtenářů, kteří za rok přečetli 360 tis. knih. Knihovní fond vzrostl za jediný rok o téměř 6 tis. svazků. Bylo uspořádáno 700 přednášek, 65 kursů s více než 600 přednáškami, proběhlo 60 cyklů Lidové akademie a Lidové university s 563 přednáškami. Konalo se 33 výstav, které shlédlo více než 60 tis. diváků. Máme od roku 1975 v okrese krásnou galerii výtvarného umění v jičínském zámku, galerii v Hořicích i v Nové Pace, byla nově v roce 1976 otevřena galerie plastik v Hořicích. Nezapomíná se na mládež - naopak, pro ni bylo uspořádáno v akci "Mládež a kultura" 2490 kulturních akcí, kterých se zúčastnilo 165 tis. mladých návštěvníků.

Soudružky a soudruzi, i když tento kvantitativní výčet je určitým měřítkem a je určitě nutným předpokladem, aby naše kultura mohla plnit dané úkoly, musíme ji hodnotit především podle kvality, tj. podle obsahu, myšlenky, kterou hlásá, světového názoru, který prosazuje, podle toho, jak vychovává socialistického člověka. A to je, přirozeně, daleko těžší. Přesto můžeme zaznamenat stále stoupající angažovanost vrcholných uměleckých děl a jejich nesporný přínos ve formování socialistického způsobu života.

Náš stát však cílevědomě vytváří také podmínky pro aktivní účast našich občanů na rozvoji kultury: vytváří možnosti pro uplatnění jejich tvůrčích schopností, pro rozvíjení jejich ušlechtilých zájmů. O tom svědčí např. počet kulturně výchovných zařízení národního výboru, který dosáhl téměř 7 tis., tj. zhruba 59 na okrese. Jen na našem okrese aktivně pracuje 9 divadelních ochotnických souborů, 17 dechových orchestrů, 43 tanečních orchestrů, 9 tanečních souborů, 7 recitačních a 8 pěveckých těles, 2 národopisné soubory, z nichž např. soubor Hořeňák je právě nyní na festivalu v Anglii.

Naše soubory, naše hudební tělesa, naši skuteční umělci získávají lásku a uznání nezaujatých poctivých diváků na celém světě. A jestliže nám naši tzv. "příznivci" na Západě vytýkají, že nedovolujeme rozvíjet se podle libosti takovému "umění" a takové "kultuře", jakou představují např. soubory Dg 307, nebo Plastic People, s jehož výplody nás seznámila nedávno naše televize, je nám to jen ke cti!

Soudružky a soudruzi, jen z těch faktů, které jsem svým diskusním příspěvkem chtěla zdůraznit, lze posoudit, jak velké jsou prostředky, které náš stát vynakládá na rozvoj vzdělanosti a zvyšování kulturní úrovně. Bude záležet i na nás, poslancích, abychom jak ve výborech, tak ve svých obvodech, ve spolupráci s našimi národními výbory i voliči, byli strážci toho, aby tyto prostředky byly využívány tak, aby naše kultura přinášela radost, ale také nutila přemýšlet, odhalovala nedostatky a ukazovala cestu k jejich nápravě, aby naše vzdělávací instituce vzdělávaly a také vychovávaly naši mládež i dospělé v odborně zdatné pracovníky se širokým rozhledem a uvědomělým tvůrčím přístupem k práci, v obětavé a čestné občany našeho státu i celého socialistického společenství, jedině to bude nejprůkaznějším měřítkem efektivnosti vynaložených prostředků i úsilí!

Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslankyni Seidlovej.

Teraz dávam slovo poslancovi Rudolfu Římanovi. Za ním sa pripraví poslankyňa Oľga Vacková.

Poslanec SL R. Říman: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, Směrnice XV. sjezdu KSČ pro hospodářský a sociální rozvoj ČSSR v letech 1976-1980 stanovila jako hlavní úkol dalšího rozvoje zemědělství a potravinářského průmyslu zabezpečovat ještě všestrannější uspokojování potřeb obyvatelstva, postupně dosáhnout soběstačnosti ve výrobě zrnin a dále zvyšovat celkovou soběstačnost ve výrobě potravin.

Plán na první rok šesté pětiletky byl pro odvětví zemědělství a výživy náročný, protože plánované úkoly navazovaly na méně příznivý vývoj zemědělské výroby v roce 1975. Hrubá zemědělská produkce se měla zvýšit proti skutečnosti roku 1975 o 5,7 % při přednostním rozvoji rostlinné výroby.