Nemusí být nikdo velkým ekonomem k tomu,
aby usoudil, jaké ztráty nám vznikají
růstem zásob hotových výrobků,
které leží na skladech jen proto, že někomu
z pohodlnosti vyhovuje zaběhnutá výroba.
Ve svých důsledcích takovéto postoje
nepředstavují nic jiného než protispolečenské
chování.
Bez problémů přirozeně není
ani vnitřní obchod. Výrobci často
poukazují na potřebu kvalitnějšího
průzkumu trhu a exaktnějšího odhadu
vývoje poptávky. Systém průzkumu trhu
je zatím nedokonale propracovaný. Je spíše
odvozen od subjektivního vlivu lidského činitele,
jakým je například funkce těch obchodních
zástupců, kteří uzavírají
kontrakty.
Malá schopnost odhadnout přesnější
vývoj poptávky vyvolává přirozeně
problémy ve výrobě, ale i na trhu. Lze to
doložit příkladem: za nedostatkový sortiment
se v tomto čase označuje ruční pletací
příze, která je v našem kraji vyráběna
n. p. Přádelny česané příze
v Nejdku. V loňském roce požadovaly obchodní
organizace 933 tun těchto přízí. Následkem
snížené poptávky zůstalo nečerpáno
81 tun. V letošním roce došlo k opačné
situaci. Obchodní organizace žádají
nad smluvený limit zvýšení dodávek
z výroby o 133 tun, které ovšem výrobce
v plném rozsahu není schopen pokrýt. Takovéto
radikální výkyvy v požadavcích
obchodů z roku na rok nejsou únosné. Nesvědčí
právě o oné dobré funkci průzkumu
spotřebitelské poptávky.
Nyní po zasedání ústředního
výboru strany se připravují jednání
v krajích i okresech. Vědomě jsme do některých
závodů, především textilních,
delegovali k ověření situace ženy -
funkcionářky. Přinesly zajímavé
názory.
Uvedu další příklad: n. p. Krajka Kraslice,
tak, jak již sám název podniku napovídá,
vyrábí krajky, ale také záclony. V
současné době má podnik na skladě
19 tis. hotových záclon. Náš obchod
dává přednost dováženým
záclonám, přičemž soudružky
se o záclonách vyráběných v
n. p. Krajka vyjádřily těmito slovy: kvalitní
- překrásné - vkusné! Udivuje je,
proč nejsou předmětem zájmu našeho
obchodu.
Z průzkumu trhu nelze vyloučit ani některé
výrobní podniky. Řada z nich totiž zřídila
své vlastní průzkumové prodejny, které
by měly sehrávat úlohu informací o
zájmech spotřebitelek a být i zdrojem k inovaci
sortimentů. Bohužel, zjistili jsme, že své
původní poslání tyto prodejny neplní,
nebo jej neplní zcela.
Setkáváme se i s takovým názorem,
který, soudím, stojí za to, aby byl zvážen,
že by bylo rozumnější, aby funkci průzkumových
prodejen převzal státní obchod, který
by v rámci dohod o spolupráci vytypoval značkové
patronátní prodejny, kde by výrobní
podniky ve spolupráci s obchodem prováděly
průzkum trhu. Soudruzi z obchodních organizací
se domnívají, že takováto spolupráce
by vedla k vyšší kvalitě poznávací
činnosti a přinesla by i úsporu pracovních
sil, neboť průzkum spolu s podnikem by státní
obchod prováděl ve vytypovaných prodejnách
vlastní obchodní sítě.
Soudružky a soudruzi, problematikou vnitřního
trhu - zásobováním obyvatelstva - těmito
citlivými oblastmi našeho života se nyní
zabývají a budou trvale zabývat, tak jako
tomu bylo vždy i v minulosti, stranické orgány,
národní výbory, výrobci i pracovníci
obchodu a služeb.
Přichází již nyní a bude přicházet
dále řada námětů ke zdokonalení
činnosti všech článků, které
se na této činnosti podílejí. Svá
jednání připravují národní
výbory, ke stavu a záměrům se vyjádří
i občané. I od nás, poslanců nejvyššího
zákonodárného sboru, vážnost
funkce vnitřního trhu jako důležité
součásti životní úrovně
požaduje, abychom jeho problematice věnovali stálou
pozornost, pomáhali orgánům v místech
řešit problémy, a v naší práci
respektovali jednotu tvorby zdrojů s procesem rozdělování.
Náročné úkoly čekají
naše řídící pracovníky
a odpovědné funkcionáře. Jestliže
hovoříme o tom, že úkoly jsou náročné,
a tak tomu skutečně je, pak druhou částí
rovnice musí být náročné přístupy
k jejich zajišťování, náročné
a vysoce efektivní řízení. Máme
být jistě na co hrdi, mnoho se vykonalo, avšak
více náročnější musíme
být k tomu, co nás čeká a co nezbytně
musíme vykonat.
Mohutný rozvoj iniciativy pracujících k poctě
60. výročí VŘSR nenechává
nikoho na pochybách, o jaké schopnosti, sílu
a oddanost našich pracujících jde.
V tom a v moudrosti politiky KSČ je také hlavní
záruka našich příštích výsledků.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Mevaldovi.
Po přestávce vystoupí jako první poslanec
Sodoma. První část odpoledního jednání
bude řídit první místopředseda
Federálního shromáždění
s. Marko. V jednání budeme pokračovat přesně
ve 13.30 hod.
(Jednání přerušeno ve 12.10 hod.)
(Jednání opět zahájeno ve 13.30 hod.)
(Řízení schůze převzal I. místopředseda
FS J. Marko.)
Předsedající I. místopředseda
FS J. Marko: Vážené Federálne zhromaždenie,
súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, pokračujeme
v rozprave k vládnemu návrhu uznesenia o štátnom
záverečnom účte čs. federácie
za rok 1976.
Oznamujem vám, že nášho rokovania sa zúčastnia
ako hostia delegácie funkcionárov belgickej socialistickej
strany, ktorá je na návšteve v ČSSR.
Dovoľte mi, aby som ich medzi nami čo najsrdečnejšie
privítal a poprial im, aby si od nás z Československej
socialistickej republiky odniesli tie najlepšie zážitky.
Slovo má poslanec František Sodoma.
Poslanec SL F. Sodoma: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky poslankyně,
vážení soudruzi poslanci, oblast paliv a energie,
jako výchozí základny k uskutečňování
řady ekonomických záměrů a
její problematika se stává se stále
větší intenzitou předmětem pozornosti
v celém světě.
Nejinak tomu bylo a je i u nás. V minulém roce představovalo
krytí stále narůstajícího množství
spotřeby paliv a energie jednu ze životně důležitých
podmínek pro zabezpečování rovnoměrného
a plynulého chodu národního hospodářství,
a proto mu právem byla věnována mimořádná
pozornost celé společnosti.
Náročná bilance zdrojů si především
vyžádala překračovat v této oblasti
plánovaný růst těžby uhlí,
plně využívat výrobní kapacity
všech elektráren a plynáren a opírat
se o rozsáhlou pomoc v dodávkách sovětské
ropy a zemního plynu. Snad neškodí si dnes
při projednávání státního
závěrečného účtu znovu
připomenout, že z celkové těžby
uhlí bylo na 2,5 mil. tun vytěženo v mimořádných
směnách, nebo že dovoz elektrické energie
k nám dosáhl okolo 4,4 mld kWh a že ze SSSR
k nám bylo dodáno téměř 4,3
mld m3 zemního plynu.
Energetická situace si však také vyžadovala,
aby značný podíl celkového růstu
spotřeby energie byl zajišťován úsporami
dosavadních forem této spotřeby a zejména
prohloubením kázně a hospodárnosti
u všech jejich odběratelů.
Tento náročný úkol se zvláště
týkal potřeby dosáhnout roční
úspory paliv a energie ve výši -2,5 % a k jejímu
zabezpečení všechna odvětví národního
hospodářství zaměřila svou
řídící a organizátorskou činnost.
Podle dosažených přitom výsledků
lze soudit, že byla získána řada poznatků
a praktických příkladů, jak lze s
domácí pomocí, či v mezinárodní
spolupráci vytvářet podmínky a docilovat
efektivnějšího využívání
či úspor našich a dovážených
k nám energetických zdrojů.
Vývoj spotřeby paliv a energie u řady velkoodběratelů
příznivě ovlivňovalo zvláště
zavádění a uplatňování
komplexní socialistické racionalizace, která
se významně podílela zejména na tom,
že mezinárodní nárůst spotřeby
paliv a energie byl nižší než nárůst
objemu výroby. Je třeba pozitivně hodnotit,
že racionalizační činnost se opírala
o rozbory odstranitelných ztrát a možnosti
využití různých rezerv, že vycházela
cílevědomě z přijatých programů
a že díky odpovědnému přístupu
většiny pracovníků tvořila trvalou
součást jejich práce a vnitropodnikového
řízení. Přitom se mnohé úsporné
úkoly ukázaly i jako překročitelné,
neboť úspor bylo v praxi dosahováno spíše
realizováním opatření opírajících
se o již známé tradiční způsoby
a jen v menší míře uplatňováním
metod, které by se opíraly o pokrokové poznatky
vědy a techniky.
Důležitým nástrojem v ovlivňování
míry spotřeby a prostředkem snižování
náročnosti dalšího růstu výroby
na energetické zdroje byl v systému našeho
energetického hospodářství též
státní program racionalizace hospodaření
s palivy a energií. Jistě s povděkem můžeme
dnes konstatovat, že plnění jeho úkolů
v minulém roce přineslo v celém národním
hospodářství úsporu asi 2,3 mil. tun
měrného paliva. K racionálnějšímu
využívání paliv a energie přispěl
též v pořadí již sedmý ročník
celostátní tématické soutěže,
který svými výsledky přinesl úsporu
asi 216,5 tis. tun měrného paliva.
Jsou to rozhodně dobré výsledky a právem
je oceňujeme. Potřebujeme však, jak to naznačují
další bilance, dosáhnout v našem hospodaření
se zdroji energie ještě mnohem více. V neposlední
řadě též to, aby úsilí
těch pracovníků a pracovních kolektivů,
které nám aktivně a iniciativně pomáhají
řešit energetické problémy, či
které staví nová energetická díla
a chtějí dosahovat plánovaných technickoekonomických
parametrů, nebylo znehodnocováno postupem ostatních.
Tomu musí věnovat pozornost nejen hospodářské
vedení, ale zejména útvary hlavních
energetiků v našich hospodářských
organizacích. Podle mnoha inspekčních pracovníků
však nebývají tyto útvary vybaveny tak,
aby mohly dobře plnit svou soudobou významnou úlohu.
Důsledkem jsou pak zbytečné nedostatky, zvláště
v kontrole energetického hospodářství,
neprovádění rozborů, využívání
paliv a energie a v neposlední řadě i nesprávnosti
ve vykazování výsledků jednotlivých
akcí, které objektivitu řízení
a činnost prováděných opatření
oslabují. Při růstu náročnosti
zabezpečování energetických potřeb
by se takový stav měl všude tam, kde je toto
zapotřebí, skutečně rychle změnit.
Funkční úloha našich energetiků
si zasluhuje pozornosti též z dalšího
hlediska. Dobře víme, že i kdyby se u nás
sebelépe či sebeúčelněji hospodařilo
s energetickými zdroji, bude se jejich spotřeba
dále zvyšovat. Bude nutné proto ve stále
větší míře lépe využívat
všechny prvotní zdroje a modernizovat všechny
energetické spotřebiče, zlepšovat regulační
techniku s nimi spojenou, šířeji využívat
např. polovodičovou techniku, rychlejším
tempem racionalizovat i osvětlovací techniku, dále
snižovat přenosové ztráty tepla a energie
apod. V nemenší míře však bude
třeba se orientovat i na efektivní využívání
druhotných energetických zdrojů v podobě
různých spalitelných látek a odpadů,
vázaných obvykle na určitou lokalitu a na
dořešení způsobu spalování
a jeho ekonomické výhodnosti. Soudím, že
do uspokojivého řešení způsobu
využití těchto zdrojů by se vedle energetiků
měly zapojovat a potřebný impuls k tomu dávat
též orgány pověřené ochranou
životního prostředí.
Vedle zabezpečení plánované těžby
uhlí, která má stále rozhodující
podíl na celkové spotřebě energetických
zdrojů, klademe právem důraz na zabezpečení
plynulých dodávek elektrické energie a na
způsob účelného hospodaření
s touto energií. Jde zejména o známý
požadavek na snižování jejího odběru
v době špičkového zatížení
celé soustavy, o přesun provozu energeticky náročných
spotřebičů na dobu mimošpičkového
zatížení a o realizaci různých
úsporných opatření. V minulosti bývalo
dost připomínek k penále placenému
výrobou za neodebrání plánovaného
odběru elektrické energie a k výši přípustné
tolerance. Jistě s uspokojením můžeme
dnes konstatovat, že v minulém roce byla tato tolerance
lépe upravena a že penále za nedočerpání
odběru elektřiny a obdobně u topných
plynů nemusí již být dodavatelem účtováno.
Na velkoodběratelích však zůstala právem
povinnost, aby odběr elektrické energie přizpůsobovali
operativně podle vyhlášených regulačních
opatření. Prováděli např. opravy
strojů, nebo měli připravenu náhradní
práci a tak pomáhali, aby systém regulace
byl účinný. V době, kdy výkonová
bilance zdrojů je deficitní, je usměrňování
odběru způsobem tzv. plošného vystupování
z pásma energetických špiček po stanovenou
dobu, stejně jako úprava odběru elektrické
energie v nevýrobních oblastech velmi významným
opatřením. Jeho účinnost je však
podmíněna ukázněností odběratelů,
odpovědným postupem vedoucích pracovníků
a každého člena pracovního kolektivu.
V mém závodě Modřanské strojírny,
který vyrábí armatury pro jaderné
elektrárny pro Sovětský svaz, se např.
ukázalo, že po zavedení způsobu zásobování
elektrickou energií formou tzv. plošných vystoupení
se celková situace podstatně zlepšila. Při
předešlém způsobu regulace vyhlašováním
omezujících regulačních opatření
činily předvídané výpadky ve
výrobě značné ztráty. Při
nynějším způsobu, kdy je předem
známa doba vypínání, se provádí
regulace podle předem dohodnutého programu a v době
výsečí jsou v provozu pouze stroje a zařízení,
které splňují definici bezpečnostního
minima tak, jak je uvedeno v prováděcích
pokynech ČEZ. Bohužel musíme konstatovat, že
se stále vyskytuje dost odběratelů, kteří
svou neukázněností energetickou situaci zhoršují
a povolený odběr překračují.
Jsou mezi nimi velké i menší podniky, průmyslové
i zemědělské. Namnoze je příčinou
jejich nekázně a nedostávající
se součinnosti nejen neoprávněné obcházení
daných pokynů, ale i nízká účinnost
opatření přijatých např. ke
snižování odběru energie, ke sledování
a záznamům vyhlášených regulačních
stupňů, či k rozložení povoleného
odběru do jednotlivých směn. S takovýmto
stavem je nutné v takto postupujících organizacích
včas a důsledně skoncovat.
Minulý rok nám rovněž ukázal,
jak je ekonomicky důležité dosahovat vedle
úspor na palivech a energii též vyššího
zhodnocení jednotek paliva a energie v produkovaných
výrobcích. Máme již celou řadu
podniků, kde se tato otázka stala předmětem
stálé pozornosti. Napjatost situace v energetických
zdrojích si však vyžaduje, aby tak tomu bylo
všude, aby propracování tohoto náročného
požadavku nebylo nikde odkládáno a objevovalo
se svými výsledky v ročním hodnocení
každé výrobní organizace.
Klíčový význam palivoenergetické
bilance zcela jednoznačně ukazuje, že čím
již jsou a čím i nadále budou pro nás
složité podmínky pro zabezpečování
vyrovnanosti této bilance, tím odpovědněji
a hospodárněji budeme muset na všech úsecích
postupovat ve využívání zdrojů
a energie.
Je zřejmé, že se tak musí dít
na velmi široké základně. Od úspor
docílitelných na každém pracovišti,
od odstraňování menších závad
a provozních nedostatků, od projektů, konstrukcí
a technologických postupů až po velké
systémové záměry. Svým dílem
k tomu musí přispět i úspory dosažitelné
v každé domácnosti, neboť spotřeba
paliv a energie u obyvatelstva představuje při zhruba
19 % významný podíl na konečné
spotřebě těchto zdrojů v ČSSR.
Naším společným cílem a úkolem
by proto mělo být, aby problematika energetické
bilance a způsoby zabezpečení její
vyrovnanosti správně a včas pronikaly do
vědomí širokých mas a aby u našich
lidí vytvářely pocit spoluodpovědnosti
za další správné hospodaření
se všemi druhy energie. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předsedající I. místopředseda
FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Sodomovi, slovo má
ďalší prihlásený rečník
poslanec Karol Jurík, pripraví sa poslankyňa
Věra Seidlová.
Poslanec SL K. Jurík: Vážený
súdruh predseda, vážené súdružky
poslankyne, súdruhovia poslanci! Uplynula nie dlhá
doba od konania XV. zjazdu KSČ, a ako viete z bilancie,
môžeme s radosťou konštatovať, že
línia zjazdu sa zásluhou veľkého úsilia
celej strany a všetkých pracujúcich úspešne
uvádza do života. Naša ekonomika sa rozvíja
dynamicky a zvlášť pozoruhodné postavenie
v rozvoji nášho socialistického štátu
zaujíma stavebníctvo. Veď na stavebníctve
a strojárstve závisí realizácia investičnej
výstavby a zvyšovanie súčasnej i budúcej
efektívnosti celého národného hospodárstva.
Má významnú úlohu pri rozširovaní
výrobnej základne, uskutočňovaní
štrukturálnych premien ekonomiky i pri plnení
sociálneho programu strany. Kvalita práce stavebníctva
podmieňuje spokojnosť našich občanov,
rast životnej úrovne a zlepšovanie životného
prostredia.