Úterý 28. června 1977

Nemusí být nikdo velkým ekonomem k tomu, aby usoudil, jaké ztráty nám vznikají růstem zásob hotových výrobků, které leží na skladech jen proto, že někomu z pohodlnosti vyhovuje zaběhnutá výroba.

Ve svých důsledcích takovéto postoje nepředstavují nic jiného než protispolečenské chování.

Bez problémů přirozeně není ani vnitřní obchod. Výrobci často poukazují na potřebu kvalitnějšího průzkumu trhu a exaktnějšího odhadu vývoje poptávky. Systém průzkumu trhu je zatím nedokonale propracovaný. Je spíše odvozen od subjektivního vlivu lidského činitele, jakým je například funkce těch obchodních zástupců, kteří uzavírají kontrakty.

Malá schopnost odhadnout přesnější vývoj poptávky vyvolává přirozeně problémy ve výrobě, ale i na trhu. Lze to doložit příkladem: za nedostatkový sortiment se v tomto čase označuje ruční pletací příze, která je v našem kraji vyráběna n. p. Přádelny česané příze v Nejdku. V loňském roce požadovaly obchodní organizace 933 tun těchto přízí. Následkem snížené poptávky zůstalo nečerpáno 81 tun. V letošním roce došlo k opačné situaci. Obchodní organizace žádají nad smluvený limit zvýšení dodávek z výroby o 133 tun, které ovšem výrobce v plném rozsahu není schopen pokrýt. Takovéto radikální výkyvy v požadavcích obchodů z roku na rok nejsou únosné. Nesvědčí právě o oné dobré funkci průzkumu spotřebitelské poptávky.

Nyní po zasedání ústředního výboru strany se připravují jednání v krajích i okresech. Vědomě jsme do některých závodů, především textilních, delegovali k ověření situace ženy - funkcionářky. Přinesly zajímavé názory.

Uvedu další příklad: n. p. Krajka Kraslice, tak, jak již sám název podniku napovídá, vyrábí krajky, ale také záclony. V současné době má podnik na skladě 19 tis. hotových záclon. Náš obchod dává přednost dováženým záclonám, přičemž soudružky se o záclonách vyráběných v n. p. Krajka vyjádřily těmito slovy: kvalitní - překrásné - vkusné! Udivuje je, proč nejsou předmětem zájmu našeho obchodu.

Z průzkumu trhu nelze vyloučit ani některé výrobní podniky. Řada z nich totiž zřídila své vlastní průzkumové prodejny, které by měly sehrávat úlohu informací o zájmech spotřebitelek a být i zdrojem k inovaci sortimentů. Bohužel, zjistili jsme, že své původní poslání tyto prodejny neplní, nebo jej neplní zcela.

Setkáváme se i s takovým názorem, který, soudím, stojí za to, aby byl zvážen, že by bylo rozumnější, aby funkci průzkumových prodejen převzal státní obchod, který by v rámci dohod o spolupráci vytypoval značkové patronátní prodejny, kde by výrobní podniky ve spolupráci s obchodem prováděly průzkum trhu. Soudruzi z obchodních organizací se domnívají, že takováto spolupráce by vedla k vyšší kvalitě poznávací činnosti a přinesla by i úsporu pracovních sil, neboť průzkum spolu s podnikem by státní obchod prováděl ve vytypovaných prodejnách vlastní obchodní sítě.

Soudružky a soudruzi, problematikou vnitřního trhu - zásobováním obyvatelstva - těmito citlivými oblastmi našeho života se nyní zabývají a budou trvale zabývat, tak jako tomu bylo vždy i v minulosti, stranické orgány, národní výbory, výrobci i pracovníci obchodu a služeb.

Přichází již nyní a bude přicházet dále řada námětů ke zdokonalení činnosti všech článků, které se na této činnosti podílejí. Svá jednání připravují národní výbory, ke stavu a záměrům se vyjádří i občané. I od nás, poslanců nejvyššího zákonodárného sboru, vážnost funkce vnitřního trhu jako důležité součásti životní úrovně požaduje, abychom jeho problematice věnovali stálou pozornost, pomáhali orgánům v místech řešit problémy, a v naší práci respektovali jednotu tvorby zdrojů s procesem rozdělování.

Náročné úkoly čekají naše řídící pracovníky a odpovědné funkcionáře. Jestliže hovoříme o tom, že úkoly jsou náročné, a tak tomu skutečně je, pak druhou částí rovnice musí být náročné přístupy k jejich zajišťování, náročné a vysoce efektivní řízení. Máme být jistě na co hrdi, mnoho se vykonalo, avšak více náročnější musíme být k tomu, co nás čeká a co nezbytně musíme vykonat.

Mohutný rozvoj iniciativy pracujících k poctě 60. výročí VŘSR nenechává nikoho na pochybách, o jaké schopnosti, sílu a oddanost našich pracujících jde.

V tom a v moudrosti politiky KSČ je také hlavní záruka našich příštích výsledků. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda FS A. Indra: Děkuji poslanci Mevaldovi. Po přestávce vystoupí jako první poslanec Sodoma. První část odpoledního jednání bude řídit první místopředseda Federálního shromáždění s. Marko. V jednání budeme pokračovat přesně ve 13.30 hod.

(Jednání přerušeno ve 12.10 hod.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.30 hod.)

(Řízení schůze převzal I. místopředseda FS J. Marko.)

Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Vážené Federálne zhromaždenie, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, pokračujeme v rozprave k vládnemu návrhu uznesenia o štátnom záverečnom účte čs. federácie za rok 1976.

Oznamujem vám, že nášho rokovania sa zúčastnia ako hostia delegácie funkcionárov belgickej socialistickej strany, ktorá je na návšteve v ČSSR. Dovoľte mi, aby som ich medzi nami čo najsrdečnejšie privítal a poprial im, aby si od nás z Československej socialistickej republiky odniesli tie najlepšie zážitky.

Slovo má poslanec František Sodoma.

Poslanec SL F. Sodoma: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, oblast paliv a energie, jako výchozí základny k uskutečňování řady ekonomických záměrů a její problematika se stává se stále větší intenzitou předmětem pozornosti v celém světě.

Nejinak tomu bylo a je i u nás. V minulém roce představovalo krytí stále narůstajícího množství spotřeby paliv a energie jednu ze životně důležitých podmínek pro zabezpečování rovnoměrného a plynulého chodu národního hospodářství, a proto mu právem byla věnována mimořádná pozornost celé společnosti.

Náročná bilance zdrojů si především vyžádala překračovat v této oblasti plánovaný růst těžby uhlí, plně využívat výrobní kapacity všech elektráren a plynáren a opírat se o rozsáhlou pomoc v dodávkách sovětské ropy a zemního plynu. Snad neškodí si dnes při projednávání státního závěrečného účtu znovu připomenout, že z celkové těžby uhlí bylo na 2,5 mil. tun vytěženo v mimořádných směnách, nebo že dovoz elektrické energie k nám dosáhl okolo 4,4 mld kWh a že ze SSSR k nám bylo dodáno téměř 4,3 mld m3 zemního plynu.

Energetická situace si však také vyžadovala, aby značný podíl celkového růstu spotřeby energie byl zajišťován úsporami dosavadních forem této spotřeby a zejména prohloubením kázně a hospodárnosti u všech jejich odběratelů.

Tento náročný úkol se zvláště týkal potřeby dosáhnout roční úspory paliv a energie ve výši -2,5 % a k jejímu zabezpečení všechna odvětví národního hospodářství zaměřila svou řídící a organizátorskou činnost. Podle dosažených přitom výsledků lze soudit, že byla získána řada poznatků a praktických příkladů, jak lze s domácí pomocí, či v mezinárodní spolupráci vytvářet podmínky a docilovat efektivnějšího využívání či úspor našich a dovážených k nám energetických zdrojů.

Vývoj spotřeby paliv a energie u řady velkoodběratelů příznivě ovlivňovalo zvláště zavádění a uplatňování komplexní socialistické racionalizace, která se významně podílela zejména na tom, že mezinárodní nárůst spotřeby paliv a energie byl nižší než nárůst objemu výroby. Je třeba pozitivně hodnotit, že racionalizační činnost se opírala o rozbory odstranitelných ztrát a možnosti využití různých rezerv, že vycházela cílevědomě z přijatých programů a že díky odpovědnému přístupu většiny pracovníků tvořila trvalou součást jejich práce a vnitropodnikového řízení. Přitom se mnohé úsporné úkoly ukázaly i jako překročitelné, neboť úspor bylo v praxi dosahováno spíše realizováním opatření opírajících se o již známé tradiční způsoby a jen v menší míře uplatňováním metod, které by se opíraly o pokrokové poznatky vědy a techniky.

Důležitým nástrojem v ovlivňování míry spotřeby a prostředkem snižování náročnosti dalšího růstu výroby na energetické zdroje byl v systému našeho energetického hospodářství též státní program racionalizace hospodaření s palivy a energií. Jistě s povděkem můžeme dnes konstatovat, že plnění jeho úkolů v minulém roce přineslo v celém národním hospodářství úsporu asi 2,3 mil. tun měrného paliva. K racionálnějšímu využívání paliv a energie přispěl též v pořadí již sedmý ročník celostátní tématické soutěže, který svými výsledky přinesl úsporu asi 216,5 tis. tun měrného paliva.

Jsou to rozhodně dobré výsledky a právem je oceňujeme. Potřebujeme však, jak to naznačují další bilance, dosáhnout v našem hospodaření se zdroji energie ještě mnohem více. V neposlední řadě též to, aby úsilí těch pracovníků a pracovních kolektivů, které nám aktivně a iniciativně pomáhají řešit energetické problémy, či které staví nová energetická díla a chtějí dosahovat plánovaných technickoekonomických parametrů, nebylo znehodnocováno postupem ostatních.

Tomu musí věnovat pozornost nejen hospodářské vedení, ale zejména útvary hlavních energetiků v našich hospodářských organizacích. Podle mnoha inspekčních pracovníků však nebývají tyto útvary vybaveny tak, aby mohly dobře plnit svou soudobou významnou úlohu. Důsledkem jsou pak zbytečné nedostatky, zvláště v kontrole energetického hospodářství, neprovádění rozborů, využívání paliv a energie a v neposlední řadě i nesprávnosti ve vykazování výsledků jednotlivých akcí, které objektivitu řízení a činnost prováděných opatření oslabují. Při růstu náročnosti zabezpečování energetických potřeb by se takový stav měl všude tam, kde je toto zapotřebí, skutečně rychle změnit.

Funkční úloha našich energetiků si zasluhuje pozornosti též z dalšího hlediska. Dobře víme, že i kdyby se u nás sebelépe či sebeúčelněji hospodařilo s energetickými zdroji, bude se jejich spotřeba dále zvyšovat. Bude nutné proto ve stále větší míře lépe využívat všechny prvotní zdroje a modernizovat všechny energetické spotřebiče, zlepšovat regulační techniku s nimi spojenou, šířeji využívat např. polovodičovou techniku, rychlejším tempem racionalizovat i osvětlovací techniku, dále snižovat přenosové ztráty tepla a energie apod. V nemenší míře však bude třeba se orientovat i na efektivní využívání druhotných energetických zdrojů v podobě různých spalitelných látek a odpadů, vázaných obvykle na určitou lokalitu a na dořešení způsobu spalování a jeho ekonomické výhodnosti. Soudím, že do uspokojivého řešení způsobu využití těchto zdrojů by se vedle energetiků měly zapojovat a potřebný impuls k tomu dávat též orgány pověřené ochranou životního prostředí.

Vedle zabezpečení plánované těžby uhlí, která má stále rozhodující podíl na celkové spotřebě energetických zdrojů, klademe právem důraz na zabezpečení plynulých dodávek elektrické energie a na způsob účelného hospodaření s touto energií. Jde zejména o známý požadavek na snižování jejího odběru v době špičkového zatížení celé soustavy, o přesun provozu energeticky náročných spotřebičů na dobu mimošpičkového zatížení a o realizaci různých úsporných opatření. V minulosti bývalo dost připomínek k penále placenému výrobou za neodebrání plánovaného odběru elektrické energie a k výši přípustné tolerance. Jistě s uspokojením můžeme dnes konstatovat, že v minulém roce byla tato tolerance lépe upravena a že penále za nedočerpání odběru elektřiny a obdobně u topných plynů nemusí již být dodavatelem účtováno.

Na velkoodběratelích však zůstala právem povinnost, aby odběr elektrické energie přizpůsobovali operativně podle vyhlášených regulačních opatření. Prováděli např. opravy strojů, nebo měli připravenu náhradní práci a tak pomáhali, aby systém regulace byl účinný. V době, kdy výkonová bilance zdrojů je deficitní, je usměrňování odběru způsobem tzv. plošného vystupování z pásma energetických špiček po stanovenou dobu, stejně jako úprava odběru elektrické energie v nevýrobních oblastech velmi významným opatřením. Jeho účinnost je však podmíněna ukázněností odběratelů, odpovědným postupem vedoucích pracovníků a každého člena pracovního kolektivu.

V mém závodě Modřanské strojírny, který vyrábí armatury pro jaderné elektrárny pro Sovětský svaz, se např. ukázalo, že po zavedení způsobu zásobování elektrickou energií formou tzv. plošných vystoupení se celková situace podstatně zlepšila. Při předešlém způsobu regulace vyhlašováním omezujících regulačních opatření činily předvídané výpadky ve výrobě značné ztráty. Při nynějším způsobu, kdy je předem známa doba vypínání, se provádí regulace podle předem dohodnutého programu a v době výsečí jsou v provozu pouze stroje a zařízení, které splňují definici bezpečnostního minima tak, jak je uvedeno v prováděcích pokynech ČEZ. Bohužel musíme konstatovat, že se stále vyskytuje dost odběratelů, kteří svou neukázněností energetickou situaci zhoršují a povolený odběr překračují. Jsou mezi nimi velké i menší podniky, průmyslové i zemědělské. Namnoze je příčinou jejich nekázně a nedostávající se součinnosti nejen neoprávněné obcházení daných pokynů, ale i nízká účinnost opatření přijatých např. ke snižování odběru energie, ke sledování a záznamům vyhlášených regulačních stupňů, či k rozložení povoleného odběru do jednotlivých směn. S takovýmto stavem je nutné v takto postupujících organizacích včas a důsledně skoncovat.

Minulý rok nám rovněž ukázal, jak je ekonomicky důležité dosahovat vedle úspor na palivech a energii též vyššího zhodnocení jednotek paliva a energie v produkovaných výrobcích. Máme již celou řadu podniků, kde se tato otázka stala předmětem stálé pozornosti. Napjatost situace v energetických zdrojích si však vyžaduje, aby tak tomu bylo všude, aby propracování tohoto náročného požadavku nebylo nikde odkládáno a objevovalo se svými výsledky v ročním hodnocení každé výrobní organizace.

Klíčový význam palivoenergetické bilance zcela jednoznačně ukazuje, že čím již jsou a čím i nadále budou pro nás složité podmínky pro zabezpečování vyrovnanosti této bilance, tím odpovědněji a hospodárněji budeme muset na všech úsecích postupovat ve využívání zdrojů a energie.

Je zřejmé, že se tak musí dít na velmi široké základně. Od úspor docílitelných na každém pracovišti, od odstraňování menších závad a provozních nedostatků, od projektů, konstrukcí a technologických postupů až po velké systémové záměry. Svým dílem k tomu musí přispět i úspory dosažitelné v každé domácnosti, neboť spotřeba paliv a energie u obyvatelstva představuje při zhruba 19 % významný podíl na konečné spotřebě těchto zdrojů v ČSSR. Naším společným cílem a úkolem by proto mělo být, aby problematika energetické bilance a způsoby zabezpečení její vyrovnanosti správně a včas pronikaly do vědomí širokých mas a aby u našich lidí vytvářely pocit spoluodpovědnosti za další správné hospodaření se všemi druhy energie. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Sodomovi, slovo má ďalší prihlásený rečník poslanec Karol Jurík, pripraví sa poslankyňa Věra Seidlová.

Poslanec SL K. Jurík: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci! Uplynula nie dlhá doba od konania XV. zjazdu KSČ, a ako viete z bilancie, môžeme s radosťou konštatovať, že línia zjazdu sa zásluhou veľkého úsilia celej strany a všetkých pracujúcich úspešne uvádza do života. Naša ekonomika sa rozvíja dynamicky a zvlášť pozoruhodné postavenie v rozvoji nášho socialistického štátu zaujíma stavebníctvo. Veď na stavebníctve a strojárstve závisí realizácia investičnej výstavby a zvyšovanie súčasnej i budúcej efektívnosti celého národného hospodárstva. Má významnú úlohu pri rozširovaní výrobnej základne, uskutočňovaní štrukturálnych premien ekonomiky i pri plnení sociálneho programu strany. Kvalita práce stavebníctva podmieňuje spokojnosť našich občanov, rast životnej úrovne a zlepšovanie životného prostredia.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP