Extrémní klimatické podmínky v loňském roce, zejména dlouhotrvající sucho v průběhu vegetační doby, nepříznivě ovlivnily výsledky rostlinné výroby a návazně i výrobu živočišnou. Tak proti roku 1975 hrubá zemědělská produkce se snížila o 2,1 mld Kčs a dosáhla jen 91 % úrovně roku 1974. Živočišná výroba se zvýšila proti předcházejícímu roku jen nepatrně. V tomto nepříznivém období pro rozvoj zemědělství se znovu ukázaly obrovské přednosti našeho socialistického společenského zřízení i zemědělské velkovýroby.

K řešení dopadu sucha přijaly nejvyšší stranické a státní orgány soubor závažných mimořádných opatření, jejichž realizace přispěla ke zlepšení zásobování trhu a ke stabilizaci výchozí základny pro obnovení dynamického rozvoje zemědělské výroby v letošním roce. Byl uskutečněn mimořádný dovoz obilí, ke zmírnění vysokého výpadku ve výrobě cukrovky i surového cukru. Dále byly uvolněny značné finanční prostředky pro nákup melasy, louhu, čpavku, kyseliny fosforečné. Plně byl pokryt plánovaný dovoz pokrutin, živočišných mouček i ostatních potřebných komponentů pro výrobu krmných směsí. Byl zajištěn dovoz jižního ovoce a hledány další možnosti pro zmírnění nedostatku některých druhů zeleniny. Ke zlepšení situace v letošním roce na úseku rostlinné výroby byl zajištěn dovoz osiva cukrovky, dále některých perspektivních odrůd pšenice ozimé, zejména sovětských, které v našich podmínkách se plně osvědčily a mají rozhodující podíl při řešení obilního problému v ČSSR, bobu i dalších plodin.

V neposlední řadě je třeba ocenit obrovské úsilí, iniciativu a obětavost pracujících v zemědělských závodech nejvíce postižených oblastí, kteří zajišťovali mimořádná opatření ke snížení dopadu nepříznivých podmínek, i pracujících v oblastech s lepšími podmínkami, kde věnovali maximální úsilí jednak překračování plánovaných výrobních úkolů i pomoci nejvíce postiženým krajům převozem objemných krmiv a slámy. Tak například v našem Severomoravském kraji zásluhou této iniciativy byly překročeny dodávkové úkoly v mléce, obilí, řepce i bramborách. Jen z okresu Nový Jičín bylo operativně převezeno i velkým pochopením pracovníků našich železnic 1600 tun krmné slámy a 3 tis. tun granulovaných krmiv do českých krajů.

Těmito opatřeními i obětavou prací lidí se podařilo v rámci Československa zachovat i zvýšit v porovnání s rokem 1975 stavy skotu o 2,2 %, prasat i prasnic, byla udržena průměrná roční dojivost 2804 litrů mléka, zvýšila se i dodávka pro vnitřní trh v mase a mléce. Za výrazný úspěch v odvětví zemědělství a výživy je tedy nutno považovat skutečnost, že i za těchto mimořádně ztížených podmínek byl plynule zásobován vnitřní trh základními potravinami v podstatě z vlastní produkce.

Dopady extrémních klimatických vlivů na zemědělskou výrobu zhoršily finanční situaci zemědělských organizací. Z těchto objektivních důvodů nebyly splněny plánované výkony a došlo k překračování celkových plánovaných nákladů. K překlenutí vzniklého nedostatku finančních zdrojů v loňském roce jak v provozní, tak investiční sféře, z podnětu centrálních orgánů pomáhala Státní banka československá řešit vzniklou situaci v zemědělských závodech poskytováním potřebných úvěrů i nad plánovaný rozsah a povolováním odkladů splátek dlouhodobých i investičních úvěrů. I tato opatření významnou měrou pomohla zajistit plynulý průběh reprodukčního procesu, i na těchto příkladech lze dokumentovat starost celé společnosti o rozvoj socialistického zemědělství.

Naproti tomu v zemích EHS, kde byly taktéž nepříznivé klimatické podmínky, byli soukromí rolníci ponecháni svému těžkému osudu bez pomoci ze strany státu a kapitalistické společnosti. Proto například ve Francii i v jiných západních státech mnoho drobných a středních rolníků přišlo o své usedlosti, těžká a neřešitelná situace mnohé z nich dohnala i k sebevraždám. O současném vývoji zemědělství a postavení soukromých rolníků na Západě jsem se mohl přesvědčit při návštěvě Dánska na podzim loňského roku. Nezávisle na zhoršených klimatických podmínkách v loňském roce hovořili s námi rolníci o tom, že při vstupu Dánska do EHS byla jim slibována ze strany představitelů vlády velká prosperita zemědělství. Úplný opak je však pravdou. Rolníci jsou těžce zadluženi vlivem postupující inflace a z rostoucí nezaměstnanosti se podstatně snižuje kupní síla obyvatelstva, což se odráží i ve sníženém odbytu zemědělských výrobků. Průměrná velikost zemědělského závodu v Dánsku je 23 ha. Na těchto farmách pracuje doslova 365 dní v roce majitel většinou sám, protože ostatní členové rodiny musí být zaměstnáni jinde, aby zemědělská usedlost mohla být udržena. Na náš dotaz, jak si představují další vývoj zemědělství a řešení těžké situace drobných a středních rolníků nám nemohl dát nikdo jasnou odpověď.

Soudružky a soudruzi, podmínky vytvářené celou společností nám umožňují, abychom rychle obnovili dynamiku rozvoje zemědělské výroby a tak během zbývajících roků šesté pětiletky, ale hlavně v letošním roce, nahradili výpadky z neúrodného loňského roku. Výsledky za 1. čtvrtletí ukazují přes některé dílčí problémy, že se tento náročný úkol v podstatě daří plnit, jsou překračovány plánované úkoly ve výrobě mléka i masa, dosavadní stav v rostlinné výrobě ukazuje na zlepšení úrovně i na tomto úseku. K urychlení rozvoje bude však nutné věnovat stálou pozornost odkrývání vnitřních rezerv a řešení nedostatků, které ještě v zemědělských závodech máme.

Na úseku rostlinné výroby půjde o přednostní rozvoj obilnářství, výrobu cukrovky, a hlavně objemných krmiv, a to jak v množství, tak v kvalitě. Značné rezervy máme v zemědělských závodech ve využití travních porostů, a to nejen v horských a podhorských výrobních oblastech. Přesvědčili jsme se o tom i při poslaneckých průzkumech prováděných v souvislosti s přípravou podzimního zasedání Sněmovny národů k otázkám rezerv v zemědělství. V našem kraji je např. podle údajů krajské zemědělské správy zhruba 24 tis. ha travních ploch, které obhospodařují nezemědělské organizace. Krajské orgány na základě usnesení pléna KV KSČ věnují využívání těchto ploch pro výrobu objemných krmiv, hlavně sena, v letošním roce mimořádnou pozornost, a to i za účinné pomoci složek Národní fronty a občanů, protože se jedná většinou o málo přístupné pozemky.

Na úseku živočišné výroby půjde o přednostní rozvoj chovu skotu, hlavně dojnic. Je potřebné dosáhnout vzestupu intenzity výroby a zvýšení podílu objemných krmiv ve výživě skotu, a to za větší pomoci i našich výzkumných ústavů a pracovišť. Právě tato pracoviště musí být více nápomocna zemědělské praxi ve stanovování optimálních krmných dávek s využíváním i méně kvalitních krmiv jako slámy i dalších a tím pomoci řešit závažný obilní problém. Značné rezervy jsou v zemědělských závodech v postupném snižování úhynu hospodářských zvířat, hlavně selat a vepřového žíru. O jak velké rezervy jde, svědčí údaj ze závodu, kde pracuji. Snížení úhynu selat o 8 % za 1. čtvrtletí letošního roku proti roku předcházejícímu vedlo ke zvýšení odstavu selat o 430 kusů.

Zvýšenou pozornost musí zemědělské stavební organizace věnovat vedle výstavby nových velkokapacitních objektů i účelné adaptaci a rekonstrukci starších staveb pro živočišnou výrobu. Při poslaneckém průzkumu v okrese Opava jsme viděli v mnoha závodech takto rekonstruované stavby pro výkrm hovězího žíru s minimálními náklady. K rychlejšímu rozvoji zemědělské výroby a odkrývání rezerv mohou podstatnou měrou přispět zlepšenou činností i organizace služeb. I na tomto úseku se ještě setkáváme s mnohými nedostatky, např. při melioracích, v chemizaci ve výrobě krmných směsí i jinde.

Úroveň zemědělství, jeho další intenzifikace a zprůmyslnění je nemyslitelná bez podpory i ostatních odvětví našeho národního hospodářství, hlavně chemického a strojírenského průmyslu. Věříme, že i tato odvětví čestně splní své úkoly a závazky vůči zemědělství v letošním roce i v průběhu celé pětiletky, a to nejen v celkovém množství, ale i požadované skladbě. Konkrétně od našeho strojírenství očekáváme pomoc při řešení tak závažných úkolů, jako je mechanizace horských a podhorských oblastí, nové technologické linky na pěstování cukrovky, zeleniny a ovoce, řešení dopravy v zemědělských závodech, rekonstrukce stávajících technologií v objektech živočišné výroby a další.

Výbory pro zemědělství a výživu obou sněmoven se pravidelně na svých zasedáních i v každodenní činnosti poslanců ve volebních obvodech zabývají stavem a rozvojem čs. zemědělství. V posledním období výbory projednaly některé významné zprávy, jako například o ekonomických nástrojích, o zabezpečení dalšího rozvoje zemědělské techniky, o dalším zabezpečení pěstování zeleniny a ovoce, kontrolní zprávu o plnění závěrů XV. sjezdu KSČ, potravinářského průmyslu a dalších.

V rámci přípravy na samostatné schůze Sněmovny lidu a Sněmovny národů byly provedeny skupinové průzkumy v deseti vybraných okresech a dále ve strojírenských závodech, vyrábějících zemědělskou techniku.

Při projednávání uvedených zpráv a materiálů výbory pro zemědělství a výživu byly informovány o současném stavu plnění úkolů a dalšího rozvoje čs. zemědělství.

Soudružky a soudruzi poslanci, v současném období zabezpečujeme na základě loňských zkušeností sklizeň objemných krmiv. V této souvislosti vysoko oceňujeme pomoc složek Národní fronty v okresech a obcích a taktéž pomoc průmyslových patronátních závodů. Zároveň v tomto období vrcholí přípravy na sklizeň obilovin, kde nás čekají náročné úkoly. Proto mám dotaz na ministra zemědělství a výživy ČSSR s. ing. Josefa Nágra: Jaký je stav připravenosti na žňové práce?

Na posledním zasedání oba výbory projednaly státní závěrečný účet, kapitolu ministerstva zemědělství a výživy za rok 1976. Při projednávání této kapitoly výbory ocenily přístup centrálních orgánů v řešení nepříznivých klimatických podmínek na čs. zemědělství a proto poslanci zemědělských výborů obou sněmoven doporučují státní závěrečný účet schválit.

Předsedající I. místopředseda FS J. Marko: Ďakujem poslancovi Římanovi, slovo má poslankyňa Oľga Vacková, pripraví sa poslanec František Pilnay.

Poslankyně SN O. Vacková: Vážený súdruh predseda, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, pri prerokúvaní výsledkov štátneho záverečného účtu by som sa chcela zastaviť pri významnej výdavkovej položke, ktorú naša socialistická spoločnosť vydáva na úhradu spoločenskej spotreby.

Náš socialistický štát jej prostredníctvom zabezpečuje rozsiahlu sociálnu politiku Komunistickej strany Československa, ktorá sa dotýka všetkých sociálnych skupín obyvateľstva. Rozsah prostriedkov, ktoré môžeme na túto oblasť vyčleniť, je prirodzene závislá od toho, aká efektívna bude naša výroba, ako dokážeme zvyšovať produktivitu spoločenskej práce a využívať všetky tvorivé schopnosti našich pracujúcich, akú kvalitnú prácu pre spoločnosť budeme odovzdávať. Záleží na tom, ako dobre dokážeme hospodáriť so spoločným bohatstvom a zabezpečiť i pre toto obdobie dynamický rozvoj národného hospodárstva tak, ako to bolo v predchádzajúcej päťročnici. Pravda, chcela by som pripomenúť, že sú to hlavne socialistické spoločenské podmienky, ktoré umožňujú, že v našej spoločnosti sa každému občanovi bezplatne poskytuje potrebná starostlivosť.

V tom je zásadná kvalitatívna odlišnosť nášho socialistického spoločenského poriadku od kapitalistickej spoločnosti. V tom je jeho prednosť, jeho sila a životaschopnosť! Veď celý rad "bohatých" kapitalistických štátov s vysokou produktivitou práce, vyspelou technikou a dokonalou organizáciou priemyslu nedokáže pre svojich pracujúcich a ich rodiny zabezpečiť ani minimálnu zdravotnú starostlivosť. Koľko ľudí sa v týchto krajinách obáva staroby, ktorá je pre nich spojená s hmotným nedostatkom, koľko matiek sa ťažko zmieruje s tým, že často nemôže dať svojim deťom ani dosýta najesť.

My, občania socialistickej vlasti, už takéto starosti vôbec nepoznáme. Socializmus bezo zvyšku odstránil z našich rodín biedu a veľké rozdiely v životnej úrovni. Socialistické výrobné vzťahy, dostatok práce pre všetkých, plná zamestnanosť mužov, vysoká zamestnanosť žien a úspešný rozvoj našej ekonomiky, odrážajúci sa v cenovej politike, to sú hlavné základy vysokej životnej úrovne našich rodín.

Preto sa úsilie nás všetkých zameriava na plnenia úloh XV. zjazdu KSČ, smerujúcich k uspokojovaniu hmotných a duchovných potrieb obyvateľstva a na ďalšie upevňovanie životných a sociálnych istôt celej našej spoločnosti. Výsledky uplynulého roku, ktorý bol prvým rokom šiestej päťročnice, sú výrazným svedectvom o tom, že tento vysoko humánny cieľ napĺňame skutkami.

Z rozsiahlej poskytovanej spoločenskej starostlivosti by som chcela aspoň v krátkosti venovať pozornosť otázkam spojeným s politikou nášho štátu a so starostlivosťou spoločnosti o staršiu generáciu. Komplexná, cieľavedomá a sústavná starostlivosť Komunistickej strany Československa o mladé manželstvá, o rodiny s deťmi, vytváranie priaznivej spoločenskej klímy, to všetko prinieslo v posledných rokoch dobré výsledky. Medzi ne nesporne patrí radostná skutočnosť, že už nás je 15 miliónov.

Pretože prerokúvame štátny záverečný účet, dovoľte mi, aby som túto starostlivosť našej spoločnosti vyjadrila v niektorých číselných údajoch.

Tak napríklad v minulom roku sa prídavky na deti poskytovali na 4 mil. 125 tis. detí. Je to o 65 tis. detí viac ako v predchádzajúcom roku a celkové náklady prekročili už 10 mld Kčs.

Na materský príspevok, ktorý poberalo v priemere 240 tisíc žien, sa vynaložilo 1,5 mld Kčs.

V mesačnom priemere sa na jedno nezaopatrené dieťa vyplácalo 315 Kčs, je to o 1,3 % viac ako v predošlom roku.

Nemalá suma - 3,2 mld Kčs - bola tiež poskytnutá vo forme novomanželských pôžičiek. Tieto sociálno-ekonomické opatrenia tvoria však len časť z celého komplexu poskytovanej starostlivosti.

Jej významnou zložkou je zdravotná starostlivosť o nastávajúce matky a dojčatá, o mladé rodiny, patrí do nej výstavba a prevádzka predškolských zariadení, výroba detskej výživy a detského priemyslového tovaru, atď.

Finančné dotácie spoločnosti v tejto oblasti sú značné (vyše 27 mld Kčs) a predstavujú priemerne ročne viac ako 6 tis. Kčs na jedno dieťa.

Otázkam spojeným s vývojom populácie oprávnene prikladáme veľkú politickú dôležitosť, lebo sú to problémy, ktoré sú bezprostredne späté s rozvojom našich národov a celej spoločnosti. Preto aj úlohy, ktoré v tejto oblasti vytýčil XV. zjazd KSČ, smerujú, v súlade s našimi ekonomickými možnosťami, k ďalšiemu zlepšovaniu starostlivosti o rodiny s deťmi a napomáhajú vytvárať hmotné i morálne podmienky pre širokú spoločenskú podporu rodičovstva.

S týmto cieľom aj výbory pre sociálnu politiku prerokúvali minulý mesiac správu Federálneho ministerstva práce a sociálnych vecí a vládnej populačnej komisie o populačnom vývoji v roku 1976. Dosiahnuté výsledky sú radostné a ďalší vývoj pôrodnosti svedčí o tom, že Československá socialistická republika si i naďalej udrží v tomto smere jedno z popredných miest medzi európskymi štátmi.

Je pochopiteľné, že s rastom pôrodnosti nám pribúdajú i starosti a problémy. Ide najmä o ďalšie rozširovanie nových kapacít jaslí a materských škôl. Sú to zložité úlohy a ich riešenie je spojené s ekonomickými možnosťami našej spoločnosti. Ale niekedy väčšie porozumenie vedúcich hospodárskych pracovníkov, operatívnejší prístup niektorých pracovníkov národných výborov by prispel k priaznivejším výsledkom v tejto oblasti. V minulom roku dosiahli kapacity predškolských zariadení taký vysoký prírastok ako nikdy predtým. Napríklad v materských školách bolo umiestnené 522 tis. detí, čo je o takmer 50 tis. viac ako v roku 1975. V materských školách je teda umiestnené už 71 % detí príslušnej vekovej kategórie. V cieľovom roku šiestej päťročnice bude určené zvýšenie poctu umiestnených detí o ďalších 100-124 tis. detí iste vysoko prekročené.

Dovoľte mi na príklade z Východoslovenského kraja, kde je i môj volebný obvod, ukázať, ako sa tam postupne darí úspešne riešiť i túto zložitú otázku.

V kraji je 1101 materských škôl a z príslušnej populácie je umiestnených 57 170 detí a do konca tohto roku sa predpokladá, že bude zabezpečená starostlivosť celkove pre 71,2 % detí. Z toho je 45 materských škôl, o ktoré sa starajú závody, a 5 materských škôl vybudovali jednotné roľnícke družstvá.