Podle předběžných údajů dosáhl objem vytvořeného národního důchodu ve stálých cenách v prvním roce šesté pětiletky 365,4 mld Kčs, což je o 3,9 % více než v roce 1975. Dosažený výsledek by byl ještě lepší při splnění úkolů v zemědělství, jehož čistá produkce místo plánovaného růstu o 4,1 % vzrůstala o 13,4 % pod úrovní dosaženou v předchozím roce. Příčinou byly nepříznivé klimatické podmínky - dlouhodobé sucho v rozhodujících fázích vegetace. V nezemědělských odvětvích byly plánované úkoly překročeny. Např. v průmyslu se tvorba národního důchodu zvýšila o 5,9 %, což je více než se plánovalo. Toto překročení však nestačilo eliminovat výpadek zemědělské produkce.

Výsledky v zemědělství nepříznivě ovlivnily také kvalitativní ukazatele reprodukčního procesu, jeho efektivnost, tvorbu a užití finančních zdrojů. Odrazily se též v našich zahraničně ekonomických vztazích.

Od plánovaných záměrů se v loňském roce odchýlil vývoj ukazatelů efektivnosti a struktury výroby. Zatímco u jedněch podniků byly úkoly překročeny, u jiných zůstaly nesplněny. To svědčí o tom, že nelze polevovat v péči o zvýšení úrovně řízení a organizátorské práce v každém podniku a na každém pracovišti. Důsledné plnění všech úkolů v každém podniku je základem pro plnější uspokojování potřeb národního hospodářství v celku i v konkrétních sortimentech výrobků a služeb.

V loňském roce se problémy struktury výroby projevily zejména v plnění plánu dodávek vnitřnímu a zahraničnímu obchodu. Dodávky průmyslového zboží do tržních fondů vzrostly pouze o 1,7 %.

Nižší plnění dodávek do tržních fondů neumožnilo splnit v plném rozsahu daň z obratu - jeden z hlavních zdrojů státního rozpočtu, a to zhruba o 1 mld Kčs. Nejde však jen o finanční stránku věci. Plné uspokojování potřeb obyvatelstva patří k hlavním kritériím výsledku výroby. Proto je třeba zvýšit náročnost a důslednost při plnění plánovaných dodávek na vnitřní trh.

Strukturu průmyslové výroby nutno soustavně přizpůsobovat potřebám hospodářství. Z hlediska loňských výsledků vyžadují větší pozornost i dodávky pro vývoz, zejména do kapitalistických zemí.

Otázky pohotovosti dodávek pro zahraniční odběratele, jejich kvality a technické úrovně, prostě otázky konkurenční schopnosti na zahraničních trzích nejsou nové. Stávají se však zcela rozhodujícími pro schopnost umístit efektivně naše výrobky na zahraničním trhu v podmínkách stále náročnějších světových trhů.

Zahraniční obchod považujeme za důležitý rozvojový faktor naší ekonomiky a nemůžeme proto ztrácet ze zřetele i jeho efektivnost.

Také ve stavebnictví nebyla dodržena plánovaná struktura stavebních prací. To se nepříznivě projevilo v dodržování termínů dokončení jednotlivých investičních akcí a ve snížení rozestavěnosti.

Zlepšit je třeba též plnění investiční výstavby v rozpočtových a příspěvkových organizacích. I když se v loňském roce její objem zvýšil o 300 mil. Kčs zůstalo ještě 1,7 mld Kčs nevyčerpáno. Přitom se v oblasti těchto organizací zabezpečují investiční akce důležitých úseků infrastruktury. Nevyčerpáním všech výdajů na investice v těchto organizacích dosáhl sice státní rozpočet úspory, avšak nežádoucího charakteru, neboť zpomaluje výstavbu obecně prospěšných zařízení i perspektivní rozvoj společenské spotřeby.

Za žádoucí úsporu nepovažujeme ani nevyčerpané výdaje na vědu a výzkum v rozsahu téměř 500 mil. Kčs, protože vznikly neplněním úkolů v této důležité oblasti.

Problémům dodržování struktury výroby, rovnoměrnosti v plnění úkolů, růstu kvality výrobků, hospodárnému využívání surovin, materiálů a energie bude třeba věnovat ještě větší pozornost než dosud.

Proto je třeba důsledně na všech stupních řízení zabezpečit kontrolu plnění státního plánu nejen podle ukazatelů objemu výroby, nýbrž podle celé soustavy kvalitativních ukazatelů.

V letošním roce chceme učinit další krok, abychom dosud vžité přístupy měnili. Při posuzování výsledku činnosti vedoucích pracovníků a dotování podnikových fondů se bude důsledně vycházet z toho, jak podnik splnil některý z určených základních kvalitativních ukazatelů, jako je vývoj nákladů, rentability, zisku, obratu zásob; dále z toho, jak podnik plnil některé z určených hlavních ukazatelů svého technickoorganizačního rozvoje, jako jsou hlavní úkoly plánu rozvoje vědy a techniky, racionalizačních programů stanovených státním plánem, inovace výrobků, zabezpečení vlastní investiční výstavby. V průmyslu se pak zhodnotí, jak podnik či VHJ uspokojují potřeby národního hospodářství svými výrobky, jak plní dodávky vnitřnímu a zahraničnímu obchodu, jak plní dodávky pro důležité investiční akce. Jen při zabezpečení všech těchto úkolů je možno považovat plán za splněný.

"Pro příští období", jak uvedl s. Husák na IX. všeodborovém sjezdu, "stojí před námi jako revoluční bojový úkol: plnit státní plán důsledně a na každém pracovišti, zejména v jeho kvalitativních ukazatelích a nepřipustit žádné zakolísání. To je cesta, která vede k dalším úspěchům."

Je proto nyní třeba, abychom si z tohoto hlediska v každém podniku a organizaci, na VHJ i na ministerstvech podrobně a kriticky rozebrali, co jsme pro realizaci této linie již udělali a co ještě uděláme a zda naše činnost odpovídá této náročné direktivě.

Výsledky hospodaření státních podniků v loňském roce hodnotíme střízlivě a náročně, zejména z toho hlediska, jaké podmínky vytvořily pro splnění cílů šesté pětiletky. Za hlavní kritérium pro toto hodnocení považujeme vývoj efektivnosti, odpočet, jak podniková sféra naplnila tuto základní strategickou linii naší hospodářské politiky.

Především je třeba ocenit, že v loňském roce, obdobně jako i v letech předcházejících, pokračoval rychlý růst produktivity práce jak v průmyslu, tak i ve stavebnictví. V průmyslu produktivita práce vzrostla o 4,9 %, bylo plánováno 4,5 % a ve stavebnictví o 6,3 %, bylo plánováno 5,2 %. Dosažený předstih růstu produktivity práce před průměrnými výdělky zabezpečuje jednu z hlavních proporcí k udržení peněžní rovnováhy a měnové stability. Proto ty podniky, které nedodržely plánovaný vztah průměrné mzdy k růstu produktivity práce, musí z toho vyvodit příslušné závěry v organizaci a racionalizaci práce a v upevnění mzdové kázně.

V loňském roce dosáhl zisk hospodářských organizací částky 123,3 mld Kčs a ve srovnání s předcházejícím rokem byl vyšší o 5,1 %.

Přírůstku zisku bylo dosaženo z jedné třetiny cestou snižování nákladů a ze dvou třetin růstem výkonů. I když se v minulém roce zvýšila rentabilita a snížily náklady, přesto zde nebylo zcela dosaženo záměrů plánu. Podíl celkových nákladů na upravených výkonech byl o více než půl bodu vyšší než se plánovalo. Na tomto neplnění se zhruba z poloviny podílí zemědělství, kde vložené prostředky vlivem nepříznivých klimatických podmínek nepřinesly očekávaný výsledek. S plněním plánovaných záměrů ve snížení nákladů i v tvorbě zisku byly problémy i v některých průmyslových a stavebních organizacích. Konkrétně v loňském roce plánované podíly celkových nákladů nedodrželo 26 % průmyslových VHJ.

Vývoji nákladů jako klíčové oblasti boje za vysokou efektivnost nutno věnovat ve všech organizacích ještě větší pozornost než dosud. Zejména podniky, u nichž tento vývoj není zcela příznivý, musí přijmout potřebná opatření k nápravě. To však vyžaduje, aby se snižování nákladů nechápalo jen jako krátkodobý úkol, nýbrž aby podmínky pro snižování nákladů byly vytvářeny cílevědomě a dlouhodobě.

Předpoklady a možnosti k takovémuto koncepčnímu přístupu máme. Dosažený stupeň vědeckotechnické revoluce nabízí nebývalé úspory společenské práce v řadě oborů výroby i služeb. Jak uložil XV. sjezd KSČ, je třeba zaměřit výzkumné i vývojové práce k racionalizaci spotřeby materiálů a energie, ke zvyšování kvality a důrazněji a rychleji zavádět výsledky vědy a techniky v praxi. Další velké možnosti skýtá kooperace a specializace, a to jak uvnitř naší ekonomiky, tak stále více v rámci RVHP.

Cílevědomý výběr nosných programů orientovaný na ty výrobky, ve kterých máme předpoklady držet krok se světovou špičkou a u kterých je i dlouhodoběji zabezpečen odbyt, představuje další, dosud ne plně využitou možnost. V každém podniku lze dále soustavně zlepšovat vnitřní řízení a organizaci, lépe využívat chozrasčotní principy hospodaření, důsledněji odstraňovat nehospodárnosti všeho druhu.

Tyto možnosti v principu existují všude, i když v každém odvětví a podniku v poněkud jiné podobě. Musíme je mít na zřeteli, když posuzujeme otázku, jak se bude dále vyvíjet rentabilita našeho socialistického podnikání a jaké nám tak vzniknou další zdroje pro růst životní úrovně obyvatelstva i pro další rozvoj hospodářství.

Pro soustavné využití těchto možností vytváříme ve státním plánu i ve státním rozpočtu potřebné předpoklady tím, že vynakládáme značné prostředky na investice do národního hospodářství, které v loňském roce činily částku téměř 135 mld Kčs. Z celkové finanční potřeby na investice byla jedna třetina hrazena ze státního rozpočtu.

Na vědu a technický rozvoj jsme celostátně vynaložili 12,9 mld Kčs, z čehož dotace ze státního rozpočtu činily 44 % a zbývající část byla financována ze zdrojů podniků, VHJ a resortů.

Každoroční růst těchto výdajů vytváří silný ekonomický potenciál, jehož účinnost se násobí přednostmi socialistického zřízení, plánovitým charakterem naší ekonomiky, tvůrčími a iniciativními přístupy našich pracujících k řešení hospodářských otázek a jejich politickým uvědoměním. Plné a efektivní využití tohoto potenciálu se však nedostavuje automaticky, nýbrž vyžaduje vysokou úroveň řízení. Je plně v našich rukou, abychom preferovali investice, které přinášejí nesporný efekt, abychom nepřipouštěli rozšiřování výrobních kapacit tam, kde nejsou zabezpečeny pracovní síly, abychom zkracovali dobu výstavby, abychom soustřeďovali prostředky určené na technický rozvoj na nejvíce nadějné akce.

Značné rezervy máme ve využívání základních a oběžných prostředků. Svědčí o tom skutečnost, že se v loňském roce nezlepšily ukazatele směnnosti a rentability měřené k fondům. V uplynulém roce nebyl splněn ani úkol lépe využívat zásoby, naopak jejich využití se zhoršilo. Navíc k tomu přistupují nedostatky ve struktuře zásob. Vedle výrobků, kterých je nadbytek, je jiných nedostatek.

Jak bylo plénum Federálního shromáždění v loňském roce informováno, přijala vláda opatření ke zlepšení vývoje zásob. Ukázalo se, že se účinnost těchto opatření ještě plně neprojevila a jejich plnou realizaci je nutno důsledněji zabezpečovat. To znamená zejména posilovat úlohu hospodářských smluv, odpovědnost vedoucích pracovníků za vývoj zásob, zdokonalovat normování zásob, využívat zásob nahromaděných v minulých letech pro plnění letošních úkolů.

Stupeň využití zásob je ukazatelem komplexně charakterizujícím činnost podniku a VHJ. Závisí na úrovni řízení, zásobování, výroby, odbytu, investiční činnosti. Proto těžiště zlepšení vývoje zásob spočívá v komplexním zdokonalování všech těchto činností, zejména v soustavném zdokonalování dodavatelskoodběratelských vztahů, jejich strukturální provázanosti, schopnosti výroby plně a pružně zabezpečovat svými výrobky potřeby obyvatelstva, odběratelských podniků i zahraničních partnerů. Jde nejen o kvantum dodávek, ale zejména o jejich strukturu, kvalitu, dodací lhůty, pravidelnost a spolehlivost dodávek.

V současné době, kdy den ode dne rostou ceny dovážených materiálů a surovin, nemůžeme nechávat nevyužité výrobky na skladech. Naopak, jejich plným využitím máme možnost uvolnit významné zdroje pro další rozvoj hospodářství. Výrobou vysoce kvalitních výrobků z těchto surovin a materiálů máme možnost dosáhnout i lepších cen při vývozu. Při velkém objemu našeho zahraničního obchodu má zlepšování cenových relací dovozu a vývozu pro naši ekonomiku velký význam.

V loňském roce nadměrně vzrostly též zásoby některých výrobků určených pro vnitřní trh. Průzkum potřeb trhu patří k základním povinnostem každého výrobního oboru. Žádná VHJ si nesmí dovolit vyrábět produkci, která nemá odbyt, nebo jejíž odbyt je doprovázen ztrátami. Podobné mrhání cenným a často i dováženým materiálem i prací poškozuje celou společnost.

Uvedené problémy nic nemění na skutečnosti, že výsledky finančního hospodaření VHJ a podniků byly hlavním zdrojem, ze kterého jsme financovali potřeby rozvoje hospodářství a růst životní úrovně obyvatelstva. Ukazují však, že je třeba v hospodaření podniků a VHJ důsledněji a iniciativněji prosazovat závěry XV. sjezdu a navazujících plén ÚV KSČ směřující k prosazení vysoké efektivnosti a zvyšující náročnost na úroveň řídící a organizátorské práce. To vyžaduje na všech stupních řízení přísně zvažovat řešení všech ekonomických problémů z hlediska nákladovosti, rentability a návratnosti vložených prostředků, nepřipouštět parciální a lokálně patriotická hlediska, důsledně dávat přednost celospoločenským zájmům.

Tyto ekonomicky racionální přístupy musíme prosazovat i systémem plánování, financování, ekonomické stimulace i konkrétního řízení, aby tak vznikla k jejich realizaci i potřebná motivace. To vyžaduje soustavně zdokonalovat systém řízení tak, aby odpovídal novým úkolům a novým podmínkám rozvoje hospodářství, aby podněcoval k ekonomicky racionálnímu jednání na všech stupních a upevňoval plánovací kázeň. Odpovědné plnění úkolů těmi, kdo za ně odpovídají, nemůže však být jen věcí ekonomického zájmu. Pro vedení podniků musí být věcí cti, socialistického uvědomění a dobrého jména vyrábět jen kvalitní výrobky, soustavně snižovat náklady a intenzívněji využívat silný ekonomický potenciál naší ekonomiky. Vždyť na výsledcích činnosti ve výrobě, na soustavném zvyšování přínosu podniků a VHJ pro společnost závisí tvorba dalších finančních zdrojů, potřebných pro rozvoj ekonomiky i životní úrovně.

Soudružky a soudruzi, náš státní závěrečný účet projednáváme v době, kdy už známe předběžné výsledky hospodaření za prvních pět měsíců letošního roku. Tyto výsledky hovoří o celkově úspěšném plnění plánu druhého roku šesté pětiletky.

Průmyslová výroba se za pět měsíců zvýšila o 5,4 %, stavební práce jsou proti loňsku vyšší o 6,3 %. Produktivita práce zůstává i nadále rozhodujícím faktorem růstu produkce. Také zemědělství se letos s úkoly vyrovnává lépe, než tomu bylo v minulém roce, jak o tom svědčí i plnění plánu nákupu živočišných výrobků.

Proti loňsku roste rychleji zaměstnanost v národním hospodářství i průměrné mzdy. Růst peněžních příjmů obyvatelstva za čtyři měsíce o 4 % odpovídá záměrům plánu. Proti loňsku se též zrychlila realizace výdajů obyvatelstva. Maloobchodní obrat se zvýšil o 3,4 %. Zvýšenou pozornost je nutno i nadále věnovat plnění kvalitativních ukazatelů a struktuře dodávek.

Od počátku letošního roku platí nové velkoobchodní ceny. První poznatky potvrzují, že cenová přestavba zreálnila hodnotové vztahy v národním hospodářství a vytvořila podmínky pro účinnější ekonomický tlak na snižování nákladů a dosahování úspor společenské práce.

Soudružky a soudruzi, přicházím k celkovému bilancování hospodaření našeho státu. Aktivní rozpočtová politika se loni zaměřovala na ovlivňování růstu efektivnosti společenské výroby, na maximální hospodárnost a účelnost výdajů v nevýrobní sféře a na finanční zabezpečení potřeb souvisejících s realizací úkolů státního plánu. Přestože jsme zcela nedosáhli všech plánovaných záměrů, zejména ve zvyšování efektivnosti, dokázali jsme se vypořádat i s mimořádnými nároky, které bylo třeba řešit nad rámec schváleného státního rozpočtu. Šlo především o důsledky nižší zemědělské výroby a o neplánované finanční dopady v zahraničně ekonomických vztazích.

Pro ilustraci bych chtěl uvést, že k řešení neplánovaných výdajů v oblasti zahraničního obchodu bylo nutno zabezpečit ze státního rozpočtu loňského roku dodatečné prostředky v částce 3,4 mld Kčs proti plánu.

Celkové příjmy státních rozpočtů a rozpočtů národních výborů dosáhly loni částky přes 492 mld Kčs a celkové výdaje 290 mld Kčs. Plánovaný objem příjmů byl splněn na 102 %, objem výdajů na 101,3 %.