(Shromáždění povstává.
Předseda FS A. Indra čte slib): "Slibuji na
svou čest a svědomí, že budu věren
Československé socialistické republice a
věci socialismu. Budu dbát vůle a zájmů
lidu, řídit se ústavou a ostatními
zákony a pracovat k tomu, aby byly uváděny
v život."
(Poslanec SL J. Martinec přistupuje k předsedovi
Sněmovny lidu a skládá poslanecký
slib. Shromáždění usedá.)
Soudružky a soudruzi poslanci,
předsednictvo Sněmovny lidu navrhlo zařadit
poslance Josefa Martince do výboru zahraničního.
Má někdo z poslanců Sněmovny lidu
k tomuto návrhu připomínky? (Nikdo se nehlásil.)
Kdo z poslanců Sněmovny lidu souhlasí s návrhem
na zařazení poslance Martince do výboru zahraničního
Sněmovny lidu, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)
Je někdo proti? (Nikdo.)
Zdržel se hlasování? (Nikdo.)
Návrh na zařazení poslance Josefa Martince
do výboru zahraničního Sněmovny lidu
byl Sněmovnou lidu jednomyslně schválen.
Nyní je na pořadu
Písemný materiál, který vám
byl rozeslán, doplní svým výkladem
federální ministr financí Leopold Lér.
Prosím, aby se ujal slova.
Ministr financí ČSSR L. Lér: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci,
vláda Československé socialistické
republiky předkládá Federálnímu
shromáždění návrh státního
závěrečného účtu za
rok 1976. Je to závěrečný účet
prvního roku šesté pětiletky, kterou,
jak uvedl s. Husák na XV. sjezdu Komunistické strany
Československa, "... vstupujeme do nové etapy,
v níž se naše ekonomika bude vyvíjet za
náročnějších vnitřních
i vnějších podmínek".
Dosažené výsledky svědčí
o tom, že i v uplynulém roce jsme pod vedením
strany v souladu s direktivami XV. sjezdu KSČ rozvíjeli
ekonomiku a životní úroveň. Zajistili
jsme a dále upevnili rozsáhlé sociální
jistoty všeho obyvatelstva. Zachovali jsme stabilitu hladiny
maloobchodních cen základních potřeb
a dále upevnili kupní sílu naší
koruny. I ve složitějších hospodářských
podmínkách jsme udrželi rozpočtovou
rovnováhu, plně jsme financovali plánované
potřeby hospodářství, rozvoj vzdělanosti,
zdravotnictví a ostatních stránek péče
státu o blaho našeho obyvatelstva. Cílevědomě
jsme pokračovali v politice vyrovnávání
životní úrovně a životních
podmínek jednotlivých sociálních skupin
obyvatelstva měst a venkova, jednotlivých oblastí
naší republiky.
Tyto dlouhodobé rozvojové tendence našeho socialistického
hospodářství upevňují zdravé
sebevědomí pracujících a každodenně
je přesvědčují o přednostech
socialistického zřízení.
Význam dosažených výsledků ještě
více vynikne, srovnáme-li je s již dlouho trvající
krizovou situací v kapitalistickém světě.
Stagnace či pokles výroby v posledních letech,
vysoká nezaměstnanost, značný a v
poslední době se znovu zrychlující
růst cen životních potřeb, hluboké
sociální nejistoty a ztráta životních
perspektiv, zejména u mládeže, znovu přesvědčují
o neschopnosti kapitalismu řešit základní
problémy širokých vrstev obyvatelstva.
Rozvoj naší společnosti tak neustále
poskytuje důkazy, že jedině socialismus, v
němž je osvobozená lidská práce
spojována se skutečnou svobodou pracujícího
člověka, může naplňovat nejvyšší
tužby lidu a ideály největších
pokrokových myslitelů lidstva. Základní
lidská práva jsou u nás nejen garantována
zákonem, ale současně bohatě naplňována
materiálními vymoženostmi.
Dosažené výsledky nám však nepadají
samy do klína. Jsou podloženy poctivou a usilovnou
prací našeho lidu při realizaci úkolů
XV. sjezdu KSČ a šesté pětiletky. Nebyly
by možné bez každodenního poctivého
a angažovaného úsilí a organizátorské
práce hospodářského vedení,
národních výborů, organizací
Národní fronty. Stále více jsou výrazem
všestranné a nezištné spolupráce
mezi bratrskými socialistickými zeměmi, zejména
se Sovětským svazem. Rostoucí síla
světové socialistické soustavy je tou nejspolehlivější
oporou pro řešení současných
i perspektivních potřeb rozvoje socialistických
zemí.
Soudružky a soudruzi, XV. sjezd KSČ vytyčil
pro šestou pětiletku program dalšího vyváženého
vzestupu všech stránek životní úrovně,
prohlubování socialistického způsobu
života na základě trvalého rozvoje a
vysoké efektivnosti společenské výroby
a kvality veškeré práce. Rok 1976 znamenal
pro plnění této direktivy důležitý
krok. Celkové peněžní příjmy
obyvatelstva vzrostly o 4,8 %. Průměrná mzda
dosáhla částky 2370 Kčs.
Při stabilitě hladiny maloobchodních cen
základních životních potřeb se
zvýšila reálná mzda o 2 %, osobní
spotřeba o 2,8 % a společenská spotřeba
o 7,1 %.
Tyto údaje dokazují, že stálý
růst hmotné a kulturní úrovně
našeho lidu byl a je hlavním cílem a obsahem
veškeré činnosti strany a vlády, neboť
vyvěrá ze samotné podstaty socialistické
společnosti.
Naši občané považují takový
vývoj za zcela samozřejmý. Je však třeba
neustále připomínat, že zdroje pro rostoucí
životní úroveň plynou především
z růstu produktivity práce, z efektivní a
kvalitní práce každého z nás,
z výkonné a dobře fungující
ekonomiky.
Jedním z důkazů dobré životní
úrovně a důvěry obyvatelstva v měnu
je vývoj úspor. Obyvatelstvo uložilo u státní
spořitelny 10,4 mld Kčs a 2,5 mld Kčs činil
přírůstek hotovostí. Vklady dosáhly
koncem roku 1976 částky 127 mld Kčs a v přepočtu
na 1 obyvatele činily 8,5 tis. Kčs. Tento vývoj
plně odpovídal záměrům plánu.
Na nákup zboží vydalo obyvatelstvo vloni částku
téměř 202 mld Kčs a za služby
39 mld Kčs.
Politickým i ekonomickým úkolem výroby
a obchodu je plně a na vysoké úrovni uspokojovat
stále rostoucí potřeby obyvatelstva. Máme
u nás zabezpečen stabilizovaný, celkově
dobře zásobený vnitřní trh.
Přesto však závady v dodávkách
způsobily, že nabídka některých
průmyslových výrobků neodpovídala
požadavkům obyvatelstva. To se projevilo i v rychlejším
růstu prodeje potravin než průmyslového
zboží. V podmínkách loňské
neúrody a nutnosti velkých dovozů a snížení
vývozů zemědělských produktů
nelze tento vývoj považovat za plně zdůvodněný.
K upevnění a prohloubení pozitivních
tendencí je proto třeba energicky odstraňovat
existující nedostatky a usilovat o celkové
zlepšení výroby spotřebního zboží,
práce obchodu a služeb. To znamená zlepšovat
kvalitu výrobků a plynulost zásobování
obyvatelstva, obohacovat sortiment průmyslového
i potravinářského zboží, usilovat
o včasnost a dosažitelnost služeb.
Od všech stupňů výroby potravinářského
a spotřebního zboží, od organizací
obchodu a služeb požadujeme, aby zdokonalovaly úroveň
řízení a plánování,
uplatňovaly pokrokové metody, prohlubovaly vzájemnou
spolupráci, zkvalitňovaly průzkum trhu a
zvyšovaly odpovědnost všech řídících
pracovníků. Cestou k tomu je důsledné
rozpracování a nekompromisní plnění
opatření, která přijalo 7. zasedání
ústředního výboru KSČ při
projednávání plnění závěrů
XV. sjezdu strany v oblasti uspokojování hmotných
potřeb obyvatelstva a směry dalšího
rozvoje vnitřního drbu.
V loňském roce jsme dosáhli výrazného
růstu společenské spotřeby, která
tvoří další významnou složku
životní úrovně. Její objem jednoznačně
ukazuje na vysokou a neustále rostoucí úroveň
uspokojování sociálních a kulturních
potřeb všeho obyvatelstva z celospolečenských
fondů.
Jen neinvestiční výdaje na kulturní
a sociální opatření ze státních
rozpočtů včetně rozpočtů
národních výborů dosáhly v
roce 1976 téměř částky 104
mld Kčs.
Z těchto výdajů připadá na
sociální zabezpečení více než
58 mld Kčs. Proti roku 1975 tyto výdaje vzrostly
o 8,4 %. Tento rychlý růst byl ovlivněn zvýšením
dávek důchodového zabezpečení
o 3,1 mld Kčs, které se týkalo téměř
3 miliónů důchodců. Vysoká
úroveň sociálního zabezpečení
zajišťuje klidné stáří všem
občanům, kteří po letech usilovné
práce odešli na zasloužený odpočinek.
Naši občané se také nemusí obávat,
že v případě nemoci ztratí svou
existenci, své sociální jistoty.
Neinvestiční výdaje na školství
vzrostly o 3,9 % a dosáhly 18 mld Kčs. Zvýšené
výdaje umožnily další zdokonalování
vzdělávacího procesu. Každý náš
občan má právo bezplatně dosáhnout
vzdělání odpovídající
jeho schopnostem. Je to nejen v jeho zájmu, ale v zájmu
celé socialistické společnosti, neboť
náročné úkoly vyžadují
kvalifikované pracovníky. Proto klademe důraz
jak na růst účinnosti pedagogického
procesu, tak na plné využití tohoto velkého
duševního potenciálu, který školská
soustava vytváří.
V minulém roce ukončilo studia na našich vysokých
školách 21,5 tis. studentů. Všichni našli
pracovní uplatnění. U nás se mladí
lidé po ukončení studia nemusí obávat
nezaměstnanosti; v kapitalistických státech
každý druhý až třetí nezaměstnaný
je mladý člověk.
Nemalou pozornost věnuje naše společnost péči
o zdraví občanů, kterou považuje za
jednu z hlavních oblastí rozvoje životní
úrovně. Také v loňském roce
se rozsah zdravotnických služeb zvýšil,
o čemž svědčí skutečnost,
že neinvestiční výdaje na zdravotnictví
vzrostly o 6 % a činily více než 16 mld Kčs.
Náklady na léky vzrostly o 8 % a dosáhly
částky 2737 mil. Kčs. V roce 1976 byly uvedeny
do provozu další nové nemocniční
objekty, v nichž počet nových lůžek
činil téměř 700.
Za těmito údaji se nesporně skrývá
další výrazný růst úrovně
našeho zdravotnictví. V roce 1976 pracovalo u nás
ve zdravotnictví přes 42 tis. lékařů,
z toho téměř 29 tis. v České
socialistické republice a více než 13 tis.
ve Slovenské socialistické republice. Ve srovnání
s rokem 1937 je počet lékařů v Československé
socialistické republice 3,6krát vyšší,
z toho v České socialistické republice téměř
třikrát a ve Slovenské socialistické
republice dokonce téměř sedmkrát.
V současné době připadá u nás
na jednoho lékaře 358 občanů. Tím
jsme ve srovnání s nejpřednějšími
západoevropskými zeměmi dosáhli podstatně
vyšší úrovně, protože např.
v Německé spolkové republice na jednoho lékaře
připadá 550 obyvatel, ve Francii 720 a v Anglii
790.
Celková zdravotnická péče o naše
občany se dále všestranně zvýšila.
Také zde však platí požadavek racionálního
využití této kapacity, zejména racionálního
využívání velkých a drahých
léčebných zařízení,
kvality zdravotnických služeb, jejich pohotovosti.
Našim cílem je dosáhnout plného uspokojování
potřeb občanů v péči o zdraví
při dodržování zásad hospodárnosti.
Soustavný růst rozpočtových výdajů
státu na kulturu je projevem péče státu
o všestranné zvyšování kulturní
úrovně pracujících a o zvyšování
úlohy kultury a umění při formování
socialistického člověka. V loňském
roce rozpočtové výdaje na kulturu činily
přes 3,5 mld Kčs. Podporujeme angažované
umění, které napomáhá formovat
socialistického člověka a jeho uvědomění,
a nezapomínáme ani na kulturní dědictví
našeho lidu. V uplynulém roce bylo vynaloženo
na údržbu a obnovu kulturních památek
814 mil. Kčs, na kulturně výchovnou činnost
902 mil. Kčs, na provoz divadel státní rozpočty
přispěly 427 mil. Kčs. Kromě toho
přispěl státní rozpočet na
provoz televize 465 mil. Kčs a na provoz rozhlasu více
než 107 mil. Kčs.
Trvale v popředí naší pozornosti je
komplexní bytová výstavba a úroveň
bydlení. V roce 1976 bylo ve všech formách
výstavby dokončeno téměř 132
tis. bytů, tj o 1,6 % více než předpokládal
plán. Celkové rozpočtové výdaje
na bytovou výstavbu a bytové hospodářství
činily více než 21 mld Kčs, z čehož
na investiční výdaje připadá
12,4 mld Kčs.
Stát nadále intenzívně podporoval
družstevní a individuální bytovou výstavbu.
Státní příspěvek na družstevní
bytovou výstavbu činil 2,7 mld Kčs, na individuální
bytovou výstavbu 1,03 mld Kčs. Na úhradu
ztráty podnikům bytového hospodářství,
představující prakticky příspěvek
státu občanům bydlícím ve státních
bytech, připadá 3,4 mld Kčs. Na jeden byt
to představuje ročně 2787 Kčs. Slevy
na nájemném ve státních bytech, které
se poskytují s ohledem na sociální aspekty
(počet dětí, invalidita atd.), činily
300 mil. Kčs.
Rozpočtové výdaje na společenskou
spotřebu vyjadřují péči socialistického
státu o vzdělání, zdraví a
kulturu všech pracujících. Jejich růst
se pozitivně promítá v zabezpečování
všech politickohospodářských úkolů
naší společnosti.
Kromě těchto oblastí poskytuje státní
rozpočet na zajištění životní
úrovně občanů různými
formami dotací 23,8 mld Kčs.
Životní úroveň obyvatelstva, zejména
rodin s dětmi, pozitivně ovlivňují
dotace malobchodních cen, které činí
4,3 mld Kčs ročně. Z toho např. dotace
k cenám dětského odívání
a obuvi činily 197 mil. Kčs, k cenám paliva
a energie 1,7 mld Kčs, k cenám dodávek tepla
z dálkových zdrojů 321 mil. Kčs.
Velkou položku ovlivňující úroveň
cen potravin tvoří intervence, prémie a příplatky
k prodejním a nákupním cenám v zemědělství
a potravinářství. V roce 1976 jejich objem
činil 6,5 mld Kčs, z toho k prodejním cenám
jatečného dobytka 2,1 mld Kčs, k nákupním
cenám mléka 2,6 mld Kčs, jatečné
drůbeže 579 mil. Kčs atd.
Velké příspěvky obyvatelstvu poskytuje
stát též dotacemi všem formám dopravy.
Jen dotace na provoz městské hromadné dopravy
činily 1 mld Kčs.
Jak ukázal s. Štrougal na 7. zasedání
ústředního výboru Komunistické
strany Československa, připadá na 100 Kčs
pracovních příjmů v průměru
již dalších 50 Kčs z celospolečenských
fondů. To představuje 7180 Kčs ročně
na 1 obyvatele, což je o 2360 Kčs více než
v roce 1970. S takovým stupněm společenské
spotřeby obyvatelstva se zdaleka nemůže pochlubit
žádný kapitalistický stát. Rok
od roku rostoucí finanční prostředky
na společenskou spotřebu vyžadují však
dodržování přísné hospodárnosti
a účelnosti při jejich vynakládání.
K podpoře rozvoje osobní spotřeby, bytové
výstavby i k upevnění sociálních
jistot bylo v roce 1976 ve větší míře
než v předchozím roce využito i půjček
poskytovaných obyvatelstvu. Jejich objem dosáhl
částky 10,3 mld Kčs, z toho na bytovou výstavbu
bylo čerpáno téměř 2 mld Kčs,
na nákup zboží 2,7 mld Kčs a půjčky
v hotovosti činily 2,4 mld Kčs.
Nedílnou součástí péče
o populační vývoj se staly půjčky
se státním příspěvkem mladým
manželům. V roce 1976 využilo jejich výhod
celkem 142 tis. mladých rodin, jimž bylo poskytnuto
3,2 mld Kčs.
Státní příspěvek byl v roce
1976 přiznán 118 tis. rodinám a částka
uvolněná ze státního rozpočtu
na tento účel vloni dosáhla 344 mil. Kčs.
Za čtyři roky od počátku platnosti
nového zákona uzavřelo novomanželskou
půjčku již 644 tis. rodin a celková
částka sjednaných půjček dosáhla
více než 14,5 mld Kčs.
Soudružky a soudruzi, životní úroveň
a její růst opíráme o dosaženou
úroveň výrobních sil, výkonnost
a efektivnost hospodářství. Je to líc
a rub jedné mince, neboť v našich podmínkách
vše, co vytvoříme, používáme
na další růst životní úrovně
a na rozvoj hospodářství. Na rozdíl
od kapitalistických států nestravuje nám
národní důchod parazitní spotřeba
a obrovské neproduktivní výdaje, nemáme
ztráty z krizí.