Federální shromáždění vyjadřuje pevné přesvědčení, že všechny státní a hospodářské orgány a organizace Národní fronty, zejména národní výbory ve své politické a organizátorské práci ještě zvýší všestrannou pozornost a péči o prohlubování socialistické zákonnosti, že budou pokračovat v cílevědomém seznamování pracujících se zákony a získávat je pro jejich plnění;

2. bere se souhlasem na vědomí

zprávu generálního prokurátora ČSSR a Nejvyššího soudu ČSSR o činnosti prokuratury a soudů při upevňování socialistické zákonnosti a jejich hlavních úkolech po XV. sjezdu Komunistické strany Československa;

3. oceňuje

činnost orgánů prokuratury, soudů, bezpečnosti a národních výborů při upevňování socialistické zákonnosti;

4. podporuje

úsilí vlády ČSSR směřující k tomu, aby se všechny státní a hospodářské orgány, a to v úzké součinnosti s organizacemi Národní fronty stále účinněji zúčastňovaly procesu upevňování socialistické zákonnosti a aby plně využívaly právní propagandy i dalších účinných forem pro předcházení trestné činnosti a výchovu občanů k socialistickému právnímu vědomí;

5. doporučuje

generálnímu prokurátorovi ČSSR a předsedovi Nejvyššího soudu ČSSR dále soustředit pozornost na účinnou ochranu našeho socialistického společenského zřízení, státu, občanů a jejich práv a působit ke spravedlivému a včasnému potrestání všech, kteří se svým jednáním dostali do rozporu se zákony;

6. ukládá

a) výborům sněmoven, aby systematickými průzkumy sledovaly a získávaly poznatky o působení zákonů a jejich dodržování, hodnotily je a využívaly pro svou další činnost;

b) poslancům, aby ve svých volebních obvodech iniciativně napomáhali k upevňování a posilování socialistické zákonnosti a socialistického právního vědomí občanů."

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem.

Súdružky a súdruhovia poslanci! Spravodajca poslanec Vladimír Mařík predniesol návrh ústavnoprávnych výborov Snemovne ľudu a Snemovne národov na uznesenie k prerokúvanému bodu programu. Pýtam sa, či sú k tomuto návrhu nejaké dotazy alebo pripomienky? (Nebyly.) Ak nie, pristúpime k hlasovaniu.

V zasadacej sieni je prítomných 162 poslancov Snemovne ľudu, 63 poslancov Snemovne národov zvolených v Českej socialistickej republike a 64 poslancov Snemovne národov zvolených v Slovenskej socialistickej republike.

Konstatujem preto, že obe snemovne sú spôsobilé sa uznášať a môžeme pristúpiť k hlasovaniu.

Najprv budú hlasovať poslanci Snemovne ľudu.

Kto z poslancov Snemovne ľudu súhlasí s návrhom uznesenia k správe generálneho prokurátora a Najvyššieho súdu Československej socialistickej republiky, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Snemovňa ľudu schválila návrh uznesenia.

Teraz budú hlasovať poslanci Snemovne národov.

Kto z poslancov Snemovne národov súhlasí s návrhom uznesenia k správe generálneho prokurátora a Najvyššieho súdu Československej socialistickej republiky, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.)

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa hlasovania? (Nikdo.) Nikto.

Takisto Snemovňa národov prijala navrhnuté uznesenie.

Preto konštatujem, že Snemovňa ľudu a Snemovňa národov schválili uznesenie k správe generálneho prokurátora Československej socialistickej republiky a Najvyššieho súdu Československej socialistickej republiky o činnosti prokuratúry a súdov pri upevňovaní socialistickej zákonnosti a o ich hlavných úlohách po XV. zjazde Komunistickej strany Československa.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Podľa schváleného programu prerokujeme teraz

Tento návrh federálnej vlády odôvodní minister vnútra Československej socialistickej republiky Jaromír Obzina.

Ministr vnitra ČSSR J. Obzina: Soudruhu předsedo, milé soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, jménem vlády Československé socialistické republiky vám překládám k projednání a schválení Smlouvu o společné kontrole na státních hranicích naší republiky a Maďarské lidové republiky. Předložený text smlouvy byl podepsán vedoucími vládních delegací obou států dne 18. listopadu 1976. Obsah této smlouvy je výsledkem oboustranné snahy o takové smluvně právní zabezpečení provozu na společných státních hranicích, které by všestranně odpovídalo současnému stavu vzájemných styků a vytvářelo předpoklady jejich dalšího rozvoje. Realizací této politiky prakticky přispíváme k prohloubení a rozšíření bratrské spolupráce mezi oběma našimi socialistickými zeměmi.

Jde o opatření dotýkající se miliónů našich občanů. Svědčí o tom tato fakta: na společných hranicích Československé socialistické republiky a Maďarské lidové republiky je v provozu celkem 23 hraničních přechodů, z toho 4 železniční přechody. V roce 1976 překročilo státní hranice v obou směrech 14 290 000 osob a 2 129 000 dopravních prostředků, včetně 61 926 osobních a nákladních vlaků. Každá osoba překračující státní hranice i dopravní prostředek je kontrolován. Nejde jen o pasovou a celní kontrolu, ale podle směrnic i o kontrolu epidemiologickou, veterinární, technickou i kontrolu rostlinných produktů. To vyžaduje nasazení značného množství příslušníků, technických prostředků i velké časové možnosti. Z ekonomického i provozního hlediska je velmi efektivní provádění společných kontrol kompetentních orgánů obou států v jednom místě a v bezprostřední časové návaznosti. Potvrzují to praktické zkušenosti. Proto se přijetím této smlouvy zavádí společná kontrola celních a pasových orgánů na všech hraničních přechodech, kde je oboustranný provoz. Možnost společných kontrol se rozšíří i na epidemiologické, veterinární, fytokaranténní kontroly, což předpokládá v budoucí době výstavbu nových nebo modernizaci stávajících zařízení kontrolních laboratoří.

Politicky a právně je důležitý fakt, že kompetentní orgány obou států budou vykonávat správní činnost podle vlastních zákonných ustanovení a předpisů na území i druhého smluvního státu. Smlouva proto obsahuje v této souvislosti řadu oprávnění pro kontrolní orgány včetně práva nositi služební stejnokroj, služební zbraň a používat státní symboly. Navíc osobní a služební pomůcky kontrolních orgánů, vybraná cla a zadržené zboží lze z území druhého státu vyvézt nebo vrátit zpět. To vše zvýrazňuje význam schvalované smlouvy.

Soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, prezidiální rada Maďarské lidové republiky dne 24. září 1976 ratifikovala tuto smlouvu a potvrdila, že je připravena k výměně ratifikačních listin. Vzhledem k tomu, že návrh smlouvy byl všemi našimi orgány projednán a schválen, protože obsah této smlouvy zajišťuje další rozvoj a upevnění vztahů s Maďarskou lidovou republikou a vede k zefektivnění kontrolní činnosti na společných hranicích, jménem vlády Československé socialistické republiky Vám doporučuji, aby předložený návrh byl po projednání přijat a smlouva tak mohla vstoupit v platnost. Děkuji.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem ministrovi Obzinovi za výklad k prerokúvanému vládnému návrhu.

Návrh bol pridelený na prerokúvanie výborom ústavnoprávnym, zahraničným a branným a bezpečnostným oboch snemovní.

Výbory Snemovne ľudu poverili prednesením spoločnej spravodajskej správy poslanca Ladislava Švehlu a výbory Snemovne národov poslanca Jána Kováčika.

Prosím najprv poslanca Švehlu, aby prednisol spravodajskú správu.

Společný zpravodaj výborů SL L. Švehla: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, výbory ústavně právní, zahraniční a branný a bezpečnostní podle přikázání sněmoven Federálního shromáždění projednaly na svých schůzích vládní návrh, kterým se předkládá Federálnímu shromáždění ČSSR k souhlasu Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Maďarskou lidovou republikou o společné kontrole na státních hranicích, podepsaná v Praze dne 18. června 1976.

Předkládaná smlouva je obdobou smluv uzavřených s Polskou lidovou republikou, Německou demokratickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik, které rovněž řešily otázky spolupráce pohraničních orgánů a zabezpečení společné kontroly. Tyto smlouvy se již delší dobu v plném rozsahu realizují a vesměs se osvědčují, např. v SSSR od roku 1973. Účelnost smlouvy, která ve svých důsledcích urychlí práci pohraničních orgánů, vyniká zvláště při současném, stále se zvyšujícím mezinárodním cestovním ruchu. Zejména letní měsíce, kdy turistický cestovní ruch dosahuje maxima, kladou vysoké nároky na kontrolní orgány na hlavních hraničních přechodech.

Všechna ustanovení návrhu smlouvy odpovídají zájmům obou sousedících socialistických států, jsou v souladu s jejich právním řádem a výrazem oboustranného prohloubení přátelských vzájemných vztahů a spolupráce.

Ustanovení jednotlivých článků výstižně a jednoznačně vyjadřuje, v čem a jakým způsobem budou kontrolní orgány spolupracovat a jaká mají práva i povinnosti při služebním umístění na území druhého státu.

Již skutečnost, že kontrolní hraniční orgány budou umístěny v určených případech na území jednoho státu v jednom místě a zařízení, které podle čl. 12 bude označováno státními znaky obou smluvních stran, dává předpoklady pro vytváření dobrých pracovních a osobních vztahů a tím také dosažení dobrých pracovních výsledků.

Ani umístěním orgánů na území druhého státu nebude narušeno řízení vlastními orgány a možnost předávání potřebných hlášení i zpráv, jak vyplývá z čl. 13.

Po technické i organizační stránce je pamatováno také na specifiku činnosti na železnicích nebo v lodní dopravě.

Při projednávání vládního návrhu ve výborech Sněmoven bylo představitelem Federálního ministerstva vnitra podáno výstižné a úplné vysvětlení jednotlivých ustanovení a poslanci neuplatnili žádné pozměňující připomínky nebo návrhy.

Vzhledem k uvedenému navrhuji za výbory ústavně právní, zahraniční a branný a bezpečnostní Sněmovny lidu, aby dnešní společná schůze obou sněmoven Federálního shromáždění souhlasila s předloženým vládním návrhem v nezměněném znění. Děkuji.

Předsedající předseda SN D. Hanes: Ďakujem spravodajcovi výborov Snemovne ľudu za prednesenú správu. Žiadam spravodajcu výborov Snemovne národov poslanca Kováčika o slovo.

Společný zpravodaj výhorů SN J. Kováčik: Vážené súdružky poslankyne, vážení súdruhovia poslanci! V novodobej histórii Československa, datujúcej sa od oslobodenia našej vlasti Sovietskou armádou, sa vytvorila úplne nová politická situácia na prevažnej časti našich hraníc. Dnes susedíme so štyrmi spojeneckými krajinami, z ktorých jedna, Sovietsky zväz, je silou garantujúcou nielen bezpečnosť našej republiky, ale je i zárukou mieru vo svete.

Jednou zo susedných spojeneckých krajín je i Maďarská ľudová republika. Vzťahy ČSSR s touto bratskou krajinou sa vyvíjajú už tradične v súdružskom a priateľskom duchu, v súlade so Zmluvou o priateľstve, spolupráci a vzájomnej pomoci medzi ČSSR a MĽR, so závermi z rokovania straníckych a vládnych delegácií oboch krajín z roku 1974 a líniou XV. zjazdu KSČ a XI. zjazdu Maďarskej socialistickej robotníckej strany.

Tento pozitívny rozvoj vzťahov prebieha vo všetkých oblastiach spoločenského a hospodárskeho života. Medzi ČSSR a MĽR nejestvuje jediná závažná otvorená otázka, čo bolo konštatované aj pri rokovaniach medzi ministrami zahraničných vecí ČSSR a MĽR, súdruhmi Bohuslavom Chňoupkom a Frigyesom Pujom v Budapešti v marci t. r.

Medzi oboma krajinami je absolútna zhoda názorov na všetky základné otázky výstavby socializmu, medzinárodnej situácie i rozvoja vzájomných vzťahov.

Vysoká úroveň straníckych a medzištátnych stykov sa priaznivo odráža aj v rozvoji hospodárskych vzťahov. Tieto vzťahy sa medzi našimi krajinami rozvíjajú dynamicky, najmä uplatňovaním vyšších foriem hospodárskej spolupráce, ako sú kooperácia a špecializácia výroby. O tom svedčí množstvo tovaru vyrobené na základe kooperácie a špecializácie, ktoré v rámci vzájomného zahraničného obchodu našich krajín dosahuje v súčasnosti 20-25 % a je obojstranný záujem tento podiel naďalej zvyšovať.

Kultúrne, školské a vedecké styky sa stali dôležitým činiteľom upevňovania priateľstva a rozvoja socialistického internacionalizmu medzi ľudom oboch našich krajín. Ich najrozsiahlejšími akciami s veľkým významom a mimoriadnym úspechom boli v poslednom čase Dni československej kultúry, usporiadané v októbri minulého roku v MĽR a Dni maďarskej kultúry, ktoré prebehli u nás v marci t. r.

Je potrebné pozitívne oceniť i rozvoj družobných stykov, ktorý úspešne prebieha medzi piatimi krajmi ČSSR a piatimi župami MĽR, v rámci ktorých sa uskutočňujú styky i medzi spoločenskými organizáciami, priemyslovými a poľnohospodárskymi závodmi a školami.

Dôležitou a významnou formou rozvoja čs. maďarských vzťahov je i cestovný ruch, ktorý spolu s ostatnými stykovými sférami medzi ČSSR a MĽR považujeme za prostriedok vzájomného poznávania a zbližovania na zásadách marxizmu-leninizmu a socialistického internacionalizmu.

V rámci dovolenky, tranzitu a služobných ciest navštívilo MĽR v roku 1976 2 milióny 991 tisíc československých občanov oproti 2 miliónom 654 tisíc občanov v roku 1975, čo predstavuje vzrast 12,7 %. V návšteve našej republiky maďarskými občanmi tiež zaznamenávame veľmi značný vzostup. V roku 1976 to boli 3 milióny 983 tisíc návštevníkov z MĽR, oproti 3 miliónom 625 tisíc maďarských občanov, ktorí navštívili ČSSR v roku 1975, znamená vzrast 10 %.

Z hľadiska návštevnosti turistov zo socialistických krajín československí občania sú v maďarskom cestovnom ruchu na prvom mieste a ich počet neustále rastie.