Z hlediska potřeb obrany a s přihlédnutím k tomu, že nové zbraně a technika k vedení soudobého pozemního a vzdušného boje jsou značně dražší než tomu bylo v nedávné minulosti, jsou to prostředky minimální, avšak jsme toho názoru, že zabezpečují obranyschopnost našeho státu a vymoženosti pracujícího lidu.

Jménem poslanců-vojáků i velení Československé lidové armády bych vás chtěl ubezpečit, že s vědomím odpovědných hospodářů budeme těchto prostředků v armádě uvážlivě využívat k cílevědomému zvyšování bojové připravenosti Československé lidové armády jako pevné součásti armád států Varšavské smlouvy.

Poslanci výborů branných a bezpečnostních příslušné části předloženého návrhu důkladně projednali a budou pro ně hlasovat. Děkuji za pozornost.

Předsedající předseda SN prof. JUDr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Valovi. Ako ďalší vystúpi v rozprave poslanec Vlastimil David a pripraví sa poslankyňa Emília Lechanová.

Poslanec SL Vl. David: Soudruhu předsedo, soudruzi a soudružky poslanci, chci ve svém vystoupení hovořit o návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 1977 z hlediska úkolů naší zahraniční politiky a nákladů vyplývajících z toho pro federální ministerstvo zahraničních věcí tak, jak byly projednány v zahraničních výborech obou sněmoven.

Naše zahraniční politika sleduje ve své činnosti tři hlavní úkoly, dané potřebami naší společnosti a konkrétně vyjádřené v usnesení XV. sjezdu KSČ.

První je prohlubování politické a hospodářské spolupráce zemí socialistického společenství a hlavně se Sovětským svazem.

Druhý směr spočívá v mnohostranných stycích se všemi zeměmi, zvláště rozvojovými, kde propagací naší socialistické státnosti a socialistického způsobou života jsme nápomocní v trvalém procesu zmírňování napětí a docilování sociálního pokroku na celém světě.

Třetí úkol je v naší aktivní činnosti a spolupráci se všemi mírumilovnými silami na celém světě, kde prosazujeme mírové soužití států s rozličným společenským zřízením jako jediné možné cesty k vytvoření předpokladů k nastolení trvalého míru.

Komunistická strana Československa jako vedoucí síla společnosti chápe význam zahraničních styků jako faktoru, zasahujícího do všech oblastí našeho života, a proto sféra činnosti naší zahraniční politiky zahrnuje široké spektrum, které se vztahuje k většině bodů usnesení XV. sjezdu KSČ.

Soudružky a soudruzi, i naše Federální shromáždění ve svém II. volebním období přistupovalo k problematice zahraniční politiky s odpovídající vážností. Dvakrát vyslechlo expozé ministra zahraničních věcí ČSSR a přijalo patřičná usnesení k těmito otázkám. Naše parlamentní delegace, které navštívily různé země, pomáhaly svým jednáním vydání společných prohlášení a osobními styky k účinnosti naší zahraniční politiky.

Využíváme plně i Meziparlamentní unie, kde naši delegáti vystupují aktivně na podporu míru, pokroku a sociální spravedlnosti.

Naše Československá socialistická republika udržuje diplomatické styky se 118 zeměmi z téměř 150 členských států OSN. Tato široká diplomatická spolupráce je měřítkem naší autority a vážnosti v mezinárodním postavení. Naše parlamentní a vládní delegace se velmi často setkávají v zemích, které navštíví, se snahou o rozšiřování politické a hospodářské spolupráce s námi. Je to důsledek našich vnitřních úspěchů, vážnosti naší republiky a také zásluhou marxisticko leninské zásady v metodách zahraničních styků, jednat jako rovný s rovným. V souvislosti s projednávaným rozpočtem na rok 1977 výbory zahraniční konstatovaly, že finanční náklady určené pro federální ministerstvo zahraničních věcí slouží nejen zájmům naší politické a hospodářské vnitřní činnosti, ale k prohlubování spolupráce zemí socialistického tábora ve všech oblastech, jak byla tato nutnost zdůrazněna ve vládním prohlášení, kterému jsme včera vyslovili jednoznačnou podporu.

Kapitola rozpočtu FMZV není jednoduchá. Je ovlivňována stálým růstem naší zahraniční činnosti a růst těchto nákladů chápeme jako prospěšný. Rozpočet FMZV je však negativně ovlivňován stálým růstem cen v kapitalistických zemích. Z tohoto důvodu zaznamenáváme v posledních letech trvalý vzestup devizových nákladů na provoz našich zastupitelských úřadů v zahraničí, zvláště v kapitalistických zemích. Je také reálný předpoklad, že i v roce 1977 v důsledku dalšího postupu inflace v kapitalistických zemích vzrostou devizové náklady ministerstva o 12 %.

Federální ministerstvo financí i Státní plánovací komise přes plné pochopení těchto problémů mohly uvolnit na devizový plán neobchodních platů federálního ministerstva zahraničních věcí na rok 1977 pouze prostředky ve výši jako v roce 1976.

Protože čerpání nákladů je ze 70 % v devizových měnách, ministerstvo hodlá řešit tuto situaci aktivními opatřeními v rozpočtu zejména v těchto směrech: soustředit prostředky na financování nejdůležitějších politických úkolů, aby resort mohl odpovědně a aktivně přispívat k realizaci cílů, které v oblasti zahraniční politiky vytyčily stranické a vládní orgány; dále rozvíjet dobré výsledky a zkušenosti získané v letošním roce v závazkovém hnutí úsporným opatřením, v součinnosti se základními organizacemi strany a s ostatními organizacemi zastupitelských úřadů je prohlubovat, zejména u výdajů na stykovou činnost a u těch výdajů, kde dochází k nejrychlejšímu růstu cen, tj. u elektrické energie, nafty, uhlí, autoprovozu apod.

Hodnota těchto závazků u 34 zastupitelských úřadů činila v letošním roce 2,5 mil. Kčs a stav plnění dokazuje nyní na konci roku, že tyto závazky budou splněny. Zahraniční výbory se v minulosti přesvědčily, že otázka úspornosti v resortu ministerstva nebyla nikdy jednorázovým aktem a proto věří, že opatření pro rok 1977 budou ještě účinnější.

Naši finanční bilanci pomáhá federální ministerstvo zahraničních věcí řešit v rámci svých možností jako nevýrobní a neobchodní organizace i plánovaným růstem příjmů. V letošním roce příjmy dosahují 200 mil. Kčs. V roce příštím se plánují příjmy 227 mil. Kčs. V roce 1974 činily však příjmy ministerstva 208 mil. Kčs a v roce 1972 189 mil. Kčs.

Soudružky a soudruzi, rozpočet federálního ministerstva zahraničních věcí na jedné straně respektuje rostoucí úkoly plánu práce na příští rok, na straně druhé vychází z možnosti státního rozpočtu československé federace a devizového plánu neobchodních platů, daných zásadami finanční politiky, které na rok 1976 až 1980 přijala federální vláda.

V souladu s celostátními požadavky úspornosti byl rozpočet výdajů federálního ministerstva zahraničních věcí určen na 1,58 mld Kčs. Tato částka je skoro dvojnásobek proti roku 1971 a je téměř o 20 % vyšší než čerpaná skutečnost v roce 1975. Přes stálý růst tohoto rozpočtu ministerstva kryje jen zčásti stoupající činnost ministerstva a zastupitelských úřadů. Část rozpočtu musí krýt pokračující zvyšování cen v kapitalistických zemích a tedy zvýšené náklady na činnost našich zastupitelských úřadů.

Účinnost naší zahraniční politiky je také zajišťována stále se prohlubující spoluprací a jednotným postupem zastupitelských úřadů socialistických zemí v zahraničí. Příkladem je evropská zahraniční oblast, kde zvýšené úkoly vyplývající ze zajišťování helsinských dohod řešíme společným postupem socialistických zemí a zejména spoluprací v tomto směru se Sovětským svazem. Společná cesta a postup socialistických zemí v zahraničí a diplomatická činnost umocňuje účinnost našich zahraničních styků. Tato spolupráce umožňuje, že rozpočet federálního ministerstva zahraničních věcí na rok 1977 zajišťuje plnění úkolů, které bude ministerstvo jako resort v příštím roce plnit.

Výbory zahraniční obou sněmoven projednaly kapitolu rozpočtu FMZV z hlediska úkolů vyplývajících z usnesení XV. sjezdu KSČ. Posoudily výši těchto výdajů v celé souvislosti našich možností a v duchu navrhovaného zákona o státním rozpočtu československé federace na rok 1977. Souhlasí se zněním kapitoly federálního ministerstva zahraničních věcí v rozpočtu československé federace na rok 1977 a doporučují sněmovnám návrh zákona schválit.

Věříme, že přijatý zákon bude účinným nástrojem k plnění náročných úkolů při budování rozvinuté socialistické společnosti v roce 1977. Děkuji.

Předsedající předseda SN prof. JUDr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Vlastimilovi Davidovi. Ako posledná je prihlásená do rozpravy poslankyňa Emília Lechanová. Prosím, aby sa ujala slova.

Poslankyně SN E. Lechanová: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci! V rozprave k návrhu štátneho rozpočtu Československej socialistickej republiky na rok 1977 by som sa chcela vyjadriť ku kapitole týkajúcej sa federálnej štátnej správy.

V našej socialistickej spoločnosti úlohy štátnej správy stále narastajú a stávajú sa čoraz zložitejšie. Prakticky nejestvuje oblasť, ktorú by priamo neviedli či významne neovplyvňovali orgány štátnej správy. V ktorejkoľvek oblasti nášho spoločenského života sa stretávame s tvorivou, organizujúcou činnosťou štátnej správy, ktorá sa rozhodujúcou mierou podieľa na plnení všetkých funkcií socialistického štátu, či už ide o jeho funkcie vnútorné alebo vonkajšie.

Význam štátnej správy v našej socialistickej spoločnosti je daný tým, že svojou každodennou činnosťou zabezpečuje splnenie úloh vytýčených Komunistickou stranou Československa. Správa o činnosti strany a vývoji spoločnosti od XIV. zjazdu KSČ a o ďalších úlohách strany zdôraznila zodpovednosť vlád, ministerstiev a pracovníkov štátnej správy za realizáciu plánov a záverov strany. Ďalej sa v nej hovorí: "Vyššie nároky kladieme predovšetkým na činnosť ústredných a ostatných riadiacich orgánov a inštitúcií. Každý zodpovedný pracovník ministerstva a centrálneho úradu a celej riadiacej sféry si musí byt vedomý, že svojou činnosťou rozhoduje často o riešení otázok, ktoré majú veľký politický a spoločenský dosah". Z týchto hľadísk musíme posudzovať i činnosť federálnych ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy, ako aj podmienky, ktoré sú vytvárané pre ich prácu.

Prerokúvanie návrhu štátneho rozpočtu Československej socialistickej republiky ukázalo, že výbory snemovní Federálneho zhromaždenia považujú prostriedky určené na uhradenie finančných potrieb federálnych ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy za priemerné ich rozsiahlym a náročným úlohám. Tento celkový súhlas so sumou vynakladanou na federálnu štátnu správu by však nemal viesť k tomu, aby sme si nekládli otázku, či nie je možné pri využití rovnakých prostriedkov dosiahnuť ešte lepšie výsledky alebo prípadne znížiť podiel týchto prostriedkov vo vlastnom rozpočte.

Som presvedčená, že rovnako pre národné hospodárstvo i pre oblasť štátnej správy platia požiadavky vyššej kvality a efektívnosti práce. Účinným prostriedkom umožňujúcim dosiahnuť uplatnenie takýchto požiadaviek je racionalizácia štátnej správy. Po pravde povedané, nemôžem sa zbaviť dojmu, že postup racionalizácie v štátnej správe je v porovnaní s hospodárskou oblasťou pomalší a že orgány štátnej správy často pracujú v podstate za rovnakých podmienok a rovnakými metódami ako pred mnohými rokmi. Myslím, že najvyšší zastupiteľský zbor a v prvom rade jeho výbory by mali venovať pozornosť otázkam spojeným s racionalizáciou štátnej správy, a to najmä na úrovni ústredného riadenia. Nemôžeme si totiž nevšimnúť, že nedostatky prejavujúce sa niekedy v činnosti orgánov štátnej správy vyšších stupňov ovplyvňujú celý proces riadenia a hocikedy môžu viest k chybám, ktoré nižšie stupne riadenia len ťažko môžu napraviť. Všetci vieme, že riadiaca činnosť má vo svojom konečnom dopade vplyv na uspokojovanie potrieb a záujmov občanov.

Dovoľte mi v tejto súvislosti uviesť niektoré konkrétne poznatky zo svojho volebného obvodu. Niet pochýb o tom, že aparát národných výborov sa s úspechom zhostil úloh v súvislosti s voľbami do zastupiteľských zborov. Spolu s funkcionármi národných výborov, občianskych výborov a volebných komisií vytvoril dobré predpoklady pre ďalšiu prácu novozvolených poslancov. Napriek tomu však ešte trvajú niektoré nedostatky v riadiacej práci národných výborov. Ináč by sa napr. nemohlo stať, aby v obci, kde sú tri predajne potravinového tovaru, bola otvorená vždy len jedna predajňa. To sťažuje život najmä nám, zamestnaným ženám a matkám rodín s deťmi. Bolo by myslím správne, keby príslušné orgány národných výborov veľmi starostlivo zvažovali rôzne úpravy pracovného času, zatvárania predajní pre preberanie tovaru a rôzne inventúry a podobne.