Velkou pomocí při výstavbě těchto dětských zařízení jsou příspěvky závodů. Tak např. n. p. Svit do konce šesté pětiletky přispěje částkou 10,5 mil. Kčs, Závody přesného strojírenství 2300 tis. Kčs, ČKD Napajedla 3400 tis. Kčs, Tatra Napajedla 2700 tis. Kčs a Pozemní stavby Gottwaldov 3900 tis. Kčs.

Vážené soudružky a soudruzi, národní ministerstva školství připravují řadu opatření zaměřených na racionální využití základních prostředků a pracovních sil, především v oblasti předškolní výchovy. Proto i rozpočet na rok 1977 počítá s řešením těchto klíčových otázek. To vytvoří předpoklady pro realizaci principů nové vzdělávací soustavy v příštích letech.

Rovněž i usnesení vlády ČSSR ze dne 1. 11. 1976 č. 263 o provádění státního plánu na rok 1977 umožňuje další rozvoj a realizaci nové vzdělávací soustavy se zaměřením na klíčové otázky.

Kulturní výbory v minulém volebním období věnovaly otázkám rozvoje školství, vzdělanosti a kultury velkou pozornost. Chceme navázat na tyto pozitivní výsledky. Na ustavující schůzi jsme si vytyčili základní směry naší činnosti na celé III. volební období. Tyto záměry budeme konkretizovat na každý rok ve smyslu úkolů, které vytyčí naše Komunistická strana Československa, předsednictva sněmoven a Federální shromáždění.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, mohu prohlásit, že pro vládní návrh zákona o státním rozpočtu na rok 1977 budou členové obou kulturních výborů hlasovat, neboť vytváří podmínky pro zvyšování efektivnosti práce v zájmu socialistické výchovy, jejího rozvoje, v zájmu humanity a míru. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslankyni Rozsypalové. Nyní hovoří poslanec Miroslav Hudeček, připraví se poslanec René Zahradník.

Poslanec SN M. Hudeček: Vážený soudruhu předsedo vlády, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, v programovém prohlášení federální vlády předneseném včera jejím předsedou soudruhem dr. Štrougalem, bylo mj. poukázáno na to, že šestý pětiletý plán klade před náš zahraniční obchod podstatně náročnější úkoly, než tomu bylo v předchozích letech. Plán na rok 1977 představuje proti očekávanému plnění letošního roku zvýšení vývozu o 11 %, ve vztahu ke kapitalistickým státům činí tempo růstu dokonce 19 %. Náš zahraniční obchod se musí vypořádat s výrazným růstem cen dovážených surovin a za tím účelem mobilizovat všechny efektivní zdroje pro naplnění výrazné tendence růstu našich vývozů, založené prakticky v průřezu na všechny resorty a odvětví. I když následně k růstu cen surovin dochází ke zvýšení cen finálních výrobků, těžiště tohoto cenového vzestupu spočívá především v oblasti základních surovin, materiálů a potravin. Ze samotné struktury naší výroby a zahraničního obchodu pak vyplývá, že jsme větší dovozci než vývozci surovin a že při zachování principu stability našich velkoobchodních cen dochází i ke značným změnám ve vztahu zahraničního obchodu ke státnímu rozpočtu.

Zdražení dovozů se však v převážné míře neprojevuje v podnikové sféře, protože podniky nakupují od organizací zahraničního obchodu základní suroviny, materiály a potraviny za stabilní, stanovené ceny a státní rozpočet vyrovnává rozdíly mezi těmito a zahraničními cenami. Jde o dotace, poskytované jednotlivým výrobně hospodářským jednotkám k úhradě ztráty u těch dovozů, které nakupují od organizací zahraničního obchodu za zahraniční ceny, které vysoce převyšují tuzemskou velkoobchodní cenu a pro organizace je neúnosné tuto ztrátu krýt ze svých hospodářských výsledků při stálých velkoobchodních cenách.

Srovnáme-li výši dotací na dovozy s odvody z vývozů, je zde mínusový rozdíl - v roce 1976 13 mld Kčs a v roce 1977 se předpokládá 11 mld Kčs. Tato částka je hrazena ze státního rozpočtu, který touto formou podporuje rozvoj zahraničního obchodu a zejména vývozní schopnost výrobků. K vyčíslení celkového efektu je však nutné promítnout zisky nebo ztráty realizované výrobou při vývozu a dovozu a dále obchodní náklady a zisky v zahraničí.

Při detailnějším rozboru těchto globálních údajů se ukazují závažné pohledy na efektivnost zahraniční směny v jednotlivých komoditách. Např. při dovozu kůží z kapitalistických států je poskytována dotace v průměru cca 40 % ze zahraniční ceny franko čs. hranice. Při vývozu kožené obuvi na trhy kapitalistických států je dosahováno v průměru zisku ve velkoobchodních cenách zhruba 7,8 %. Na dovoz vlny a bavlny z kapitalistických států je poskytována v průměru dotace ve výši cca 39 %. Z ostatních významných dovozů z kapitalistických států je to např. ropa, kde dotujeme cca 87 %, u železné rudy činí dotace cca 47 % atd. Dotace, poskytované na dovoz zemědělských produktů z trhů kapitalistických států, činí v průměru cca 42 %.

Řada našich vývozních položek není zdaleka tak efektivní, jak by to naše národní hospodářství vyžadovalo. Náročnost úkolů vývozu v roce 1977 především ve vztahu ke kapitalistickým státům spočívá nejen v zabezpečení vysokých temp růstu, ale v souladu s tím i ve zvýšení technické a ekonomické úrovně výroby. V prvé řadě jde o podstatné zvýšení tempa strojírenského vývozu. Na celkovém předpokládaném zvýšení vývozu do kapitalistických států se podílí téměř polovinou těžké a všeobecné strojírenství, jehož vývoz se má proti očekávanému plnění letošního roku zvýšit o více než 31 %. O náročnosti tohoto úkolu svědčí skutečnost, že ve srovnání s předchozím rokem dosáhl strojírenský vývoz v roce 1974 zvýšení o 16,2 %, v roce 1975 o 15,4 % a letos se očekává zvýšení o 15,6 %. Kromě růstu objemu vývozů musí strojírenství zajistit i vysokou efektivnost výroby, a to nejen u tradičně vyvážených výrobků, ale i u té produkce, která dosud předmětem vývozu nebyla.

Mimořádná náročnost a složitost při zabezpečování nejen strojírenských vývozních úkolů do zemí socialistického tábora i kapitalistických států, vyplývá i z uvažovaných strukturálních směrů. Na jedné straně se prohlubuje zásadní problém - objem vhodného sortimentu a kvality vývozního zboží, na druhé straně u některých odvětví přistupuje problém zabezpečovat tyto mimořádné úkoly též odbytově na zahraničních trzích. Mimořádně složité podmínky při zabezpečování úkolu prováděcího státního plánu, především v odvětví strojírenství, vyplývají i z toho, že předpokládané celkové trendy růstu se pak koncentrují do některých rozsahem rozhodujících VHJ, u nichž tempo růstu vývozních dodávek vysoce překračuje celkové tempo růstu vývozu příslušného resortu.

Ve vývozu chemických výrobků počítá plán se zvýšením o 1,1 mld Kčs, tj. 18,5 %. Plán předpokládá zvýšení vývozu z kapacit slovenského chemického průmyslu o 50 %. V oblasti spotřebního průmyslu počítá plán se zvýšením vývozu o 1,1 mld Kčs, tj. o 8,9 % proti očekávanému plnění letošního roku.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi nyní, abych se krátce zabýval otázkou cestovního ruchu a jeho významu pro devizové příjmy a výdaje a dále odvětvím, které i když objemově v rámci sektoru představuje jen malý podíl, má přesto ve vývozu velký význam z hlediska ideologického dopadu, který má pro naši zemi vývoz kulturních hodnot, protože těmito vývozy exportujeme nejen do bratrských socialistických zemí, ale i do kapitalistických států a rozvojových zemí naši socialistickou kulturu, reprezentující duchovní bohatství a vyspělost našeho lidu.

Příjmy ze zahraničního cestovního ruchu činily v roce 1975 3271 mil. Kčs a výdaje 2098 mil. Kčs, což znamená aktivní saldo ve výši 1173 mil. Kčs. Toto saldo přispělo k pokrytí deficitní bilance vývoz-dovoz. Příjmy z aktivního cestovního ruchu tvoří 2,4 % ve vývozu zahraničního obchodu a naopak výdaje na pasívní cestovní ruch představují 1,5 % dovozu. Aktivní saldo zahraničního cestovního ruchu za I. - III. čtvrtletí t. r. 907 mil. Kčs, to znamená, že zahraniční cestovní ruch pomohl zlepšit naši platební bilanci.

Dovolte mi, abych v návaznosti na tyto údaje uvedl některá fakta o významu cestovního ruchu u našeho souseda, Rakouska, který je rovněž vnitrozemským státem jako my a má zhruba stejné podmínky pro cestovní ruch. V Rakousku činily v roce 1975 příjmy z aktivního cestovního ruchu 37 % příjmu obchodní bilance a dosažené aktivní saldo ve výši 26 mld sch. pokrylo z 86 % deficit rakouské obchodní bilance a napomohlo k zeslabení konjunkturního poklesu, tak typického pro kapitalistické státy v minulém roce.

Vím, že problematikou cestovního ruchu se zabývají příslušné výbory obou národních rad, ale považoval jsem za užitečné na výše uvedená fakta upozornit v souvislosti s projednáváním státního rozpočtu, protože podle mého názoru bychom měli učinit v naší zemi urychleně všechna opatření nutná k tomu, aby devizové příjmy z aktivního cestovního ruchu podstatně vzrostly.

Soudružky a soudruzi, i když vývoz kulturních statků, jak jsem se zmínil, z hlediska komerce není zdaleka tak významnou položkou jako vývoz strojírenského nebo spotřebního zboží, přece je nutno říci, že i v komerci má svoje místo, protože vývozy našich podniků Artia a na Slovensku Slovart představují téměř 1 % z celkového vývozu našeho zahraničního obchodu v tomto roce. Podíl na vývozu by mohl být daleko vyšší, o zboží je zájem, kdyby se urychleně řešila řada otázek, souvisejících se zvýšením i kvalitou výroby vyvážených branží.

Velký význam nejen komerční, ale i politický, mají účasti ČSSR na zahraničních veletrzích a výstavách, stejně jako i poslání státních expozic na veletrzích a výstavách v ČSSR. I zde bude nutno věnovat soustavně pozornost efektivnosti a celkovému dopadu jak komerčnímu, tak i politickému.

Vážené soudružky a soudruzi, na zajišťování úkolů zahraničního obchodu se musí se stejnou intenzitou a aktivitou podílet jak pracovníci zahraničního obchodu, tak i všech odvětví čs. národního hospodářství, především průmyslových sektorů a v jejich rámci pak zejména strojírenství. To vyžaduje uskutečňovat vysoce cílevědomou politickoorganizační činnost na všech stupních řízení jak zahraničního obchodu, tak i výroby, znamená to prohlubovat vztahy dělné a ke společným cílům směřující spolupráce mezi zahraničním obchodem a výrobou, založené na principu kvalifikované dělby práce.

Vzhledem k náročným úkolům, které musí náš zahraniční obchod zabezpečovat na úseku platební bilance v šesté pětiletce, jak se o tom zmínil soudruh ministr Lér, je třeba považovat kritérium efektivnosti našeho vývozu a výroby vůbec za hledisko velmi podstatné, protože čím horší bude úroveň efektivnosti našeho vývozu, tím vyšší objem hmoty musíme vyvézt, abychom zajistili potřebnou rovnováhu naší platební bilance.

Společné úsilí zahraničního obchodu a výroby o kvalitní plnění náročných úkolů v oblasti vnějších vztahů musí být adekvátní rostoucí složitosti a náročnosti vnějších podmínek jejich realizace. Jde zejména o vyrovnání se s rostoucími nároky socialistických i nesocialistických trhů na zdokonalování struktury, sortimentu, technické úrovně, kvality a celého komplexu obchodně technických služeb našeho vývozního zboží, včasné a přesné plnění mezistátních smluvních a kontraktních závazků v dodávkách zboží, aktivní účast v procesech kooperace a specializace i dalších formách a metodách v plnění programu socialistické ekonomické integrace. Děkuji vám za pozornost.

Předsedající předseda SL V. David: Děkuji poslanci Hudečkovi. Nyní promluví poslanec René Zahradník.

Poslanec SN R. Zahradník: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, zemědělství v páté pětiletce plně realizovalo úkol, vytyčený XIV. sjezdem naší strany - zabezpečit takový růst celkové zemědělské produkce, který by plně pokryl všechny přírůstky spotřeby jak rostlinných, tak i živočišných produktů.

Intenzita výroby v páté pětiletce na 1 ha zemědělské půdy proti čtvrté pětiletce stoupla více než o 16 %, dosáhli jsme soběstačnosti ve výrobě másla a vajec a v podstatných objemech i masa. Významně pokročilo řešení obilního problému. Vysoké tempo růstu produkce v páté pětiletce vytvořilo předpoklady pro vytyčení nových, smělých cílů, které formulovalo usnesení říjnového pléna ÚV KSČ v roce 1975 a byly zdůrazněny v závěrech XV. sjezdu strany, to jest úspěšně zabezpečovat prvořadý celospolečenský úkol - dosáhnout soběstačnosti ve výrobě zrnin a další zvyšování soběstačnosti ve výrobě potravin.

Tento velmi náročný úkol podmiňuje řešení čtyř neoddělitelně a vzájemně na sebe navazujících faktorů: další všestrannou intenzifikaci všech, zejména klíčových odvětví naší zemědělské výroby (obilí, cukrovky, krmiv, vyšší efektivnost živočišné výroby); zvyšování kvality vyrobené produkce; efektivnost všech výrobních procesů a maximální hospodárnost při zužitkování vyrobené produkce.

Jen při důsledné a soustavné racionální realizaci těchto hlavních článků bude možné úspěšně velmi náročné úkoly, stanovené XV. sjezdem strany, v československém socialistickém zemědělství v šesté pětiletce plnit.

Dovolte mi, abych se ve svém vystoupení dotkl i některých problémů, souvisejících jednak se zajištěním plnění plánu na rok 1977, jakož i některých otázek šesté pětiletky v návaznosti i na dlouhodobější tendence.

Je to v prvé řadě nezbytnost zabezpečit přednostní rozvoj rostlinné výroby - výroby, která sama řeší jistou část celospolečenské potřeby přímo asi z 20 %, ale především vytváří předpoklady k zabezpečení krmivové základny, a to téměř 80 % části své produkce.

V řadě celostátních materiálů, ale i v objektivním hodnocení výsledků praxe můžeme shodně konstatovat, že v celostátním měřítku tento prioritní vývoj nebyl během páté pětiletky zcela úspěšně zabezpečován. Pouze v rozvoji obilnářství došlo ke kvalitativním změnám a významnému nárůstu produkce.

Některá další, neméně důležitá odvětví rostlinné výroby však stále nedosahují požadované úrovně, což vytváří nemalé disproporce v národním hospodářství. Například jsou to značné výkyvy ve výrobě rostlinných bílkovin a zejména objemových krmiv.

Stále nedořešené máme zejména klíčové problémy ve výrobě cukrovky, která při letošní produkci dosáhla svého kritického stavu. Klesá cukernatost a výnosy přinejmenším stagnují. To jsou velké ztráty pro naše národní hospodářství a vyžadují účinná a neodkladná opatření.

Bývá zvykem vždy zdůvodňovat výkyvy potřebného růstu hrubé rostlinné produkce především vlivy počasí. Je bezesporu, že tento vliv existuje a bude existovat, bude však podle mého názoru o to menší, oč náročněji budou zabezpečovány pěstební technologie jednotlivých plodin, o co náročněji bude pečováno především o půdní úrodnost, ochranu proti chorobám a škůdcům, popřípadě dalším vlivům.