Bratrskou spolupráci zemí našeho společenství
chápeme jako aktivní zápas za společné
cíle, vyvěrající z jednotné
ideologie, totožnosti základních zájmů
a věrnosti zásadám proletářského
internacionalismu. Chápeme jej jako proces vzájemně
výhodné, rovnoprávné a nezištné
spolupráce, v němž plnění internacionálních
úkolů umocňuje vliv našeho tábora
na pohyb revolučního procesu v celém světě.
Uvedené principy představují základní
pilíře československé zahraniční
politiky, které nacházejí svůj výraz
v jednání stranických a vládních
delegací s našimi přáteli: se Svazem
sovětských socialistických republik, Bulharskou
lidovou republikou, Maďarskou lidovou republikou, Rumunskou
socialistickou republikou, Mongolskou lidovou republikou a Kubánskou
republikou.
S uspokojením konstatujeme, že vztahy vzájemné
spolupráce se rozšiřují se Socialistickou
federativní republikou Jugoslávie.
Novou kapitolu přátelství a spolupráce
otevíráme s velikou sjednocenou Vietnamskou socialistickou
republikou.
Plodné styky rozvíjíme také s Laoskou
lidově demokratickou republikou a jsme plně solidární
s úsilím za mírové sjednocení
země, za likvidaci všech imperialistických
tendencí, které v této oblasti vyvolávají
napětí.
Plodné styky rozvíjíme také s Laoskou
lidově demokratickou republikou, která vstoupila
na cestu budování socialismu.
Znovu prohlašujeme, že máme zájem na normalizaci
státních vztahů s Čínskou lidovou
republikou, především na zásadách
rovnoprávnosti, respektování svrchovanosti
a nezasahování do vnitřních záležitostí.
Z naší strany rovněž nic nebrání
tomu, aby i styky s Albánskou lidovou republikou doznaly
pozitivních změn.
Vpravdě nám záleží na tom, aby
socialistický svět jako celek hrál ještě
účinnější roli v mezinárodním
životě, aby dostál svým historickým
úkolům: definitivně odstranit nebezpečí
světového válečného konfliktu,
prosadit mír a spolupráci mezi národy a silou
svého příkladu podat přesvědčivý
důkaz, že socialismus je jediným východiskem
pro národy, pro celé lidstvo, pro všechny,
jež chtějí svobodu.
Jedním z výrazných rysů naší
doby je rostoucí význam mezinárodních
ekonomických vztahů, které rozhodujícím
způsobem ovlivňují vztahy mezi státy.
Právě z tohoto hlediska hodláme i nadále
přispívat k všestrannému prohlubování
socialistické spolupráce a integrace, jež se
realizuje v dlouhodobých rozvojových programech
Rady vzájemné hospodářské pomoci.
Vycházíme z toho, že těsná ekonomická
spolupráce států socialistického společenství
násobí naše vlastní možnosti při
výstavbě rozvinuté socialistické společnosti.
Rada vzájemné hospodářské pomoci
stále účinněji koordinuje postup členských
zemí, nalézá nové cesty k upevnění
a rozšíření mezinárodní
hospodářské spolupráce a podílí
se tak na přestavbě světového ekonomického
řádu v souladu se spravedlivými tužbami
národů.
Aktuální program mírové politiky vyhlásila
deklarace "Za nové cíle v uvolňování
mezinárodního napětí, za upevnění
bezpečnosti a rozvoj spolupráce v Evropě",
přijatá na listopadovém zasedání
politického poradního výboru států
Varšavské smlouvy v Bukurešti. Uvedený
dokument názorně dokazuje, že Varšavská
smlouva je nejen pevným garantem obrany a bezpečnosti
mírového budování signatářských
zemí, ale současně i výmluvným
svědectvím, že se stává stále
více místem programových politických
iniciativ, které dávají účinné
podněty i reálné výhledy politice
mírového soužití. Takovou povahu má
i výzva všem účastníkům
helsinské konference, aby uzavřeli smlouvu, v níž
se zaváží, že proti sobě nepoužijí
jako první jaderných zbraní, že vojenské
pakty nebudou rozšiřovány o další
státy. I když reakce Severoatlantického paktu
nevycházejí vstříc těmto návrhům,
nelze ustat v nastoupené cestě, neboť všechny
náměty, vzešlé z bukurešťské
schůzky, jakož i opětovný projev ochoty
států Varšavské smlouvy rozpustit organizaci,
jestliže zároveň dojde k rozpuštění
Severoatlantického paktu, poskytují široké
veřejnosti nové důkazy o tom, že socialistické
státy jsou odpůrci rozdělení světa
na proti sobě stojící bloky, že důsledně
bojují za prohlubování procesu zmírnění
napětí, za mír a spolupráci mezi národy.
V Bukurešti dohodnutá linie proměňuje
ve skutek program dalšího boje za mír, za svobodu
a nezávislost národů, vytyčený
z iniciativy L. I. Brežněva na XXV. sjezdu Komunistické
strany Sovětského svazu. K jeho plnění
jsme se přihlásili ve zprávě přednesené
generálním tajemníkem naší strany
a prezidentem republiky soudruhem Gustávem Husákem
i na našem XV. sjezdu, neboť je plně v souladu
s potřebami, zájmy a cíli nejen našeho
státu, ale všech zemí a lidí tohoto
světa.
Vláda Československé socialistické
republiky plně bere za své závěry
v Bukurešti a přijme celý soubor opatření,
jež budou vyjadřovat podíl i účast
naší země na cílevědomém
uskutečňování této politiky
rozumu a realismu v život.
Naše země je rozhodným stoupencem mírového
soužití mezi státy s rozdílným
společenským zřízením. To se
týká nejenom Evropy, které tradičně
věnujeme největší pozornost, nýbrž
celkové situace ve světě.
V průběhu mnoha jednání - jen se zeměmi
západní Evropy jich bylo na nejvyšší
státní úrovni i vládní úrovni
20 za poslední rok - se snažíme rozvinout vztahy
a vtisknout jim nový obsah, který odpovídá
podnětům a myšlenkám Závěrečného
aktu helsinské konference.
Z nedávné doby považujeme za zvláště
významná jednání a uzavření
nejrůznějších dohod s Francií,
Finskem, Rakouskem, Tureckem, Kyprem a Řeckem. Dobře
se rozvíjející vztahy s Německou spolkovou
republikou byly nedávno narušeny některými
veřejně známými negativními
jevy. Jsme však přesvědčeni, že
objektivní zájem na dobré sousedské
spolupráci nakonec převáží nad
škodlivými manévry odpůrců politiky
uvolnění.
Celkově lze říci, že se státy
s rozdílným společenským zřízením
spolupracujeme v řadě oblastí na zásadách
vzájemné výhodnosti, respektování
a odmítání jakékoliv diskriminace.
Důkazem toho je kromě jiného skutečnost,
že v těchto dnech otvírá u nás
své zastupitelské kanceláře řada
kapitalistických firem.
Pokud jde o naše vztahy se Spojenými státy
americkými, jsou poznamenány určitými
tendencemi, které neodpovídají duchu konstruktivní
spolupráce sedmdesátých let. Ze strany vlády
Spojených států amerických přetrvává
diskriminace v ekonomických vztazích, pokračuje
blokování části našeho zlatého
pokladu odcizeného nacisty, ačkoliv jak známo
jsme státem, který od samého počátku
byl aktivním účastníkem protihitlerovské
koalice. A proto bychom chtěli věřit, že
nová administrativa Spojených států
najde cestu, jak překonat uměle vytvořené
překážky a odstranit nános nepříznivě
zatěžující československo-americké
vztahy.
Pokračujeme v rozšiřování spolupráce
s rozvojovými zeměmi. Konkrétními
činy jsme nápomocni boji těch národů,
které rozhodně vystupují proti imperialismu,
kolonialismu, rasismu a národnostnímu útlaku.
Proto jsme uvítali konferenci nezúčastněných
zemí v Kolombu jako další významný
krok v jejich úsilí o likvidaci důsledků
nadvlády imperialismu a kolonialismu. Zejména je
nám blízká snaha těchto států
o politickou a hospodářskou samostatnost, o spravedlivou
přestavbu mezinárodně hospodářských
vztahů, o likvidaci diktátu nadnárodních
monopolů.
V duchu internacionální solidarity jsme v minulých
letech podporovali národně osvobozenecký
zápas národů Indočíny, boj
za samostatnost Angoly, Mosambiku a ostatních zemí,
které vyšly z koloniálního područí.
Z celého srdce jsme přivítali jejich osvobození
a s vládami nových států jsme navázali
diplomatické styky.
Se znepokojením pozorně sledujeme vývoj konfliktu
na Středním východě. Důsledně
požadujeme stažení izraelských vojsk z
okupovaných území, zajištění
zákonných práv lidu Palestiny, včetně
práva na vytvoření samostatného státu
a zabezpečení nezávislé existence
a rozvoj všech států v této oblasti.
Odmítáme intriky světové reakce, které
komplikují situaci a oddalují svolání
ženevské konference k tomuto závažnému
problému. Naši plnou pozornost má také
spravedlivý zápas národů Zimbabwe,
Namíbie a Jižní Afriky za svobodu a odstranění
veškerého rasistického útlaku. I v budoucnu
budeme solidární se strastiplným bojem nepokořeného
chilského lidu.
Desítky let rozvíjíme plodné styky
s Indií, Alžírskem, Sýrií, Irákem,
Libyí, Egyptem, Srí Lankou, Afgánistanem,
některými státy Latinské Ameriky i
dalšími zeměmi. Hodláme je v příštím
období dále rozšiřovat a prohlubovat.
Nedávná jednání, jakož i uzavřené
dohody s Iránem názorně potvrzují
jejich oboustrannou prospěšnost a výhodnost.
V naší zahraniční politice vycházíme
ze zásady, že koncepce mírového soužití
států s rozdílným společenským
zřízením, která je v epoše hrozby
nukleární katastrofy vůbec jedinou přijatelnou
alternativou, se v praxi osvědčuje jako politika,
která je přijímána všemi národy
světa.
Proto věnujeme soustavnou pozornost uskutečňování
závěrů helsinské Konference o bezpečnosti
a spolupráci v Evropě, jejímiž iniciátory
byly především socialistické státy.
Jestliže charakterizujeme popravdě toto celoevropské
setkání jako vyvrcholení dosavadního
mírového úsilí, pak si zároveň
uvědomujeme, že imperialistické reakční
síly se neustále snaží zvrátit
vývoj zpět. Z toho důvodu je naší
trvalou povinností odhalovat ty proudy, které otravují
atmosféru, oživují přízrak studené
války, narušují proces plnění
Závěrečného aktu, organizují
kampaně směřující k jeho zpochybnění,
zkreslení a kladou překážky jeho plnému
uvedení do života.
Hlavní důraz přitom klademe na rozvíjení
všech pozitivních tendencí, jejichž působení
příznivě ovlivňuje politické
klima v Evropě. Záleží nám na
tom, aby na připravované bělehradské
schůzce v roce 1977 se pokračovalo ve výměně
názorů na další upevnění
bezpečnosti a spolupráce v Evropě i na celém
světě. Závěry Politického poradního
výboru Varšavské smlouvy z Bukurešti ukazují
jasnou cestu, jak těchto ušlechtilých cílů
dosáhnout.
Naším prvořadým úkolem v této
etapě je aktivně přispět k uvolnění
ve vojenské oblasti, k zastavení horečného
zbrojení, prosazení odzbrojení, aby tak politické
uvolnění dostalo pevné základy. Proto
plně podporujeme všechny iniciativní kroky
Sovětského svazu v tomto směru, zvláště
pak návrh na uzavření celosvětové
smlouvy o nepoužití síly v mezinárodních
vztazích. Sdílíme úsilí mnoha
států, aby tento program se stal součástí
praxe Organizace spojených národů, která
své velké úkoly může splnit jen
tehdy, budou-li všechny členské země
dodržovat ducha i literu Charty této významné
světové organizace.
Naše záměry jsou zcela jasné. Československá
socialistická republika v úzké spolupráci
se Sovětským svazem a ostatními socialistickými
zeměmi učiní vše, aby se vytvořily
příznivé mezinárodní podmínky
pro budování rozvinuté socialistické
společnosti v naší vlasti, aby se dále
upevnily pozice socialistických zemí, demokratických
a pokrokových sil na celém světě,
aby byl zachován mír a bezpečnost na celé
naší planetě. K naplnění těchto
historických cílů chceme přispět
ze všech sil, neboť jsme si vědomi, že takový
je historický díl naší odpovědnosti
vůči dnešním i příštím
generacím.
Vážené Federální shromáždění!
Federální vláda vám předkládá
návrh programu své činnosti, který
vychází ze závěrů a linie XV.
sjezdu komunistické strany, z programu Národní
fronty Československé socialistické republiky.
Je přesvědčena, že je to program, jenž
odpovídá nejvlastnějším potřebám
a přáním i zájmům našeho
lidu, že je to program, jehož cílevědomé
plnění posílí váhu i autoritu
Československa ve světě, zvýší
jeho podíl na upevnění síly a vlivu
spolupráce mezi národy.
Jsme přesvědčeni, že se nám společnými
silami podaří naplnit jeho náročné
cíle a učinit tak v příštím
období podstatný krok v budování rozvinuté
socialistické společnosti.
Jménem vlády upřímně děkuji
Federálnímu shromáždění
a jeho orgánům za účinnou podporu,
kterou v uplynulém období poskytly vládě
Československé socialistické republiky v
její práci.
Předloženým vládním návrhem
se ucházíme o vaši důvěru i v
tomto volebním období, usilujeme o vaši podporu
při naplňování závěrů
XV. sjezdu KSČ, v úsilí o šťastný
a spokojený život našeho lidu, o další
rozkvět naší krásné vlasti, Československé
socialistické republiky.
Prosím, vážené soudružky a soudruzi
poslanci, abyste programové prohlášení
vlády republiky posoudili a ve smyslu článku
69 ústavního zákona o čs. federaci
vyslovili federální vládě svou důvěru.
(Potlesk.)
Předsedající I. místopředseda
FS ing. J. Marko: Ďakujem predsedovi Federálnej
vlády s. Štrougalovi za prednesení programového
vyhlásenia. Súdružky a súdruhovia poslanci,
rokovanie k tomuto vyhláseniu otvoríme po prestávke
ve 13.30 hod. Prerušujem schôdzu.
(Jednání přerušeno ve 12.16 hod.)
(Jednání opět zahájeno ve 13.30 hod.)
Předsedající l. místopředseda
FS ing. J. Marko: Súdružky a súdruhovia,
budeme pokračovať v prerušenom rokovaní.
Predsedníctva snemovní odporučili, aby návrh
uznesenia Federálneho zhromaždenia k programovému
vyhláseniu vlády Československej socialistickej
republiky pripravila komisia zložená z poslancov oboch
snemovní.
Predsedníctvo Snemovne národov navrhuje, aby do
komisie boli zvolení poslanci: Martin Fabík, Libuše
Kvasnicová, Vladimír Mařík, Jozef
Polák, Vladimír Vedra, Magdaléna Vojteková.
Predsedníctvo Snemovne ľudu navrhuje zvoliť na
prípravu uznesenia týchto poslancov: Rudolf Chlad,
Václava Kuželová, Jaroslav Linhart, Richard
Nejezchleb, Jozef Škula, Richard Tichý.
Má niekto z poslancov iný návrh? (Nemá.)
Prosím o hlasovanie.
Kto súhlasí s týmto návrhom? Ďakujem.
Kto je proti? (Nikdo.)
Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)
Návrh na zloženie komisie na prípravu návrhu
uznesenia Federálneho zhromaždenia k programovému
vyhláseniu vlády Československej socialistickej
republiky bol schválený obidvoma snemovňami.
Prosím členov návrhovej komisie, aby sa po
vyhlásení prvej odpoludňajšej prestávky
dostavili na prípravu uznesenia do miestnosti č.
449 na IV. poschodí.
Teraz otváram rozpravu k programovému vyhláseniu
vlády ČSSR.
Písomne sa do rozpravy prihlásili títo poslanci:
Zdeněk Češka, Drahoslav Křenek, Alois
Hůla, Evžen Erban, Vladimír Mařík,
Viliam Šalgovič, Marie Kabrhelová, Miroslav
Zavadil, Bohuslav Kučera, Anton Blažej, Jindřich
Poledník, Imrich Janec, Mária Lipianska, namiesto
Michala Žákoviča, ktorý je nemocný,
vystúpi Jozef Škula, Jaroslav Srb a Jozef Polák.
Ako prvý vystúpi poslanec Zdeněk Češka,
predseda Ústavnoprávneho výboru Snemovne
ľudu. Dávam mu slovo.
Poslanec SL prof. JUDr. Z. Češka, CSc.: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, soudruzi poslanci, vláda Československé
socialistické republiky předstupuje před
Federální shromáždění
se svým programovým prohlášením.
Budiž mi již na začátku mého vystoupení
v rozpravě dovoleno vyjádřit, že je
to dobré prohlášení, dobrý program.
Vychází důsledně z výsledků
jednání i ze závěrů XV. sjezdu
Komunistické strany Československa a vytyčuje
cestu k jejich realizaci. Závažný obsah předložený
nám k posouzení vládního prohlášení
si zaslouží, abychom společně vynaložili
síly k jeho naplnění a učinili tak
další podstatný krok k vybudování
rozvinuté socialistické společnosti v naší
zemi. Programové prohlášení vlády
vystihuje reálně současný stav vývoje
naší společnosti a právem počítá
do budoucna s morálně politickou jednotou našeho
lidu, která se tak jednoznačně projevila
v nedávných volbách do zastupitelských
sborů, i s tvůrčí iniciativou pracujících,
která již několikrát pomohla vyřešit
úkoly, které se zdály být takřka
neřešitelné.