Poslanec F. Exner: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Výbor Sněmovny lidu pro zemědělství a výživu věnoval v prvním pololetí tohoto roku mimořádnou pozornost přípravě 5. samostatné schůze Sněmovny lidu. Na základě poměrně rozsáhlého průzkumu byla zpracována analýza dosavadního vývoje a budoucích možností využívání elektroniky v celém resortu zemědělství a výživy. Závěry z této analýzy, která ve formě závěrečné zprávy z průzkumu byla v našem výboru projednána, jasně dokazují, že nové elektronické systémy nacházejí v tomto odvětví stále širší pole svého uplatnění, a to jak ve formě hromadného zpracovávání informací, tak i při operativním řízení výroby a přímém řízení technologických procesů v reálném čase. Čím více se přibližují tyto systémy vlastnímu řízení výroby, tím rychleji stoupá ekonomická efektivnost jejich uplatnění. Nelze ovšem říci, že celý tento proces probíhá bez problémů.

Dovolte mi, abych se proto ve svém vystoupení zaměřil především na hlavní poznatky, připomínky a návrhy z hospodářské praxe k zavádění automatizovaných systémů řízení v podnicích zemědělské prvovýroby a potravinářského průmyslu tak, jak z poslaneckých průzkumů vyplynuly.

S ohledem na rozhodující úsek v práci resortu se centrem zájmu všech účastníků průzkumu stal automatizovaný systém řízení zemědělského podniku (tj. JZD a státních statků) řízených v rámci okresu. Především se rozvíjí automatizace zpracování sociálně ekonomických informací založená na stávající statistické a účetní evidenci a určitého pokroku bylo již dosaženo i v automatizovaném zpracování informací sloužících k bezprostřední plánovací a rozhodovací praxi. Ukazuje se, že tyto systémy plně odpovídají potřebám dosaženého stupně koncentrace a specializace výroby v tomto odvětví.

Poslanecký průzkum mohl s uspokojením konstatovat, že automatizovaný systém řízení v oblasti sociálně ekonomických informací je v současné době rozšířen v zemědělství v masovém měřítku. Na jeho typový a hromadně aplikovaný projekt je napojeno více než 90 % JZD a státních statků. Přitom téměř 50 % těchto socialistických zemědělských podniků v celé ČSSR automatizovaně zpracovává tento systém v celém jeho komplexu, tj. ve všech pěti subsystémech (základní prostředky, pracovníci, zvířata, zásoby a účetnictví včetně výrobních kalkulací). Nechci přehánět, ale domnívám se, že jestliže z celkového počtu 1945 JZD a státních statků je 1840 napojeno na daný systém, lze hovořit o úspěšné aplikaci výpočetní techniky v tomto odvětví. Přitom již samotná typová hromadná opakovatelnost tohoto projektu naznačuje dosažení značných ekonomických efektů v porovnání s náklady na jejich vývoj. Domnívám se, že by bylo žádoucí ocenit zásluhy autorů takového projektu včetně ostatních pracovníků, kteří jej pomáhají realizovat.

Při tak hromadném rozšíření automatizovaného systému zpracování informací nebylo možno plně respektovat specifické podmínky každého zemědělského podniku. Z toho také v převážné míře vycházely připomínky, které se v průběhu průzkumu vyskytly. Zcela právem bylo např. na okrese Jindřichův Hradec i v ostatních navštívených okresech poukazováno na to, že výstupní sestavy od počítače musí vyhovět nejen požadavkům vyplývajícím z předpisů o národohospodářské evidenci, ale i potřebám zemědělských podniků v běžné rozborové činnosti. Stručně řečeno tyto sestavy by měly pravidelně umožňovat vedoucím pracovníkům a technikům ve výrobě rychle určit příčiny odchylných výsledků oproti předpokladům stanoveným v plánu. Požadavek výstižných a stručných analytických tabulek by tedy měl být běžným výstupem z počítače. V tomto směru, jak jsme byli informování, je již připravován tzv. subsystém "Analýza", který by měl těmto požadavkům vyhovět.

Dalším důležitým problémem, který bude muset naše výpočetní technika a zejména centrální orgány řízení resortu zemědělství a výživy řešit, je vazba výstupních sestav na statistické a účetní výkaznictví. Nelze se spokojovat se stavem, kdy sestava od počítače je odeslána do zemědělského podniku a jeho pracovníci, obdobně jako v dávné minulosti, z ní ručním způsobem zpracovávají předepsané výkazy, kterých není málo. Jak nás pracovníci výpočetní techniky v zemědělství informovali, lze tento stav poměrně snadno řešit, neboť převaha požadovaných údajů se nachází ve strojovém zpracování. Bez velikých obtíží lze již zpracované údaje předávat orgánům státní statistiky, financí, banky apod. Pouze to vyžaduje se seriózně dohodnout na formě zpracování, na termínech, ekonomickém termínu apod.

Z provedeného průzkumu dále vyplynulo, že jedna z nezbytných podmínek, na kterou bylo výrazně poukazováno např. na okrese Brno-venkov, je nutná vzájemná sladěnost organizační struktury podniků využívajících automatizovaného systému řízení. Úspěšné vyřešení tohoto problému na okrese Brno-venkov přineslo v poměrně krátké době pozitivní výsledky v odhalování výrobních rezerv, ve snižování materiálových i provozních nákladů apod.

Domnívám se, že právě v současné době v souvislosti se závěry vyplývajícími z jednání 18. pléna ÚV KSČ, je komplexní přístup k zavádění automatizovaných systémů řízení v úzké spojitosti s racionalizací organizačních struktur podniků podmínkou pro splnění náročných úkolů řízení v 7. pětiletce. Jedině tak se podaří komplexně řešit otázky zvyšování efektivnosti a hospodárnosti společně s plněním výrobních programů a cílevědomě zhodnocovat lidskou práci, základní fondy a energii a ostatní faktory, jejichž využití musí být předmětem řízení. Splnění tohoto požadavku vychází i ze souboru opatření ke zdokonalení plánovitého řízení, který předpokládá daleko aktivnější uplatňování výpočetní techniky v řízení.

Další připomínky se týkaly provozního zabezpečení výpočetních prací. S tím souvisí otázka zkrácení termínů výpočetních služeb, úspora pracovníků v administrativě a zmírnění sezónnosti jak v uživatelských organizacích, tak i ve výpočetních střediscích. Tak např. v JZD "Vítězná cesta" Perín-Chým na okrese Košice-venkov, se poslanci přesvědčili, že při současném systému vznikají v prvé dekádě měsíce takové špičky v potřebě administrativní práce, které v podstatě neumožňují snížení administrativních pracovníků při zavedení automatizace. Dále byl všemi navštívenými zemědělskými podniky požadován racionální svoz děrných pásků a rozvoz sestav z počítače, organizovaný odštěpným závodem Podniku racionalizace řízení a výpočetní techniky, který z celostátního hlediska prokazatelně vede ke snížení celkových nákladů na dopravu, na spotřebu benzínu a k dokonalejší organizaci při rozvozu informací. Je to i jedna z cest zkrácení termínů výpočetních prací. Očekáváme, že tyto poznatky využijí ministerstva zemědělství a výživy obou republik při přípravách 7. pětiletého plánu.

Další vážné problémy vznikají dnes v zemědělských podnicích při pořizování dat. Řada strojů na pořizování děrných pásek typu Ascota je zastaralých a značně opotřebovaných a servisové a opravárenské služby jsou v České i ve Slovenské republice ve špatném stavu.

S touto skutečností se setkaly všechny průzkumové skupiny poslanců jako s jednou z nejpalčivějších bolestí. Značná poruchovost zastaralých strojů zvyšuje nároky na potřebu přesčasové práce, prodlužuje dobu zpracování a zvyšuje náklady na pořizování dat.

Kromě těchto současných hlavních problémů se průzkumné skupiny poslanců setkaly s řadou dalších, např. s velice špatným stavem náhradních dílů do tiskáren, především tiskových válců, které způsobují špatnou čitelnost sestav, s nedostatkem papíru do tiskáren a pod.

S problémy materiálně technického zabezpečení výpočetní techniky sběrem a pořizováním dat až po nedostatek náhradních dílů a provozního materiálu se potýkají i podniky potravinářského průmyslu, jak ukázal průzkum ve výpočetním středisku Masokombinátu Praha-jih.

Soudružky a soudruzi, jak jsem již uvedl, jedním z často diskutovaných problémů je automatizované propojení informačního systému podniku na orgány státní statistiky a na některé další nadřízené orgány. V tomto směru byly zahájeny experimentální práce na okresech Vyškov, Kutná Hora a Nymburk. Např. na okrese Vyškov se odzkušuje projekt "Agrozet", který má automatizovaně zpracovávat informace o rozložení náhradních dílů k zemědělské mechanizaci, což je v současné době jedním z klíčových problémů provozuschopnosti techniky v zemědělství.

Druhý experiment spočívá v propojení automatizovaných systémů zpracování informací se státní statistikou. Jde o velmi prospěšný a efektivní krok, který se právě uskutečňuje na okresech Nymburk a Kutná Hora.

Nelze opomenout i snahy o informační integraci v celém zemědělsko-potravinářském komplexu. Domníváme se že tato cesta může usnadnit i celkovou integraci v tomto úseku národního hospodářství. Jednou z prvních možností se jeví propojování automatizovaných informačních soustav mezi podniky zemědělské prvovýroby a VHJ zemědělského zásobování a nákupu. Tyto tendence bude velmi žádoucí podporovat.

V souvislosti s projednáváním automatizovaného systému řízení zemědělského podniku na jiné organizace se předkládá i integrace automatizovaného systému v celé vertikále odvětví až po ministerstvo. Tím se docílí, že řadu informací, které potřebují pro svou řídící činnost okresní a krajské zemědělské správy a další orgány, bude možno předávat přímo z magnetických médií a nikoliv dodatečným ručním zjišťováním prostřednictvím dalších hlášení a dotazníků. Lze říci, že touto integrací se dosáhne značných přínosů a úspor jak v materiálových nákladech, tak i ve vynaložení živé práce. Podle našeho názoru by toto opatření mělo být hlavním racionalizačním prvkem informačních soustav v zemědělsko-potravinářském komplexu.

Při dalším vývoji automatického systému řízení zemědělského i potravinářského podniku se požaduje jeho větší orientace na problematiku operativního plánování a operativního řízení. V této souvislosti se předpokládá doplnění současných středních počítačů novými prostředky mikroelektroniky - např. minipočítači - a jejich vzájemným propojením tak, aby těmi informacemi, které je ekonomičtější zpracovávat na nižší výpočetní technice, nebylo nutné zatěžovat střední počítače. Tím bude možno dosáhnout jednak zkrácení doby zpracování informací a jednak podstatně zefektivnění celého systému.

V rámci posuzování úrovně automatizovaných systémů řízení jsme byli rovněž seznámeni s úrovní mezinárodní spolupráce v rámci zemí RVHP, která se na úseku zemědělství uskutečňuje prostřednictvím programu vědeckotechnického rozvoje v rámci programu "Vypracování a zavádění matematických metod a elektronické výpočetní techniky již od roku 1972.

Na základě dosažených zkušeností můžeme konstatovat, že v této oblasti jsme dosáhli úspěchy, zejména v plošném rozšíření projektu tohoto typu a jsme na předním místě mezi spolupracujícími zeměmi.

Soudružky a soudruzi, závěrem bych chtěl uvést, že průzkumné poslanecké skupiny ve shodě s názory většiny zkoumaných podniků došly k závěru, že další prohlubování a zkvalitňování služeb výpočetní techniky představuje několikaletý proces. Především bude nutno docílit dobudováním a stabilizováním jejího programového, organizačního a technického vybavení. V neposlední řadě je nezbytné zvýšit úroveň výchovné práce, zejména u vedoucích a technických pracovníků zemědělských organizací, aby výsledky výpočetní techniky byly v nich plně a efektivně využívány ve prospěch růstu výroby a ekonomiky. V tomto a dalších směrech byly i formulovány závěry z jednání výboru SL pro zemědělství a výživu k výsledkům z průzkumu k dané problematice s tím, že bylo doporučeno všem příslušným ústředním orgánům a odpovědným organizacím za výpočetní techniku v resortu zemědělství a výživy využít námětů, připomínek a doporučení v jejich další činnosti. Děkuji.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Exnerovi, slovo má poslanec Martinec a pripraví sa poslanec Riško.

Poslanec J. Martinec: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, jak bylo již předsedou Sněmovny lidu s. Davidem řečeno, obory elektrotechnického průmyslu jsou jedním z rozhodujících směrů soudobé vědeckotechnické revoluce, a proto plní také významnou roli v rozvoji národního hospodářství. Z těchto důvodů mají i značný politický význam a rozvoj elektrotechnického průmyslu, zejména však elektroniky, je součástí vládní politiky jak ZST, tak západních zemí a i předmětem hospodářského soutěžení dvou protikladných společenských soustav.

Z mnoha oborů elektrotechnického průmyslu především elektronika a zejména mikroelektronika hraje rozhodující roli ve vývoji výrobních sil. Stává se totiž iniciátorem technického pokroku většiny průmyslových oborů, ovlivňuje organizaci a chod výrobních procesů, administrativy a řízení a ve svém souhrnu vyvolává významné společenské změny, které mají stejně významné politické důsledky.

Výrobky elektronického průmyslu samy o sobě, ale ještě více pokud jsou vestavěny do výrobků dalších oborů, zejména výrobních zařízení, vykazují kvalitativní zlepšení jejich funkčních vlastností, technicko-ekonomických parametrů, hygieny a bezpečnosti práce a mají za důsledek podstatné zvýšení společenské produktivity práce a snížení energetické náročnosti.

Elektronika umožňuje tak realizovat myšlenky zakladatelů vědeckého komunismu, kteří předpokládali již před 100 lety, že ve společnosti, které patří budoucnost, člověk bude využívat systémy strojů, postaví se vlastně vedle přímého výrobního procesu a stane se jeho "dozorcem a regulátorem.

Mikroprocesorová a mikropočítačová technika v současné době umožňuje přejít od mechanizace k automatizaci a kybernetizaci - robotice.

Mechanizace, jejíž součástí je pásová výroba, nebere ohled na člověka, člověk se musí podrobit rytmu stroje, běžícího pásu. Pokud ji ještě používáme v současném období, půjde jen o to, zkrátit v socialistické společnosti její dobu použití na nejmenší míru.

O to více stoupá význam nasazení automatických výrobních systémů a v nich manipulátorů a průmyslových robotů, které mají člověka osvobodit od monotonní, únavné a nebezpečné práce. Průmyslové roboty budou významným prvkem socialistické racionalizace a humanizace výroby. Nemůže ale být humanizace tam, kde je člověk předmětem vykořisťování a v důsledku toho zbavován práce a současně také základních podmínek vlastní existence.