Poslanec R. Chlad: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, úspěšný rozvoj každé vyspělé společnosti je podmíněn úspěšností vědeckotechnické politiky. Stupeň úspěchu je přímo závislý na funkci komplexu výzkum - vývoj - výroba. Úroveň této funkce je určována správností záměru, technickou úrovní výsledků výzkumu a dobou cyklu výzkum - výroba.

Pokud vše uvedené platí pro všechna odvětví národního hospodářství, pak pro odvětví elektroniky to platí mnohonásobně, neboť

- elektronika má nezastupitelný význam v zajišťování energetických úspor,

- vstupuje v neobvyklé šíři do ostatních odvětví národního hospodářství,

- a je ověnčena překvapující dynamikou a perspektivou.

Období neobvyklé exploze rozvoje elektroniky, která zastihuje naši generaci, lze ilustrovat mimo jiné několika zajímavými informacemi. Vybral jsem náhodně tyto:

- Ve čtyřicátých letech byl sestaven první elektronický počítač ENIAC. Jeho fyzická velikost byla 500 m². Dnes provádí stejné výkony, tj. za pouhých 40 let - integrovaný obvod o velikosti pouhých 2 cm².

- Na křemíkový čip - jak už uvedl soudruh ministr - o rozměru 7 x 7 mm uložit spolehlivě až 500 tisíc informací; nejdéle do 5 let se očekává běžná výroba integrovaných obvodů o kapacitě 1 miliónu informací na čipu.

- Současné počítače tři a půlté generace mají schopnost provést přes milión početních úkonů za vteřinu.

Aplikací mikroprocesorů příslušenství motorových vozidel lze očekávat relativní snížení spotřeby pohonných hmot o 15-30 %, snížení škodlivosti exhalací a prodloužení životnosti motoru až o 30 %.

Nebývalý technický pokrok a hromadná výroba přinášejí ve svém důsledku značný pokles cen. Kdybychom tento cenový vývoj např. za posledních 7 let v relaci na technický pokrok dovedli převést obrazně na výrobek automobilu, cena osobního automobilu by se dnes pohybovala kolem 300-500 Kčs při stejných užitných hodnotách.

Již několikrát v minulosti při projednávání státního rozpočtu a závěrečných účtů poukazovali poslanci na

- podceňování a zaostávání ve vývoji elektroniky u nás, obzvláště v mikroelektronice, proti průmyslově vyspělým státům,

- na nedostatkovou součástkovou základnu,

- na nedostatečný a technicky zaostalý komponentní podíl elektroniky ve strojírenství a z toho vyplývající těžkosti na zahraničních trzích,

- na nízký inovační stupeň v oblasti spotřební elektroniky,

- na nízkou efektivnost instalace a využívání počítačů v podnicích a organizacích, jak již bylo řečeno poslancem přede mnou.

Proto jsme rádi uvítali rozhodnutí vlády o zřízení nového ministerstva elektrotechnického průmyslu.

Dovolte po tomto úvodu tlumočit několik názorů a poznatků z poslaneckých průzkumů výboru pro průmysl, dopravu a obchod v poloze cyklu výzkum - vývoj - výroba v oblasti elektroniky.

Výzkumně vývojová základna je prezentována třemi resortními výzkumnými ústavy a 11 samostatnými výzkumnými ústavy podřízenými výrobně hospodářským jednotkám.

Přesto, že výsledky výzkumu nejsou vždy kvalitativně úměrné počtu pracovníků, přece jenom jsme se setkávali převážně s výsledky příkladného úsilí, obětavosti a snah v řešení úkolů.

Velmi účinné se nám jevilo úzké napojení výzkumně vývojové základny na výzkumná pracoviště ČSAV, SAV a vysokých škol. Mě-li jsme možnost si ověřit výsledky takovéto spolupráce v praxi. Uvedu několik příkladů:

Ústav ČSAV přístrojové techniky Brno se zaměřuje na výzkum a vývoj vědeckých měřících přístrojů, jako rastrovací mikroskopy a na zařízení pro technologii integrovaných obvodů, jako elektronový litograf apod. V této oblasti ústav velmi úzce spolupracuje s Teslou Brno a zajišťuje pro ni dlouhodobé inovace.

Ústav ČSAV radiotechniky a elektroniky Praha se zaměřuje na oblast optielektroniky. Na výsledky této práce úzce navazuje jednak Fyzikální ústav ČSAV v oblasti polovodičů, jednak Výzkumný ústav sdělovací techniky Praha.

Na výsledky elektrotechnického ústavu SAV, řešící společně s elektrofakultou Vysoké školy technické Bratislava materiálové vlastnosti polovodičů, navazuje výrobně Tesla Piešťany a Tesla Lanškroun.

Ústav kybernetiky SAV Bratislava se podílí na komplexním úkolu robotiky. Zde výzkumně spolupracuje s výzkumným ústavem kovovýroby Prešov.

Takovýchto příkladů by se dalo vyjmenovat samozřejmě více.

Co nám ukazují výsledky zmíněné spolupráce?

Tato spolupráce naznačuje i možnosti vzniku nových organizačních jednotek, tzv. vědecko-výrobních sdružení. Ve výboru jsme dospěli při hodnocení průzkumů k názoru, že širším uplatňováním forem výzkumně výrobních sdružení a operativním dořešením jejich organizační platformy se mohou stát výzkumně výrobní sdružení hybnou pákou vývoje elektroniky. Zkušenosti právě v této oblasti potvrzují, že je vhodné, aby výzkumně výrobní sdružení převzala ve všech technicky složitějších případech i výrobu prototypů, popřípadě i výrobu opakovaných součástí. Pokládáme to za jednu z nejúčinnějších forem pro podstatnější zpracování cyklu výzkum-vývoj-výroba. Mám v této souvislosti otázku pro s. ministra Šupku: "Jakými formami bude koncentrována čs. vědecko-výzkumná základna na hlavní úkoly rozvoje elektroniky?"

Klíčovým problémem rozvoje elektroniky je vývoj a úroveň součástkové základny.

V letech padesátých až šedesátých byla součástková základna u nás ve srovnání se světovým standardem celkově na dobré úrovni. Prokazuje to i efektivní vývoz řady součástek do nesocialistických zemí. V této době vzrůstala součástková základna ročně v průměru o více než 20 %. V 70. letech byl tento úspěšný vývoj zpomalen. Tím jsme založili nepříjemné zaostávání za světovou špičkou.

V současné době je výroba technicky progresívních součástek technologicky velmi náročná. Vyžaduje velmi nákladné přístroje a zařízení. Řada z nich je pro nás z dovozu nedostupná, buď pro vysoké ceny nebo v důsledku embarga. Rozvoj součástkové základny je dále brzděn i nedostatkem potřebných materiálů, které s ohledem na značnou integraci obvodů vyžadují vysokých chemických a technologických čistot.

Dosavadní situace a potřeba přechodu k hromadné výrobě technické inovaci jednoznačně potvrzuje, že jedině soustředění se na takové problémy, které můžeme perspektivně inovačně zajistit že jedině účelná specializace a spolupráce se zeměmi RVHP, hlavně pak se SSSR, se mohou stát t. č. základní cestou, jak podstatně urychlit růst technické úrovně a jak nastolit žádoucí užitnou funkci v cyklu výzkum-vývoj-výroba v oblasti elektroniky.

Pokládáme dále za správné, že rozvoj součástkové výrobní základny je vyhlášen jako prioritní. Přitom však nelze opomíjet běžné odstraňování disproporcí vůči výrobní základně finálních výrobků elektroniky. Jsme vůbec toho názoru, že správné vyvažování proporcí mezi výrobními základnami spotřební elektroniky, investiční elektroniky, měřící, laboratorní a zdravotní techniky, jakož i výpočetní techniky, by mělo být jedním z nejrozhodnějších a současně nejcitlivějších cílů řídící a koordinační činnosti resortu elektrotechnického průmyslu v 7. pětiletce.

Současně se domníváme, že je vedle toho nutné účinněji zabezpečovat výrobu materiálů a ostatních subdodávek pro elektroniku u ostatních resortů, aby se tato oblast nestala nežádoucí brzdou plánovaného rozvoje elektroniky. Vývoj elektroniky má nepochybně i přímou závislost na vývoji výpočetní techniky. Jak si stojíme v tomto směru v prostředcích výpočetní techniky? Vývoj, výroba a využití prostředků výpočetní techniky v socialistických státech jsou koordinovány mezivládní komisí od roku 1969. Zapojení ČSSR a ostatních států do mezinárodní spolupráce v této oblasti přineslo nesporně kladných výsledků.

Ve srovnání s ostatními zeměmi RVHP zajišťuje ČSSR značný počet výzkumných a vývojových prací. Do konce minulého roku bylo v ČSSR vyvinuto a v mezinárodních zkouškách vyzkoušeno celkem 44 technických prostředků JSEP, což představuje 23 % celkového počtu vyvinutých odzkoušených prostředků v rámci RVHP.

A realizační sféra? Sériová výroba a podíl exportu však k uvedenému vývoji je neadekvátní a za ostatními změnami dohody značně zaostává. Náš podíl na exportu prostředků výpočetní techniky v rámci socialistických zemí nás dokonce zařazuje od roku 1975 na poslední místo! Dovoz těchto prostředků převyšuje náš vývoz téměř o 90 %.

Při poslaneckých průzkumech jsme zjistili v jednotlivých závodech a podnicích, že se vyskytuje celá řada drobnějších i vážnějších závad, které brzdí rozvoj elektronizace a kybernetizace našeho národního hospodářství. Nepokládám za vhodné zdržovat jejich výčtem dnešní plénum. Všechny zmíněné připomínky jsou shrnuty v příloze k usnesení výboru pro průmysl, dopravu a obchod č. 140.

Na závěr dovolte uvést na druhé straně několik významnějších pozitivních příkladů:

- jako je dovednost vyrobit výrobky světových špiček, jako např. pracoviště ČSAV s Teslou Brno - rastrovací elektronové mikroskopy, první prototyp elektronového litografu v ceně 1,5 miliónu dolarů za kus, zařízení pro využití laserové interferrometrie v oblasti mikroelektroniky,

- jako je výroba některých integrovaných prvků, o které je zájem i v nesocialistických zemích,

- jako je příprava výroby hybridních integrovaných obvodů v Tesle Lanškroun, postupným dosažením výroby 5 mil. kusů v roce 1985,

- jako je informace z n. p. Škoda Plzeň, kde se připravuje použít i mikroprocesorů pro řídící systémy válcovacích zařízení, pro obráběcí stroje, pro řízení energetického zařízení, lisů, pecí apod. V elektrotechnickém závodě vytvořili významné oddělení, kterému se podařilo vytvořit za krátkou dobu několik základních jednotek mikroprocesorové stavebnice, která bude sestavena výhradně ze součástek vyráběných v ČSSR nebo v zemích RVHP,

a konečně

- jako je spolupráce Ústavu technické kybernetiky SAV s VÚKOVem Prešov při naplňování cyklu výzkum - vývoj - výroba, řídících systémů pro průmyslové roboty a manipulátory.

V neposlední řadě je nutno ocenit všechny ty zjištěné formy spolupráce na platformě výzkumně výrobních sdružení, přecházejících mnohdy do profesního "fandovství". Je samozřejmé, že by se mohly uvést ještě další příklady dobrého startu, jak dát rozvoj elektroniky do žádoucích obrátek.

Současně se plně ve výboru přimlouváme za širší a odvážnější uplatňování a využívání všech výhod licenční politiky v oblasti elektroniky.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, úspěšné řešení celé projednávané oblasti na dnešním plénu Sněmovny lidu má společného jmenovatele s neúprosnými kritérii:

- přiblížit se ke světové špičce

- prohloubit specializaci v rámci RVHP

- dosáhnout nízké výrobní ceny a efektivního vývozu

- podstatně zkrátit dobu cyklu od výzkumu po hromadnou výrobu.

V tomto směru mnoho úspěchů všem realizátorům elektronického rozvoje v 7. pětiletce! Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Chladovi, slovo má poslanec Exner. Pripraví sa poslanec Martinec.