První obětí, do něhož zasáhla elektronika neobyčejně citelně, je hodinářský průmysl. Mnohé kapitalistické firmy nerozeznaly včas velké nebezpečí, kterým hrozila jejich mechanickým strojkům elektronika. Dosavadní způsob výroby, byť dovedený k vysoké dokonalosti, byl odsouzen k odumírání v okamžiku, v němž se objevily první hodinky s elektronickým čipem, displejem a miniaturní baterií, které nahradily množství součástek a pracnou, náročnou montáž. Pro hodinářskou výrobu nastala zcela nová éra vývoje, při kterém jen v jihozápadním Německu 14 tis. hodinářských dělníků ztratilo zaměstnání.

Stejný osud postihl západoněmecké tiskařské dělníky, kde v důsledku aplikací elektroniky při sázení textů, případně přímého počítačového výstupu, zůstalo v krátké době bez zaměstnání několik tisíc sazečů.

Odborný, ale i populární tisk západních zemí je plný úvah o další nové revoluci. Tentokrát v úřadech. Odborníci a někdy i laici se na Západě předhánějí ve spekulacích, jak bude vypadat úřad budoucnosti.

Organizační a sociální problémy, které je s to vyvolat malý elektronický element v ekonomice jako celku, jsou skutečně dalekosáhlé. Skutečnost ukazuje, že kapitalistický systém nemá pro tento problém uspokojivé řešení, tak jako je nemá pro řešení nezaměstnanosti vůbec.

Elektronika jako jeden z nejvýznamnějších faktorů současného vědeckotechnického rozvoje obnažuje tuto jeho slabinu tím plastičtěji, čím rychleji jde její praktická aplikace ve výrobě dopředu. Nevymizely přirozeně pokusy argumentovat, že jde o nutnou daň technického pokroku, o jakýsi přirozený jeho objektivní důsledek.

Koncerny sice inkasují vysoké přírůstky zisků, ale vymaňují se z jakékoli odpovědnosti za uspokojivé humánní a důstojné řešení sociálních důsledků technického pokroku.

Nezaměstnaní již vědí, že to není jen technika sama o sobě, která je vyřadila z výrobní činnosti a nutí je čekat bez perspektiv a vyhlídek na podpory v nezaměstnanosti, ale politický systém - kapitalismus.

V protikladu k tomu socialistická společnost přebírá na sebe elektronikou vyvolané všechny náklady a garantuje, že i přínosy se stanou vlastnictvím celé společnosti.

Socialistická společnost bude schopna lépe všestranně připraviti člověka budoucnosti, a proto není nebezpečí v tom, že se člověk odcizí světu, ve kterém žije, organizacím, s kterými má co společného, nebo jejichž je součástí, a práci, kterou vykonává, vzhledem k tomu, že technika je popisována v lidských termínech, zatímco naopak lidé, jejichž činnost a organizace se často modelují podle formálně logického, matematicko-abstraktního modelu, který v podstatě spočívá na počítačích. Obavy, že stroje zpracovávající informace, se samy stanou natolik inteligentní, že by mohli nahradit, či dokonce překonat člověka v jedné z jeho nejpozoruhodnější vlastnosti, a to je jeho duševní činnost, jsou neopodstatněné.

Že se nenajde způsob, jak společnosti uchránit zásobu dat o jednotlivém členu před zneužitím, zejména v důsledku decentralizace počítačové techniky a její vzájemné komunikace i přes hranice států, je součástí různých spekulací kapitalistických společností, jakož i to, že elektronika pomůže vytvářet podmínky pro socialismus v kapitalistické společnosti v důsledku pokroku ve výrobních silách. To ovšem existence kapitálu a zisku a tudíž rozporu ve výrobních vztazích zcela vylučuje.

Jedno je jisté, že důsledky uplatnění elektroniky na společnost v mnoha případech budou rozdílné v socialistických zemích a kapitalistických státech. Nejde však jen o předvídání budoucnosti, ale o její vytváření a z hlediska mezinárodní politiky půjde o to, aby vlády zemí světa se zaměřily

- na pozitivní rozvoj společnosti

- na podporu mezinárodní spolupráce

- na udržení a nastolení míru v souladu se Závěrečným aktem Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, který byl podepsán 1. srpna 1975 nejvyššími představiteli 35 zúčastněných států v Helsinkách.

Ve Spojených státech amerických byla již za vlády prezidenta Kennedyho z podnětu Brzezinského koncipována politická doktrina technotroniky jako základního nástroje k udržení trvalého a rostoucího technického předstihu kapitalistických států vůči zemím socialistického společenství. Zdánlivě v rozporu se zájmy koncernů znemožňovaly USA vývoz nových prvků elektroniky, zejména výrobních zkušeností a dokonce řídících systémů, mikropočítačů z druhých států do socialistických zemí. Předpokládají, že elektronika sama se stane hlavní zbraní, namířenou proti ekonomice socialistických států, kromě toho, že je součástí zbraní hromadného ničení. Těmto záměrům je nutno zabránit důsledným zajišťováním rozvoje elektroniky v rámci zemí RVHP.

Řešení současných problémů rozvoje elektroniky v ČSSR je nutno založit především na důsledném splnění závěrů XV. sjezdu KSČ a zasedání ÚV KSČ. Ve zprávě předsedy vlády s. L. Štrougala, přednesené na 3. plenárním zasedání ÚV KSČ, bylo řečeno: "V rozvoji strojírenství i celého národního hospodářství je významným činitelem elektronika. Bez ní nelze zajistit technický rozvoj mnoha navazujících oborů, jako jsou výpočetní technika, textilní a obráběcí stroje, automatizační prostředky, telekomunikace, zdravotnická a přístrojová technika".

Význam elektroniky pro národní hospodářství zejména pro klíčovou úlohu čs. strojírenského průmyslu zdůraznilo i nedávné 18. plenární zasedání ÚV KSČ.

Závěrem mi dovolte, soudružky a soudruzi poslanci, vyjádřit přesvědčení poslanců zahraničního výboru, že celá šíře nových elektronických komponentů, která se nabízí k aplikaci, bude využita ve prospěch všeho lidstva a míru, pro veškeré lidstvo. Děkuji za pozornost.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Martincovi. Slovo má poslanec Rúško. Pripraví sa poslanec Macháček.

Poslanec J. Riško: Vážený súdruh predseda, súdružky a súdruhovia poslanci, dve komunikačné médiá, ktoré v 20. storočí dosiahli najväčšieho rozšírenia - rozhlas a televízia - sa zvyknú nazývať tiež médiami elektronickými. Námet rokovania dnešnej samostatnej schôdzky Snemovne ľudu má preto aj k nim priamy vzťah. Chcel by som sa v tejto súvislosti dotknúť dvoch problémov s nimi spojenými.

Povojnový hektický vývoj elektroniky premenil rozhlasový prijímač z kusu nábytku a vybavenia domácnosti na drobný predmet osobnej potreby. Tým sa stal komunikačným prostriedkom časovo i miestne neohraničene pôsobiacim a doslova všadeprítomným.

A hoci by sa zdalo, že najmä v rozhlasovej technike je už vývoj viac-menej skončený a nič svetaborného očakávať v budúcnosti nemôžeme, nie je tomu tak a stále ešte aj tu je svet prekvapovaný novými objavmi a technickými riešeniami. Najnovšie to bolo oznámenie koncernu Philips, že ešte do konca tohto roku sa v Spojených štátoch začne vysielať stereofonicky na stredných vlnách, čo doteraz bolo technicky možné iba na veľmi krátkych vlnách. Československo, ktoré je významným výrobcom práve stredovlnných vysielačov, by táto novinka nemala nechať ľahostajným. Významné technické pokroky možno aj v budúcnosti očakávať na všetkých článkoch komunikačného reťazca - od vysielacieho pracoviska cez modulačné vedenia a vysielačovú základňu až po techniku prijímaciu. V oblasti televízie, samozrejme, v miere v neporovnateľne väčšej než v oblasti rozhlasu. Už dnes je evidentné, že v budúcom desaťročí zaznamená neobyčajný rozmach digitálny záznam zvuku, znamenajúci kvalitatívny prevrat v štúdiovej technike.

Potreby technického vybavenia rozhlasu a televízie predstavujú v súčasnosti veľmi široký sortiment produkcie elektronického priemyslu, ktorý v celej jej škále je schopný vyrábať iba málo priemyselne vysoko vyspelých krajín. Československý elektronický priemysel napriek svojej širokej báze uspokojuje potreby rozhlasového vysielania iba sčasti a v prípade televíznej techniky ešte menej. Žiaľ, svetovú explóziu výroby oznamovacej elektroniky v oblasti rozhlasu a televízie sa nepodarilo zachytiť nielen u nás, ale ani v rámci Rady vzájomnej hospodárskej pomoci. Do vysokej miery sme preto odkázaní na dovozy z nesocialistických krajín, pričom niektoré tieto krajiny najzložitejšie zariadenia pre televízne vysielania dokonca embargujú.

O tomto nepotešiteľnom stave sa už roky hovorí na medzinárodných poradách predsedov a riaditeľov rozhlasových a televíznych organizácií socialistických krajín a predkladajú sa príslušné návrhy ako situáciu riešiť.

Nakoľko ani jedna z našich socialistických krajín nie je schopná vyrábať celý sortiment požadovaný rozhlasovými a televíznymi organizáciami, navrhuje sa vytvoriť v rámci špecializovanej Stálej komisie RVHP pre rádiotechnický a elektronický priemysel príslušnú skupinu pre oznamovaciu techniku, ktorá by mohla dohodnúť príslušné integračné a špecializačné opatrenia. Aj v rámci našich cieľových programov štátneho plánu technického rozvoja v oblasti elektroniky by sa malo viac pamätať na potreby rozvoja rozhlasovej televíznej techniky a zmenšiť tak našu závislosť od dovozu z nesocialistických krajín.

Druhým problémom, o ktorom sa chcem zmieniť, je spotrebná elektronika. Hovorila o nej už širšie poslankyňa Cabalková.

Na konečnom stupni komunikačného reťazca stojí recipient - jednotlivec či domácnosť - dnes už slušne saturovaný prijímacou technikou, ku ktorej nepatrí už iba jeden alebo viac rozhlasových prijímačov, ale čím ďalej tým viac - najmä u mladej generácie - ďalšia elektronická aparatúra na záznam a reprodukciu zvuku, často dosahujúcu i hodnotu niekoľko desiatok tisíc korún. Nároční spotrebitelia dávajú prednosť výrobkom zahraničným pred domácimi a obstarávajú ich niekedy najrozličnejšími aj nie celkom legálnymi kanálmi, ako o tom svedčí rad inzertných rubrík našich novín.

V tomto ohľade sme svedkami zjavného hladu po spotrebnej elektronike vyšších a vysokých kvalitatívnych tried. Ide o fenomén posledného desaťročia, keď mladé manželstvá dávajú niekedy prednosť nákupu tejto techniky ešte pred nákupom tradičného vybavenia domácností nábytkom, pračkami, chladničkami a pod. Tento spotrebný trend sa presadil v priemyselne vyspelých krajinách s vysokým životným štandardom a uspokojenými potrebami výživy, odievania a saturáciou automobilmi. Naša socialistická spoločnosť s vysokou životnou úrovňou sa na tomto stupni rozvoja už nachádza. Spotrebná elektronika, pozostávajúca z reprodukčných a záznamových súprav vysokých kvalitatívnych tried označovaných medzinárodne Hi - Fi, sa tak stala významným odvetvím uspokojujúcim nielen kultúrne potreby obyvateľstva, ale aj absorbujúcim nie bezvýznamnú časť nahromadenej kúpnej sily obyvateľstva. Nevidím do budúcnosti veľa iných možností, kde ju môže obyvateľstvo s takým úspechom realizovať, lebo komplex záznamovej a reprodukčnej techniky na vysokej kvalitatívnej úrovni sa aj v kapitalistických krajinách rovná hodnote malolitrážneho osobného automobilu.

Vzhľadom na nevhodnú skladbu spotreby nášho obyvateľstva, v ktorej príliš vysoký podiel - vyše polovice - tvoria potraviny a nedostatočný podiel priemyselné výrobky, mal by aj náš elektrotechnický priemysel venovať výrobe spotrebnej elektroniky zvýšenú pozornosť. Dobrý prísľub v tomto smere vidíme aj v správe ministra FMEP s. Milana Kubáta v našej snemovni, z ktorej vyplýva, že ministerstvo plánuje na 7. päťročnicu rast výroby spotrebnej elektroniky vyše 155 %, teda s výnimkou výroby elektronických súčiastok, najvyšší v celom odvetví.

Súdružky a súdruhovia poslanci. Kvantitatívny i kvalitatívny prienik elektroniky do všetkých oblastí nášho života má ďalekosiahly dsledok na mnohé jeho stránky. Spája výsledky vedecko-technického rozvoja s novými spoločenskými vzťahmi, komplexným riešením politických, socialno-ekonomických, kultúrnych a ideovo-výchovných otázok. Vyvoláva tiež podstatné zmeny v štruktúre a spsobu vzdelávania, vo vzdelávacích a výchovných systémoch socialistickej spoločnosti, v tvorbe, sprostredkovaní a šírení kultúrnych a umeleckých hodnt, vo sfére vytvárania nových podmienok ľudského života. Ovplyvňuje aj zmeny vo vedomí ľudí, v ich psychológii a morálke, v štruktúre voľného času a v celom spsobe života. Je preto namieste, že Predsedníctvo Snemovne ľudu zaradilo túto problematiku na program našej samostatnej schdze.

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Ďakujem poslancovi Riškovi. Slovo má poslanec Macháček. Pripraví sa poslanec Šaling.

Poslanec Z. Macháček: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, také ve zdravotnictví je uplatňování elektroniky, mikroelektroniky a kybernetiky podmínkou dalšího zlepšování diagnostické a léčebné úrovně a zdravotnická technika na bázi elektroniky umožňuje zvládat rozsáhlé preventivní akce tak, jak je třeba k uskutečňování celospolečenských zdravotnických programů, stanovených XIV. a sjezdem KSČ.

Naše socialistické zdravotnictví si snadno udrží primát v široké dostupnosti zdravotnických služeb a v bezplatném poskytování zdravotní péče, ale zvyšování odborné úrovně je podmíněno neustálým uplatňováním vědeckotechnického pokroku a tedy též využíváním elektroniky na všech stupních zdravotnické práce. A v tomto případě nejde jen o zvýšení odborné úrovně, ale též o významné úspory časové, personální a energetické, což v současné době, kdy musíme velice uvážlivě hospodařit s pracovními silami a energií, jistě není věc zanedbatelná.

Výbory pro sociální politiku obou sněmoven se formou poslaneckých průzkumů zajímali o to, jaký je stav rozvoje a využití elektroniky ve zdravotnictví a navštívili Výzkumný ústav zdravotnické techniky v Brně, Výzkumný ústav lékařské bioniky v Bratislavě a některé výrobní podniky závodů Chirana a Tesla ve Valašském Meziříčí.