Na závěr ještě jednu poznámku. Jako žena a hospodyňka vidím i v domácnosti pomocí elektroniky možnost velkých úspor energie, ale i času. Je reálné zkrátit dobu vaření na pětinu až desetinu, jestliže například budeme mít k dispozici mikrovlnný sporák, který uspoří 80 % času a téměř 40 % elektrické energie, a přitom zachová v potravinách daleko více výživných látek. Myslím, že je na čase, aby příslušné orgány se už konečně dohodly, jakým způsobem bude tento nesporně vysoce progresívní výrobek pro naše domácnosti i pro společné stravování zajištěn. Nejde však jen o sporák. Ve světě je pomocí elektroniky inovována a rozšiřována řada spotřebičů pro domácnost, s cílem dosáhnout úspory všech druhů energie. Elektronika hlídá a zabezpečuje nejúspornější provoz při vytápění elektřinou, ohřívání vody, stejně jako provoz osobních automobilů.

Na 18. zasedání ústředního výboru s. Štrougal uvedl, že pro další období se počítá s předstihem rozvoje elektroniky před ostatními strojírenskými obory, abychom byli s to zabezpečovat postupné řešení základních problémů spojených s rozvojem progresívní součástkové základny. Tato součástková základna se může stát spolehlivým odrazovým můstkem i pro potřebný rozvoj spotřební elektroniky. Děkuji za pozornost.

Předseda SL V. David: Děkuji poslankyni Cabalkové, slovo má poslanec Tichý.

Poslanec R. Tichý: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, na dnešním zasedání hovoříme o elektronice, jako o novém vědním a technickém oboru, resp. o potřebě osvojovat si elektroniku tak, aby nám umožnila dosahovat u výrobků jejich nové funkce a řádově vyšší užitné hodnoty. Naší pozornosti si proto zaslouží též oblast s ní blízce příbuzná, totiž výpočetní technika využívající elektronických zařízení pro účely řízení a pro automatizaci řídících procesů.

V současné době procházíme obdobím, v němž by se nastupující elektronice a výpočetní technice mělo přenechat provádění řady operací, které až dosud musel provádět člověk a uvolnit ho tak pro jiné úkoly s cílem dosáhnout významného obratu též v efektivnosti a kvalitě veškeré společenské práce.

S vědomím tohoto poslání jsme se v přípravě na dnešní schůzi sněmovny zabývali v jejím výboru pro plán a rozpočet zejména nezastupitelnou úlohou výpočetní techniky v řídící praxi a přístupy k jejímu opatřování a využívání a k zavádění automatizovaného systému řízení.

Vycházeli jsme přitom z toho, že dnes je již nenávratně za námi ona doba, kdy instalování počítače představovalo jakousi vizitku progresívních tendencí ovládajících určitou hospodářskou jednotku, či kdy mělo být módním prostředkem vyjádření její dokonalosti a kdy práce počítače zůstávala bez širších vazeb a efektivních programů. V současné době jsme dospěli již do etapy, v níž je nezbytné docílit co největšího efektu při každém nasazování této nákladné techniky, kdy jde také o její cílevědomé podřízení nejen užším podnikovým, ale i širším celospolečenským potřebám, rozhodným pro dosažení vyšší úrovně řídících a výrobních procesů, či dosažení vyšší objektivizace rozhodování a racionalizace živé práce.

V těchto směrech nás rozhodně čeká ještě mnoho velice odpovědné práce a dobře uvážených postupů. Vždyť poslední statistické údaje o stavu a využívání naší výpočetní techniky, jejíž zůstatková hodnota dosahuje téměř 11 mld Kčs uvádějí, že časová využití číslicových počítačů dosahuje sice 91 % časové kapacity dvousměnného provozu, ale produktivní využívání této techniky zůstává v průměru jen na 67,5 % tohoto provozu. Nad to přes 16 % počítačů je již fyzicky a morálně opotřebovaných a další čtvrtina technicky překonaná.

Také využívání strojů pro pořízení a sběr dat nepřesahuje 70 % časové kapacity jednosměnného provozu a podíl moderních záznamníků, snímačů a čtecích zařízení nedosahuje ani celých 10 %.

Za málo uspokojivé při stále se zvyšujících potřebách národního hospodářství musíme považovat též opožděné uvádění nových počítačů do jejich operativního provozu. Vždyť v průměru činí doba mezi dodáním této techniky a její provozuschopností přes půl roku a v některých případech až ³/₄ roku. Málo uspokojivým je též poměrně vysoký odchod pracovníků z této sféry, zvláště pak sil potřebných pro pořizování a sběr dat, čímž narůstají problémy se zajištěním a odbornou výchovou nových pracovníků.

V úvahách o zvládnutí těchto a dalších problémů by měl podle názoru našeho výboru sehrát rozhodující úlohu nástup do 7. pětiletky a s ní spojené zvyšující se nároky na kvalitní řízení, odpovědné rozhodování a rychlé a spolehlivé informace. V přijatém "Souboru opatření" je proto také zvlášť zdůrazněno, že cílem příštího uplatňování výpočetní techniky, budování automatizovaných systémů řízení a používání ekonomicko-matematických metod musí být, a proto i kritériem jejich hodnocení se stane, účinnost jejich příspěvku ke zvýšení efektů řízení a ke snížení administrativní náročnosti tohoto řízení.

Nebude proto možno připustit, aby docházelo k formálnímu, či málo promyšlenému přístupu k opatřování a k využívání výpočetní techniky, které by nedoceňovalo náročnost s ní spojených nákladů a konkrétní podmínky jejího optimálního využívání. Takové případy, na které je v dnešní praxi kriticky poukazováno, jako je např. převádění ruční práce na počítač bez dosažení následného efektu úspory pracovních sil, či bez odstranění namáhavé a dlouhotrvající práce, nebo využívání počítače třetí generace na úlohy řešitelné na kalkulačních strojích, takové nemohou mít v příští praxi již žádné místo.

Zřejmé je rovněž, že všechny dosavadní způsoby nasazování a využívání této techniky způsobem, v němž by dál převažovaly prvky převážně časového a tedy spíše extenzívního charakteru, bude nutno nahrazovat takovou formou, jejímž rysem bude dosažení rychlejšího toku informací a vyšší úrovně získaných informací, a tedy prvky převážně intenzifikační.

Cesty k tomu spatřujeme především v zabezpečení jednotné, progresívní techniky, opírající se o výrobní a dodávkovou kooperaci a integraci, vyjádřenou v Dohodě členských zemí RVHP, o níž se zmínil ve své zpravodajské zprávě s. Hůla a která by měla významně usnadnit též zabezpečení nezbytné technické obsluhy jednotlivých zařízení.

Dnes je ještě základním kritériem využitelnosti počítačů hodnocení jejich strojního času. Zdá se to být na pohled dostačující, ale ve výboru jsme dospěli k názoru, že takové hodnocení a s ním i cena práce za provedené výkony by se měla postupně přibližovat spíše kvalitě provedených prací, ve spojení s náročností jejich přípravy či programu, resp. odevzdávání této práce v čase co nejkratším.

Z hlediska efektivnosti uplatňování výpočetní techniky bude neméně důležité dosáhnout též, aby technická úroveň této techniky a doplňkových zařízení k ní umožňovala vytvářet ucelenější systémy a organizačně, technicky a programově skloubenou síť počítačů. Na jedné straně tedy hlavně počítačů dostačujících potřebám řešitele, ale na druhé straně systémů vyšších řádů, schopných na kapacitně výkonnějším a nákladnějším zařízení řešit kvalifikované úlohy, zejména pak různé optimalizační propočty a varianty.

Sám zmíněný již "Soubor opatření" předpokládá vytváření automatizovaných systémů výpočtů pro potřeby národohospodářského plánování (a na to se např. orientuje Federální cenový úřad ve svém novém výpočetním středisku), či uplatňovat automatizaci řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů v celém národním hospodářství a vytvářet automatizované informační systémy vyššího řádu, které by umožňovaly např. vyhodnocovat efektivnost celého reprodukčního systému, či sledovat vazbu řídících a technologických procesů atp.

Různé poznatky o spojení či naopak určité odloučenosti výpočetní techniky s hospodářským děním v organizacích jednoznačně ukazují, jak uplatňování této techniky musí vždy vycházet z uceleného procesu zdokonalování řízení a nebýt od něj v žádném odvětví či oboru odtrženo. Dnes již takřka všechny tyto obory se víceméně učí poznávat a využívat výkonností výpočetní techniky pro své, mnohdy specifické účely a koncepčně řešit základní otázku, zda pro tyto účely je správné mít vlastní techniku, nebo používat sítě výpočetních středisek. Každý jejich záměr musí v případě pořízení této techniky přesvědčivě prokazovat účelnost jejího pořízení, vysokou efektivnost jejího nasazení, i rychlou návratnost prostředků na ni vynaložených.

Dobré výsledky ukazuje např. uplatnění počítačů v peněžní praxi Státní banky československé a spořitelen. Např. Česká státní spořitelna, která spravuje několik miliónů vkladních knížek, běžných účtů obyvatel a podniků a která kontroluje půldruhého miliónu různých půjček, což pro ni znamená na 80 mil. peněžních operací, by je bez pomoci výpočetní techniky těžko zvládla.

Zajímavé případy vhodného využití výpočetní techniky lze uvést ve všech oblastech. Např. v moderní ocelářské technologii, kde metoda výpočtu přísad do tavby jakostní oceli pro konstrukční díly jaderné elektrárny byla připravena ve formě programu pro počítač SONP Kladno, nebo ve zdravotnické praxi, kde diagnostika se musí vypořádat asi s deseti tisíci různých příznaků onemocnění a jejich kombinací a práce počítače přispívá k její správnosti, jako např. k identifikaci bakterií atp.

Výsledky našeho poslaneckého průzkumu nás mimo jiné přesvědčily také o značném počtu a významu ostatních technických prostředků výpočetní techniky, potřebných pro sběr, zpracování a přenos dat, či pro úpravu a reprodukci zpracovaných údajů. Současně však ukázaly i na některé problémy jejich dostupnosti. Proto soudím, že i tato oblast si vyžádá nyní značné pozornosti, zejména její patřičnou vyváženost z hlediska návaznosti na efektivní využití práce počítače a na potřeby další technické modernizace.

Nelze přitom nechat bez povšimnutí ani tu skutečnost, že úroveň připravenosti odborných kádrů řešitele a uživatele výpočetní techniky je při vysoké náročnosti odborné práce ovlivňována nemalým procentem fluktuace pracovníků, na kterou má zřejmě vliv i malý zájem o obsluhu staré, byť klasické techniky děrnoštítkové a děrnopáskové. Podle názorů pracovníků ovlivňují tento stav i samotné předpisy o odměňování, neboť bývají zdrojem nejednotných podmínek a neodůvodněných rozdílů odměňování v praxi středisek různých organizací. Vzhledem k rychlému tempu technického pokroku v celé oblasti výpočetní techniky a s tím souvisejícím změnám požadavků na kvalifikaci a odbornost ztrácejí zřejmě tyto předpisy nezbytný kontakt s vývojem, čímž zaostávají a nepříznivě působí na stabilizaci sil.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, ve svém příspěvku k tematice dnešního zasedání sněmovny jsem se mohl zmínit jen o některých, podle mého názoru významných předpokladech efektivnějšího využívání naší výpočetní techniky. Učinil jsem tak s cílem zdůraznit, že jsme do této techniky již vložili a ještě vložíme nemálo prostředků a hodnot, o které je třeba po všech stránkách dobře pečovat, zejména však tím dosahovat vyššího stupně využívání této techniky, odpovídajícího její vysoké hodnotě a novým potřebám.

Smyslem Souboru opatření přijatých ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství po roce 1980 je podpořit a prosadit rozhodující ukazatele efektivnosti, kvality a hospodárnosti. Podle našeho názoru, zdůrazněného v závěrech výboru, bude proto třeba usilovat o to, aby i v oblasti výpočetní techniky se při jejím opatřování, nasazování a využívání tato opatření příznivě projevila ve vyšším stupni úrovně a výsledného efektu tohoto využívání, který by přinášel užitek celé společnosti. A k tomu by také naše dnešní jednání mělo dát závažný podnět.

Obracím se v této souvislosti na soudruha ministra Léra s otázkou, jak bude např. využita výpočetní technika v soustavě opatření, přijatých ke zdokonalení plánovitého řízení národního hospodářství po roce 1980.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Tichému.

Nyní přerušíme jednání do 13.30 hodin. Po přestávce vystoupí jako první poslanec Chlad. Schůzi sněmovny bude řídit místopředseda Sněmovny lidu soudruh Nejezchleb. Přerušuji jednání.

(Jednání přerušeno ve 12.12 hodin.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.30 hodin.)

(Řízení schůze převzal místopředseda Sněmovny lidu R. Nejezchleb.)

Předsedající místopředseda SL R. Nejezchleb: Súdružky a súdruhovia, budeme pokračovať v prerušenom rokovaní našej snemovne,

Ešte kým odovzdám slovo poslancovi Chladovi, chcel by som vás upozorniť, že ste dostali do lavíc návrh uznesenia Snemovne ľudu. Prípadné pripomienky k tomuto návrhu môžete odovzdať členom návrhovej komisie.

Teraz odovzdávam slovo poslancovi Chladovi, pripraví sa poslanec Exner.