Určitý pohľad na možnosti tohto vývoja poskytla i nedávna správa našej hospodárskej tlače, podľa ktorej svetový kapitalistický trh elektroniky predpokladá v tomto roku obrat asi 246 miliárd dolárov, ale do ďalších 10 rokov jeho zvýšenie až na 765 miliárd dolárov. Myslím si, že i táto úvaha do istej miery naznačuje, aké perspektívy môže elektronika mať z hľadiska jej výroby, tak i šírky uplatňovania a že v oblasti socialistických krajín nebudeme chcieť zostať pozadu.

Vyžiada si to prirodzene vynaložiť nemalé hmotné i finančné prostriedky. Bude preto dležité dosiahnuť, aby celkový prístup k plánovaným zámerom rozvoja elektroniky bol vždy spájaný s pochopením ďalekosiahleho ekonomického prínosu elektroniky nášmu národnému hospodárstvu. V podstate ide o to, aby bol pochopený - ako sme to zdôvodnili na rokovaní výboru pre plán a rozpočet - ako včasný a dobre premyslený vklad do zabezpečenia budúcich významných spoločenských úspor, ktoré sa prejavia najmä v podobe nižšej hmotnosti výrobkov alebo nižších nárokov na energiu, materiál a pracovné sily, alebo v podobe zvýšenej spoľahlivosti výrobkov.

Dosiahnutie takéhoto cieľa vyžaduje podľa nášho názoru, aby otázky elektroniky stáli v popredí sústavného záujmu a pozornosti všetkých odvetví národného hospodárstva, predovšetkým, aby boli vždy prioritnou záležitosťou samotného rezortu elektronického priemyslu, a to záležitosťou systémovo dobre premyslenou a koordinovanou, hmotne a finančne plne zabezpečenou a výrobne orientovanou najmä na súčiastkovú a uzlovú základňu. K tomuto cieľu by sa malo dosiahnuť čo najlepšie prepojenie technickej, investičnej a devízovej politiky, najmä však včas vytvárané nevyhnutné predpoklady vo vývojových kapacitách, v modernizácii výrobno-technickej základne a v rozvíjaní účelnej deľby práce tak vo vnútornom, ako aj v medzinárodnom meradle.

Vo výboroch pre plán a rozpočet sme poukázali na to, že je potrebné dosiahnuť nevyhnutnú koncentráciu síl a prostriedkov výskumnej a vývojovej základne na rozhodujúce úlohy s cieľom dokázať odstrániť vplyvy oneskorenia v technickej úrovni mikrosúčiastkovej základne. Celkove potom prispieť účinne k tomu, aby mohli byť plne zabezpečované ciele sledované nosnými úlohami elektroniky, resp. koncom budúcej päťročnice dosiahnuť 70-80 %-ný podiel nových súčiastok.

Možno právom predpokladať, že tými kapacitami, ktorými odvetvie disponuje, by asi nešlo rýchlejšie riešiť oneskorenie zaznamenané vývojom technológie. Preto právom prichádza do úvahy účelná kombinácia výskumu s licenčnou politikou, a to za zvyčajných predpokladov, že uvoľňované sumy k jej realizácii budú spájané s požiadavkou rýchlej ekonomickej návratnosti a s dosahovaním zodpovedajúceho efektu vo výrobe.

Potreba dostať elektroniku na vysokú úroveň musí počítať aj so všetkými možnosťami prehĺbenia vzájomne výhodnej, intenzívnej medzinárodnej spolupráce, najmä pokiaľ ide o ZSSR a ďalšie socialistické krajiny. Bude to účelné aj preto, lebo špecifika elektronickej výroby si vyžaduje v rade smerov niektoré technologicky zložitejšie zariadenia, poprípade zariadenia podliehajúce embargu a ťažšie získateľné, resp. veľmi nákladné na to, aby si ich mohli jednotliví výrobcovia sami preskúmať a vytvárať.

S ohľadom na predpokladanú tvorbu zdrojov a ďalší rozsah miery investícií v našom národnom hospodárstve, ako i so zreteľom na celkovú situáciu v rozostavanosti, bude účelné, aby riešenie potrieb materiálno-výrobnej základne elektroniky sa predovšetkým opieralo o dôsledné preverenie existujúcich fondov s cieľom dosiahnuť ich plného či efektívnejšieho využitia. Minimalizovalo preto nároky na úplne nové investície a uplatňovalo skôr možnosti rýchlej rekonštrukcie a modernizácie existujúcich základných fondov výroby a investovalo tak premyslene a cieľavedome, v súlade so závermi 18. zasadnutia ÚV KSČ.

Z predpokladov, s ktorými sme sa mohli na príslušných miestach zoznámiť, by vyplývalo, že podiel investícií, ktorý možno do rozvoja elektroniky v rámci elektrotechnického priemyslu v 7. päťročnici vložiť, by sa pri jeho predpokladanom ročnom tempe jeho dynamiky vo výške 7,7 % a dvojnásobnom tempe rozvoja súčiastkovej základne pohyboval okolo 40 % a predstavoval tak ich rozhodujúcu časť. Ďalej, že by po stránke investičnej preferencie došlo k žiadúcej podpore rýchlejšieho tempa rozvoja celého tohto priemyslu, v porovnaní s dynamikou uvažovanou pre strojárske odvetvie. Treba však pri tom vidieť - a to by som chcel zvlášť zdôrazniť - že takto uvažované proporcie plánu sa pohybujú len v tých medziach, aké nám pre investovanie a realizáciu plánovaných zámerov dovolí vývoj celkovej ekonomickej situácie, za predpokladaných vplyvov vnútorných a vonkajších ekonomických podmienok rozvoja.

Vznik elektrotechniky ako nového samostatného odvetvia nášho národného hospodárstva, od ktorého chceme, aby vo všetkých rozhodujúcich oblastiach zohral v najbližších rokoch tak vysokoprogresívnu úlohu, nebol ľahký a bez problémov.

Úlohy jeho plánu na rok 1980 zostali v dynamike rastu výroby takisto náročné ako v roku 1979, ale v kvalitatívnych ukazovateľoch sa stali oveľa náročnejšími a ich realizácia je po uskutočnenej delimitácii spojená so značne zložitou situáciou.

Zvlášť citlivým sa ukazuje najmä materiálové zabezpečenie výroby, a to hlavne preto, že rozvoj elektroniky vyžaduje mnoho druhov základných materiálov, len čiastočne krytých dovozom. Ide pritom o materiály vyrábané v rôznych odvetviach, za podmienok, ktoré znamenajú nízky objem výroby, ale kladú pritom vysoké požiadavky na kvalitu a na technické parametre. Preto tiež nie každý výrobca je ochotný zabezpečiť ich výrobu a dodávky. Ani krajiny s vyspelejšou ekonomikou ako máme my, nemajú k dispozícii z vlastných zdrojov celý sortiment materiálov, potrebných pre elektroniku. Nám napríklad chýbajú tvarove presné pásy a tyče z farebných kovov, ako je fosforový či berýliový bronz so zaručenými parametrami ich štruktúry.

Ťažkosti sú i s automatovou mosadzou vyznačujúcou sa vyššou obrábateľnosťou. Ťažkosti sú však tiež s tými lisovacími umelými hmotami, ktoré majú pre elektroniku potrebné vlastnosti. Niektoré ich hlavné typy boli síce už v našich výskumných ústavoch vyvinuté, ale rokovanie o zavedenie aspoň ich poloprevádzkovej výroby trvá roky, i keď ich výroba by bola súčasne i vítaným antiimportným opatrením.

Pri nižších zdrojoch a pri očakávaných podstatne náročnejších podmienkach pre zabezpečovanie surovín a materiálov v 7. päťročnici bude potrebné dokázať lepšie využívať všetky vnútorné zdroje a urýchľovať inovačné smery s cieľom úspory rôznych surovín a materiálov.

Je preto žiadúce, aby otázky materiálneho zabezpečenia výroby v potrebnom sortimente a termínoch sa podarilo doriešiť čo najskôr. K tomu je však nutné, aby všetky stupne hospodárskeho riadenia a hlavne príslušné rezorty si včas a lepšie uvedomili, akú nezastupiteľnú úlohu musia teraz zohrať, aby mohli byť odstránené všetky prekážky, stojace v ceste efektívnemu splneniu plánovaných úloh vysoko perspektívneho odvetvia elektroniky.

Opatrenia prijaté predsedníctvom vlády 4. 9. t. r. k tomu dávajú potrebný podnet.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Urbanovi. Slovo má poslankyně Cabalková, připraví se poslanec Tichý.

Poslankyně D. Cabalkevá: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté, elektronika se stává důležitým činitelem pro dynamický rozvoj ekonomiky v celém světě a také samozřejmě i v Československu. Záleží na technické úrovni a množství těchto výrobků, které má národní hospodářství k dispozici, a samozřejmě na tom, jak je využíváme.

Dovolte, abych se zmínila o některých otázkách sortimentu, technické úrovně a kvality výrobků elektroniky, dodávaných do našeho národního hospodářství a podrobněji pak o spotřební elektronice. Potřeby národního hospodářství jsou v současné době kryty ze 77 % domácí výrobou a z 23 % dovozem, takže československé hospodářství je převážně závislé na výrobcích československé elektroniky a jen v omezeném rozsahu využívá mezinárodní dělby práce. Už z těchto údajů je zřejmé, že nemůže být uspokojivě pokryt celý sortiment spotřeby pro všechna odvětví národního hospodářství, pokud se podstatně nerozšíří mezinárodní spolupráce. V posledních několika letech výrazně vzrostly požadavky na šíři sortimentu součásti i kompletních výrobků elektroniky, neboť bez ní není schopna efektivního vývozu řada strojírenských výrobků. Při poslaneckých průzkumech na závodech, v organizacích a výzkumných ústavech jsme získali celý dlouhý seznam součásti i výrobků elektroniky, které jsou dodávány buď v nedostatečném množství nebo s nižšími parametry, nedostatečnou spolehlivostí provozu a kvalitou provedení, anebo se nevyrábějí vůbec, a také z dovozu nejsou zajišťovány, popřípadě na jejich dovoz z nesocialistických zemí je embargo. Setkali jsme se také s řadou případů, kdy jsou naše elektronické součástky a výrobky s úspěchem a efektivně využívány ve výrobě, i úspěšně vyváženy. Např. některé druhy pasívních součástek z Tesly Lanškroun i součástky z Tesly Piešťany apod. Méně uspokojivé máme poznatky z přípravy inovace a zavádění nových nejprogresívnějších výrobků. Tady jsme zaostali nejen z objektivních příčin, ale i z nedůslednosti a uspokojení s dosavadním stavem. Podle názoru odborníků na závodech jsme u součástek vysoké integrace zpožděni o 5 až 10 let proti špičkovým výrobkům.

Druhou otázkou je komplexnost součástkové základny a šíře sortimentu z vlastní výroby. Federální ministerstvo elektrotechnického průmyslu je toho názoru, že nelze vypustit žádnou ze základních skupin součástí. S tímto názorem jsme se setkali i na některých podnicích s odůvodněním, že neúplný sortiment součástí má za následek omezení možnosti rozvoje průmyslové elektroniky v plné šíři. Tyto otázky musí jistě posoudit odborníci a ekonomové, ale nemělo by to trvat dlouho. Také lepší spolupráce zemí RVHP při využívání licencí by nám prospěla.

Těžištěm spotřební elektroniky jsou již několik let televizory, různé druhy rádií, magnetofony, gramofony a přehrávače. V poslední době, i když v malém rozsahu, i televizní hry. Vybavení našich domácností černobílými televizory je vysoké. Podle průzkumů, které byly příslušnými orgány prováděny, je televizní přijímač v československých domácnostech nejužívanější ze všech přístrojů spotřební elektronika. 90 % domácností ho používá denně, 7 % několikrát týdně. Pouze 3 % domácností odmítá televizor vůbec - nemá ho a nechce s odůvodněním, že jejich životní styl zahrnuje aktivnější formu trávení volného času a jako hromadný sdělovací prostředek jim postačuje radiopřijímač. Jen malý podíl domácností má barevný televizor. Průzkum také ukázal, že motivem pro nové nákupy televizorů během příštích let bude náhrada černobílého za barevný televizor - u 70 % zájemců, a jen asi 30 % projevilo zájem o nákup nového černobílého televizoru. Občané ale mají představu, že bude stanovena dostupná cena barevných televizorů. To je nutné brát v úvahu při koncepci rozvoje výroby.

Kvalita a spolehlivost dodávaných černobílých televizorů se v posledních dvou letech zlepšila. Podle údajů výrobků je interval mezi dvěma poruchami 2500-3000 provozních hodin, což odpovídá čs. normě. Horší situace je u barevných televizorů značky Tesla. Podle závěrů kontrol vnitřního obchodu v loňském roce bylo při kontrole ve skladech zjištěno až 26 %, na prodejnách dokonce 39 % barevných televizorů, které měly různé vady. Také zákazníky bylo vráceno velké množství. Podle jednotlivých oblastí se pohybovalo od 30-50 %. Obdobná situace je i u magnetofonů, kde bylo zjištěno téměř 17 % vadných. Je na čase, aby Tesla Orava, Tesla Pardubice a Tesla Přelouč už konečně kvalitě provedení věnovaly větší pozornost.

U radiopřijímačů připadá na 100 domácností více než 170 přijímačů jak stolních, tak přenosných. I přes vysoké vybavení je stále zájem o vysoce kvalitní a v provozu spolehlivé přijímače, které, bohužel, naše výroba stále nedodává, a také o kombinace radiopřijímačů s gramofonem nebo kazetovým magnetofonem. Pochopitelně je stále zájem o spolehlivé stereofonní přístroje. Celkově u této skupiny výrobků je větší zájem o maďarské, polské a sovětské výrobky než o výrobky československé.

Gramofony na našem trhu jsou téměř výhradně vlastní výroby. Výběr je ovšem chudý - vždy zpravidla dva typy - do špičkových parametrů jim však leccos chybí. Kromě poněkud nižších technických parametrů chybí moderní doplňky - jako dálkové ovládání, úplná automatika pro nasazení přenosky, přehrávání, zastavení a uvedení přenosky do výchozí polohy, elektronické programování, které umožňuje předvolbu výběru jednotlivých skladeb na dlouhohrajících deskách. Poněkud horší situace je u magnetofonů. Není aplikována celá řada progresívních principů, např. přímý náhon, systém tří motorů, integrované obvody, mikroprocesory, systém tří hlav, dlouhoživotní ferritové hlavy, předvolba programů, elektronické řízení funkcí a další.

Z hlediska výrobního je ve světě charakteristickým znakem výrobků spotřební elektroniky hromadná výroba ve velkých sériích, a to v našich podmínkách znamená část produkce vyvážet. Zatím však např. obor rozhlasové a televizní přijímače a reprodukční technika mají při vývozu nejnižší ukazatele efektivnosti, ať už jde o rozdílový ukazatel, anebo o reprodukční náklady. Nezbývá než odstranit tyto rozdíly mezi československou nabídkou spotřební elektroniky a nabídkou na zahraničních trzích. Je dobré, že jsou vcelku známé směry spotřební elektroniky. Je zřejmé, že na scénu přicházejí videomagnetofony, videogramofony a videopřehrávače, a že to bude víceúčelové využití televizorů. Bude to i celá řada elektronických hraček a učebních pomůcek. Bude třeba dohodnout se zeměmi RVHP dělbu a spolupráci při jejich zajišťování a samozřejmě podíl Československa. To je jediná cesta. Bez výrobků spotřební elektroniky se v brzké době žádná domácnost neobejde. Jestliže chceme ve stále větším rozsahu uspokojovat potřeby našich občanů tak, jak se vyvíjejí a jak jsou promítnuty do úkolů XV. sjezdu Komunistické strany Československa a zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, musíme rozvoj spotřební elektroniky zabezpečovat se stejnou vážností a naléhavostí jako elektroniku pro průmysl a další odvětví.