Výbor zahraniční se zabýval politickým významem uplatňování elektroniky v současném období v socialistických státech a v kapitalistických zemích. Zdůraznil, že základním faktorem, který v našich podmínkách determinuje příznivý sociální ohlas rozvoje elektroniky, je samo socialistické zřízení. Jeho přednosti si lidé stále více uvědomují, protože ve srovnání se soudobým kapitalismem jim poskytuje záruky a vědomí sociálních jistot. Soudobý kapitalismus v podmínkách živelného tržního mechanismu ovládaného zákonem maximálního zisku naproti tomu řeší své problémy na úkor pracujících. Proto rozvoj elektroniky v kapitalistických státech ohrožuje pracovní příležitosti lidí. Zcela opačné důsledky přináší elektronika v socialistických podmínkách: proces zvyšování výroby, nahrazování lidské namáhavé a škodlivé práce automatikou a elektronikou je v plném souladu se zájmy společnosti.

Soudružky a soudruzi poslanci, výbory při svých jednáních a poslaneckých průzkumech vycházely z toho, že již závěry XIV. sjezdu Komunistické strany Československa zařadily u nás elektroniku mezi rozvojové programy. Zasedání v květnu 1974, XV. sjezd Komunistické strany Československa a 3. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa ke strojírenství zdůraznily a ukázaly její význam pro československé národní hospodářství.

Vláda Československé socialistické republiky přijala celou řadu rozhodnutí o přednostním a urychleném rozvoji elektroniky, zejména mikroelektrických integrovaných obvodů, výpočetní a automatizační techniky. Na základě těchto usnesení československý elektronický průmysl dosáhl v minulém období řady pozitivních výsledků, přesto jeho současný stav neodpovídá rychlému technickému pokroku ve světě. Uplatňování a rozvoj elektroniky u nás nenabyl zatím potřebného stupně realizace. Teprve složitost ekonomických problémů v národním hospodářství pomohla zvýraznit velké skryté rezervy pro její rozvoj, které bezesporu elektronika a mikroelektronika má.

Výbory jsou toho názoru, že v 7. pětiletce by se mělo tempo technického rozvoje v oblasti elektroniky a zejména mikroelektroniky dále výrazně zvýšit. Oceňuji proto, že na 18. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa 7. října t. r. ve zprávě předsednictva o stavu prací a hlavních problémech ekonomického a sociálního rozvoje, přednesené s. Štrougalem, bylo uvedeno, že se počítá s předstihem rozvoje elektroniky před ostatními strojírenskými obory. Je třeba soustředit všechny síly a prostředky k tomuto cíli. Již ve vazbě jednotné tvorby státního plánu jako uceleného programu je třeba jej uplatňovat. Výbory proto doporučují, aby u elektroniky se tato vazba provedla vzhledem k její dominující úloze v procesu intenzifikace národního hospodářství.

Ve výborech byl dále zdůrazněn velký význam subdodávek materiálů a polotovarů z ostatních odvětví, zejména hutnictví a strojírenství, chemie, skla a keramiky, které by měly být závazné pro potřeby elektronického odvětví.

Výbory při svých jednáních kladly důraz na pochopení významu elektroniky u vedoucích hospodářských pracovníků ve všech odvětvích národního hospodářství. Očekávají, že nejen vysloví svůj souhlas s jejím uplatňováním - to by bylo málo - ale že vlastní prací a na základě prostředků a možností ve svých organizacích půjdou sami příkladem v uplatňování elektroniky v organizacích, za které odpovídají před celou naší společností.

Soudružky a soudruzi poslanci, pro nás, poslance - vzhledem k tomu, že je nám jasný velký význam elektroniky pro celou naši společnost - vyvstává úkol jejímu rozvoji i uplatňování v naší činnosti napomáhat, ve výborech neustále sledovat její rozvoj, v našich volebních obvodech vysvětlovat její význam a získávat tak širokou základnu pro její uplatňování.

Pokusil jsem se, vážené soudružky a soudruzi poslanci, ve své zprávě ukázat, jak výbory Sněmovny lidu a poslanci přistupovali k projednání zprávy ministra elektrotechnického průmyslu ČSSR s. Kubáta k rozvoji a využití elektroniky. Uvedl jsem i některá doporučení k zajištění tohoto úkolu, jak vyplynula z poznatků a přípravy na dnešní jednání celého širokého aktivu poslanců Sněmovny lidu. Děkuji za pozornost.

Předseda SL V. David: Děkuji místopředsedovi Sněmovny lidu s. Hůlovi za přednesení zpravodajské zprávy.

Předsednictvo Sněmovny lidu navrhuje, aby Sněmovna lidu zvolila pro přípravu návrhu usnesení návrhovou komisi v tomto složení: poslanci Belko, Češka, Janec, Kohoutová, Laštovička, Nejezchleb a Rozsypalová.

Má někdo připomínku k návrhu, který jsem přednesl? (Ne.) Není tomu tak.

Dávám o návrhu hlasovat. Je přítomno 166 poslanců, sněmovna je schopna se usnášet.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.) Děkuji.

Je někdo proti? (Nikdo.)

Zdržel se někdo hlasování? (Nikdo.)

Konstatuji, že složení návrhové komise bylo schváleno jednomyslně.

Soudružky a soudruzi, zahajuji rozpravu. Do rozpravy se písemně přihlásili tito poslanci: František Tesař, Pavol Urban, Drahomíra Cabalková, Richard Tichý, Rudolf Chlad, František Exner, Josef Martinec, Ján Riško, Zdeněk Macháček, Ondrej Šaling, Vlasta Kohoutová, Imrich Janec, Ludmila Dvořáková a Jozef Remek.

Dávám slovo poslanci Tesařovi. Připraví se poslanec Pavol Urban.

Poslanec F. Tesař: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, k dosažení cílů příští pětiletky bude nezbytné, abychom pozvedli na vyšší úroveň celý elektrotechnický průmysl a překonali zaostávání zejména elektroniky a mikroelektroniky. Vytvoření ministerstva elektrotechnického průmyslu a nové uspořádání jeho výrobní základny znamená zásadní krok k překonání této nepříznivé tendence.

XV. sjezd Komunistické strany Československa stanovil " . . . rozvíjet výrobu slaboproudých a elektronických zařízení a zabezpečit rychlý rozvoj součástkové základny elektroniky s přednostním růstem výroby mikroelektronických obvodů s vysokým stupněm integrace".

Co jsme z toho však realizovali? Nedokázali jsme důsledně pokročit v elektronizaci a automatizaci rozhodujících odvětví, což by přineslo značné zvýšení společenské produktivity práce, snížení spotřeby surovin, paliv a energie. Proto, jak řekl předseda vlády soudruh Štrougal na zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa, měla by výroba elektronického průmyslu v příští pětiletce vzrůst nejméně o polovinu.

Tento požadavek není náhodný, neboť elektrotechnika, elektronika a mikroelektronika musí významně přispět k uskutečňování našich hospodářských cílů.

Nové organizační uspořádání nechápeme jako pouhý administrativní akt, ale jako základní východisko ze situace, v jaké se nacházíme. Celá naše společnost právem očekává, že v krátké době se dostaví konkrétní výsledky.

Úkol to není malý. Vždyť říkáme-li "zmenšit současné zpoždění", znamená to ve skutečnosti velmi vysoké tempo rozvoje. To ostatně dokazuje směrnice pro 7. pětiletku.

Chci podpořit tento záměr a poukázat na nutnost komplexního rozvoje výrobní základny, neboť jsou na to věnovány nemalé prostředky. Státní cílový program "Elektronika" budou plnit také podniky a závody Východočeského kraje, zejména ty, které se zabývají výrobou součástek. Poslanecký průzkum v Tesle Lanškroun i další poznatky ukázaly, že u mnohých vedoucích pracovníků převládá pocit sebeuspokojení. Málo si uvědomují, že požadovaná kvalitativní změna, tzn. řádové zvýšení produkce s podstatně vyšší užitnou hodnotou, nemůže být zabezpečena extenzívními formami.

Proto bude třeba k programu přistupovat daleko odpovědněji než v minulosti, aby z dobrého záměru nezůstalo jen torzo; provést i případné kádrové přesuny, ale také potřebné strukturální a organizační změny.

Uplatňovat takové faktory, jako - hluboké poznání spojené se zdravou podnikavostí, propojení inovací konstrukčních i technologických a komplexní přístup k vytváření a využívání výrobní základny. Průzkum v Tesle Lanškroun ukázal, že výrobní základna podniku je uspokojivě vybavena pro stávající sortiment výroby, avšak pro nové pokrokové výrobky dosavadní kapacity nepostačují. Přitom vlastní výroba jednoúčelových strojů by mohla modernizovat strojní základní fondy. Podnik je nemůže využít, neboť nemá investiční limit. Tento problém je v různých obdobách aktuální i v jiných oborech a není pouze otázkou metodiky.

Tesla Hradec Králové svou omezenou produkcí krystalů limituje dodávky radiosítí pro tuzemské i zahraniční odběratele. I tady je aktuální další rozvoj výrobní základny. Je na zvážení, jestli s růstem objemů by nebylo účelné rozšířit produkci dílů - modulů tak, aby v navazující výrobní organizaci bylo sníženo riziko zmetkovitosti, podstatně zvýšena produktivita práce, úroveň organizace výroby i vlastní produkce.

Uspokojit požadavky urychleného rozvoje elektroniky vyžaduje přistoupit k zásadním rozhodnutím. Tesla Pardubice dostává značné investiční prostředky a přesto zůstává řada otázek neřešených. Jedná se především o skladové hospodářství, odborné učiliště a jiné.

Vzhledem k růstu speciální techniky v tomto podniku je nutné posoudit únosnost vyráběného sortimentu. Například magnetofony. Produkce v Polské lidové republice představuje ve srovnatelném sortimentu a kvalitě téměř desetinásobek produkce naší republiky. Bylo by účelné tuto výrobu koncentrovat a pardubické Tesly využít ke zvýšení produkce radiostanicí, o které je obrovský zájem u nás a kde je předpoklad vysoké exportuschopnosti. Takových příkladů by bylo možno uvést více.

Tak jako jiné vyspělé země, nemůžeme ani my rozvíjet všechny oblasti elektroniky. Je třeba daleko důsledněji uplatňovat širokou kooperací se socialistickými státy, zejména se Sovětským svazem. Málo využíváme mezinárodní dělby práce a v nákupu licencí jsme od roku 1974 také příliš nepokročili. Chtěl bych ukázat na účelnost licenční výroby, která by měla v rámci RVHP řešit mnohem komplexněji úzká místa, zejména v technologii výroby. Například efekt licenční výroby barevné obrazovky a její technologie by byl větší, kdyby současně řešil i technickou úroveň v oboru radiolokace, apod. Je to cesta k urychlení tempa rozvoje odvětví, která souvisí s budováním výrobně technické základny a vyžaduje důslednou centralizaci rozhodování o koncepčních otázkách.

Využívání výrobní základny nemůžeme posuzovat současnými měřítky, ale konfrontovat je s budoucími potřebami. Dnes projednávaná zpráva se například zabývá systémem práce výzkumně výrobního sdružení, které znamená vzájemné prolnutí práce techniků a dělníků, vychází z principu překrývání etap cyklu výzkum-vývoj-výroba. Je třeba klást si otázku, jak jsme na tento způsob organizace připraveni i jinde než ve vytypovaných organizacích.

Soubor opatření ke zdokonalenému řízení národního hospodářství představuje účinný nástroj. Jeho uplatnění ovlivní využívání všech základních fondů, ale i hlediska sociálně politická, otázky motivací, vztahu k povolání, společenské ocenění a ty zase zpětně budou působit na efektivnost reprodukčního procesu. Právě elektronický průmysl v těsném spojení vědy a výzkumu s každodenní prací dělníka má předpoklady k tomu, aby rychle opouštěl vyježděné koleje extenzívního rozvoje.

Na závěr vystoupení bych chtěl položit otázku soudruhu Ladislavu Šupkovi, ministru pro technický a investiční rozvoj: "Co pro rozvoj elektroniky v 7. pětiletce bude znamenat ekonomická integrace se zeměmi RVHP?". Děkuji.

Předseda SL V. David: Děkuji poslanci Tesařovi. Slovo má poslanec Pavol Urban, připraví se poslankyně Cabalková.

Poslanec P. Urban: Vážený súdruh predseda, vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia, podľa záverov, ktoré boli prijaté na XIV. zjazde KSČ, bola elektronika zaradená medzi tzv. rozvojové programy a v tomto zmysle začali byť aj v jej rozvíjaní uplatňované všeobecne platné kritériá a priority týchto programov. Na XV. zjazde KSČ a na známom 3. zasadnutí ÚV KSČ k rozvoju strojárstva bol význam jej úlohy v rozvoji nášho národného hospodárstva ešte viac zdôraznený. Podľa doteraz známych zámerov vzťahujúcich sa z 7. päťročnici by mal byť rozvoj elektroniky ďalej všestranne podporovaný a jej podiel na celkovej priemyselnej produkcii ČSSR zvýšený.

Naplnenie tohto zámeru si pochopiteľne vyžiada vniesť do jeho realizácie zodpovedajúce vklady a zabezpečiť s nimi spojené predpoklady a podmienky. Ako sa ukazuje, nejde len o to, doháňať určité oneskorenie v tempe vývoja tohto odvetvia, či o to, vedieť dosiahnuť napríklad vysoko precíznu technológiu výroby, zabezpečiť rad vysokokvalitných materiálov a výrobné prostredie mimoriadne náročné na čistotu. Ide zrejme aj o to, že vo svetovom meradle je elektronický priemysel jedným z tých, ktorý sa najdynamickejšie a najperspektívnejšie rozvíja a že vývoj v tejto oblasti neustále prináša a zrejme aj naďalej bude prinášať značné inovačné zmeny techniky.