Příloha I.

Zásady vyhlášky ministerstva kultury,

kterou se provádí zákon České národní rady

o státní památkové péči

(K zásadě č. 2)

Prohlašování věcí za kulturní památky

1. Ministerstvo kultury prohlašuje věc za kulturní památku na návrh krajského národního výboru, zpravidla z podnětu okresního národního výboru, organizací, institucí nebo občanů. Ministerstvo kultury může prohlásit věc za kulturní památku také z vlastního podnětu.

2. Odborné podklady pro prohlášení věci za kulturní památku připravuje pro ministerstvo kultury ústřední organizace státní památkové péče.

3. O podání návrhu na prohlášení věci za kulturní památku vyrozumí krajský národní výbor jejího správce (vlastníka, uživatele). Správce (vlastník, uživatel) věci je povinen učinit všechna nezbytně nutná opatření k ochraně věci, zejména taková opatření, aby bylo zabráněno jejímu poškození, odcizení nebo zničení; správce (vlastník, uživatel) věci je též povinen ohlásit krajskému národnímu výboru každou změnu ve správě, vlastnictví nebo užívání věci.

4. Ministerstvo kultury vyrozumí o prohlášení věci za kulturní památku správce (vlastníka, uživatele) věci a krajský národní výbor, který podal návrh na prohlášení věci za kulturní památku; rovněž vyrozumí správce (vlastníka, uživatele) a krajský národní výbor, že věc za kulturní památku neprohlásilo.

5. Povinnosti správce (vlastníka, uživatele) věci učinit nezbytně nutná opatření k ochraně věci, trvají od doručení vyrozumění o podání návrhu na prohlášení věci za kulturní památku do doručení vyrozumění, že ministerstvo kultury věc za kulturní památku prohlásilo, popřípadě neprohlásilo.

6. Kulturní památky se z hlediska svého politického, historického a kulturního významu zařazují do kategorií.

7. Nejvýznamnější kulturní památky prohlašuje vláda ČSR nařízením za národní kulturní památky.

Ostatní kulturní památky se zařazují do těchto kategorií:

a) kulturní památky I. kategorie zahrnují mimořádně hodnotné kulturní památky všech druhů majících celospolečenský význam v dějinách našeho národa od nejstarších dob až po socialistickou současnost. Tvoří podstatu našeho kulturního dědictví, jsou nejvýznačnějšími doklady pokrokových a revolučních tradic bojů dělnické třídy a Komunistické strany Československa, bojů za osvobození, dále díla, která jsou významnými doklady hmotné kultury naší vlasti a jejího vědeckotechnického pokroku, jakož i ta, která jsou neoddělitelnou součástí našeho životního prostředí. Do I. kategorie náleží rovněž památkové rezervace a památkové sídelní útvary;

b) kulturní památky II. kategorie zahrnují významné kulturní památky zvláště výrazně charakterizující společenský a politický vývoj i kulturně historický ráz územních celků. Tyto kulturní památky, které se vztahují k politickým, kulturním, historickým a uměleckým událostem i k vynikajícím osobnostem, jsou nejhodnotnějšími díly minulosti i současnosti dané oblasti;

c) kulturní památky III. kategorie zahrnují hodnotné objekty všech druhů kulturních památek, dokládající kulturní osídlení daného území i jeho kulturní tradice a zahrnuje též kulturní památky, které dotvářejí prostředí jak kulturních památek vyšších kategorií, tak i krajiny a životního prostředí.

8. Kulturní památky prohlášené podle zákona Slovenské národní rady o státní památkové péči se považují za kulturní památky podle zákona České národní rady o státní památkové péči.

Podmínky pro způsob a rozsah péče o kulturní památky

9. Zajišťovat péči o kulturní památku je povinností jejího správce (vlastníka, trvalého uživatele), který veškeré náklady spojené s touto péči hradí z vlastních prostředků.

10. Péče o kulturní památku zahrnuje všechna opatření, která jsou nezbytná k zabezpečení:

- ochrany kulturní památky,

- dobrého fyzického stavu a estetického vzhledu kulturní památky,

- neporušeného uchování (popřípadě též účinnějšího uplatnění) těch součástí kulturní památky, které spoluvytvářejí její kulturní hodnotu,

- požadované stability a únosnosti všech nosných částí kulturní památky,

- potřebného technického (popřípadě i jiného) vybavení kulturní památky, které svou funkcí podmiňuje další její zachování nebo užívání

- umístění kulturní památky, popřípadě jejího přemístění na nové vhodné místo,

- vhodného společenského využití kulturní památky,

- příznivého prostředí kulturní památky.

11. Kulturní památka musí být chráněna před škodlivými vlivy, jakož i dalšími nepříznivými účinky, aby byla uchována ve své úplnosti a aby byla řádně udržována v dobrém stavu.

12. K zajištění ochrany kulturní památky musí být včas a s dostatečnou účinností uskutečněna opatření (včetně doplnění potřebného technického vybavení), která zabezpečí kulturní památku

a) před vnějšími škodlivými vlivy, zejména

- klimatickými a atmosférickými,

- srážkovou vodou i vzlínavostí a kondenzovanou vlhkostí,

- chemickým působením ovzduší,

- hmyzem, plísní a jinými biologickými organismy,

b) proti

- vzniku a šíření požáru,

- zaplavení vodou,

- nepříznivým důsledkům jejího užívání (zvláště otřesům, otěrům, chemickým účinkům a deformacím),

- svévolnému poškozování kulturní památky,

- zcizení v případě movité kulturní památky; jde-li o kulturní památku nemovitou, zcizení jejich snadno odstranitelných součástí (příslušenství).

13. Se zřetelem ke zvláštním výtvarným, dokumentárním, popřípadě technologickým požadavkům na zachování kulturní památky, postupuje se při přípravě a provádění udržovacích prací, jakož i těch ochranných opatření, při nichž dochází k zásahům do hmoty nebo vzhledu kulturní památky, obdobně podle zásad o obnově kulturní památky.

14. V odůvodněných případech určí okresní národní výbor po vyjádření odborné organizace státní památkové péče podmínky, podle nichž se změní nebo jinak upraví péče o kulturní památku bud v celém jejím rozsahu nebo v jejích ohrožených částech.

15. Podmínky péče o kulturní památku se stanoví zejména v těchto případech:

- je-li užívání kulturní památky v rozporu s její povahou, fyzickým stavem nebo kulturní hodnotou a kulturně politickým významem,

- jsou-li ty části kulturní památky, které spoluvytvářejí její podstatu, přímo ohroženy účinky provozu spojeného s dosavadním užíváním kulturní památky nebo její části,

- je-li zvláštní kulturně politický zájem na účinnějším kulturně výchovném uplatnění kulturní památky.

Povinnosti správců (vlastníků, uživatelů) věcí, které vykazují zvláštní umělecké nebo historické hodnoty oznamovat požadované údaje o těchto věcech

16. Vyžaduje-li to společenský zájem, jsou správci (vlastníci, uživatelé) věcí, které vykazují zvláštní umělecké nebo historické hodnoty, povinni na výzvu orgánu státní památkové péče, uveřejněnou v Ústředním věstníku České socialistické republiky, nebo jsou-li správci (vlastníci, uživatelé) takových věcí známi, na písemnou výzvu orgánu státní památkové péče, oznámit mu údaje vztahující se k těmto věcem, zejména

- popis věcí (popřípadě doložený fotografickou dokumentací),

- rozměry věcí,

- současný stav věcí (popřípadě údaje o provedených úpravách nebo jejich restaurování),

- způsob umístění věcí a jejich užívání,

- způsob péče o věci,

- majetkoprávní vztahy, popřípadě způsob nabytí věcí.

17. Správci (vlastníci, uživatelé) těchto věcí jsou rovněž povinni oznámit orgánu státní památkové péče každou změnu těch údajů, které byly orgánu státní památkové péče k jeho výzvě oznámeny.

(K zásadě č. 3 a 8)

Povinnost správce (vlastníka, uživatele) kulturní památky hlásit změny týkající se kulturní památky a podrobností o zápisu kulturních památek do Ústředního seznamu kulturních památek ČSR

18. Za účelem dosažení úplnosti a správnosti zápisů kulturních památek v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, je správce (vlastník, uživatel) kulturní památky povinen oznámit ústřední organizaci státní památkové péče veškeré změny tykající se kulturní památky, zejména

- změny její správy, vlastnictví nebo užívání,

- trvalé přemístění movité kulturní památky, která nebyla umístěna na místě veřejně přístupném, jestliže tato movitá kulturní památka byla přemístěna mimo své dosavadní umístění w důsledku změny sídla organizace, která měla movitou kulturní památku ve své správě nebo užívání nebo změny bydliště vlastníka movité kulturní památky nebo jejího uživatele, nebo jestliže ke změně jejího umístění došlo na základě jejího převodu do správy jiné organizace, koupí nebo odevzdáním do užívání jiné organizaci nebo občanu.

19. Správce (vlastník, uživatel) je povinen učinit toto oznámení ústřední organizaci státní památkové páče písemně nejpozději do 15 dnů ode dne provedené změny. Ke svému oznámení připojí opis hospodářské, kupní nebo jiné smlouvy a jde-li o nemovitou kulturní památku, také opis zápisu změny v evidenci nemovitostí.

2.0. Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České socialistické republiky (dále jen..ústřední seznam"). Ústřední seznam vede ústřední organizace státní památkové péče. Ústřední seznam je veřejný s výjimkou těch dokladů a mapových podkladů, které obsahují utajované skutečnosti. Do ústředního seznamu je možné nahlížet jen za přítomnosti zodpovědného pracovníka organizace, která ústřední seznam vede.

21. Do ústředního seznamu se zapisují kulturní památky na předepsaných tiskopisech (evidenčních listech), jejichž vzory vydá ministerstvo kultury. Nedílnou součástí ústředního seznamu jsou přílohy, pořizované pro potřeby evidence a orientace po obsahu a rozsahu ústředního seznamu.

22. O zápisu kulturní památky do ústředního seznamu vyrozumí ústřední organizace státní památkové péče správce (vlastníka, uživatele) kulturní památky, krajský a okresní národní výbor a jde-li o nemovitou kulturní památku, také stavební úřad, je-li jím jiný orgán státní správy než okresní národní výbor a orgán geodézie a kartografie za účelem zápisu prohlášení nemovitosti za kulturní památku do evidence nemovitostí.

23. Ústřední organizace státní památkové péče rozešle výpisy z ústředního seznamu krajskému národnímu výboru a okresnímu národnímu výboru pro jejich územní obvody. Veškeré provedené neon vzniklé změny stavu kulturní památky, jakož i její trvalé přemístění musí být ohlášeny ústřední organizaci státní památkové péče.

24. Do ústředního seznamu se zapisují též kulturní památky prohlášené podle zákona SNR o státní památkové péči, které byly převezeny trvale na území České socialistické republiky. Jejich zápis do ústředního seznamu bude proveden na základě oznámení Ústředního seznamu kulturních památek Slovenské socialistické republiky.

25. Státní seznamy kulturních památek pořízené podle zákona č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, platí pro evidenci kulturních památek až do doby konečného zpracování ústředního seznamu.

(K zásadě č. 6)

Podmínky ochrany památkového sídelního útvaru

26. Cílem péče o památkový sídelní útvar je zabezpečit, aby na vymezeném území byla respektována hodnotná urbanistická kompozice zástavby a aby byly důsledně uchovány nemovité kulturní památky i s jejich specifickým prostředím.

27. Příslušná krajská organizace státní památkové péče může dát podnět stavebnímu úřadu, aby zřídil ochranné pásmo okolo památkového sídelního útvaru a za tím účelem mu předloží potřebné odborné podklady, zejména katastrální vymezení území ochranného pásma, kulturně politické zhodnocení kulturních památek, pro jejichž ochranu se pásmo zřizuje a návrh podmínek ochrany, především na omezení nebo zákaz stavební činnosti, terénních úprav, na nové stavby, na úpravu existujících staveb, na zřizování staveb a zařízení pro informace, reklamu a propagaci apod.

28. Péči o památkový sídelní Útvar zajišťuje národní výbor, který odpovídá za rozvoj tohoto území. Přímá péče se vztahuje pouze na kulturní památky a národní kulturní památky.

(K zásadě č. 10)

Odvolání prohlášení věci za kulturní památku

29. Z mimořádně závažných důvodů může ministerstvo kultury po vyjádření krajského a okresního národního výboru na žádost správce (vlastníka, trvalého uživatele) kulturní památky nebo na žádost organizace, která má na tom právní zájem, rozhodnout, že odvolává prohlášení věci za kulturní památku. Ministerstvo kultury může odvolat prohlášení věci za kulturní památku i z vlastního podnětu.

30. Ministerstvo kultury rozhoduje o odvolání prohlášení věci za kulturní památku na podkladě odborného vyjádření ústřední organizace státní památkové péče včetně návrhu podmínek, na jejichž splnění bude rozhodnutí ministerstva kultury vázáno (např. vyhotovení fotografické a měřické dokumentace kulturní památky, popř. provedení archeologického průzkumu).

31. Při trvalém převodu kulturní památky do správy muzea nebo galerie, které zabezpečí jejich ochranu a péči podle zvláštních právních předpisů, se provede změna zápisu v ústředním seznamu.

32. Odvolání prohlášení věci za kulturní památku se zapíše do ústředního seznamu a oznámí se krajskému a okresnímu národnímu výboru a jde-li o nemovitou věc, také stavebnímu úřadu, je-li jím jiný orgán státní správy než okresní národní výbor, a orgánu geodézie a kartografie za účelem zápisu odvolání prohlášení nemovitosti za kulturní památku do evidence nemovitostí.

(K zásadě č. 16)

Povinnosti stavebníka před obnovou kulturní památky

33. Má-li být provedena údržba nebo obnova nemovité kulturní památky, popřípadě jakákoli jiná úprava její hmoty a formy (dále jen "obnova"), musí si stavebník před zpracováním dokumentace, která má být podkladem pro vydání stavebního povolení, popřípadě pro ohlášení obnovy stavebnímu úřadu, vyžádat od orgánu státní památkové péče závazné stanovisko, za jakých podmínek lze obnovu provést. Za tím účelem předloží nástin zamýšlených prací nebo opatření a popis závad na kulturní památce, které mají být odstraněny.

34. Důvodem pro obnovu kulturní památky může být zejména:

- špatný fyzicky stav kulturní památky nebo jejích částí,

- přímé ohrožení těch částí kulturní památky, které spoluvytvářejí její kulturní podstatu,

- zvláštní kulturně politický zájem na účinnějším společenském uplatnění kulturní památky v životním prostředí nebo při jejím kulturně výchovném využití.

35. Orgán státní památkové péče určí podmínky pro obnovu kulturní památky s ohledem na kategorii kulturní památky, na její stav a společenské poslání a začlenění do životního prostředí i na dané ekonomické a výrobní možnosti.

36. Vzhledem k stupni ohrožení kulturní památky nebo k rozsahu a závažnosti její úpravy, popřípadě k omezeným možnostem poznání jejího technického stavu nebo její podstaty, může si orgán státní památkové péče výjimečně vyhradit, že vydá stanovisko postupně, zpravidla podle dosažených výsledků průzkumových, měřických i dalších dokumentačních prací.

37. Průzkumové, měřické i další dokumentační práce, nutné k objasnění technického stavu kulturní památky a její podstaty, se zpravidla provádějí podle odborného vyjádření krajské organizace státní památkové péče.

38. Stavebník je povinen dbát o to, aby vydanými pokyny k péči o kulturní památku se řídili jak dodavatelé prací, tak dodavatelé projektové dokumentace. Za tím účelem si může vyžádat další dva opisy stanoviska pro dodavatele prací i pro dodavatele dokumentace.

39. Obnova kulturní památky (s výjimkou opatření při hrozící škodě na kulturní památce) může být prováděna pouze v souladu s dokumentací obnovy, k níž byl vydán souhlas okresním národním výborem.

40. Stavebník odpovídá za to, že organizace oprávněná k provedení obnovy má k dispozici úplné vyhotovení dokumentace obnovy a je řádně seznámena se schválenými podmínkami.

41. Organizace, která provádí obnovu kulturní památky, odpovídá za dodržení schválených technologií, za neporušený stav těch částí kulturní památky, které spoluvytvářejí její podstatu. Odpovídá rovněž za uskutečnění navrženého výtvarného řešení obnovy i za včasné ohlášení nepředvídaných závad nebo nově zjištěných prvků a článků, které dotvářejí kulturní památku.

42. Stavebník po dohodě s organizací, která provádí obnovu, zabezpečí, aby odpovědný pracovník odborné organizace státní památkové péče nebo zpravodaj státní památkové péče, pověřený odborným dohledem, mohl pravidelně sledovat postup prací spojených s obnovou kulturní památky.

43. Dojde-li při provádění obnovy kulturní památky z vážných důvodů k odchylkám od schválené dokumentace, odpovídá organizace, která provádí obnovu, za vedení záznamů o těchto změnách a za jejich řádné odůvodnění. K podstatným odchylkám je však třeba si předem vyžádat závazné stanovisko orgánu státní památkové péče.

44. Do 15 dnů po skončení prací, nepodléhá-li úprava kolaudačnímu řízení podle stavebního zákona, oznámí stavebník, dokončení obnovy kulturní památky orgánu státní památkové péče.

45. Do dvou měsíců po dokončení obnovy kulturní památky, může orgán státní památkové péče svolat jednání za účelem závěrečného projednání obnovy kulturní památky, k němuž přizve stavebníka obnovy kulturní památky a organizaci, která prováděla obnovu kulturní památky. Jsou-li při závěrečném zhodnocení obnovy zjištěny vážné nedostatky z hledisek historických, dokumentárních, technologických nebo výtvarných, pořídí se soupis těchto závad a stanoví se lhůta k jejich odstranění.

46. Každá závažnější závada na kulturní památce musí být oznámena orgánu státní památkové péče a k odstranění závady musí být vyžádáno jeho závazné stanovisko. Dosažitelnými prostředky musí být omezeny nepříznivé důsledky závady na nejmenší míru.

47. Dojde-li k náhlému zhoršení stavu kulturní památky, zejména v důsledku jejích narůstajících poruch nebo z nepředvídaných příčin, musí být neprodleně učiněna nezbytná opatření k její okamžité záchraně a musí být o tom neprodleně vyrozuměn místní národní výbor. Nemůže-li ochranu kulturní památky zajistit její správce (vlastník, trvalý uživatel), učiní potřebná opatření místní národní výbor.

(K zásadě č. 17)

Podmínky pro provádění restaurátorských prací

48. Restaurátorské práce, jako úprava kulturních památek nebo jejich částí (příslušenství), které jsou dílem umění malířského, sochařského nebo pracemi uměleckořemeslnými, mohou provádět (včetně přípravných a průzkumových prací) pouze socialistické organizace zřízené ministrem kultury, nebo socialistické organizace k tomu pověřené ministerstvem kultury.

49. Při provádění restaurátorských prací se upravuje vztah mezi organizací provádějící restaurátorské práce a vlastníkem kulturní památky, popřípadě jiným investorem její obnovy, smlouvou podle zvláštních předpisů.

50. Organizace oprávněná k restaurování kulturních památek odpovídá za to, že provádění restaurátorských prací bude vždy svěřeno kvalifikovanému a zkušenému restaurátoru, že v případě spolupráce více restaurátorů bude vždy jmenovitě určen jeden vedoucí, odpovědný za práci celého restaurátorského kolektivu, že k práci bude užito odpovídajících technologií a materiálů a o průběhu prací budou vedeny podrobné restaurátorské záznamy doplněné fotografickou dokumentací, které budou předloženy k závěrečnému zhodnocení prací.

(K zásadě č. 18)

Stanovení podmínek pro poskytnuti příspěvku na výdaje spojené s obnovou kulturních památek

51. Péči o kulturní památku zabezpečuje na svůj náklad správce (vlastník, trvalý uživatel) kulturní památky. Nemůže-li kulturní památku zabezpečit v souladu s ustanoveními zákona ČNR o státní památkové péči, potřebnou a společensky žádoucí obnovou a restaurováním, může mu být na úhradu nákladů poskytnut finanční příspěvek ze státních prostředků.

52. Finanční příspěvek může být poskytnut i organizaci, která užívá majetek na základě zákona č. 123/1975 Sb., o užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby a zákona č. 61/1977 Sb., o lesích.

53. Pokud se výjimečně poskytne finanční příspěvek cizímu státnímu příslušníku nebo zahraniční instituci, musí být důsledně dodržovány příslušné devizové předpisy (zákon č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství, a vyhláška č. 13/1970 Sb., kterou se provádí zákon o devizovém hospodářství).

54. Finanční příspěvek poskytuje okresní národní výbor z prostředků zajištěných pro tento účel v jeho rozpočtu, jestliže jsou dány důvody k jeho poskytnutí.

55. Okresní národní výbor nemůže poskytnout příspěvek na:

- movitou kulturní památku v osobním nebo soukromém vlastnictví, který převyšuje částku 50 000 Kčs,

- kulturní památku, která je národním majetkem a je ve správě státní hospodářské organizace.

56. Příslušným k poskytnutí příspěvku je okresní národní výbor, v jehož obvodu působnosti je nemovitá kulturní památka; jde-li o movitou kulturní památku, poskytuje příspěvek okresní národní výbor, v jehož obvodu má žádající organizace sídlo; žádá-li o příspěvek občan, rozhoduje o příspěvku okresní národní výbor, v jehož obvodu má trvalé bydliště.

57. Z hlediska výše nákladů provádění obnovy nebo restaurování kulturní památky, může být finanční příspěvek poskytnut až do výše jeho rozpočtových nákladů. V mimořádných případech (např. při nutné konzervaci nebo restaurování maleb, fresek, sgrafit, plastik, bohatě členěné štukové výzdoby, v případě památek revolučního a dělnického hnutí, památek společensky velmi významných apod.) je možno tímto příspěvkem uhradit náklad zcela.

58. Okresní národní výbor rozhoduje o poskytnutí příspěvku a o jeho konkrétní výši zejména na základě:

- žadatelem předložené žádosti o konkrétní příspěvek a rozpočtu příslušné akce;

- žadatelem předloženého přehledu o čistém výnosu kulturní památky za poslední tři roky;

- vlastního šetření o tom, zda a jaký užitek (i nehmotný) přinese žadateli provedení obnovy či restaurování kulturní památky;

- odborného vyjádření a doporučení příslušné odborné organizace státní památkové péče; jde-li o národní kulturní památku, je nezbytné vyjádření ústřední organizace státní památkové péče;

- stanoviska místního (městského) národního výboru, kde je nemovitá kulturní památka umístěna a místního (městského) národního výboru sídla nebo trvalého bydliště žadatele;

- vlastního posouzení majetkových (výdělkových) poměrů žadatele, a jeho reálné schopnosti získat úvěr od příslušné socialistické organizace.

59. V případech, kdy okresní národní výbor není podle zásad zákona oprávněn rozhodnout o poskytnutí příspěvku, rozhoduje o poskytnutí příspěvku a jeho výši ministerstvo kultury.

Ministerstvo kultury přitom vychází z předložených podkladů a ze stanoviska příslušného ústředního orgánu nadřízeného žádající socialistické organizaci a ze stanoviska a doporučení příslušného okresního národního výboru a krajského národního výboru.

60. Ministerstvo kultury v: dohodě s ministerstvem financí může v případech hodných zvláštního zřetele poskytnout finanční příspěvek na zachování nemovité kulturní památky, která je ve správě státní socialistické organizace a která je určena ke kulturně výchovnému využití, a to vedle příspěvku poskytnutého okresním národním výborem. Obdobně může postupovat ministerstvo kultury v případech, kdy okresní národní výbor nemá potřebné finanční zdroje.

61. Žadatel o poskytnutí finančního příspěvku předkládá žádost s potřebnými přílohami ve dvojím vyhotovení příslušnému okresnímu národnímu výboru.

62. Okresní národní výbor, pokud není oprávněn rozhodovat a poskytnout příspěvek nebo nemůže rozhodnout s ohledem na disponibilní finanční zdroje, postoupí opis žádosti se svým stanoviskem prostřednictvím krajského národního výboru ministerstvu kultury a informuje o tom žadatele.

Krajský národní výbor předloží žádost ministerstvu kultury se svým stanoviskem.

63. Jestliže okresní národní výbor uzná, že žádost o poskytnutí finančního příspěvku je z kulturně politických důvodů opodstatněná, rozhodne o výši příspěvku a stanoví podmínky, za kterých se příspěvek poskytne. V rámci stanovených podmínek si může okresní národní výbor vyhradit, že žadateli poskytnutý příspěvek nebo jeho část bude při převodu vlastnictví vrácena státu; může si též vyhradit, aby kulturní památka byla přednostně nabídnuta státu ke koupi.

64. V případech, kdy žadatelem je státní socialistická organizace a požadovaný příspěvek směřuje na obnovu nemovité kulturní památky, může okresní národní výbor, je-li to z kulturně politického a ekonomického hlediska žádoucí, postoupit žádost k rozhodnutí ministerstvu kultury, ale jen tehdy, jestliže z ekonomických důvodů nemůže žadateli ani částečně přispět nebo přispěl-li žadateli méně než 50% jím požadované částky. Postoupenou žádost doplní okresní národní výbor svým podrobným stanoviskem, zejména pokud jde o charakteristiku kulturně výchovného využití nemovité kulturní památky; prohlášením o tom, že nemá finančních prostředků, jakož i sdělením, jakou výší se žadatel podílí z vlastních prostředků a stavem zajištěnosti potřebných kapacit.

65. Finanční příspěvek poskytnutý okresním národním výborem se vyplácí přímo organizaci, která provádí obnovu nebo restaurování kulturní památky (dodavatel), na podkladě faktur potvrzených okresním národním výborem, který rozhodl o poskytnutí finančního příspěvku.

66. Organizace nebo občan, jemuž byl poskytnut příspěvek, je povinen předkládat faktury, jakož i jiné s tím spojené doklady, příslušnému okresnímu národnímu výboru k úhradě.

67. Pokud o žádosti rozhodovalo ministerstvo kultury a příspěvek poskytlo, může stanovit v dohodě s ministerstvem financí odchylný způsob jeho poukázání.

68. Socialistické organizace mohou jim poskytnutý finanční příspěvek použít jen na takovou obnovu nebo restaurování kulturní památky, které je možno podle platných předpisů financovat z provozních (neinvestičních) prostředků.

69. Na obnovu a restaurování kulturních památek, které jsou v soukromém vlastnictví, lze poskytovat finanční příspěvek jen zcela výjimečně.

70. Na obnovu soukromého domovního majetku, na který se vztahuje zákon č. 71/1959 Sb., o opatřeních týkajících se některého domovního majetku, nelze finanční příspěvek podle této vyhlášky poskytovat.

(K zásadě č. 26)

Úkoly a činnost státní památkové inspekce

71. Státní památková inspekce je organizační složkou ministerstva kultury.

72. Státní památková inspekce plní zejména tyto úkoly:

a) dozírá, zda a jak je podle zákona a prováděcích předpisů k němu vydaných, popřípadě podle jiných obecně závazných právních předpisů zabezpečována komplexní péče o kulturní památky, zejména jaký je stav evidence památkového fondu, jak je uplatňován diferencovaný přístup k jeho ochraně, jak správci (vlastníci, trvalí uživatelé) kulturních památek pečují o zachování kulturních památek, udržují je v dobrém stavu a chrání před ohrožením, poškozením nebo odcizením, jak zabezpečují nezbytnou obnovu kulturních památek, dodržují při péči o kulturní památky technologická, výtvarná a ekonomická hlediska, užívají kulturní památky způsobem, který odpovídá jejich kulturně politickému významu, památkové hodnotě a technickému stavu, dodržují závazná stanoviska orgánů státní památkové péče k zajištění obnovy kulturní památky,

b) na základě poznatků získaných při provádění dozoru provádí rozbor stavu a výsledků státní památkové péče a navrhuje ministru kultury opatření k jejímu prohloubení,

c) vede přehled o pokutách uložených organizacím pro porušení povinností uložených jim zákonem nebo předpisy k němu vydanými,

d) plní další úkoly, které jí ministr kultury uloží.

73. Pro účely vedení přehledu o pokutách uložených organizacím, zasílají okresní národní výbory státní památkové inspekci opisy svých rozhodnutí, jimiž pokutu uložily.

74. Zjistí-li státní památkové inspekce nedostatky v provádění komplexní péče o kulturní památky, navrhne příslušnému orgánu státní památkové péče opatření nezbytná k jejich provedení nebo uložení sankcí podle platných předpisů.

75. Správci (vlastníci, uživatelé) kulturních památek jsou povinni umožnit státní památkové inspekci plnění jejích úkolů; zejména jsou povinni státní památkové inspekci a jejím pracovníkům umožnit přístup ke kulturním památkám a dát jim podklady, vysvětlení a údaje, které ve své činnosti potřebují.

76. O právech a povinnostech státní památkové inspekce a jejích pracovníků platí příslušné ustanovení zákona o právech a povinnostech osob pověřených plněním úkolů státní památkové péče.

77. Státní památková inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s národními výbory, s orgány lidové kontroly, s ostatními státními orgány a organizacemi státní památkové péče a opírá se o jejich pomoc a podporu.

(K zásadě č. 30)

Oprávnění a úkoly zpravodajů státní památkové péče

78. Zpravodaj státní památkové péče (dále jen "zpravodaj") je dobrovolným pracovníkem státní památkové péče jako odborný poradce okresního národního výboru ve věcech státní památkové péče. Zpravodaje jmenuje s působností pro okres nebo pro jeho vymezenou část okresní národní výbor na návrh krajské organizace státní památkové péče. Zpravodajem může být jmenován československý státní občan, který zpravidla pracuje nebo bydlí v příslušném okrese a svým vzděláním a praxí zaručuje, že svěřené úkoly bude plnit na potřebné politické i odborné úrovni. Zpravodaj při svém jmenování složí do rukou představitele okresního národního výboru slib, že bude svou funkci vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, že se bude přitom řídit zákony a dalšími právními předpisy a že bude zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství ve věcech, o nichž se dozví při výkonu své funkce.

79. funkce zpravodaje je čestná. Zpravodaj je přímo podřízen odboru kultury okresního národního výboru, který ho vybaví průkazem opravňujícím vykonávat na vymezeném území úkoly ve smyslu zákona o státní památkové péči. Okresní národní výbor hradí zpravodaji při plnění jeho úkolů cestovné a další výdaje podle platných předpisů.

80. Zpravodaj plní zejména tyto úkoly:

- sleduje stav kulturních památek a jejich obnovy, podává nejméně jednou ročně stručnou zprávu o stavu každé nemovité kulturní památky okresnímu národnímu výboru a v opise na vědomí krajské organizaci státní památkové péče,

- ověřuje, zda obnova kulturních památek a změny jejich využití byly předem řádně projednány podle platných předpisů a zda se provádějí v souladu s vydanými závaznými stanovisky a dokumentací úpravy,

- v případě zjištěné závady na kulturní památce nebo závady v provádění obnovy, popřípadě při hrozící závažné škodě, podává urychleně zprávu okresnímu národnímu výboru a v opise na vědomí krajské organizaci státní památkové péče.

- účastní se jednání, na které byl vyslán okresním národním výborem k řešení otázek státní památkové péče; o výsledku jednání podává písemnou zprávu,

- vede záznamy o stavu, využití a změnách prostředí kulturních památek,

- účastní se politických a odborných školení pro zpravodaje.

81. Při plnění svých úkolů se zpravodaj opírá o odborně metodickou pomoc krajské organizace státní památkové péče, a pokud jde o národní kulturní památky, o odborně metodickou pomoc ústřední organizace státní památkové péče. Zpravodaj spolupracuje též s Archeologickým ústavem Československé akademie věd, s muzei, galeriemi a podobnými ústavy.

82. Nemůže-li zpravodaj déle než měsíc vykonávat svou funkci, oznámí to okresnímu národnímu výboru. Jestliže zpravodaj přesídlí mimo okres nebo hrubě zanedbává své povinnosti, může jej okresní národní výbor funkce zprostit.