Zásada č. 26

Ministerstvo kultury zřizuje jako svůj odborný kontrolní orgán ve věcech státní památkové péče státní památkovou inspekci. Státní památková inspekce je organizační složkou ministerstva kultury; může vykonávat jeho úkoly na úseku dozoru.

Státní památková inspekce při plnění svých úkolů spolupracuje s národními výbory.

V případě zjištění nedostatků nebo porušení předpisu navrhne státní památková inspekce příslušným orgánům státní památkové péče opatření potřebná k odstranění zjištěných závad. Podrobnosti o úkolech a činnosti státní památkové inspekce stanoví ministerstvo kultury v dohodě s Českou plánovací komisí, ministerstvem financí a ministerstvem výstavby a techniky obecně závazným právním předpisem.

Na rozdíl od dosavadního zákona, který otázku inspekce ve věcech státní památkové péče neřešil, zřizuje ministerstvo kultury státní památkovou inspekci jako svou organizační složku.

Tato inspekce bude důležitým nástrojem ústředního řízení státní památkové péče, jehož základní úlohou bude kontrola kulturně politické, odborné a technické úrovně péče o kulturní památky, a to včetně technických a ekonomických hledisek. Jejím prostřednictvím se zabezpečí systematická analýza stavu a výsledků státní památkové péče tak, aby aktivně plnila svou společenskou funkci v souladu se státní kulturní politikou.

Státní památková inspekce bude sledovat stav evidence památkového fondu a uplatňování diferencovaného přístupu k jeho ochraně, obnově a společenskému využívání. Bude zjišťovat, jak se v praxi zabezpečuje komplexní péče o kulturní památky, zejména jak správci (vlastníci, uživatelé), investoři a dodavatelé postupují podle tohoto zákona, jeho prováděcích předpisů a opatření podle nich vydaných. Její úlohou bude kontrolovat, zda se údržba, obnova, restaurování a konzervování kulturních památek uskutečňuje v souladu s jejich památkovou hodnotou a kulturně politickým významem a zda se přitom respektují odborná, technická a technologická hlediska při zachování nejvyšší hospodárnosti. Soustavné využívání výsledků činnosti státní památkové inspekce umožní další zkvalitňování a prohlubování činnosti orgánů a organizací státní památkové péče. Její činnost se nebude vztahovat jen na orgány a organizace v působnosti ministerstva kultury, ale i na ostatní orgány, organizace a instituce jako správce a uživatele kulturních památek a občany jako vlastníky kulturních památek.

Současný stav ochrany kulturních památek, závažnost a specifická povaha státní památkové péče a úkoly, které z ní vyplývají pro ministerstvo kultury, si nevyhnutelně vyžadují v zájmu jednotného koncepčního uplatňování nových principů státní památkové péče vytvoření zvláštního kontrolního orgánu s postavením a úkoly, které jsou výše uvedeny.

Při výkonu státní památkové inspekce budou dodržovány zvláštní předpisy, pokud jde o vstup do objektů Federálního ministerstva národní obrany; federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra, Sboru nápravné výchovy apod. (zásada č. 33).

Zásada č. 27

Krajsky národní výbor zabezpečuje, koordinuje a kontroluje plánovitý rozvoj komplexní péče o kulturní památky na území kraje v souladu s koncepcí ministerstva kultury; za tím účelem:

- zpracovává koncepci státní památkové péče v rámci kraje a určuje základní úkoly státní památkové péče;

- řídí práci na programech komplexní péče o kulturní památky v souladu s jejich kategorizací a zajišťuje předpoklady pro jejich realizaci prostřednictvím střednědobých a ročních prováděcích plánů;

- zabezpečuje kulturně výchovné využití kulturních památek;

- dozírá na plnění zákona o státní památkové péči a předpisů vydaných k jeho provedení;

- plní funkci orgánu státní památkové péče pro národní kulturní památky, pokud tato působnost nepřísluší vládě České socialistické republiky nebo ministerstvu kultury;

- zřizuje krajskou organizaci státní památkové péče (zásada č. 32), vydává její statut, řídí a kontroluje její činnost;

- plní další úkoly na úseku státní památkové péče stanovené tímto zákonem a jinými obecně závaznými právními předpisy.

Navržená zásada stanoví působnost krajského národního výboru ve věcech státní památkové péče a zdůrazňuje jeho odpovědnost za péči o kulturní památky na území kraje. Proti dosavadnímu zákonu se rozšiřuje působnost krajského národního výboru o rozhodování ve věcech národních kulturních památek v rámci podmínek pro jejich ochranu stanovených nařízením vlády, pokud toto rozhodování nepřísluší vládě nebo ministerstvu kultury.

Působnost krajského národního výboru ve věcech státní památkové péče vykonává na území hlavního města Prahy Národní výbor hlavního města Prahy (§ 4 odst. 1 a § 8 odst. 4 zákona č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze). Na území chráněné oblasti Pražského hradu vykonává veškerou správu v oboru státní památkové péče Kancelář prezidenta republiky (§ 2 vládního nařízení č. 55/1954 Sb., o chráněné oblasti Pražského hradu).

Zásada č. 28

Okresní národní výbor zabezpečuje základní předpoklady pro zajišťování komplexní péče o kulturní památky na území okresu v souladu s koncepcí v rámci kraje, na jejíž tvorbě se podílí s krajským národním výborem. Odpovídá za výkon státní památkové péče v rozsahu své působnosti a za tím účelem:

- řídí péči o kulturní památky zajišťovanou v působnosti místních a městských národních výborů;

- kontroluje plnění povinností uložených tímto zákonem;

- podle potřeby zřizuje stavebně restaurátorskou organizaci;

- vykonává státní správu ve věcech státní památkové péče, pokud její výkon nepřísluší podle tohoto zákona krajskému národnímu výboru nebo ministerstvu kultury;

- plní další úkoly na úseku státní památkové péče stanovené tímto zákonem a jinými obecně závaznými právními předpisy.

Základním článkem výkonu státní památkové péče jsou okresní národní výbory. Z tohoto hlediska je formulován také návrh jejich působnosti. Náročnost úkolů vyplývajících z komplexní péče o kulturní památky i množství kulturních památek na území většiny okresů klade zvýšené nároky na činnost okresního národního výboru na úseku státní památkové péče. Dosavadní zákon zabezpečoval odbornou stránku činnosti okresního národního výboru účastí dobrovolného pracovníka, okresního konzervátora státní památkové péče. Jelikož toto opatření již nevyhovuje, je nutné, aby úkoly okresního národního výboru byly komplexně zajišťovány kvalifikovanými pracovníky národního výboru, kteří budou úzce spolupracovat s krajskou organizací státní památkové péče.

Zásada č. 29

Místní národní výbor nebo městský národní výbor zabezpečuje ve spolupráci s okresním národním výborem předpoklady pro péči o kulturní památky v místě, sleduje a kontroluje, jak správci (vlastníci, uživatelé) kulturních památek plní povinnosti uložené jim tímto zákonem.

Podle místních podmínek a potřeb zřizuje stavebně restaurátorskou organizaci a plní další úkoly na úseku státní památkové péče stanovené tímto zákonem a jinými obecně závaznými právními předpisy.

Proti dosavadnímu zákonu se prohlubuje účinnost základního stupně národních výborů na úseku státní památkové péče tím, že do jeho působnosti náleží též kontrola na úseku státní památkové péče v jeho územním obvodu.

Zásada č. 30

Krajský, okresní, popřípadě městský (místní) národní výbor zřizuje podle potřeby pro všestranné posuzování a koordinaci úkolů státní památkové péče komisi státní památkové péče jako svůj poradní sbor.

Okresní národní výbor jmenuje z řad občanů zpravodaje státní památkové péče, jako stálé dobrovolné spolupracovníky. Jejich činnost metodicky řídí okresní národní výbor, který se přitom opírá o pomoc krajské organizace státní památkové péče. Úkolem zpravodaje státní památkové péče je sledovat stav kulturních památek v určeném obvodu a podávat příslušným národním výborům zprávy o způsobu zajišťování péče o ně.

Podrobnosti o oprávnění a úkolech zpravodajů státní památkové péče upraví ministerstvo kultury obecně závazným právním předpisem.

Tato zásada vychází ze zákona o národních výborech a v podstatě přejímá obdobná ustanovení dosavadního zákona o kulturních památkách. Proti dosavadnímu zákonu nebude účast občana na práci národního výboru obsahovat funkci okresního konzervátora státní památkové péče, kterou s jeho dosavadními pravomocemi nelze nadále zajišťovat dobrovolným pracovníkem. Část jeho úkolů bude zajišťovat místní a okresní národní výbor, část převezme zpravodaj státní památkové péče.

Zásada č. 31

Ústřední organizace státní památkové péče je odbornou organizací státní památkové péče přímo řízenou ministerstvem kultury. Jako hlavní komplexní pracoviště státní památkové péče organizuje a koordinuje veškeré odborné činnosti v tomto oboru se zřetelem na jednotu politických záměrů a ideově metodických, ekonomických a technických přístupů s cílem zabezpečit perspektivní rozvoj státní památkové péče.

V oboru státní památkové péče plní tyto úkoly:

- provádí soustavnou analýzu stavu a vývoje státní památkové péče a připravuje podklady pro prognózy, koncepce a plány rozvoje těchto úseků, za tím účelem shromažďuje a vyhodnocuje potřebné údaje;

- koordinuje sestavování programů komplexní péče o kulturní památky z celospolečenských hledisek, jakož i jejich přípravu a realizaci v jednotlivých krajích;

- zajišťuje vědeckovýzkumné úkoly, zejména rozpracovává teorii státní památkové péče a metodiku společenské aktivace kulturních památek;

- plní funkci odborně metodického, dokumentačního a informačního střediska pro obor státní památkové péče, vede ústřední seznam kulturních památek ČSR (zásada č. 3); provádí výzkum, průzkum, dokumentaci a hodnocení kulturních památek;

- sleduje soustavně využití kulturních památek v souladu s jejich funkcí a posláním;

- zpracovává odborné podklady pro ministerstvo kultury;

- zabezpečuje další vzdělávání pracovníků v oboru státní památkové péče;

- zajišťuje odborný dohled nad prováděním komplexní péče o kulturní památky;

- poskytuje metodickou pomoc krajským organizacím státní památkové peče;

- vykonává funkci investora, projektové, stavebně restaurátorské a restaurátorské práce při obnově vybraných kulturních památek;

- plní další úkoly, kterými je pověří ministerstvo kultury.

Poslání, úkoly a organizaci ústřední organizace státní památkové péče podrobně upraví statut, který vydá ministerstvo kultury.

Na základě zkušeností z praxe a podle usnesení vlády č. 270/1974 zásada nově upravuje činnost ústřední organizace státní památkové péče (zásada č. 3) s cílem, aby tato organizace mohla komplexně plnit úkoly státní památkové péče jak na úseku odborně ideovém, zejména při zabezpečování výzkumu, dokumentace, vědeckého hodnocení kulturních památek, dále při řešení otázek teorie a praxe ochrany, tak i realizačním (projektové a stavebně restaurátorské práce). Současně se vytvářejí organizační předpoklady k zapojení odborných restaurátorů do socialistických pracovních vztahů.

Zásada č. 32

Krajská organizace státní památkové péče je odbornou organizací ve věcech státní památkové péče, kterou přímo řídí krajský národní výbor. Na území kraje plní kulturně politické, kulturně výchovné, politicko-organizátorské, odborně metodické a hospodářsko-technické úkoly v oboru státní památkové péče.

Krajská organizace státní památkové péče plní tyto úkoly:

- zpracovává program komplexní péče o kulturní památky;

- zajišťuje odborný dohled nad prováděním komplexní péče o kulturní památky, poskytuje odborná stanoviska, popř. expertizy k provádění obnovy kulturních památek, jakož i odborná stanoviska k podstatným změnám jejich využití a jejich vnějšího prostředí;

- zajišťuje evidenci kulturních památek na území kraje; zároveň provádí jejich výzkum, průzkum a dokumentaci;

- zabezpečuje další vzdělávání pracovníků v oboru státní památkové péče a poskytuje pomoc okresním národním výborům při metodickém řízení činnosti zpravodajů státní památkové péče (zásada č. 30);

- zajišťuje kulturně výchovné využití kulturních památek, jakož i jejich propagaci;

- zabezpečuje funkci investora a vykonává inženýrskou a projektovou činnost při obnově vybraných kulturních památek v kraji podle zvláštních předpisů;

- zabezpečuje stavebně restaurátorské a restaurátorské práce;

- plní další odborné úkoly, kterými ji v oboru státní památkové péče pověří krajský národní výbor.

Zásada vymezuje náplň činnosti krajské organizace státní památkové péče, která se stává komplexním odborným pracovištěm na úrovni kraje. Inženýrskou a projektovou činnost při obnově vybraných kulturných památek v kraji vykonává krajská organizace státní památkové péče v souladu s § 43 stavebního zákona.

Zásada č. 33

Osoby pověřené plněním úkolů státní památkové péče jsou oprávněny při plnění těchto úkolů vstupovat na pozemky, do závodů, zařízení a objektů, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů, provádět šetření, požadovat potřebné údaje a vysvětlení a nahlížet do příslušných dokladů; přitom jsou povinny dbát zájmů obrany státu, zachovávat státní, hospodářské a služební tajemství a vykazoval se průkazem, který vydá příslušný orgán nebo organizace státní památkové péče, popřípadě jiný orgán oprávněny podle zvláštních předpisů.

Pokud jde o vstup do objektů Československé lidové armády a ozbrojených bezpečnostních sborů, federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra, ministerstva vnitra a ministerstva spravedlnosti, platí zvláštní předpisy.

Zásada v podstatě přejímá ustanovení o oprávnění osob, které byly pověřeny výkonem působnosti podle dosavadního zákona. Oprávnění též umožňuje provádět odbornou kontrolu v podnicích, které se zabývají prodejem a koupí historicky a umělecky cenných předmětů, přičemž jim musí byt umožněn přístup do všech pracovních místností a skladů a dány k nahlédnutí podnikové záznamy a doklady.

Oddíl 5

Opatření při porušení povinností

Zásada č. 34

Ministerstvo kultury, národní výbory nebo odborné organizace státní památkové péče, zjistí-li porušení ustanovení tohoto zákona nebo k němu vydaných obecně závazných právních předpisů, požádají o odstranění zjištěných závad a nedostatků.

Organizaci, která přes upozornění národním výborem poruší povinnosti uložené jí tímto zákonem nebo k němu vydanými obecně závaznými právními předpisy, uloží okresní národní výbor, podle závažnosti porušení povinností, pokutu až do výše 500 000 Kčs.

Řízení o uložení pokuty může okresní národní výbor zahájit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dověděl, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Pokuta může být uložena do této výše i opětovně, nebyla-li povinnost splněna ani v přiměřené lhůtě stanovené okresním národním výborem. Pokuty jsou příjmem rozpočtu České socialistické republiky. Právní předpisy o projednávání přestupků nejsou dotčeny.

Zásada stanoví povinnost orgánů a organizací státní památkové péče žádat o odstranění zjištěných závad a nedostatků, jak vůči organizacím, tak i občanům. Kromě toho zákon č. 60/1961 Sb., o úkolech národních výborů při zajišťování socialistického pořádku, pamatuje na postih přestupků proti kulturním památkám [§ 11 písm. b)].

Zásada umožňuje také sankční opatření proti organizacím v případě porušení zákona nebo k němu vydaných obecně závazných právních předpisů. Pokuta se stanoví až do výše 500 000 Kčs podle závažnosti případu a v téže výši může být stanovena i opětovně.

Okresní národní výbor ukládá pokutu zpravidla z podnětu organizace státní památkové péče, krajského národního výboru nebo ministerstva kultury nebo na základě vlastního zjištění.

Ustanovení pracovněprávních předpisů o ukládání kárných opatření (§ 76 a násl. zák. práce) nejsou dotčena.

Oddíl 6

Přechodná a závěrečná ustanovení

Zásada č. 35

Kulturní památky zapsané do státních seznamů kulturních památek podle dosavadního zákona se považují za kulturní památky i podle tohoto zákona.

Národní kulturní památky prohlášené podle dosavadního zákona se považují za národní kulturní památky i podle tohoto zákona.

Památkové rezervace prohlášené podle dosavadního zákona se považují za památkové rezervace i podle tohoto zákona.

Kulturní památky podle zákona Slovenské národní rady o státní památkové péči se považují za kulturní památky i podle tohoto zákona.

Za kulturní památky podle tohoto zákona se nepovažují archiválie uznané za kulturní památky podle zvláštních předpisů.

Na předměty muzejní a galerijní hodnoty a knihy uložené v muzeích a galeriích nebo knihovnách se tento zákon nevztahuje.

Zásada obsahuje ustanovení nezbytná k tomu, aby byla zajištěna ochrana kulturních památek při přechodu z dosavadní právní úpravy do nové.

Dosud prohlášené národní kulturní památky byly oznámeny v částce 36/1962 Sbírky zákonů a v částce 7/1971 Ústředního věstníku ČSR. Výnosy ministerstva kultury, kterými byly dosud prohlášeny památkové rezervace, byly uveřejněny ve Věstníku MŠ a MK ČSR a oznámeny ve Sbírce zákonů. Památková rezervace v hlavním městě Praze byla prohlášena nařízením vlády č. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hlavním městě Praze.

Zákon se nebude vztahovat na archiválie uznané za kulturní památky nebo prohlášené za národní kulturní památky (§ 3 a 4 zákona ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví) ani na předměty muzejní a galerijní hodnoty a knihy uložené v muzeích, galeriích a knihovnách [zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, a zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon)].

Zásada č. 36

Obecné předpisy o správním řízení se nevztahují na řízení podle zásady č. 2 a 3.

Ze zásady vyplývá, že ve všech případech, kdy orgán státní správy rozhoduje podle tohoto zákona o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech občanů a organizací, se postupuje podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Důvody pro vyloučení správního řádu při řízení podle zásady č. 2 a 3 jsou blíže rozvedeny v odůvodnění zásady č. 2.

Zásada č. 37

Ministerstvo kultury podrobněji upraví obecně závaznými právními předpisy:

- prohlašování věcí za kulturní památky a podmínky pro způsob a rozsah péče o kulturní památky (zásada č. 2);

- povinnosti správců (vlastníků, uživatelů) věcí, které vykazují zvláštní umělecké nebo historické hodnoty, oznamovat na výzvu orgánu státní památkové péče údaje o těchto věcech (zásada č. 2);

- povinnosti správce (vlastníka, uživatele) kulturní památky hlásit změny týkající se kulturní památky, změny její správy (vlastnictví, užívání), popř. přemístění, jakož i podrobnosti o zápisu kulturních památek do ústředního seznamu (zásada č. 3 a č. 8);

- v dohodě s Českou plánovací komisí, ministerstvem financí a ministerstvem výstavby a techniky podmínky ochrany památkového sídelního útvaru (zásada č. 6);

- odvolání prohlášení věci za kulturní památku a určení podmínek, na jejichž splnění bude odvolání prohlášení vázáno (zásada č.10);

- v dohodě s ministerstvem výstavby a techniky povinnost stavebníka před obnovou kulturní památky (zásada č. 16);

- podmínky pro provádění restaurátorských prací (zásada č. 17);

- v dohodě s ministerstvem financí podmínky pro poskytnutí příspěvku na náklady spojené s obnovou kulturní památky (zásada č. 18);

- v dohodě s Českou plánovací komisí, ministerstvem financí a ministerstvem výstavby a techniky úkoly a činnost státní památkové inspekce (zásada č. 26);

- oprávnění a úkoly zpravodajů státní památkové péče (zásada č. 30).

Zásada č. 38

Zákonem se ruší:

- zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách;

- položka č. 31, 32 a 33 přílohy C k zákonu ČNR č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy;

- vyhláška č. 99/1959 Ú. l., kterou se blíže určuje činnost a organizace krajských, okresních a místních komisí státní památkové péče;

- vyhláška č. 11611959 Ú. l., o evidenci kulturních památek;

- vyhláška č. 98/1959 Ú. l., o okresních konzervátorech a zpravodajích státní památkové péče;

- vyhláška č. 118/1959 Ú. l., o památkových ochranných pásmech;

- vyhláška č. 239/1959 Ú. l., o vývozu kulturních památek a předmětů muzejní hodnoty, pokud se týká vývozu kulturních památek;

- vyhláška č. 56/1960 Sb., o úhradě nákladů na udržování a obnovu kulturních památek.

Zrušuje se zákon č. 22/1958 Sb., o kulturních památkách, s obecně závaznými právními předpisy k němu vydanými s výjimkou vyhlášky č. 117/1959 Ú. l., o národních kulturních památkách, a vyhlášky č. 181/1959 Ú. l., o památkových rezervacích. Tyto právní předpisy budou zrušeny nařízením vlády, kterým se stanoví podmínky zabezpečení státní péče o národní kulturní památky (zásada č. 4), popř. v památkových rezervacích (zásada č. 5).

Vyhláška č. 239/1959 Ú. l., o vývozu kulturních památek a předmětů muzejní hodnoty, se ruší, pokud se týká vývozu kulturních památek (její ponechání v platnosti pro úsek muzeí a galerií je odůvodněno nejen praktickou potřebou, ale i tím, že tato vyhláška byla vydána též podle zmocnění v § 8 zákona č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, který zůstává nedotčen).

Podle dosavadního zákona vykonávaly rozhodovací pravomoc v oblasti státní památkové péče převážně krajské národní výbory. Připravovaný zákon v souladu s § 27 odst. 2 zákona o národních výborech svěřuje tuto rozhodovací pravomoc především okresním národním výborům.

Zásada č. 39

Zákonem zůstanou nedotčeny:

- vyhláška č. 117/1959 Ú. l., o národních kulturních památkách;

- vyhláška č. 181/1959 Ú. l., o památkových rezervacích;

- vládní nařízení č. 55/1954 Sb., o chráněné oblasti Pražského hradu;

- nařízení vlády ČSR č. 66/1971 Sb., o památkové rezervaci v hlavním městě Praze;

- ustanovení zákona č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, upravující působnost Národního výboru hlavního města Prahy ve věcech státní památkové péče;

- zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví;

- zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích;

- zákon č. 53/1959 Sb., o jednotné soustavě knihoven (knihovnický zákon).

V Praze dne 29. listopadu 1978

Josef Korčák v. r.

předseda vlády České socialistické republiky

doc. JUDr. Milan Klusák, CSc. v. r.

ministr kultury České socialistické republiky