Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu Mikovi. Slovo má poslankyně Jaroslava Sládková.
Poslankyně Jaroslava Sládková: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, ve svém diskusním příspěvku bych se chtěla věnovat některým otázkám každodenních starostí lidí, které souvisejí s obstaráváním nákupů, zejména pak některých základních potřeb.
O tom, čeho bylo dosaženo v průběhu 6. pětiletky v oblasti životní úrovně, hovořil předseda vlády ČSSR s. Štrougal na 18. zasedání ÚV KSČ. Chci jen připomenout, že se peněžní příjmy obyvatel zvýšily za léta 1976 - 1980 o 23 %, zvýšily se dávky důchodového zabezpečení i přídavky rodinám s dětmi, i přesto, že došlo ke zvýšení některých cen vzrostla hmotná osobní spotřeba v reálné hodnotě o více než 10 %. Prakticky všechny domácnosti jsou vybaveny televizory, pračkami a chladničkami, podstatně vzrostl počet rodin vlastnících osobní automobil. V základních druzích potravin, ošacení a obuvi dosahujeme úrovně srovnatelné s nejvyspělejšími průmyslovými státy. Pokročili jsme i v dalších důležitých oblastech životní úrovně, o čemž například svědčí zvyšující se objem domácí i zahraniční rekreace; rostou výdaje na společenskou spotřebu.
Není sporu o tom, že všechny základní potřeby i většina nejnáročnějších požadavků našich obyvatel je uspokojována. Plán maloobchodního obratu bude podle informací, které mám k dispozici, překročen o více než 1 mld Kčs; tyto výsledky by nebylo možno dosáhnout, kdyby nebylo k dispozici potřebné zboží. A přece se stále znovu setkáváme s oprávněnou kritikou podmínek, za kterých se zboží nakupuje. V některých oblastech je pak situace komplikována i některými místními podmínkami, jako je například soustředěný cestovní ruch, nízkou úrovní některých vedoucích prodejen, či samotných prodavačů.
U nás ve Vratimově, v mém volebním obvodě, chceme například, aby naše mládež více sportovala a méně seděla v hostincích a vinárnách, budujeme proto hřiště a sportovní areály, ale jako bychom přitom neviděli, že nám chybí na trhu řada základních sportovních potřeb a pomůcek.
Jednoduché to nemá ani mladá rodina, která se potřebuje vybavit základními potřebami pro domácnost; pračku, chladničku a televizor sice snadno nakoupí, horší je to však s nádobím, sklem a porcelánem a velké obtíže vznikají při nákupu ložního zboží. Pochopitelně se jedná pouze o příklady za mnoho jiných.
Je mi známo, že se těmito nedostatky postupně zabývaly komise vlád ČSR a ČSSR i předsednictvo vlády ČSSR. Bylo projednáno zvýšení prostředků na dovoz, omezení vývozu některých nedostatkových druhů zboží, žádaných na vnitřním trhu i dodávky nejpotřebnějších materiálů, eventuálně zařízení k výrobě těchto druhů zboží.
Asi je ještě brzy na hodnocení, všechna opatření se ještě nemohla realizovat. Situace v těchto skupinách zboží ale není dobrá. Domnívám se, že je správné, že vyvážíme například skládací kola pro jejich devizovou výhodnost, neboť jejich nedostatkovost se dá nahradit levnými, pro jízdy do práce praktickými, např. sovětskými koly, které jsou na vnitřním trhu dosažitelné, ale jistě není správné, když na vnitřním trhu chybí žádané neslazené kondenzované mléko a nabízí se kondenzované mléko slazené, ačkoliv z hlediska zdravotního i ekonomického, je nanejvýš nutné snižovat spotřebu cukru; nebo ve světě se pro snížení spotřeby bavlny vyrábí i používá ve značné míře ložní prádlo ze směsí bavlna-syntetika při zachování potřebných užitných vlastností, zatímco u nás v nepatrném množství.
Připomínky z řad žen se též týkají nedostatkovosti oděvních služeb, které by opravovaly prádlo nebo obleky. Tyto služby šetří nám ženám nejen čas, ale mnohdy prádlo, šatstvo vyřazujeme, ačkoliv by vhodné opravy prodloužily jeho životnost. Také naše opravny bot mají neúměrně dlouhé dodací lhůty.
Soudružky a soudruzi, musíme se společně poradit a najít účinnější způsob, jak ovlivňovat myšlení a chování veřejnosti z hlediska racionalizace a regulace spotřeby tržních fondů, zejména z toho důvodu, že jejich zabezpečování nebylo v průběhu 6. pětiletého plánu jednoduché a jak ukazuje dnešní jednání, vyžádá si jejich zajišťování ještě většího úsilí od nás všech i v nastávajícím roce další 7. pětiletky. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslankyni Sládkové, slovo má poslanec Josef Meier.
Poslanec ing. Josef Meier: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, myslím, že je potěšitelné, že můžeme na dnešním jednání konstatovat, že úsilí při zpracování plánu a rozpočtu v resortu lesního a vodního hospodářství bylo zaměřeno na naplnění směrnice, což vytvořilo příznivé podmínky pro to, aby návrh byl s ní maximálně sladěn.
Tato pozitivní skutečnost vyplývá z toho, že je úspěšně plněn 6. pětiletý plán. V lesním hospodářství bude splněn objem výkonů na 108 %, zalesňování na 102,5 %, těžba dříví na téměř 107 %, dodávky dříví na 107 %. Překračován je značně vývoz do socialistických i nesocialistických zemí. Roste produktivita práce. Přitom je ovšem třeba připomenout, že se vzhledem ke kalamitám téměř nesnižují počty pracovníků.
Naopak plán ve vodním hospodářství nebude zcela splněn ve výkonech celkem, v nákladech i v objemu prací a dodávek. Uvádí se, že nebylo možné zohlednit mezinárodní vlivy a více náklady se zabezpečováním mimořádných úkolů. Je však nutné připomenout, že se také ne vždy včas brala v úvahu opatření zaměřená na úsporu spotřeby vody a další. Plán a rozpočet na příští rok klade opět vyšší nároky na všechny pracující i řídící pracovníky v resortu lesního a vodního hospodářství.
Proto se domnívám, že je třeba věnovat pozornost věcným problémům. Analyzovat příčiny dobrých výsledků a podívat se na důvody, které vedly v některých případech k neplnění plánovaných úkolů.
V tomto duchu bych chtěl uvést několik připomínek a námětů. Pro příští rok se počítá s tím, že bude nutné dokončit likvidaci kalamity ve výši 3 mil. m3. To je značný objem dřevní hmoty, který leží celou řadu měsíců v lesích. Domnívám se, že z hlediska náročnosti úkolů bychom měli vyvíjet více úsilí pro to, abychom kalamity zvládali v kratším čase. Máme k tomu vytvořené dostatečné předpoklady v technice i počtech pracovníků. Je potěšitelné, že se rozšiřuje pěstování sazenic pro potřebnou obnovu lesů i pro ozeleňování měst i vesnic. Mám za to, že bychom též měli ocenit pozornost věnovanou rozvoji mechanizace v pěstební činnosti. Tento úkol není lehký a jednoduchý, proto vyžaduje více úsilí a promyšlenější přístup při zabezpečování speciální techniky. Československo je zemí, o které se hovoří, že nemá dostatek vlastních surovin. Dřevní hmota je ovšem domácí surovinou a máme jí v současné době relativní dostatek. Požadavky na její spotřebu pro vnitřní a zahraniční trh se neustále zvyšují. V důsledku toho se též zvyšovala těžba dřeva. Lze říci, že nejen těžba, ale také její využití. Přesto však v lesích zůstává určitá část větví a nehroubí. Není též využíváno jehličí a další části lesních stromů.
Nad komplexním využitím dřevní hmoty se pracovníci lesního hospodářství již určitý čas zamýšlí. Cílem zde je využít veškerou lesní biomasu.
Tento úkol byl zadán výzkumným pracovištím a jak jsme byli informováni výzkumný úkol je dokončen. V závěrech je uvedena celá řada návrhů, které umožňují efektivní využití celé řady produktů. Mám za to, že bychom se měli s výsledky výzkumů seznámit a podpořit jejich realizaci.
Vážené soudružky a soudruzi, také ve vodním hospodářství je celá řada věcných problémů, které bude nutné řešit při realizaci plánu v příštím roce. Nechci opakovat známé věci. Pitnou vodu vyrábíme dráže než před několika lety, zdroje pitné vody jsou neustále menší, ztráty ve vodních řádech i u samotných spotřebitelů jsou dosud velmi značné. Nedostatečné je též čištění odpadních vod a pozitivní trend ve zlepšování čistoty toků se zastavil a v některých případech se jejich znečišťování zvyšuje. Tyto skutečnosti nemůžeme pustit ze zřetele a měli bychom jim věnovat zvýšenou pozornost zejména tam, kde jde o drobné opravy, o neplnění povinností, případně i o nedbalost. Domnívám se, že i ve využívání vyčleněných prostředků máme značné rezervy.
Soudružky a soudruzi, plán a rozpočet na příští rok je velmi náročný. To si musíme uvědomit všichni. Proto již od počátku roku bude nutné jej soustavně zabezpečovat. Jen v tom je záruka jeho splnění.
Doporučuji, abychom předložené návrhy schválili. /Potlesk./
Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Meierovi.
Přerušuji schůzi na 30 minut.
/Schůze byla přerušena v 10.26 hodin a znovu zahájena v 10.55 hodin./
/Po přestávce převzal řízení schůze místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam./
Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušené jednání.
Budeme pokračovat v rozpravě k druhému bodu programu. Do rozpravy je přihlášena poslankyně Marie Patejdlová. Dávám ji slovo. Připraví se poslanec Josef Černý.
Poslankyně JUDr. Marie Patejdlová: Soudružky a soudruzi poslanci, od 1. ledna příštího roku vstoupí v platnost Soubor opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství. Významným úkolem k jeho realizaci bylo promítnutí nových opatření do právních předpisů, protože teprve tím se stanou součástí našeho právního řádu a závaznou normou pro činnost v hospodářské praxi. Více než 40 právních norem - od zákonů, přes vládní nařízení až po vyhlášky a pokyny - je v této souvislosti nutno buď novelizovat nebo nově vydat. Dovolte mi, vážené soudružky a soudruzi poslanci, abych se stručně zmínila o současném stavu na tomto velmi důležitém úseku přípravy realizace Souboru opatření.
Jednotnými metodickými pokyny pro vypracování návrhu plánu na léta 1981 - 1985 a návrhu plánu na rok 1981, vydanými v březnu t. r., byly vymezeny úkoly a struktura plánů a v souladu s principy Souboru opatření zakotveny zásady komplexnosti, vyváženosti plánu, účasti pracujících při jeho sestavování atd. Ke zlepšení vybilancovanosti plánu na všech stupních řízení bylo příslušnou vyhláškou nově upraveno hmotné bilancování a projednávání dodavatelsko-odběratelských vztahů v plánovacím procesu. V této souvislosti bylo řešeno také povinné uzavírání dlouhodobých hospodářských smluv, povinnost organizací pokrýt prováděcí plán hospodářskými smlouvami a některá další opatření směřující k posílení významu hospodářských smluv jako nástroje zabezpečení reálnosti plánu a jeho plnění.
Nařízení vlády ČSSR o finančním hospodaření státních, hospodářských a některých dalších socialistických organizací vytváří v souladu se Souborem opatření podmínky pro výraznější působení chozrasčotních principů v hospodaření VHJ a podniků. Kromě zvýšení podílů vlastních zdrojů, zejména zisku, na financování plánovaných potřeb VHJ a podniků se nově upravuje i způsob použití finančních zdrojů tak, aby byla zvýrazněna odpovědnost organizací za výsledek hospodaření. Nově se také upravuje pořadí použití zisku na úrovni VHJ a podniků a omezuje se rozsah redistribuce zisku na úrovni resortu. Prohlubuje se hmotná stimulace VHJ a podniků v závislosti na plnění kvalitativních ukazatelů plánu. V souladu se "Souborem opatření" se VHJ jako základní článek řízení vybavuje potřebnými pravomocemi i finančně ekonomickými nástroji jako např. možností centralizovat zdroje podniků k zabezpečení odvodové povinnosti do státního rozpočtu i k přerozdělení mezi podřízenými podniky a vytvářet plnou soustavu finančních fondů. Zajišťuje se, aby v podnicích, které VHJ řídí, byl vytvářen zájem na dobrých výsledcích jejich hospodaření. V tomto duchu upravují potom příslušné vyhlášky financování reprodukce základních prostředků, financování oběžných prostředků a financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky.
Pokud jde o fond kulturních a sociálních potřeb vytváří nová vyhláška široký prostor pro rozhodování a pravomoc členských schůzí ROH. Do přímé a výlučné pravomoci ZO ROH přechází oblast politickovýchovné a kulturně vzdělávací činnosti. Významným stimulačním opatřením je zvýšení dosavadní hranice fondu kulturních a sociálních potřeb z 2 % ročního objemu mzdových prostředků na 2,4 %, respektive při plnění exportních úkolů na 2,8 % objemu mzdových prostředků. Zjednodušují se také pravidla tvorby a používání tohoto fondu.
Metodickými pokyny a dalšími předpisy se také realizují principy Souboru opatření v oblasti racionálního rozmisťování a efektivního využití pracovních sil a účinné zainteresovanosti organizací a jednotlivců na plnění úkolů hospodářského rozvoje. Posilují se rysy perspektivnosti a plánovitosti v oblasti reprodukce pracovních sil; pomocí normativních vztahů a závazných limitů se plán pracovních sil určí závazně na celé pětileté období s tím, že bude v ročních plánech zpřesňován. Nové právní předpisy zakotvují také velmi důležité opatření k účinnější stimulaci absolutních úspor pracovních sil. Dosáhne-li organizace promyšlenou racionalizací absolutní úspory živé práce - pracovních sil, má mít možnost, aby ušetřené prostředky, respektive jejich část, mohla použít ve prospěch růstu průměrných mezd jednotlivců a kolektivů, kteří se o to zasloužili. Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí realizuje ty zásady Souboru opatření, které se týkají usměrňování mzdového vývoje a odměňování práce. Zásadně se mění způsob tvorby prostředků na mzdy. Jejich rozhodující část - přibližně 80 % - bude závislá na ukazateli typu čisté výroby, přesněji řečeno na upravených vlastních výkonech. Zbývající část, tzv. pobídková složka bude většinou vázána na rentabilitu výrobních fondů, které souhrnně vyjadřuje efektivnost hospodaření.
Soubor opatření obsahuje řadu ustanovení směřujících ke stimulování objemu a zejména efektivnosti exportu. Tato ustanovení jsou rozvedena ve směrnicích federálního ministerstva financí o finančně ekonomických nástrojích v zahraničním obchodě. Výrazně je podněcováno dosahování vyšších zahraničních cen a přijímání vyšších úkolů v ročních plánech. Nejde o malé částky, když se počítá, že VHJ a podniky mohou získat touto cestou asi 3,5 miliard Kčs za rok. Tento systém zainteresovanosti je doplněn ještě devizovou stimulací, která umožňuje, aby VHJ a podniky získaly nárok na určitou část devizových prostředků při překročení plánu vývozu. Výnosem o hodnocení technické úrovně nových výrobků se realizují principy Souboru opatření na úseku urychlení a zkvalitnění inovačního procesu. Nové principy zvyšují tlak na inovaci výrobků, stanoví přísnější kritéria pro hodnocení jejich technické úrovně a zejména srovnáváním se špičkovými světovými výrobky a posuzováním exportní schopnosti výrobků a její efektivnosti. Samostatnými směrnicemi jsou ty jeho zásady, které se týkají cenové oblasti. Tyto zásady jsou rozpracovány a zakotveny v nové vyhlášce o cenách a předpisech na ni navazujících. Jsou v ní vytvářeny předpoklady pro prosazení ekonomicky odůvodněné rentability v cenách, při rozšíření účasti výrobních organizací při sjednávání zahraničních cen, pro širší používání cenových limitů pro vyvíjené výrobky a souhrnných cen na všechny typové objekty při investiční výstavbě.
Soubor cenových opatření vymezuje velmi významné místo rozvoji iniciativy pracujících a jejich účasti na řízení. Zásady federální vlády a Ústřední rady odborů k organizování účasti pracujících na tvorbě., realizaci a kontrole plnění plánu jsou na tomto úseku velmi významným dokumentem. Zdůrazňují dovedení plánu do vnitropodnikových útvarů, zásady a metody vstřícného plánování a zejména úlohu odborových orgánů při sestavování, realizaci a kontrole plnění plánu.
Dále byly vydány zásady chozrasčotu VHJ a podniků a zásady vnitropodnikového chozrasčotu, které nemají charakter právní normy. Jsou návodem, jak realizovat principy chozrasčotu a vytvářet z nich nástroj řízení účinně napomáhající efektivnímu plnění úkolů plánu.
Pracuje se na některých dalších právních normách, které mají být podle programu vydány v prvních letech 7. pětiletky. Je to např. zákon o národohospodářském plánování, zákon o odvodech do státního rozpočtu, hospodářský zákoník, zákon o hospodářské arbitráži a vyhláška o dokumentaci staveb včetně navazujících předpisů.
Z uvedeného přehledu je zřejmé, že hospodářská praxe má k dispozici právní normy ze všech oblastí soustavy plánovitého řízení, které bude pro svoji činnost od 1. ledna potřebovat. Je však skutečností, že u některých předpisů došlo proti programu ke zpoždění, ale příslušným orgánům se podařilo zajistit i mimořádnými opatřeními, aby do konce roku byly všechny právní normy publikovány. Řada je jich uveřejňována v přílohách Hospodářských novin než budou vydány ve Sbírce zákonů. Myslím, že můžeme konstatovat, že v právním řádu jsou tím vytvořeny potřebné předpoklady pro počátek realizace Souboru opatření. Půjde nyní o to, aby se s předpisy hospodářská praxe seznámila a také je účinně aplikovala. Nezbytnou podmínkou realizace Souboru opatření však vedle těchto právních nástrojů musí být především politická, organizátorská a výchovná činnost státních orgánů a společenských organizací, zvláště Revolučního odborového hnutí a samozřejmě iniciativa vedoucích pracovníků a všech pracujících. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji soudružce poslankyni Patejdlové. Slovo uděluji poslanci Josefu Černému. Připraví se do rozpravy poslanec Karel Kostka.
Poslanec Josef Černý: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Soubor opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení velmi zvýrazňuje nutnost podstatně lepšího hospodaření v oblasti reprodukce základních prostředků. Není divu, protože tato oblast má takový vliv na naši ekonomiku, že překonání závažných dlouhodobě přetrvávajících nedostatků právě v této oblasti by nesporně zmírnilo nepříznivý dopad vnějších vztahů na naši ekonomiku.
Z celého komplexu otázek z této oblasti se zmíním v podstatě jen o jedné. Myslím však, že jde o nejzávažnější problém.
Naši vedoucí pracovníci si příliš zvykli na představu, že plánované přírůstky výroby, zkvalitňování výroby, zlepšování činnosti v nevýrobní sféře apod. nelze zajistit jinak, než prostřednictvím nových investic. Tyto názory se pochopitelně lehce přenášejí i na ostatní pracovníky v provozech. Důsledek je jasný. Naše ekonomika má ve srovnání s jinými vyspělými průmyslovými státy na srovnatelný objem produkce podstatně vyšší vybavenost pracovníků základními prostředky. To značně zatěžuje vysokou nákladovost a růst produktivity práce není úměrný růstu vybavenosti. Vyvolává to i trvalé napětí mezi reprodukcí základních prostředků a reprodukcí pracovních sil. Statisíce pracovních míst získaných investičními prostředky máme neobsazeny, pokud se neprovede radikální opatření v hospodaření základními prostředky a investicemi, v organizaci výroby, v kooperaci, ve specializaci výroby a ve vyřazování morálně i fyzicky zastaralých strojů, mohli bychom se dostat do nesnadno řešitelných problémů. Nad tímto bude třeba se velmi vážně zamyslet, protože tato otázka je do značné míry klíčem ke zvyšování efektivnosti naší ekonomiky.
Prověrka u 21 organizací v různých odvětvích na území ČSR ukázala, že skutečná ekonomická účinnost nově instalovaných strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtu staveb, vztažená k upraveným vlastním výkonům není dobrá. Neustále klesá a najdou se i takoví ekonomové, kteří tvrdí, že tento vývoj je v etapě vědeckotechnické revoluce oprávněný. S tím v žádném případě nelze souhlasit a je třeba hledat takové řešení, aby instalované stroje měly takovou výrobnost, která by zajistila růst účinnosti základních fondů. Nelze se ani smiřovat s tím, že až na výjimky roste vybavenost pracovníků strojními základními prostředky rychleji než produktivita práce.
Jistě to souvisí s růstem cen strojů a zařízení, a to nejen dovážených, ale i vyráběných v tuzemsku. Velkoobchodní ceny vzrostly v některých případech v poslední době proti dosud vyráběným typům až na dvojnásobek, i když růst výrobnosti je podstatně pomalejší. Uvedu několik příkladů: Nakladače 0,5 m3 ze Závodů těžkého strojírenství v Detve stály v roce 1974 Kčs 119 tis. a v roce 1979 už Kčs 231 tis.; autopřívěs 10 t vyráběný v Brandýských strojírnách stojí přes 80 tis. Kčs, zatímco v r. 1972 stál jen 38 tis.; míchačka 250 1 ze Strojstavu Bratislava má nyní cenu 58 tis. Kčs, zatímco v roce 1972 Kčs 16 tis.; kotel na 200 kg páry za hodinu vyráběný v Kovopodniku Nymburk stál v roce 1971 necelých Kčs 26 tis. a v roce 1979 ho ČKD Dukla prodává za Kčs 50 tis. Vrtačka z Kovosvitu v roce 1977 stála Kčs 52 tis., o dva roky později už Kčs 75 tis. A takových případů bych mohl uvést více.
Zásadní řešení ukazuje již zmíněný Soubor opatření. Jde však o to, aby se záměry rychle dostaly do hospodářské praxe a nebyly zkresleny dosavadním prakticismem a rutinou. Zásadu, že primárním požadavkem je naučit se na všech pracovištích hospodařit se základními prostředky místo požadování nových investic považujeme jedině za správnou a možnou, má-li se zvýšit efektivnost naší ekonomiky. Tento tvrdý chozrasčotní princip se musí prosadit. Doufáme, že v nových podmínkách budou o odstranění uváděných vážných nedostatků pečovat v rámci chozrasčotních pravidel nejen podniky - investoři, ale také nadřízená generální ředitelství, ministerstva a centrální expertizní místa. Jen tak budou naplňovány záměry Souboru opatření.
Cest ke zvýšení využití základních prostředků je jistě celá řada. Znovu chci připomenout jednu, která se stále proklamuje, ale důsledně naplňována není. Přitom jde o cestu, která v podmínkách Souboru opatření nutně bude nabývat na vážnosti a bylo by proto třeba na ni klást větší důraz při realizaci plánovaných záměrů. Je to vyřazování jednotlivých zastaralých strojů a likvidace neefektivních provozů, které pro svou nízkou výrobnost vážou veliké množství lidí, které by efektivněji bylo možné využít jinde při práci na produktivnějších strojích. Současně ale je umrtvováno veliké množství kovové substance, které bychom mohli výhodně využít pro efektivní výrobu nových materiálů. Že to jde, o tom svědčí některé příklady z mého volebního obvodu.
Národní podnik Sukno Humpolec je výrobcem tkanin pro svrchní odívání z česaných a mykaných přízí. Ročně produkuje 3000 mil. běžných metrů těchto výrobků. Podnik zaměstnává 1300 pracovníků, z toho 827 žen. Směnnost v tomto podniku se pohybuje podle povahy práce na provozech od 1,60 do 1,70. Tato směnnost je jedna z nejvyšších na našem okrese. Skutečné využití základních prostředků se v tomto podniku pohybuje kolem 86 %, což znamená, že všechny pracovní stroje jsou v provozu v obou směnách.
Nejinak je tomu i v národním podniku Českomoravský len v Humpolci, který je výrobcem pazderodesek, které se povrchově upravují. Naprostá většina strojů byla nakoupena na kapitalistických trzích. V tomto podniku během dvou let přešli z třísměnného provozu na provoz nepřetržitý a tím docílili maximálního využití základních prostředků i vysoké směnnosti.
Naproti tomu máme podniky, kde využití například tvářecích strojů se pohybuje mezi 40 až 50 %, a obráběcích strojů mezi 60 až 70 %, přičemž zpravidla dochází ke snížení využití v letních měsících z důvodů několikatýdenní závodní dovolené. Zvážíme-li, že k tomu přistupuje všeobecně nízká směnnost, je otázka, zda organizování celozávodních dovolených má v současné době své opodstatnění. Zvážíme-li podmínky řady našich odvětví, kde nepřetržitý provoz je nezbytností, jistě by tento námět stál za ekonomický propočet.
Ke zlepšení hospodaření se základními prostředky by jistě přispělo znovuzavedení důsledného a jednotného systému kapacitního plánování s ohledem na specifika jednotlivých odvětví, obsahujícího jak plán kapacit, tak systematickou pasportizaci i sledování skutečného využití a směnnosti a vyvozování nekompromisních závěrů a opatření ke zlepšení stavu. Tento požadavek samozřejmě přímo souvisí s realizací Souboru opatření a bude vyžadovat nejen kvalifikovanou odbornou práci příslušných hospodářských pracovníků, ale také účinnou politickou podporu, účast odborových organizací, aktivní účast pracujících a dobrou koordinaci všech hospodářských orgánů. A v neposlední řadě pomoc nás, poslanců. Nemělo by se stávat, že na pracovištích, kde pracují poslanci České národní rady, jsou stroje a zařízení využity nedostatečně a nejsou hledány vlastní cesty k jejich lepšímu využití, nýbrž se spokojujeme s tím, že se podává na vyšší orgány hlášení, z něhož jasně vyplývá, že využití strojů i směnnosti jsou nízké.
Záměrně jsem otázku hospodaření se základními prostředky v kontextu s investiční výstavbou rozvedl tímto způsobem, abych na závěr mohl požádat, vlastně vyzvat všechny poslance České národní rady, aby ve svých volebních obvodech a v organizacích, kde pracují, působili v tomto směru a tím v rámci svých možností přispívali k nezkreslené realizaci Souboru opatření, ale i k plnění záměrů státního plánu na rok 1981 v této oblasti. Myslím, že když se budeme o to snažit, nemůže nastat situace, která vznikla po předložení návrhů plánů na rok 1981 podniky a výrobními hospodářskými jednotkami: většina nedodržela směrnice pro sestavení plánu, požadavky na investice vysoko překračovaly možnosti /i když bylo známo, o kolik je třeba snížit zahajování i objemy investic/ a předkladatelé si zřejmě přitom vůbec neuvědomili, že mají do návrhů plánů promítnout zásady Souboru opatření. Kdyby si toto uvědomili, nemohli by předložit vysoké požadavky na investice, protože by je ani finančně zřejmě z vlastních zdrojů nemohli pokrýt, o kapacitách dodavatelů ani nemluvě. Tento příklad starého myšlení by se víckrát neměl opakovat, a proto i my, poslanci, se o to musíme přičinit. /Potlesk./