Úterý 26. června 1979

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji ministru financí soudruhu ing. Tlapákovi za odůvodnění návrhu. Nyní dávám slovo zpravodaji výboru pro plán a rozpočet poslanci Josefu Smolovi.

Zpravodaj poslanec Josef Smola: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Při dnešním jednání máme zhodnotit, jak byl státní rozpočet za rok 1978 splněn a jak hospodárně byly státní prostředky vynakládány. Současně ale máme posoudit, jak úspěšně se dařilo racionalizovat spotřebu paliv a energie, jaké výsledky přineslo využívání vědeckotechnického rozvoje v praxi a jak se daří vyrovnávat výpadek výroby z počátku tohoto roku. Tyto věcné problémy patří k nejvážnějším v naší ekonomice. Mají také značný vliv na výsledky státního závěrečného účtu za rok 1978. Souhrnně se dá říci, že se projevovaly v roce 1978 vcelku pozitivně, i když ne vždy tak, jak by to bylo potřeba, abychom dosáhli maximální efektivnosti našeho hospodářství.

V hospodaření s palivy a energií bylo docíleno významných úspor. V resortech vlády ČSR bylo dosaženo realizačních záměrů obsažených ve státním programu komplexní socialistické racionalizace při spotřebě paliv a energie úspor ve výši 628 tis. tun měrného paliva.

Podrobný rozbor však ukazuje, že rychleji bylo úspor dosahováno drobnými opatřeními, zlepšovacími návrhy, iniciativou pracujících. Realizace zásadních opatření dlouhodobého významu, které jsou jmenovitě uvedeny ve státním programu racionalizace spotřeby, se opožďuje. Zřejmě to souvisí s jejich náročností, protože vyžadují nejen opatření u spotřebitelů, ale v prvé řadě u výrobců energeticky méně náročných zařízení. Bylo by třeba důsledněji odstraňovat známé nedostatky z oblasti dodavatelsko-odběratelských vztahů a výrobu energeticky úsporných zařízení připravovat v dostatečném časovém předstihu a ne až když vzniká nedostatek energie.

Měla by být například zabezpečena v dostatečné míře pro krytí tuzemské potřeby výroba tyristorovaných svářeček, výroba křemíkových usměrňovačů, výroba měřicích a regulačních přístrojů pro otopné soustavy v komplexní bytové výstavbě i výroba kotlů na spalování netříděného nízkokalorického uhlí.

Obdobně by v potřebné míře bylo třeba zabezpečit výrobu elektronických měřičů, teplovodních vodoměrů a progresivních světelných zdrojů, např. halogenových a sodíkových.

V hospodaření palivy a energií se však vyskytuje také řada nedostatků, většinou vyplývajících z nepřipravenosti některých podniků na šetření s energií a z malé péče o racionalizaci v této oblasti.

Stále je zjišťována značná nerovnoměrnost odběru elektrické energie v průběhu jednotlivých směn a mezi směnami, takže rozdíl mezi odběrovou špičkou a nejnižší spotřebou je tak velký, že je hospodárně nemůže zvládnout sebelepší výrobce elektrické energie. Svědčí to o nepromyšleném hospodaření s energií, s níž se v mnoha podnicích a organizacích zachází, jako bychom jí měli nadbytek. Zřejmě by bylo účelné zvážit možnost aktualizace směrnice pro schvalování odběrových diagramů a přizpůsobit ji novým náročnějším, ale také složitějším podmínkám v palivově energetické základně našeho národního hospodářství. Ke snížení spotřeby by jistě také přispěly pravidelné odborné technické kontroly a služby zabezpečující racionální užití energie.

Mnohé nedostatky vyplývají již z projektové přípravy staveb; i v této oblasti bude třeba daleko důsledněji přihlížet k nutnosti racionální spotřeby energie.

Kontroly zjistily i mnohé pozitivní přístupy k zabezpečování úspor energie, zejména v těch podnicích, kde byly ustaveny komplexní racionalizační brigády k řešení konkrétních energetických úkolů.

Naše situace v palivech a energii je již delší dobu dostatečně známa a neustále je na ni soustavně upozorňováno i z nejvyšších stranických a vládních míst s cílem, aby jí bylo vhodnými opatřeními na všech úrovních, prováděnými s dostatečným předstihem čeleno. Zkušenosti však ukazují, že mnozí hospodářští vedoucí čekají na pokyn k provedení opatření, místo aby sami postupovali iniciativně.

Z toho si musíme vzít poučení: je třeba zesílit výchovnou práci, musíme se naučit lépe využívat různých stimulů, především morálních, musíme umět oceňovat lépe iniciativní práci, musíme se naučit včas a adresně kritizovat nedostatky na každém pracovišti a současně citlivě zjednávat nápravu. V této oblasti mohou sehrát významnou úlohu poslanci České národní rady, kteří jsou rozmístěni ve všech rozhodujících podnicích v České socialistické republice a v řadě dalších podniků a organizací. Měli bychom každý z nás na svém pracovišti trpělivou, ale důslednou prací zajistit realizaci záměrů vlády České socialistické republiky a ústředního výboru Komunistické strany Československa v tom duchu, v jakém projednáváme v České národní radě jednotlivé závažné problémy naší ekonomiky a nutno říci, že jsme dostatečně včas informováni o různých problémech; rozsah zmíněných nedostatků by se jistě zmírnil. 

Racionalizace spotřeby paliv a energie samozřejmě stojí také peníze, dokonce stále více peněz. Je to však rozhodně podstatně levnější řešení, než náklady na výstavbu zdrojů paliv a energie.

Bude proto třeba hledat úspornější technologie z tohoto hlediska a orientovat na tento významný úkol ještě více naši výzkumnou a vývojovou základnu i výrobce potřebných zařízení a materiálů, stejně jako zlepšovatelské a vynálezecké hnutí, socialistické soutěžení i komplexní racionalizační brigády.

Základem se musí stát státní programy komplexní socialistické racionalizace ve spotřebě paliv a energie, ale měly by být daleko náročnější a progresivnější než pro 5. a 6. pětiletku.

Při projednávání návrhu státního závěrečného účtu v jednotlivých výborech České národní rady doporučili poslanci celou řadu reálných námětů, jejichž realizací by bylo možno dosahovat významných úspor paliv a energií. Zmíním se o některých:

Větší pozornost by měla být věnována snížení energetické spotřeby při posuzování nových investic a při zadávání výzkumných úkolů; ne že by příslušné dokumenty neobsahovaly tyto ukazatele, ale je otázka, zda je zkoumána jejich optimálnost a nakolik jsou závazné.

Hodně rezerv vidíme v realizaci poměrně nenáročných opatření při výstavbě bytů, kde vhodnou rekonstrukcí, zejména oken, velikostí prosklené plochy a vysokou kvalitou práce lze dosáhnout vysokých úspor energie. Také o zavedení měřičů a regulačních přístrojů spotřeby tepla v domácnostech mluvíme už dlouho a výsledky jsou mizivé.

Bylo by žádoucí více využívat značného množství odpadního tepla a řady spalitelných odpadů, např. odpadů ze zpracování ropy a odpadů z domácností. Jejich poměrně nízkým využíváním přicházíme o mnoho zdrojů, a pak draze a těžce hledáme klasické zdroje primární energie. Přitom racionalizace v této oblasti je velmi efektivní.

Soudružky a soudruzi, přecházím k druhému věcnému tématu.

Při realizaci výsledků vědeckotechnického rozvoje v praxi bylo i v roce 1978 dosaženo určitých, spíše však jen dílčích úspěchů. Nejednou a v poslední době prakticky pravidelně na zasedáních ústředního výboru Komunistické strany Československa se zdůrazňuje, že je třeba výrazně zvýšit vliv vědeckotechnického rozvoje na efektivnost ekonomiky, protože vyčerpanost ostatních růstových zdrojů je značná a nemůže zajistit rozvojové cíle naší ekonomiky ani nyní, natož v budoucnu. Vědeckotechnický rozvoj se stal bezesporu rozhodujícím růstovým faktorem, a proto je mu věnována taková pozornost.

Míra jeho vlivu však stále není taková, jakou by ekonomika potřebovala. To se samozřejmě odráží plně i na výsledcích státního závěrečného účtu, zejména v neplnění snížení výrobních nákladů.

Značné rezervy v této oblasti jsou zejména v řízení, především v takovém, které by zajišťovalo, jak předvídavé a v předstihu prováděné řešení výzkumných a vývojových úkolů na vysoké technické a především ekonomické úrovni, tak rychlou a včasnou realizaci v praxi. A to především takových úkolů, které dokáží urychleně snížit naše problémy ve využití surovin a materiálů a jejich maximálním zhodnocení, ve spotřebě paliv a energie, v pracnosti výrobků a snížení počtu pracovních sil v řadě odvětví, ve zvýšení efektivnosti investiční výstavby, ve zvládnutí náročných vývozních úkolů a v dosahování vyšší vývozní efektivnosti a v neposlední řadě v zásobování obyvatelstva žádanými výrobky vysoce kvalitními a technicky dokonalými.

Z poslaneckých průzkumů i denního styku našich poslanců s voliči vyplývá, že orientace našeho vědeckotechnického rozvoje je převážně jen dlouhodobá s poměrně malým důrazem na řešení současných problémů. Řízení a organizace v této oblasti by měly být založeny na nesporně správné myšlence propojení vědy a výzkumu s výrobou, jak určil XV. sjezd naší komunistické strany. V tom je největší rezerva v úsilí dosahovat prostřednictvím vědeckotechnického rozvoje vysoké efektivnosti ekonomiky.

Posledním problémem, na který zaměřujeme pozornost, je situace v odstraňování výpadků výroby z počátku tohoto roku.

Dosavadní výsledky svědčí o tom, že naše pracující podnítilo usnesení 13. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa o iniciativě za splnění plánu na rok 1979, které vyvolalo řadu velmi hodnotných socialistických závazků k tomuto významnému cíli. Zdrcující většina našich pracujících pochopila situaci a dělá vše pro to, aby manko bylo co nejdříve odstraněno.

Celkově dobré globální výsledky dávají možnost konstatovat, že nepřízeň počasí a mimořádná regulace spotřeby elektřiny počátkem tohoto roku nebude mít na plnění kvantitativních úkolů plánu v tomto roce výrazný vliv, pokud budou vytvářeny ve zbývajících obdobích roku potřebné předpoklady zlepšenou organizátorskou činností příslušných orgánů řízení pro splnění nejen objemů výroby, ale hlavně pro zajištění plánovaných kvalitativních ukazatelů, plánované struktury dodávek, kvality a efektivnosti výroby tak, aby byla na minimum omezena možnost řetězovitého působení poruch v dodavatelsko-odběratelských vztazích.

Velkou pozornost bude třeba věnovat především plnění kvalitativních úkolů plánu, protože dohánění výpadků výroby může mít za následek i zvýšené náklady.

Značné úsilí bude muset celá naše společnost dále vynaložit, aby byly aspoň z větší části eliminovány nepříznivé důsledky sucha na zemědělskou výrobu. Bude nezbytné intenzívně pokračovat v operativních opatřeních podle místních potřeb a podmínek. I my, poslanci České národní rady, bychom měli tomuto cíli napomáhat ze všech sil.

Soustředěním pozornosti na dosud uvedené problémy, jež s některými dalšími patří mezi rozhodující v současné ekonomice, a realizací poslaneckých námětů na základě zkušeností z volebních obvodů k jejich řešení můžeme nejen podpořit úsilí vlády České socialistické republiky je průběžně zabezpečovat, ale hlavně jí účinně napomoci v této snaze, vedené duchem zejména 11., 12. a 13. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa tak, aby i v dalších obdobích byly předmětem zájmu všech pracujících při plnění prováděcího státního plánu a státního rozpočtu na rok 1979 i při přípravě plánu a rozpočtu na rok 1980. V každodenní poslanecké práci ve volebních obvodech je třeba nadále vysvětlovat problémy naší ekonomiky v duchu dnešního jednání nejvyššího zastupitelského orgánu České socialistické republiky a usilovat, aby všichni voliči je vzali za své při své práci.

Soudružky a soudruzi, v druhé části zpravodajské zprávy je třeba se zabývat výsledky dosaženými v závěrečném účtu České socialistické republiky za rok 1978.

S uspokojením lze konstatovat, že celkově skončil státní rozpočet přebytkem cca 32 miliónů Kčs, což ukazuje na odpovědné hospodaření vlády i všech jejích orgánů, zvláště když byly dosaženy i celkově dobré výsledky při plnění plánu za rok 1978.

Méně již můžeme být spokojeni s plněním některých vnitřních položek státního rozpočtu v roce 1978, což ukazuje, že ani v roce 1978 se ještě nepodařilo překonat a s definitivní platností zastavit negativní působení některých dlouhodobě přetrvávajících problémů na efektivnost naší ekonomiky.

Za nejzávažnější považujeme to, že k významným odchylkám od struktury státního rozpočtu na rok 1978 došlo při čerpání výdajů státního rozpočtu určených na financování investiční výstavby. Nevyužito bylo přes 1,5 miliardy Kčs, především na důležitých stavbách, a řada plánovaných kapacit nebyla uvedena do provozu. Tím bylo naše národní hospodářství ochuzeno o hodnoty, které mohly přispět k ještě vyššímu rozvoji výroby a životní úrovně obyvatelstva, kdyby za preliminované prostředky byly plánované stavby uvedeny do provozu a nebyla dále prodlužována výstavba.

Ukazuje se opět, že přes řadu opatření v oblasti investiční výstavby, jako např. posílení státní expertízy, prohloubení bilančních vazeb, snížení rozsahu zahajovaných staveb atd., se stále nedaří úkoly státního plánu a státního rozpočtu v této oblasti jako celek plnit. Zlepšení plnění na závazných stavbách je sice patrné, ale neplnění na ostatních stavbách svědčí o tom, že proces řízení investiční výstavby stále není ještě dostatečně zvládnut a že nevybilancovanost mezi potřebami plánované investiční výstavby a dodávkami stavebních prací a strojů v potřebných termínech pro plynulou výstavbu nadále trvá.

Za druhý závažný strukturální rozdíl považujeme nesplnění plánovaného snížení finančních nákladů téměř ve všech odvětvích a splnění plánu tvorby zisku u státních zemědělských organizací a v resortu stavebnictví.

V oblasti nákladovosti a ziskovosti se také projevují některé prvky nezvládnutého řízení, především to, že určené úkoly zejména ve snížení nákladů nejsou na jednotlivých stupních řízení dostatečně podrobně zajištěny zcela konkrétním rozpracováním cest k jejich dosažení a pokud jsou, pak zřejmě chybí soustavná kontrola jejich plnění. Přičteme-li k tomu nedisciplinovanost ve mzdové oblasti, dostáváme odpověď, proč není příznivý vývoj v těchto kvalitativních ukazatelích.

Při projednávání návrhu státního závěrečného účtu za rok 1978 v jednotlivých výborech České národní rady byly výsledky hospodaření projednávaných rozpočtových kapitol vesměs vzaty na vědomí. Náměty poslanců z volebních obvodů a jejich poznatky z účasti na projednávání ročních rozborů hospodaření podniků a výrobních hospodářských jednotek za rok 1978, z nichž vycházela doporučení výborů, se přitom staly podnětem pro představitele resortů k řešení řady přetrvávajících nedostatků, jež limitují dosahování vyšší efektivnosti ekonomiky a zvyšování kvality veškeré práce. Realizaci těchto doporučení budou jednotlivé výbory soustavně sledovat a kontrolovat.

Vážené soudružky a soudruzi, státní rozpočet v roce 1978 aktivně ovlivnil plnění základních úkolů hospodářské politiky stanovených XV. sjezdem strany, i když se beze zbytku všechny úkoly nepodařilo splnit. Soustředil se ale na efektivní využívání finančních prostředků při současné vyrovnanosti rozpočtového hospodaření. K dosažení tohoto cíle byly cílevědomě využívány finanční, ekonomické nástroje, orientované na dosahování vyšší efektivnosti a kvality. Těmto směrům je třeba dát plnou podporu a je nezbytné usilovat o další jejich prohlubování v tomto a dalších letech, které rozhodnou o úspěchu této pětiletky a o pevném základu pro pětiletku další.

Nadále je třeba velkou pozornost věnovat i hospodárnosti ve vynakládání všech prostředků. I když se i v této oblasti stav zlepšuje a řada hospodářských pracovníků, ale zejména našich dělníků vynakládá značné úsilí, aby každá koruna byla vydávána s velkou opatrností a snahou po přiměřeném efektu, přece jen se setkáváme s různými nehospodárnostmi a někdy i s mrháním státními prostředky. Bylo by třeba například konečně zabránit zvyšování rozpočtových nákladů staveb. Také by se měly přestat dost přepychově vybavovat různé úřední místnosti, jakoby na tom záležela kvalita práce. Také v oblasti mezd by bylo třeba podstatně zvýšit disciplínu, aby se nezvyšovaly rychleji, než stanovil plán; mimořádné odměny a prémie by měly být vypláceny jen za opravdu mimořádné výkony a výsledky práce, a ne skoro paušálně. Zaznamenáváme stále mnoho případů rozkrádání socialistického majetku, plýtvání materiálem, nekvalitní výroby apod. Také v hospodaření se služebními auty by se mělo postupovat úsporněji a důsledněji by se měly plnit přijaté úkoly. 

Všechny tyto příklady svědčí o stále nedostačující odpovědnosti při realizaci přijatých správných opatření.

Proto přikládáme takový význam periodickým revizím hospodaření, které i v roce 1978 přispěly k odhalení řady nevyužitých a skrytých rezerv, ale také nedodržování finanční disciplíny, nehospodárného a neoprávněného vynakládání finančních prostředků, nedostatků ve správě a ochraně národního majetku, v plnění hospodářských plánů a uspokojování potřeb společnosti, na úseku mzdovém a cenovém apod., ve výrobních i nevýrobních organizacích.

Státní závěrečný účet, který nám byl předložen, ukazuje, že přes všechny problémy, které musí naše ekonomika řešit, se podařilo rozhodující úkoly státního rozpočtu České socialistické republiky na rok 1978 splnit, i když bychom si jistě přáli, aby se to událo s větší efektivností. Úspěchem je to však proto, že se plán a rozpočet realizoval v ještě náročnějších podmínkách než dříve.

Dovolte mi proto, soudružky a soudruzi, závěrem doporučit, z pověření výboru ČNR pro plán a rozpočet, rozšířeného o delegace z ostatních výborů ČNR, aby Česká národní rada v souladu s článkem 107 ústavního zákona o československé federaci a § 10 zákona ČNR o jednacím řádu ČNR schválila vládní návrh usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1978, jak je uveden v tisku č. 64 ve znění předloženém vládou ČSR a jak je doporučen ve zprávě výboru ČNR pro plán a rozpočet, rozšířeného o delegace z ostatních výborů České národní rady, ze 14. června 1979, dosažené v tisku č. 65. /Potlesk./

Předseda ČNR Evžen Erban: Děkuji soudruhu Smolovi za zpravodajskou zprávu. Přistoupíme nyní k rozpravě o státním závěrečném účtu České socialistické republiky za rok 1978. Do rozpravy se zatím přihlásilo 12 poslanců. Prosím poslance akad. Rosického, aby se ujal slova.

Poslanec akad. Bohumír Rosický: Vážený soudruhu předsedo, vážený soudruhu předsedo vlády, vážená Česká národní rado!

Při projednávání závěrečného účtu republiky konstatoval kulturní a školský výbor, že se v oblasti kultury a školství podařilo v roce 1978 dosáhnout dalších významných výsledků při zabezpečování úkolů stanovených XV. sjezdem KSČ a plánem 6. pětiletky.

Ministerstvo kultury efektivně vynakládalo rozpočtové prostředky, úspěšně byly plněny hlavní úkoly kulturně výchovné činnosti, dále se prohloubil přístup pracujících k nejcennějším hodnotám naší kultury, bylo uspořádáno několik politicky velmi významných výstav, dále se zvýšila úroveň profesionální a zájmové umělecké činnosti, naše kultura doslova získala další vavříny a zvýšila se její vážnost a známost za hranicemi naší vlasti.

Ministerstvo školství průběžně zajišťovalo úkoly stanovené Programem dalšího rozvoje čs. výchovně vzdělávací soustavy. U ústředně řízených organizací ministerstva školství rozpočet zabezpečil některé nové úkoly, jakými bylo např. pokrytí mzdové úpravy vysokoškolských pedagogických pracovníků i zvýšení materiálních potřeb vysokých škol.

Výdaje na vysoké školy představují více než jednu miliardu Kčs. Studovalo na nich více než 99 tisíc našich občanů. Vysoké školy svou činností trvale naplňují princip nedílnosti pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti, která je nezbytně nutnou a nezastupitelnou podmínkou kvalitního výchovně vzdělávacího procesu při přípravě všech odborníků pro naše národní hospodářství. V této nedílnosti spočívá specifičnost vědy na vysokých školách. Vysoké škole však připadá vysoce odpovědná úloha také při řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky, kde se vysoké školy podílejí 35 % z celkové vědeckovýzkumné základny a v neposlední řadě přispívá věda na vysokých školách i k realizaci dokumentu o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací soustavy.

Výsledky výzkumu na vysokých školách dosahované v 6. pětiletce, představují významný přínos pro národní hospodářství i pro rozvoj přírodních, lékařských, technických i společenských věd. V roce 1978 se např. pracoviště vysokých škol ČSR podílela na řešení 3900 dílčích úkolů zařazených ve státním plánu základního výzkumu, ve státním plánu technického rozvoje i ve státním plánu ekonomického výzkumu. 

Na řešení uvedených výzkumných úkolů bylo věnováno 90 % celkové vědeckovýzkumné kapacity pracovníků vysokých škol. V současné době pracuje na vysokých školách přibližně 3300 pracovníků, kteří jsou plně zaměstnáni ve vědeckovýzkumné činnosti. Vědecko-pedagogičtí pracovníci po přepočtu na plně zaměstnané pracovníky ve vědě představují dalších 2500 pracovníků. Tato čísla ukazují, že na vysokých školách je soustředěna mimořádně velká tvůrčí kapacita.

Přímá smluvní spolupráce vysokých škol s výrobními podniky nebo resortními ústavy čs. průmyslu umožnila vyřešit některé aktuální problémy naší ekonomiky. Několik vybraných významných výsledků ukazuje, že vysoké školy usilují o to, aby jejich praktická činnost byla zaměřena na aktuální potřeby společenské praxe a napomáhala řešení nejnaléhavějších problémů.

Dovolte, abych se alespoň o některých zmínil. Např. Vysoká škola báňská v Ostravě vyvinula optimální technologii velkých výkovků pro turbokompresory, pracující za snížených teplot. Technologie přinese roční úspory 5-7 mil. Kčs. Efektivní boj proti nádorovému onemocnění skotu leukózou umožňují poznatky dosažené na Vysoké škole veterinární v Brně. Moderní inhalační anestetikum, jehož výroba podle technologie navržené Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze bude po schválení ministerstvem zdravotnictví zavedena v ČSSR, představuje přínos národnímu hospodářství kolem 150 mil. devizových korun. Výroba skleněných rohoží jako izolačních materiálů, podle návrhů VŠ strojní a textilní v Liberci, bude znamenat roční úsporu 35 mil. devizových korun.

Mohl bych dokumentovat řadu dalších výsledků, kterých bylo docíleno na vysokých školách při jejich vědeckovýzkumné činnosti.

Také výsledky společensko-vědního výzkumu na vysokých školách jsou významným přínosem pro společenskou praxi. Byly řešeny úkoly, které slouží jako podkladový materiál pro Jednotný program rozvoje společenských věd po XV. sjezdu Komunistické strany Československa.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP