/Začátek schůze České národní rady v 9.30 hodin/
Přítomni:
Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, František Toman a JUDr. Čestmír Adam
Členové vlády České socialistické republiky
předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr financí ing. Jaroslav Tlapák, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu ing. Bohumil Urban, CSc., ministr stavebnictví Karel Polák, ministr zemědělství a výživy doc. ing. Miroslav Petřík, CSc., ministr lesního a vodního hospodářství ing. Ladislav Hruzík, ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr školství doc. Milan Vondruška, ministr kultury doc. JUDr. Milan Klusák, CSc., ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda a ministr Rostislav Petera a prof. ing. Karel Löbl, DrSc.
183 poslanců České národní rady podle prezenční listiny
/Schůze zahájena v 9.30 hodin/
Předseda ČNR Evžen Erban: Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, zahajuji 12. schůzi České národní rady.
V naší schůzi co nejsrdečněji vítám člena předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa a předsedu vlády České socialistické republiky Josefa Korčáka a další členy vlády. /Potlesk./
Dovolte mi současně, abych v naší schůzi srdečně uvítal tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Československa soudruha Jindřicha Poledníka. /Potlesk./
Vítám rovněž představitele ústředních orgánů České socialistické republiky a ostatní hosty, kteří se našeho jednání zúčastní, mezi nimi zejména skupinu poslanců obvodního národního výboru Brno I, okresního a městského národního výboru v Hradci Králové a městského národního výboru ve Dvoře Králové nad Labem. /Potlesk./
Soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, v průběhu dnešního jednání budeme mít tu čest v našem středu uvítat vzácnou návštěvu - delegaci Nejvyššího sovětu Svazu sovětských socialistických republik vedenou prvním náměstkem předsedy prezídia Nejvyššího sovětu SSSR soudruhem Vasilijem Vasiljevičem Kuzněcovem, která bude dnešního dne hostem České národní rady.
Soudružky a soudruzi, přistoupíme ke schválení pořadu dnešní schůze.
Předsednictvo České národní rady se usneslo 23. dubna 1979 doporučit vám návrh pořadu, jak je uveden na pozvánce:
I. Zpráva výboru České národní rady pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1978
II. Návrh ústavně právního výboru České národní rady na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce
III. Návrh předsednictva ústředního výboru Národní fronty České socialistické republiky na volbu některých soudců z povolání k soudům České socialistické republiky
IV. Zpráva předsedy České národní rady o činnosti předsednictva České národní rady za dobu od 3. dubna do 26. června 1979.
Doporučuji rozšíření tohoto pořadu o další dva body, a to
o návrh skupiny poslanců České národní rady na uvolnění poslance České národní rady z funkcí člena předsednictva České národní rady a předsedy výboru České národní rady pro průmysl a stavebnictví
o návrh skupiny poslanců České národní rady na doplňovací volbu člena předsednictva České národní rady a předsedy výboru České národní rady pro průmysl a stavebnictví.
Současně navrhuji, abychom tyto dva body pořadu projednali jako druhý a třetí bod pořadu.
Slyšeli jste návrh doplněného pořadu.
Máte k němu nějaké připomínky nebo dotazy? Nejsou.
Zjišťuji, že ve schůzi je přítomna většina poslanců České národní rady a že tedy můžeme hlasovat o pořadu schůze.
Kdo souhlasí s navrženým pořadem, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./ Děkuji.
Je někdo proti? Nikdo.
Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.
Tím je pořad dnešní schůze schválen a můžeme přistoupit k jeho projednání.
Prvním bodem schváleného pořadu je
I
Zpráva výboru České národní rady pro plán a rozpočet k vládnímu návrhu usnesení České národní rady o státním závěrečném účtu České socialistické republiky a o závěrečných účtech státních fondů České socialistické republiky za rok 1978
Vládní návrh odůvodní ministr financí České socialistické republiky ing. Jaroslav Tlapák. Prosím soudruha ministra, aby se ujal slova.
Ministr financí ČSR ing. Jaroslav Tlapák: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, z pověření vlády České socialistické republiky vám předkládám k projednané státní závěrečný účet za rok 1978. Návrh, který budete posuzovat, přesvědčivě ukazuje, že i ve třetím roce 6. pětiletky pokračoval dynamický rozvoj naší ekonomiky. Národní důchod dále vzrostl. V průmyslu řízeném vládou naší republiky se výroba zvýšila o 4 %. Výkony ve stavebnictví stouply o 5,2 %. V zemědělství byla celková produkce proti roku 1977 o 2,8 % vyšší.
Zvláště si vážíme zvýšené aktivity a iniciativy pracujících. Jejich přičiněním došlo v loňském roce k určitému pokroku ve zvyšování efektivnosti. Projevem této skutečnosti je zlepšený vývoj nákladů.
Z hlediska společensko-politických souvislostí, jimiž se zabýváme, považuji za rozhodující, že ekonomický rozvoj probíhal v podmínkách finanční rovnováhy a měnové stability. Pro obecnou charakteristiku jistě postačí, když uvedu, že ve finančním hospodaření České socialistické republiky byly dodrženy plánované proporce. Konkrétně řečeno příjmy státního rozpočtu dosáhly 119 790 mil. Kčs, výdaje 119 738 mil. Kčs a přebytek tedy činil 32 mil. Kčs. Domnívám se, že k celistvému dokreslení těchto výsledků nutno ještě doplnit, že ve srovnání se schváleným rozpočtem byly skutečně dosažené příjmy o 521 mil. Kčs vyšší. Ve vývoji vlastních rozpočtových příjmů, jak už bylo naznačeno, jsme zaznamenali příznivý vliv dokonalejšího prosazování efektivnosti v hospodaření našich podniků.
Také plánovanou tvorbu zisku jsme celkově splnili. Proti roku 1977 vzrostl jeho objem o více než 14 %, což v praxi představuje 3 mld 300 mil. Kčs. Na jeho přírůstku se téměř ze 60 % podílelo snížení nákladů. I to je podstatně více než v předchozích letech této pětiletky. Z těchto dílčích údajů je zároveň patrné, jak důležitou roli v našem hospodaření sehrává úroveň celkových nákladů. Nejednou jsme zdůraznili nezbytnost energického řešení s nimi souvisejících otázek při zabezpečování přijatých úkolů. Tím cennější je fakt, že loni byly v porovnání s plánem o 300 miliónů korun nižší a navíc, že významná část jejich úspor se soustřeďuje do oblasti nákladů materiálových.
Nebylo by však správné dosažené výsledky přeceňovat. Prospěšné je jenom takové hodnocení, které vede k aktivnímu využívání všech možností a rezerv a napomáhá k lepšímu uplatňování intenzivních faktorů v rozvoji národního hospodářství. V dalším období bychom hlavní pozornost měli věnovat právě těm problémům, které snižují výkonnost naší ekonomiky. Oprávněně stranické a státní orgány poukazují na příčiny malé přizpůsobivosti výroby potřebám a požadavkům vnitřního i zahraničního trhu, na nedostatky v technické úrovni a kvalitě výrobků, na vysokou energetickou a materiálovou náročnost průmyslové a zemědělské výroby, na neplnění plánované struktury a trvající růst rozestavěnosti v investiční výstavbě a na nedostatečné využívání výrobních fondů a pracovních sil.
Sám život vyžaduje neodkladné řešení výše uvedených otázek. Soudruh Leonid Iljič Brežněv ve svém vystoupení před voliči Baumanského volebního obvodu v této souvislosti řekl: "Není důležitější věcí, než hospodárné, racionální využívání všech našich možností a bohatství. K tomu jsou třeba nové přístupy v investiční politice, efektivní zacházení s existujícími výrobními kapacitami a zdroji pracovních sil, překonání byrokratických a lokálních sklonů. "
V posledních letech vystupuje do popředí složitá problematika palivo energetické bilance. I dnes bych chtěl podtrhnout nutnost náročných přístupů v této oblasti. Řekněme si otevřeně, že průběh letošní zimy znovu v celé šíři ukázal, jaké důsledky má nedostatečné řešení již dříve nahromaděných problémů a nedůsledné plnění schválených úkolů.
Vláda naší republiky klade proto velký důraz jak na okamžité praktické kroky ke snižování energetické náročnosti, tak i na přípravu dlouhodobého programu racionalizace spotřeby, úspor i využití všech druhů paliv a energie. Jistě víte, že všem podnikům a organizacím byly stanoveny nepřekročitelné limity spotřeby, a že byly rozepsány podle povahy provozu i na pracoviště. Státní program racionalizace paliv a energie má v letošním roce přinést relativní úsporu ve výši zhruba 495 tisíc tun měrného paliva.
Na mnoha příkladech můžeme dokumentovat, že tato cesta, cesta využívání tvůrčích nápadů, cesta podnětného vedení technické inteligence a spolupráce s brigádami socialistické práce, komplexními racionalizačními brigádami i výzkumnými ústavy přinesla a stále přináší celospolečensky potřebné výsledky. Pro větší názornost chci připomenout, že podle schváleného programu racionalizace se postupně provádí výměna nehospodárných za energeticky účinnější spotřebiče. Hledají se cesty k využití odpadního tepla. Rtuťové usměrňovače se vyměňují za křemíkové, žárovky se nahrazují sodíkovými výbojkami, provádí se tyristorizace tramvají atd. V dlouhodobém programu resorty rozpracovávají taková koncepční opatření, která by měla přinést snižování ztrát při využívání prvotních energetických zdrojů. Jsou zaměřena též na postupné změny ve struktuře výroby, jejichž posláním je omezit energeticky vysoce náročnou produkci. Nezapomíná se ani na snižování spotřeby paliva u osobních i nákladních aut, ani na rozvoj výroby materiálů s lepšími izolačními vlastnostmi. Lze pochopitelně najít i další zdroje možných úspor.
Aktivní řešení spatřujeme především v prosazení účelných postupů, založených na systémových opatřeních a zaměřených hlavně na snižování neúměrně vysoké spotřeby paliv a energií.
Rozhodně nemůže jít o jednorázovou akci. Na jedné straně je naší povinností si uvědomit, že dnes je snižování energetické náročnosti a zajištění dostatku paliv problémem celosvětovým.
Na druhé straně třeba vidět, že naše ekonomika se může plně vyrovnat s náročnými požadavky budoucího rozvoje jen za předpokladu skutečně efektivního využívání paliv a snižování energetické náročnosti.
Vývoj v uplynulém roce prokázal, že soustředěná pozornost věnovaná racionalizaci spotřeby může přinést pozitivní výsledky. Úspory rozepsané v ministerstvech průmyslu, stavebnictví a zemědělství a výživy za rok 1978 byly nejen splněny, ale i překročeny. Ušetřené zdroje představovaly 522 tisíc tun měrného paliva. Připočteme-li k tomu úspory v oblasti národních výborů a ostatních ústředních orgánů, bylo v působnosti vlády České socialistické republiky uspořeno 630 tisíc tun měrného paliva.
Vážené soudružky, vážení soudruzi, v roce 1978 jsme na investice na území ČSR vynaložili 88,6 mld Kčs. V hospodářství řízeném vládou ČSR představovaly prostředky určené k zabezpečení investičních záměrů 53,8 mld Kčs. Ze státního rozpočtu byla na tyto účely poskytnuta dotace ve výši 20,8 mld Kčs. Jistě se mnou budete souhlasit, že jde o obrovské částky. Po pravdě si ale přiznejme, že dosud se nám stále nedaří je využít s takovou efektivností, aby přinášely maximální společenský prospěch.
V odvětvích řízených naší vládou byly investiční práce a dodávky v roce 1978 splněny na 97 %. Obdobně jako v předcházejícím roce došlo k překročení plánu u akcí o rozpočtových nákladech do 2 mil. Kčs, ale plán jsme nesplnili u staveb nad 2 mil. Kčs. Situace se, žel, podstatně nezlepšila ani v zajišťování úkolů na závazných stavbách. Pro rok 1978 jsme stanovili dokončení 35 staveb a rozhodli, že na 10 budou uvedeny do provozu důležité kapacity. Z tohoto úkolu bylo dokončeno jen 23 staveb a do provozu uvedeno 6 kapacit. Neméně závažný je fakt, že vzrostly rozpočtové náklady řady investic. Poznatky kontrolních orgánů ukazují, že hlavní příčiny spočívají v podhodnocení rozpočtových nákladů a ve věcných změnách, které nezlepšují parametry staveb. A konečně je třeba vidět, že nejsou ojedinělé případy, kdy technicko-ekonomické ukazatele kapacit uváděných do provozu a jejich ekonomický přínos neodpovídají plánovaným předpokladům.
O této otázce nehovoříme poprvé a víme také, že náprava není a nebude jednoduchá. Vláda naší republiky si je vědoma toho, že potřebný obrat na úseku investiční výstavby může být zabezpečen jen splněním celého komplexu objektivně stanovených úkolů. Shodli jsme se na tom, že by měly být zvláště zaměřeny na etapu plánování a přípravy investiční výstavby, na dosažení souladu v materiálním, finančním a kapacitním zajištění, na prosazení harmonických vztahů mezi potřebami a celospolečenskými možnostmi, na důslednější stanovení a respektování investičních priorit, na zvýšení úrovně řízení a organizace investičního procesu, a to na všech stupních, a na zlepšení dodavatelsko-odběratelských vztahů. Pro plynulé uskutečnění těchto záměrů jsme vytvořili nebo postupně vytváříme odpovídající podmínky - včetně finančního zajištění. Považujeme za velmi cenné, že v tomto směru můžeme také využít mnoha dobrých poznatků z minulých let a podnětných zkušeností z řady podniků, závodů, krajů a okresů.
Stejně jako v roce 1977 také loni jsme zaznamenali určité zlepšující tendence ve vývoji zásob. Jejich celková úroveň v ústředně řízených státních hospodářských organizacích vzrostla o 3,8 %, a to je méně než předpokládal plán. Doba obratu se zároveň zkrátila oproti předcházejícímu období o 2 dny.
Je nesporné, že na jedné straně tento vývoj příznivě ovlivnila řídící činnost naší vlády, na druhé straně je však třeba si otevřeně přiznat, že na výsledky zapůsobily též některé materiálové a surovinové nedostatky a neplnění vzájemných dodávek.
Největší starosti nám v tomto ohledu dělá vývoj v zemědělství, kde skutečný přírůstek zásob činil zhruba jen polovinu plánovaného. Také v organizacích ministerstva obchodu byly zásoby koncem loňského roku proti plánu o 725 mil. Kčs nižší.
Výsledky naší ekonomiky ve stále větším rozsahu ovlivňují vnější ekonomické vztahy. Nezakrývejme si, že vývoj zahraničního obchodu v roce 1978 vykazoval odchylky od plánem stanovených proporcí.
Ve vztahu k socialistickým zemím u organizací řízených vládou České socialistické republiky byl export překročen a přispěl ke zlepšení plánovaného salda obchodní bilance. Naproti tomu ve vztahu ke kapitalistickým zemím se plánované saldo zhoršilo v důsledku vyššího dovozu. Je známo, že při rozvoji obchodu s kapitalistickými státy čelíme překážkám, které vyplývají z jejich vnitřních ekonomických nesnází. To samozřejmě kromě dalších vyvolaných obtíží nezůstává bez vlivu na cenový vývoj. Znovu se tak potvrzuje, že podmínky na kapitalistickém trhu charakterizuje značná nestabilita.
Chtěl bych i v této souvislosti znovu zdůraznit mimořádný význam všestranné ekonomické spolupráce se zeměmi RVHP a zejména se Sovětským svazem. Znovu a znovu se přesvědčujeme, že tato součinnost představuje zásadní stabilizační a dynamizující faktor národohospodářského rozvoje a je dobrým základem pro plnění našich současných i budoucích plánů.
V souladu s linií naší strany jsme také v roce 1978 vytvářeli tvorbou hmotných a finančních zdrojů potřebné podmínky pro růst životní úrovně obyvatelstva a posílení jeho životních a sociálních jistot.
Průkazně o tom - mimo jiné - svědčí zvýšení celkových peněžních příjmů obyvatelstva ČSR o 3,3 %. Důkazem je i ta skutečnost, že průměrná mzda u nás vzrostla o 3 % a dosáhla 2531 Kčs. Maloobchodní obrat stoupl o více než 8 mld Kčs. V porovnání s rokem předcházejícím představuje vzestup více jak 5 %.
Rozbor situace ve vnitřním obchodě potvrzuje, že trh potravin byl loni vcelku stabilizován. Nedostatky se však projevovaly v krytí poptávky po některých druzích průmyslového zboží. Určité napětí na vnitřním trhu vyplývalo především z neuspokojivé úrovně dodávek, nedostatečné inovace a z potíží v kvalitě některých průmyslových výrobků. O těchto obtížích víme, stejně jako o tom, že často jsou předmětem oprávněné kritiky. Proto úsilí naší vlády směřuje k trvalému zajišťování takového množství, kvality a výběru zboží, které je s to uspokojit rostoucí požadavky občanů. Zároveň vedeme řídící orgány k tomu, aby odstraňovaly všechny vlivy oslabující rovnováhu vnitřního trhu. Vždyť jeho vyrovnanost a dobré zásobování umožňuje předcházet nejrůznějším nákupním horečkám, odstraňovat úplatky a korupci a výrazně přispívat ke stabilitě měny.
V minulém roce se naše vláda důsledně věnovala dalšímu zabezpečování cílů politiky posilování životních a sociálních jistot lidí. Tento zásadní úkol, vytyčený XV. sjezdem Komunistické strany Československa, se promítal do rozvoje všech oblastí společenské spotřeby. A její nároky jsou, jak známo, v rozhodující míře hrazeny ze státního rozpočtu.
Ve výdajích na sociální zabezpečení jsme vytvořili podmínky pro růst, který odpovídá demografickému vývoji obyvatelstva. Na dávky sociálního zabezpečení bylo tedy poskytnuto 27,7 mld Kčs. Ve srovnání s rokem 1977 jsme tuto položku posílili o 683 mil. Kčs a průměrná výše nově přiznaného plného starobního důchodu dosáhla 1274 Kčs.
V rámci nemocenského pojištění bylo v roce 1978 vyplaceno 13,3 mld Kčs. Vzhledem k vyšší nemocnosti byly rozpočtované výdaje překročeny zhruba o 158 mil. Kčs. Další zkvalitnění léčebné péče se odrazilo v úrovni výdajů na zdravotnictví. Loni vynaložená částka 12,6 mld Kčs svědčí též o velkorysé sociální politice našeho státu. Ostatně dosaženou úrovní zaujímáme jedno z předních míst ve světovém měřítku.
Lékařská místa v ambulantní péči narostla o 560 a dosahují 16 419. Přibyl rovněž počet lůžek v nemocnicích a zároveň došlo - v průměru o 6 dnů - k jejich vyššímu využití.
Stále složitější a účinnější preparáty a léčebné metody, které se stávají samozřejmou součástí starostlivosti o nemocné, vedly loni k nárůstu výdajů na léky o 6,7 %. Rozsah takto vydaných prostředků je značný. Celková částka výdajů do této oblasti dosáhla loni už 2,3 mld Kčs, to znamená 223 Kčs na jednoho obyvatele.
Společenská podpora rodin s dětmi byla v roce 1978 z dávek nemocenského pojištění dotována částkou 9,6 mld Kčs a tím byly plně uspokojeny uplatněné nároky.
Se soustavnou pozorností přistupujeme k rozvíjení pomoci mladým manželstvím. K tomuto účelu věnuje naše vláda nemalé prostředky. Chtěl bych dnes ve stručnosti připomenout, že například na půjčkách se státním příspěvkem se podílelo více než 97 tisíc rodin, že státní příspěvek byl poskytnut na téměř 99 000 narozených dětí a že celková částka takto přesáhla 300 mil. Kčs.
Vysoká odpovědnost vůči novému pokolení se projevila také v rozšíření míst v předškolních zařízeních. Koncem roku jsme mohli v mateřských školách umístit plné tři čtvrtiny dětí příslušného věku. Překročili jsme tak předpoklad uvažovaný pro celou šestou pětiletku. Nicméně je třeba vidět, že současné kapacity předškolních zařízení dosud neumožňují plně krýt požadavky zaměstnaných matek. Vláda České socialistické republiky proto orientuje všechny národní výbory, podniky a družstva na zintenzívnění spolupráce a hledání nových forem při řešení této otázky.
Největší dynamikou ve srovnání s ostatními odvětvími společenské spotřeby se v roce 1978 vyznačovaly výdaje na školství. Dosáhly 13 184 mil. Kčs a rozpočet byl překročen o 3,5 %. Podstatné je, že jsme byli schopni zabezpečit všechny potřeby vyplývající z postupné realizace programu přestavby a dalšího rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy.
Počet posluchačů vysokých škol vzrostl o více než 4 %. Úměrně tomu narostla i celková částka stipendií a příplatků na jídlo v menzách. Zvýšil se rovněž počet studentů ubytovaných v kolejích.
V roce 1978 jsme vytvořili finanční podmínky pro všestranný kulturní rozvoj. Rozvětvená sít kulturních zařízení a dotační politika státu zabezpečuje širokou dostupnost kultury pro všechny vrstvy obyvatelstva. Připomínám, že v roce 1978 jsme na potřeby tohoto odvětví pamatovali částkou 2,5 mld Kčs. Zvýšenou pozornost jsme též věnovali údržbě a opravám vybraných historických a kulturních památek.
Naše vláda počítá s tím, že také v budoucnu bude vytvářet příznivé podmínky pro sociální a kulturní rozvoj. Důsledněji však bude hodnotit, zda poskytnuté prostředky jsou vynakládány účelně, racionálně a zda přinášejí potřebný efekt. K řešení těchto úloh má přispět i snaha o soustavné prohlubování objektivizace výdajů v jednotlivých odvětvích společenské spotřeby.
Významnou oblast finančního hospodaření představuje plnění rozpočtů národních výborů. Sami ze své vlastní praxe můžete potvrdit, jak jejich mnohostranná činnost denně přesvědčivě dokazuje, že socialismus reálně zabezpečuje základní práva a potřeby lidí.
Podíváme-li se na jejich práci z hlediska státního závěrečného účtu, zjišťujeme, že celkové příjmy rozpočtů národních výborů dosáhly 68,8 mld Kčs, a oproti roku 1977 se zvýšily o 5,5 %. Dotace a subvence, které jim byly poskytnuty ze státního rozpočtu republiky, dosáhly 37,5 mld Kčs, to je o 6,9 % více než v roce 1977. Za důležitý zdroj rozpočtů národních výborů považujeme jejich vlastní rozpočtové příjmy. V roce 1978 byly realizovány v úhrnné částce 23,7 mld Kčs.
Věřím, že budete se mnou souhlasit, když uvedu, že nezastupitelným úsekem v působnosti těchto orgánů státní moci a správy je péče o bytovou výstavbu. Loni v rámci komplexní bytové výstavby jsme dokončili 80 223 bytů a tak jsme splnili plán na 101,1 %. Dá se říci, že v její celkové úrovni úspěšně pokračujeme v plnění záměrů, které vytyčil XV. sjezd strany.
Bylo by však nesprávné, kdybychom pod dojmem těchto celkových výsledků přehlíželi existující nedostatky. Nejsou ojedinělé a oprávněně je kritizujeme. Přes nemalé úsilí se nezlepšila situace v hlavním městě Praze, kde plán výstavby bytů byl splněn jen na 97,9 %. Ne ve všech místech můžeme být spokojeni s kvalitou bytů.
Chtěl bych ještě upozornit na jednu otázku, která má širší společensko-politické souvislosti. Jde o to, že by národní výbory i dodavatelské organizace měly v dalším období věnovat více konkrétní pozornosti zajišťování technické a občanské vybavenosti. Fakta jednoznačně dokazují, že ve srovnání s bytovou výstavbou zde vykazujeme podstatně horší výsledky. V souladu s celospolečenskými požadavky také zde bude vláda plně uplatňovat svou řídící pravomoc s vědomím, že rozvíjení promyšlených přístupů také zde spolurozhoduje o spokojenosti občanů.
Zastupitelské sbory v místech, okresech a krajích se v uplynulé etapě zaměřily též na prohlubování svých funkcí při zajišťování oblastního rozvoje a při řečení specifických regionálních problémů. Z jejich rozpočtu byly použity výdaje na zlepšování životního prostředí v pánevních okresech a ve velkých průmyslových centrech. V duchu zásad přijatých stranickými a státními orgány byly kryty potřeby přednostního rozvoje hlavního města Prah, Severočeského kraje, ostravsko-karvinské aglomerace a města Brna.
Důležitou součástí činnosti národních výborů, pramenem aktivity lidí při uskutečňování volebních programů je akce Z. Vážíme si toho, že pomáhá nejen prohlubovat poslání veřejně prospěšné práce při zvelebování našich měst a obcí, ale zároveň plní i důležité celospolečenské úkoly, Jen hodnota díla vytvořeného na úseku investice v loňském roce představuje 3,6 mld Kčs. Poznatky z okresů a krajů dokazují, že iniciativa se především zaměřovala na nejpotřebnější a nejefektivnější akce, sloužící co největšímu počtu obyvatel. Tento osvědčený směr řídící činnosti se i nadále bude setkávat s naším pochopením. Zejména budeme podporovat výstavbu zařízení, která usnadňují zapojování žen do pracovního procesu, jako jsou jesle, mateřské školy, školní družiny a školní jídelny.
Víme o nedostatcích, které se v činnosti těchto orgánů ještě projevují, Ale je třeba po pravdě říci, že národní výbory v náročném hodnocení obstály. Významně přispěly k uskutečňování úkolů, které pro ně vyplynuly ze závěrů XV. sjezdu Komunistické strany Československa. Chtěl bych jim proto za tuto obětavou práci jménem vlády České socialistické republiky upřímně poděkovat.
Soudružky a soudruzi, návrh státního závěrečného tu není jen souhrnem výsledků, kterých jsme ve společném úsilí dosáhli. Umožňuje hlouběji se zamyslet nad úkoly nadcházející etapy.
Podle našeho názoru je především nezbytné na všech stupních řízení daleko rozhodněji a důsledněji v hospodářské praxi prosazovat na všech úsecích naší činnosti kritéria vysoké efektivnosti a kvality. Jde o důsledné uplatňování základní strategické linie, potvrzené XV. sjezdem strany a rozpracované v řadě usnesení naší vlády. Její součástí je prohlubování vyšší náročnosti nejen vůči vedoucím hospodářským pracovníkům, ale vůči každému výrobci v průmyslu, stavebnictví i zemědělství. V praxi to mimo jiné znamená trvale získávat lidi, zabývat se aktivitou technické inteligence, ekonomů, přínosem socialistického soutěžení apod.
Úkoly, které nás čekají, můžeme totiž beze zbytku splnit jen tehdy, když budeme intenzivněji využívat značného a neustále rostoucího potenciálu naší ekonomiky, tj. základních fondů, paliv, energií, surovin, materiálů a pracovní síly. Není jiné cesty k posílení vnitřní a vnější proporcionality hospodářského rozvoje než zvýšení výkonnosti naší ekonomiky. I v této souvislosti znovu připomínáme, že vysoká hospodárnost je jedním z hlavních měřítek řídící činnosti. Důležité též bude, abychom postupně posoudili míru investic na národním důchodu a připustili jen takové, které mají rozhodující význam pro růst výkonnosti národního hospodářství a životní úrovně obyvatelstva a povedou k vyšší efektivnosti v oblasti zahraniční směny při preferování spolupráce se socialistickými země mi, zvláště se Sovětským svazem.
Do popředí naší pozornosti bude také nutné důsledněji postavit obnovení proporcionality zahraničních vztahů. Je prokázáno, že vzhledem k danému stavu ekonomiky a relativně vysoké životní úrovni je takový cíl reálný. Zároveň bychom měli mobilizovat veškeré potenciální rezervy, zejména v oblasti spotřeby, a neuplatňovat nároky na zvyšování dovozu základních energetických zdrojů.
Na úsecích, které řídíme, za které zodpovídáme a o kterých spolurozhodujeme, by měly být ve všech ukazatelích komplexně splněny úkoly letošního roku. Zvláštní péči si vyžádá zlepšení dodávek pro výrobní spotřebu v odpovídající struktuře a kvalitě i v takových termínech, které umožní plynule odstraňovat výpadek v plnění plánu a rozpočtu z počátku roku. Už dnes bychom též měli připravovat aktivní opatření k tomu, aby byly překonány případné výpadky v plnění letošního plánu zemědělsko-potravinářského komplexu. A v neposlední řadě by z hlediska národohospodářského a společenského měly být promyšleně zabezpečovány potřeby vnitřního trhu. Nabídka zboží by zde měla svou strukturou a kvalitou lépe vyjadřovat charakter měnící se poptávky obyvatelstva. Do těchto oblastí se tedy budou v následujícím období soustřeďovat rozhodující nároky.
Výsledky roku 1978, tak jak jsou shrnuty ve státním závěrečném účtu České socialistické republiky, prokazují jednoznačně správnost linie výstavby rozvinuté socialistické společnosti, vytyčené XV. sjezdem KSČ a dále rozpracované navazujícími zasedáními jejího ÚV. Názorně dokreslují to, co uvedl generální tajemník ústředního výboru Komunistické strany Československa soudruh Husák na 11. zasedání. Soudruh Husák řekl - cituji: "Jdeme po správné cestě. Při realizaci programu XV. sjezdu jsme získali mnoho cenných zkušeností. Ověřili jsme si správnost našeho přístupu k řešení základních úkolů dalšího rozvoje socialismu v nových podstatně náročnějších podmínkách, z nichž jsme vycházeli při formulování cílů XV. sjezdu. "
Vážené soudružky poslankyně a vážení soudruzi poslanci, rozhodující kapitoly návrhu státního závěrečného účtu byly projednány ve výborech České národní rady. Připomínky a podněty poslanců budou využity v činnosti orgánů, kterým byly adresovány.
Jménem vlády České socialistické republiky vám děkuji za podporu naší politiky, která je zaměřena na důsledné splnění úkolů XV. sjezdu Komunistické strany Československa a 6. pětiletého plánu.
Navrhuji, aby Česká národní rada návrh státního závěrečného účtu České socialistické republiky za rok 1978 schválila. Děkuji za pozornost. /Potlesk./