Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji akademikovi Rosickému. Prosím, aby se slova ujal poslanec Řehořek.
Poslanec Jindřich Řehořek: Soudružky a soudruzi poslanci, ze zprávy vlády České socialistické republiky o plnění programového prohlášení, kterou přednesl její předseda soudruh Korčák je zřejmé, že sociální politika je významnou součástí cílů i péče naší komunistické strany a orgánů našeho státu o blaho lidu. Správnost a vyváženost sociálních opatření vytváří podmínky, ve kterých může člověk uplatnit všechny své tvůrčí schopnosti, lépe uspokojovat své potřeby v souladu se socialistickým způsobem života, mít pevnou sociální jistotu v každé životní situaci - v dětství, v práci, v nemoci i ve stáří.
Není náhodou, že bezprostřední provádění sociální politiky je svěřeno národním výborům - orgánům lidové moci, vždyť ony mají nejblíže ke každému potřebnému občanu.
Přes všestrannou pozornost stále stoupají nároky na řešení nových sociálních případů, zejména pokud jde o osamocení a nepříznivý zdravotní stav starých občanů. Starost o ně je proto jedním z hlavních úkolů sociální péče i ve Východočeském kraji. Rovněž náš zdravotní a sociální výbor ČNR věnuje těmto záležitostem plánovitou a důslednou pozornost. Není to úkol snadný, neboť nevyřízených žádostí do domovů důchodců je stále dost a další kapacity přibývají jen pomalu.
Nové kapacity však neznamenají vždy absolutní přírůstek, neboť dosavadní fond je třeba renovovat nebo i pro nevhodnost likvidovat. Za pozornost stojí i náročnější posuzování jednotlivých případů v souladu s požadováním vyšší odpovědnosti od těch rodin, které se snaží přenést své povinnosti na odpovědnost celé společnosti.
V našem kraji hledáme stále nové formy k zabezpečení zvyšování úrovně pečovatelských kapacit. Vcelku se dobře osvědčují domovy penziónového typu, které jsou již v provozu v Hradci Králové a v Pardubicích. V této pětiletce ještě počítáme se zahájením výstavby takovýchto penziónů v Ústí nad Orlicí, Jaroměři a v Semilech. Zatímní zkušenosti nám umožňují vylepšit mnohé v projekci, organizaci odborných služeb i v rozmístění osob. Přitom všem nechybí ani u nás iniciativa občanů, např. v akci "Z" se buduje nový, moderní Domov důchodců v Hořicích na okrese Jičín, který bude mít kapacitu 130 lůžek a bude dán do provozu v letošním roce.
K rozšíření lůžkové kapacity provádíme i rekonstrukci starých objektů. Pro pomoc získáváme i vedení závodů, ROH a další společenské organizace.
Novou formu ústavů pro staré občany představuje Domov důchodců v Červené Vodě, okres Ústí nad Orlicí, kde je část ústavu penziónového typu, část pro chodící a ležící obyvatele. Jedná se o moderně vybavený ústav, kde je snaha dosáhnout takové úrovně bydlení, na jakou jsou občané zvyklí. A mnozí z nich říkají, že teprve na sklonku svého života poprvé takto pěkně bydlí.
Tento domov důchodců byl vyhodnocen v minulém roce jako nejlepší v našem kraji a navržen k propůjčení Rudé standarty ministra práce a sociálních věcí ČSR a předsednictva ČVOS pracovníků státních orgánů.
Vedle ústavů sociální péče poskytujeme v kraji další rozsáhlé sociální služby. Jde především o pečovatelskou službu a kluby důchodců. Jak známo, instituce pečovatelek z povolání vznikla v roce 1967. Např. u nás jsme první dům s touto službou otevřeli v roce 1970 v Kostelci nad Orlicí. Od té doby máme 21 takovýchto zařízení, které mají 276 bytových jednotek, 50 středisek pečovatelské služby a 40 středisek osobní hygieny. Pečovatelskou službu zajišťuje 240 pečovatelek z povolání a 462 pečovatelek dobrovolných.
Další novou formou je zavádění denních pobytů pro staré občany; těchto zařízení máme v kraji již šest. Pro kulturní a zájmovou činnost starých občanů je k dispozici 62 klubů důchodců.
Tyto údaje uvádím proto, abychom se v podmínkách našich volebních obvodů mohli orientovat v souvislosti s tím, co uváděl předseda vlády v údajích celorepublikových.
Značná pozornost se věnuje i zdravotně postiženým dětem. Péče o mentálně postižené děti ve specializovaných ústavech je rozsáhlá ať již jde o péči zdravotnickou, výchovnou apod. Celková kapacita těchto ústavů je 728 míst, nestačí však zdaleka krýt oprávněné požadavky na umístění. Ve věkové skupině 3-26 let evidujeme 696 mentálně postižených dětí a mladistvých, z nichž 475 by mělo být umístěno do ústavu v době co nejkratší, a to z důvodů sociálních nebo zdravotních. Tuto tíživou situaci chceme alespoň částečně vyřešit budováním jednoduchých montovaných staveb při stávajících ústavech tak, aby náklady na provoz společných zařízení byly co nejnižší.
Pozornost národních výborů je zaměřena též na péči o rodiny s více dětmi, a to jak po stránce výchovné, organizátorské, tak i finanční. Výdaje vynaložené na fakultativní dávky sociální péče pro tyto rodiny činily v minulém roce více jak 2 mil. Kčs.
V poslední době klademe velký důraz na odpovědnost místních a městských národních výborů při řešení sociálních problémů rodin s více dětmi. V této činnosti nám pomáhá široký aktiv dobrovolných spolupracovníků, zejména členů komisí péče o rodinu a děti a důvěrníků péče o děti. Na řešení sociálních problémů rodin s dětmi se podílí ve Východočeském kraji 2018 důvěrníků péče o děti a aktivy pro péči o rodinu jsou ustaveny při 297 MNV a MěstNV.
Pro nezletilé děti, u kterých se projevují poruchy v chování, jsou pořádány letní výchovné tábory.
V minulém roce jsme v celém kraji provedli průzkum u rodin s pěti a více dětmi. Celkem bylo navštíveno 908 rodin a na základě zjištěných skutečností byla provedena řada opatření, týkajících se jak zvýšeného výchovného působení na tyto rodiny, tak i potřebného finančního zabezpečení.
V letošním roce bude proveden průzkum vývoje dětí z rozvedených manželství v roce 1972 s cílem zjistit vliv rozvodu rodičů na výchovu dítěte. Na základě zjištění budou přijata odpovídající opatření ke zlepšení péče o tyto děti.
Rozsáhlost poskytovaných ústavních i mimoústavních sociálních služeb vyžaduje nové formy řízení. Z těchto důvodů jsme také přistoupili ke zřízení okresních ústavů sociálních služeb.
Nemalou starost pro nás poslance, národní výbory a odborný aparát představuje zdravotnictví. Mezi přední úkoly zde patří dobudování ambulantních služeb, zvláště obvodních, postupná realizace celospolečenských zdravotnických programů, racionální využívání materiálně technické základny i kádrů k dosahování stále vyšší efektivnosti a kvality zdravotnické péče.
Růst výdajů na zdravotnickou péči v našem kraji dosáhl v minulém roce proti skutečnosti roku 1970 růstu na 151 %.
Tyto podmínky, které se pro práci zdravotnictví vytvářejí, přinesly řadu kladných výsledků ve snižování nemocnosti, spojené s poklesem pracovní neschopnosti, snižování nemocnosti infekčními chorobami, jako je záškrt, obrna, TBC, ale i růst schopnosti lidí zvládat stále náročnější úkoly.
Můžeme říci, že snížení pracovní neschopnosti o 1 % znamená, že denně bylo v našem kraji v zaměstnání o 6000 pracovníků více. Dalším dokladem správného postupu je i reprofilizace provedená v I. etapě. Lůžkový fond byl změněn u 800 lůžek ve prospěch potřebných oborů a o 450 lůžek byla snížena kapacita ve prospěch úseků mimozdravotnických. Lepší organizace práce umožnila přijmout při tomto opatření více než 14 000 nemocných za rok proti průměrným počtům a k tomu ještě podstatně snížit průměrnou ošetřovací dobu.
Vedle těchto dobrých výsledků však přetrvávají problémy a nedostatky, které brání ještě výraznějším pozitivním změnám zdravotního stavu obyvatelstva.
Při realizaci úkolů se setkáváme s nesprávným přístupem některých zdravotníků i funkcionářů v okresech a místech při prosazování lokálních zájmů. Jedná se o věci, které pramení z nepochopení celkových záměrů, které naše společnost v tomto směru má.
Naši občané mají často oprávněné připomínky ke kvalitě služeb, dostupnosti a ke způsobu jednání zdravotníků. Naproti tomu si ale často diletantsky vynucují neadekvátní služby pro sebe. Z toho pak pramení nehospodárnost při zacházení s léky, kde náklady stále stoupají.
Proto z iniciativy národních výborů vznikla celá řada akcí, které přispívají k rozvoji zdravotnictví. Jde o výstavbu malých zdravotnických zařízení v akci "Z" a využívání místního stavebnictví. Chceme, aby takovouto iniciativu projevily i některé závody, které zůstávají stranou, zejména při budování jeslí.
Podobně postupujeme ve výstavbě společných závodních zdravotnických zařízení, v jejich racionálním a úměrném vybavování zdravotnickou technikou tak, aby to nebylo v rozporu s typem a potřebou zdravotnického pracoviště. Jsou totiž závody, které si mohou leccos dovolit, aniž mají odpovídající potřebu. Na druhé straně nemůžeme např. vybavit zařízení okresního typu.
K dalšímu zkvalitnění péče o zdraví lidu je nutno zdokonalovat plánovité řízení zdravotnictví, v jednotě stranických a státních orgánů na všech stupních řízení přistupovat k optimálnímu využívání současných zdrojů kádrových i materiálních, k jejich správnému rozmístění, efektivní organizaci práce, rozvoji iniciativy a komplexní socialistické racionalizace. Mnohé statistické údaje často spíše prozrazují živelnost vývoje, než řízení těchto úseků. Život nás jednoznačně poučil, že i ve zdravotnictví se vyplácí spolupracovat široce s veřejností, zapojovat zdravotníky do ideově výchovné i politicko-organizátorské práce národních výborů a využívat specifiky tohoto povolání, jehož vážnosti i důvěry, které se i přes oprávněné výtky těší. /Potlesk./
Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci Řehořkovi za vystoupení. Přerušuji jednání na 15 minut, takže zhruba v 16.00 hodin budeme pokračovat. Po přestávce se připraví poslanec dr. Dočkal.
/Schůze přerušena v 15.50 hodin a znovu zahájena v 16.04 hodin./
Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Soudružky a soudruzi poslanci. Budeme pokračovat v našem jednání. Prosím poslance Dočkala. Připraví se poslankyně Šenková.
Poslanec PhDr. Miloslav Dočkal, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, s velkým zájmem jsme vyslechli zprávu vlády ČSR o plnění programového prohlášení z 16. prosince 1976, přednesenou jejím předsedou soudruhem Josefem Korčákem. Ve shodě s názory dalších poslanců vyslovuji s přednesenou zprávou jednoznačný souhlas. Zkušenosti z uplynulého období ukazují, že v České socialistické republice, tak jako v celé naší vlasti, je pod vedením KSČ důsledně přetvářen v život program vytyčený XV. sjezdem KSČ, a to ve všech oblastech. V této souvislosti chci zejména ocenit, že po XV. sjezdu KSČ se v plném souladu s jeho závěry dále soustavně prohlubuje pozornost a péče celé společnosti o život a práci a uplatnění mladého pokolení i o činnost jeho jednotné organizace - Socialistického svazu mládeže a pionýrské organizace SSM.
Každodenně se všichni přesvědčujeme o tom, jak cílevědomě naše komunistická strana vychází z myšlenek řečených na XV. sjezdu KSČ generálním tajemníkem ÚV KSČ a prezidentem republiky soudruhem Gustávem Husákem, že mládež je budoucností naší země a že její výchově, jejím problémům věnuje dnes naše komunistická strana a náš socialistický stát soustavnou pozornost.
Stejně potěšitelná je i skutečnost, že naše mladá generace není jen objektem společenské péče, ale že díky politice komunistické strany byly a dále jsou vytvářeny příznivé podmínky k tomu, aby stále více sehrávala úlohu aktivního spolutvůrce velkého díla výstavby socialismu ve všech sférách života a práce společnosti.
Soudružky a soudruzi, zamýšlíme-li se nad současným postavením mladého pokolení v socialistickém Československu, nad jeho možnostmi a skutečným uplatněním, nad všestrannými jistotami, které v současnosti máme, i nad perspektivami, nemůžeme si neuvědomit propastný rozdíl mezi dnešním životem našich mladých lidí a životem mládeže v minulosti i stejně propastný rozdíl mezi životem naší mládeže a životem jejích vrstevníků v kapitalistickém světě.
Chlapci a děvčata bez rozdílu mají v naší vlasti nyní doširoka otevřeny brány ke všem stupňům a formám vzdělání. A nejen to - jsou podněcováni a vedeni k tomu, aby si své vzdělání a znalosti neustále rozšiřovali a prohlubovali, aby si soustavně zvyšovali kvalifikaci. To je objektivní zájem socialismu, který potřebuje lidi stále vzdělanější, kvalifikovanější, schopné plnit neustále rostoucí nároky spojené s výstavbou rozvinuté socialistické společnosti. A tato společnost jim také dává plné záruky, že mohou své znalosti, schopnosti, svůj talent plně uplatnit a dále rozvíjet. Že mohou realizovat své životní plány, uspokojovat své potřeby i zájmy.
Jak neuvěřitelně jsou vzdálené i jenom chápání dnešních československých chlapců a děvčat poměry v kapitalistické republice, kdy například v roce 1934 bylo podle neúplných oficiálních buržoazních statistik v naší zemi 920 000 nezaměstnaných a kdy na středních školách mohlo studovat jen 7 % studentů z dělnických rodin. Obzvláště těžké bylo postavení učňovské mládeže. Její pracovní poměr byl upravován podle zákona z roku 1859 a zejména v maloživnostech museli učňové téměř zadarmo vykonávat práci vyučených dělníků. Na obživu dělnických rodin musely přispívat i děti - podle statistických údajů z roku 1930 pracovalo v námezdním poměru 46 000 dětí do 14 let. Poměry buržoazní republiky měly negativní dopad i na zdraví mladé generace. Při lékařském vyšetření dětí ze 16 průmyslových okresů v roce 1936 byla u 80 % zjištěna podvýživa, u 76,8 % chudokrevnost, u dalších deformace kostry, ohrožení plic a srdce.
Soudružky a soudruzi, tyto údaje neuvádím jen proto, abychom je stavěli před mladé lidi a ukazovali jim, jak se dříve žilo špatně a jak oni dnes žijí. To samozřejmě děláme a dělat budeme. Ale ukazuji to proto, aby si zejména ti, kteří slyší ze zahraniční buržoazní propagandy slova odpadlíků, snažící se líčit situaci v Československu černými barvami a v rozporu se skutečností, všímali věcí v celém historickém vývoji.
Zcela nesrovnatelné jsou rovněž životní a pracovní podmínky naší mládeže v konfrontaci s postavením mladé generace v současném kapitalistickém světě. Hluboká ekonomická, politická i morální krize, která již po několik let probíhá v kapitalistické společnosti, dopadá především na bedra pracujících a z nich především na mladé lidi. A nejde zde jen o nezaměstnanost, o nemožnost dosáhnout vyššího vzdělání pro děti z dělnických a malorolnických rodin, nejde jen o všestrannou diskriminaci - politickou, rasovou, diskriminaci žen a dívek, ale i o takové pro kapitalismus neřešitelné problémy, které si dnešní mladý člověk, žijící v socialismu, již ani nedovede představit. Mám na mysli například analfabetismus mladých lidí, který přetrvává i ve vyspělých kapitalistických zemích, vykořisťování dětské práce či takové otřesné jevy, jako je narkománie a těžká zločinnost mladých lidí i dětí.
Naši chlapci a děvčata jsou si vědomi svých možností a podmínek v nichž žijí, pracují a studují, všech svých jistot a perspektiv, všech předností a vymožeností socialismu, a váží si jich. Vědí také dobře, že je to především zásluha moudré, principiální politiky Komunistické strany Československa, jejího ústředního výboru v čele se soudruhem Gustávem Husákem, všech státních společenských orgánů a organizací. Proto se jednoznačně a bezvýhradně přihlásili k programu XV. sjezdu KSČ, přijali jej za svůj program. Svůj vztah k politice komunistické strany dávají najevo především konkrétními činy při budování rozvinuté socialistické společnosti.
Cenné důkazy o tom podali v uplynulém období rozvojem pracovní a studijní aktivity a iniciativy, politické a společenské angažovanosti na počest 60. výročí Velké říjnové socialistické revoluce a II. sjezdu SSM. Tento mohutný činorodý proud pokračuje v současné době plněním hodnotných závazků na počest 30. výročí Vítězného února a XI. světového festivalu mládeže a studentstva.
Soudružky a soudruzi, na 11. zasedání ústředního výboru KSČ se dostalo naší mládeži i Socialistickému svazu mládeže vysokého ocenění. Ve svém projevu řekl soudruh Gustáv Husák mimo jiné, že "Naše mládež přejímá a uplatňuje pokrokové zkušenosti, stává se průkopníkem nových forem života a práce. Těší nás úspěchy mladých lidí v různých oblastech. I zde však musíme uplatňovat stále vyšší nároky".
Tato slova zavazují celou naši organizaci i ostatní chlapce a děvčata k ještě většímu úsilí při činorodém naplňování politiky komunistické strany.
V současném období i do budoucna nám musí jít o to, abychom na všech úsecích svazácké práce, na každém pracovišti i v místě bydliště zvyšovali náročnost tak, aby odpovídala potřebám současné etapy výstavby rozvinuté socialistické společnosti. Směr naší činnosti je jasný. Ukazuje nám ho program XV. sjezdu KSČ, konkretizovaný na podmínky SSM a PO SSM v závěrech II. sjezdu naší organizace.
Jde o to, abychom dokázali ve smyslu závěrů 11. zasedání ÚV KSČ zhodnotit všechny dosavadní výsledky naší práce kriticky, nespokojovali se s dosaženým a usilovali o to, abychom na sebe přejímali stále náročnější úkoly, abychom v našem Socialistickém svazu mládeže u každého jeho člena i u dalších mladých lidí posilovali pocit spoluodpovědnosti za realizaci XV. sjezdu KSČ. Jen tak můžeme splnit naše poslání jako nejbližšího spolupracovníka Komunistické strany Československa, jen tak můžeme se ctí dostát důvěře, kterou naší organizaci a celé mladé generaci dává strana. /Potlesk./
Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci dr. Miloslavu Dočkalovi, hovoří poslankyně Jaroslava Šenková, připraví se poslanec Zbyněk Žalman.
Poslankyně Jaroslava Šenková: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, předložená zpráva o vládním programu ukazuje, že plnění jeho dosavadních úkolů svědčí o síle a schopnostech naší socialistické ekonomiky. Nemenší jsou však i úkoly, které nás v nejbližší době čekají. Tyto závěry, které vyplývají z programového prohlášení plně souhlasí i s usnesením 11. zasedání ÚV KSČ.
Vysoké ocenění dosavadních výsledků ve smyslu závěrů posledního zasedání ÚV plně platí i pro oblast lesního a vodního hospodářství. V tom smyslu jsme proto ve výboru ČNR pro zemědělství a výživu mohli konstatovat, že úspěšné plnění 6. pětiletky v resortu lesního a vodního hospodářství je významným přínosem pro rozvoj celého národního hospodářství a současně vytváří předpoklady pro stálé a soustavné zlepšování pracovních a životních podmínek všech jeho pracovníků.
Navíc byla oceněna pozornost a péče věnovaná ochraně našeho lesního bohatství a zabezpečování jeho významné funkce při tvorbě životního prostředí.
V souladu se zprávou vlády spatřujeme pozitivní přínos lesního hospodářství i ve vývozu a tím i v řešení devizové situace naší země.
Také v zásobování vodou z vodovodů a připojování domácností na kanalizaci překračuje resort plánované úkoly. Přes tyto kladné výsledky však nemůžeme nevidět i problémy, které vyžadují řešení.
Asi před půl rokem jsme ve výboru projednávali problémy spojené s využitím dřevní hmoty. Jak je jistě známo, XV. sjezd KSČ ve svých závěrech k dalšímu rozvoji lesního hospodářství zdůraznil zabezpečovat další růst produkčních schopností lesů, zvyšovat účinnost pěstební činnosti, zvyšovat odolnost lesů proti přírodním kalamitám a obnovovat přestárlé porosty.
Současně zdůraznil, aby se pokračovalo v racionalizaci celého výrobního procesu, a to jak v lesním hospodářství, tak i v dřevozpracujícím průmyslu a průmyslu celulózy a papíru. Všem těmto organizacím sjezd uložil dále zlepšovat komplexní využití vytěžené dřevní hmoty.
Jaká je však skutečnost? Dřevařský průmysl, lesní hospodářství a další organizace včetně vývozu dosud nezabezpečují odběr veškeré vytěžené suroviny. Slabší průměry dřeva i části kmenů zůstávají v lesích. Také dřevní hmota vzniklá z výchovných zásahů zůstává v lesích, neboť i v oblastech v blízkosti lesů se topí naftou a uhlím.
To vytváří podmínky pro množení chorob a škůdců. Je sice pravda, že příroda si některé tyto věci vyrovnává svými procesy, ale současně se ukazuje, že v některých případech musí zasáhnout člověk, aby nebyla narušena biologická rovnováha lesů.
Myslím, že bychom si měli plně uvědomit, že pomalé řešení problémů v této oblasti může třeba i řadu let zůstat bez větších negativních důsledků, ale neměli bychom tyto věci pustit ze zřetele.
Soudružky a soudruzi, jak jsem již uvedla, úkoly v připojování domácností na veřejné vodovody a kanalizace jsou překračovány. Tuto skutečnost jsme ve výboru uvítali, neboť zlepšuje životní podmínky našich občanů. Vzhledem k tomu, že zdroje pitné vody nerostou v potřebném tempu, souhlasili jsme s vyvíjením tlaku na snižování spotřeby vody hlavně v průmyslu. Tento tlak by měl pokračovat a promítat se do řízení a plánu vodohospodářských organizací. Zde však musíme konstatovat, že plán nereaguje dostatečně pružně.
Soudružky a soudruzi, posledním problémem, kterým bych se chtěla zabývat je otázka péče o pracující, která se prolíná celým dnešním naším jednáním.
Podíl lesního a vodního hospodářství na rozvoji národního hospodářství i jeho samotný rozvoj vytvořil předpoklady pro uplatnění komplexní péče o pracující v obou odvětvích. V lesním hospodářství byla zvolena cesta vybavení pracovníků a pracovišť technikou. Její využívání umožnilo postupně zlepšovat pracovní podmínky. Úspěšně je řešena i výstavba potřebných bytových jednotek.
Jak jsme ve výboru konstatovali, přetrvávají však problémy se zabezpečením závodního stravování. Zapříčiňuje to celá řada objektivních podmínek, ale i subjektivních přístupů v organizaci práce a jejího využívání.
V souvislosti se zvyšováním péče o pracující ve vodním a lesním hospodářství jsou zabezpečovány pravidelné lékařské prohlídky a zdravotní rehabilitace. Zvyšuje se podíl při budování předškolních zařízení a umísťování dětí v nich.
Lze tedy říci, že programové prohlášení vlády se plní jak ve výrobní oblasti, tak i v oblasti sociálního programu. Doporučuji proto vyslovit souhlas se zprávou vlády. /Potlesk./
Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslankyni Šenkové. Nyní hovoří poslanec Zbyněk Žalman, připraví se poslankyně Helena Kotrlová.
Poslanec Zbyněk Žalman: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi poslanci! Dne 16. prosince 1976 vyslovila plenární schůze České národní rady souhlas s programovým prohlášením vlády ČSR, vycházejícím ve svém obsahu z cílů a úkolů vytyčených XV. sjezdem KSČ a 6. pětiletkou.
Dnes předložila vláda zprávu, jak je toto programové prohlášení za jejího trvalého sledování realizováno.
Na podkladě tezí se těmito otázkami zabýval také výbor ČNR pro národní výbory a národnosti, a to především z pohledu té části programového prohlášení, kde se říká, že vláda a její orgány, ministerstva a ostatní ústřední orgány se budou opírat o těsnou součinnost s národními výbory, které považuje vláda za významné orgány, za důležitý a neodmyslitelný článek socialistické demokracie a že jim bude účinně napomáhat.
V souvislosti s částí II. oddíl 7, odst. 3 tezí jsme posuzovali otázku akce "Z". Konstatovali jsme, že neodmyslitelnou součástí činnosti národních výborů se staly především volební programy Národní fronty. Jsou to programy, které významně napomáhají při realizaci závěrů XV. sjezdu KSČ, programy, které jsou ve své ekonomické části nápomocny státu, které současně pomáhají vytvářet lepší životní prostředí a životní podmínky v našich obcích, městech, okresech, krajích a v celé naší vlasti. Proto se také velmi často setkáváme s tím, že podle výsledků plnění volebních programů hodnotí občané do jisté míry i celou činnost národních výborů.
Ve výboru jsme mohli konstatovat, že na tomto úseku bylo vykonáno mnoho dobrého, prospěšného a záslužného. Můžeme se o tom denně přesvědčovat. Na národních výborech spočívala přitom veškerá organizátorská a organizační práce, spojená s přípravou akcí od prvních začátků, přes zajišťování materiálu, až po organizování vlastních prací, a ve spolupráci s Národní frontou, pokud jde o mobilizaci občanů, k účasti na jejich dobrovolné pomoci.
V loňském roce přispělo ke zvýšení zájmu a aktivity 60. výročí VŘSR, na jehož počest byly uzavírány závazky občanů. Významným pomocníkem však byl i další rozvoj soutěžního hnutí mezi národními výbory, jehož organizátory byly krajské a okresní národní výbory. Tak např. v okrese Praha-východ, kde mám svůj volební obvod, bylo vydáno zvláštní číslo "Zpravodaje ONV" a v něm zveřejněny zásady obsahového zaměření soutěže, úkoly národních výborů jednotlivých stupňů, způsob hodnocení i otázky propagace soutěže. Jsem však přesvědčen, že obdobně tomu bylo jistě i v jiných okresech.
A zde se právě projevil podíl pomoci vlády a resortů, spočívající v usnesení vlády k otázkám soutěže a vypracování vzorových kritérií ministerstvem vnitra ČSR. Silným impulsem pro národní výbory pak bylo i to, že měly možnost získat uznání, případně i peněžitou odměnu vlády v celorepublikovém hodnocení. Projevem pomoci vlády - řekl bych základním - bylo však to, že vláda počítala ve státním rozpočtu na rok 1977 i při ztížených podmínkách s finančním zabezpečením v takové míře, aby záměry volebních programů mohly být realizovány a aktivita a iniciativa občanů udržena a využita.
I když tedy bylo v roce 1977 v akci "Z" - v její investiční i neinvestiční části - dosaženo celorepublikově dobrých výsledků, musel náš výbor přesto konstatovat, že nebyly docíleny bez obtíží a problémů, ať již v přípravě, při realizaci nebo následně. Byly to potíže se zajišťováním některých materiálů, odborných pracovních sil, vybavení předškolních zařízení nábytkem apod. V tomto směru by bylo třeba, aby vláda a centrální orgány pomáhaly tyto otázky nadále řešit.
Návazně na tuto problematiku padly ve výboru i kritické připomínky pokud jde o plnění úkolů v oblasti bytové výstavby v některých krajích a v občanské vybavenosti ze strany centrálního stavebnictví. Uvádím to zde proto, že tyto připomínky jsou přednášeny občany na veřejných schůzích i vůči národním výborům.
Při jednání ve výboru jsme dále poukázali také na to, že na výsledcích plnění volebních programů, ale i na celé činnosti národních výborů měli svůj podíl pochopitelně i poslanci těchto orgánů, a to díky tomu, že jim hned od počátku volebního období byla věnována potřebná péče, že pro ně bylo organizováno školení, jež mělo mimořádný význam pro poslance, kteří byli do funkcí zvoleni poprvé a z nich zase především pro mladé poslance.
Pro další politickou i odbornou přípravu mladých poslanců budou rozhodně mít velký význam nové "Zásady práce národních výborů s mladými poslanci", schválené vládou.
Jako dobrá pomoc pro práci poslanců národních výborů je přijímána brožura "Poslanec národního výboru" a časopis "Národní výbory", vydávaný vládou ČSR, který je účinným politickým, metodickým, instruktivním a informativním pomocníkem, ale i školou ve formě výměny zkušeností.
V této souvislosti padla ve výboru ČNR pro národní výbory a národnosti i otázka, zda je věnována dostatečná pozornost nejen mladým poslancům, ale mládeži vůbec, a to ze strany Národní fronty i národních výborů. Víme, že existuje usnesení vlády ČSR č. 134/1976 týkající se zřizování a činnosti komisí národních výborů pro mládež a tělesnou výchovu. Bude proto třeba více sledovat, zda a jak tyto komise, pokud byly zřízeny, pracují. Je to zvlášť nutné proto, že jde o komise, které mají za sebou teprve zhruba jeden a čtvrt roku činnosti a že tedy budou skutečně potřebovat pomoc, jak vláda - když citované usnesení přijala - předpokládala.
Náš výbor posuzoval i činnost komisí lidové kontroly a některé další úseky, jako je např. plnění plánu hospodářství národních výborů.
Některými otázkami se blíže zabývá náš výbor právě v současné době. Je to zpracování výsledků průzkumu činnosti základního stupně národních výborů, konkrétně národních výborů ve střediskových a sloučených obcích, do kterého byli zapojeni všichni jeho členové. Jsme přesvědčeni, že to plně odpovídá snaze napomáhat zvyšování úrovně řídící činnosti národních výborů ve prospěch kvality jejich práce jako orgánů státní moci a správy ve smyslu upevňování státu, rozvoje socialistické demokracie a péče o občany. Chtěli bychom, aby výsledky průzkumu posloužily alespoň jako studijní materiál pro řešení těchto závažných otázek v budoucnosti.
Není však v časových možnostech, ani účelem hovořit o celém komplexu problematiky práce národních výborů. Vždyť dnes musí národní výbory věnovat stále větší pozornost i efektivnosti, hospodárnosti, ale také zvyšování politické, organizátorské a řídící činnosti. Proto náš výbor pokládal za účelné přispět k dnešnímu jednání pléna alespoň několika uvedenými náměty.
Na závěr svého vystoupení chci jménem výboru vyjádřit přesvědčení, že národní výbory udělaly ve smyslu znění a naplňování programového prohlášení vlády ČSR kus poctivé práce a že i vláda věnovala těmto otázkám náležitou pozornost. Plně to potvrzují kladné výsledky jejich společného úsilí při plnění závěrů XV. sjezdu KSČ.
A jestliže se v závěru tezí vlády i v dnešním vystoupení předsedy vlády soudruha Korčáka hovoří o nutnosti dalšího rozvoje ekonomiky, jako podmínce zvyšování životní úrovně a upevňování sociálních jistot obyvatelstva, a tím i jeho spokojenosti, je v tom třeba vidět, že realizace těchto cílů bude nadále probíhat i prostřednictvím práce národních výborů a že tudíž národní výbory budou i v budoucnu nejen sehrávat významnou úlohu, ale že budou potřebovat i nadále pozornost nás všech.
Proto i výbor ČNR pro národní výbory a národnosti bude vládu ČSR v její práci, v jejím úsilí nadále plně podporovat. /Potlesk./