Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslankyni Langerové, slovo má poslanec Caha.

Poslanec ing. Miroslav Caha: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci! Výbor ČNR pro zemědělství a výživu se při projednávání socialistické zákonnosti především zabýval otázkami hospodářské kriminality, bezpečnosti a ochranou zdraví při práci a také protipožární ochranou. Proto bych se ve svém vystoupení chtěl zabývat především těmito problémy.

Při jednání výboru jsme vycházeli z toho, že jedním ze základních principů rozvíjení a dalšího upevňování naší socialistické společnosti je důsledné dodržování socialistické zákonnosti. Mimoto jsme konstatovali, že se tímto způsobem realizuje politika Komunistické strany Československa. Socialistická zákonnost zabezpečuje zájmy a lidskou důstojnost každého občana i zájmy celospolečenské. A to vše ve svém souhrnu upevňuje životní a pracovní jistoty každého z nás.

XV. sjezd Komunistické strany Československa při schvalování Směrnice pro hospodářský a sociální rozvoj zdůraznil, že podstatné zvýšení efektivnosti v rozvoji celého národního hospodářství se musí stát záležitostí každého z nás a obsahem činnosti státních a hospodářských orgánů. Tento významný politický a hospodářský úkol vyplývá z toho, že socialistický rozvoj je stále ještě v některých případech narušován trestní společenskou činností, která koneckonců poškozuje nás všechny a zpomaluje výstavbu socialistické společnosti.

Vážným celospolečenským problémem je stále přetrvávající hospodářská kriminalita. Nutnost se jí zabývat zdůrazňují vysoké škody, k nimž zejména v důsledku trestné činnosti dochází a které narušují výsledný efekt celého národního hospodářství.

Jen v loňském roce činila škoda v důsledku trestné činnosti více než 330 mil. Kčs. Uvedený příklad ukazuje, že je nutno důsledně a cílevědomě hledat a odstraňovat příčiny a řešit nedostatky, které hospodářskou trestnou činnost umožňují, případně jí napomáhají.

Přitom můžeme konstatovat, že v resortu ministerstva zemědělství a výživy ČSR i ministerstva lesního a vodního hospodářství ČSR dochází k pozitivnímu vývoji při současném upevňování státní, hospodářské a pracovní kázně. V této souvislosti bych chtěl zdůraznit, že ke zlepšení také významně přispěla zlepšená práce kontrolních orgánů JZD, revizních komisí.

Přesto však nechci tento pozitivní vývoj vysvětlovat tak, že bychom mohli podlehnout sebeuspokojení a že na tomto úseku již žádné problémy nejsou.

Značnou pozornost jsme věnovali bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, a to i přesto, že v zemědělství a v potravinářském průmyslu má pracovní úrazovost klesající tendenci. Obdobně klesl počet úrazů v resortu lesního a vodního hospodářství ze 6000 v roce 1974 na necelých 5000 v roce 1976.

Tento pozitivní vývoj je nutno ocenit o to více, že do obou resortů je zaváděno stále více moderní techniky, která bezprostředně zvyšuje nebezpečí úrazů. Ale jak jsem již uvedl, i s tímto vývojem nemůžeme být spokojeni, neboť úrazovost v konečné fázi působí proti smyslu celého našeho snažení, kterým je sám člověk a jeho právo na zdraví.

Další důvod, proč věnujeme úrazovosti zvýšenou pozornost, je skutečnost, že ve smrtelné úrazovosti vývoj není tak příznivý jako úrazovost celková. Přitom zarážející a vážné na tom je to, že jako hlavní příčiny smrtelných úrazů jsou především uváděny nekázeň pracovníků a hrubé podceňování nebezpečí v náročném a z hlediska úrazového nebezpečném prostředí.

V návaznosti na bezpečnost práce jsme se též v přípravě a samotném jednání výboru zabývali otázkami zabezpečení ochranných oděvů a dalších ochranných pomůcek. Na uvedená jednání jsme přizvali zástupce ministerstva průmyslu ČSR a podniků, které ochranné pomůcky, oděvy a obuv vyrábějí. Ti nás informovali, že sice jejich snahou je vyrobit potřebné množství oděvů, bot a dalších ochranných pomůcek, ale že mají velmi vážné kapacitní problémy. Tak např. boty s kovovou špicí jsou vyráběny v polovičním množství, než je jejich skutečná potřeba. Tento příklad ukazuje, že by se příslušné orgány měly touto situací vážněji zabývat. Zdůrazňuji to mimo jiné proto, protože nás tato situace tíží, zejména v zemědělství. Zemědělství totiž přišlo se svými požadavky na ochranné pomůcky později než jiná odvětví, a proto také jsou jeho požadavky méně uspokojovány.

Domnívám se, že vzniklý nesoulad mezi předepsanými a zajišťovanými ochrannými pomůckami působí velmi nepříznivě a v žádném případě nepomáhá bojovat proti snižování úrazovosti.

Poslední problém, kterým bych se chtěl zabývat, je protipožární ochrana. I v této oblasti můžeme s potěšením konstatovat, že u obou resortů se snižuje počet požárů. Přesto však v resortu ministerstva zemědělství a výživy ČSR došlo k 920 požárům, které způsobily škodu ve výši 23 mil. Kčs. Ale i v tomto případě jsme zdůraznili, že se nelze spokojit se současným stavem, neboť mj. ke snížení požárů v letošním roce, zejména ve žních a samozřejmě také v lesních porostech, přispělo i vlhčí počasí letošního roku.

V této souvislosti bych chtěl připomenout, že větší pozornost je nutné věnovat požárům, případně zahořením v lesích, a to nejen ze strany lesních zaměstnanců, ale především ze strany každého občana. Říkám to proto, neboť se ukazuje, že mimo jisker z lokomotiv druhou největší příčinou požárů, případně zahoření je nedbalost návštěvníků lesa.

I nadále zůstává problém nedostatečného množství požárních ochranných pomůcek, hlavně hasících přístrojů, že příslušní odpovědní pracovníci by měli s plnou zodpovědností tento již delší dobu trvající nedostatek urychleně řešit.

Dovolte mi závěrem zdůraznit a ujistit vás, že jsme této důležité celospolečenské problematice věnovali ve výboru značnou pozornost s tím, abychom přispěli i v této oblasti ke zlepšení a dodržování socialistické zákonnosti. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Cahovi, diskutuje poslankyně dr. Kučerová.

Poslankyně MUDR. Marcela Kučerová: Vážená Česká národní rado, vážení hosté, dodržování socialistické zákonnosti a zejména stav hospodářské kriminality má ve vnitřním obchodě specifické rysy. Je tomu tak proto, že pracovníci vnitřního obchodu v provozovnách, prodejnách, skladech, v závodech veřejného stravování apod. přicházejí do bezprostředního styku s vysokými hodnotami svěřených hospodářských prostředků, jako jsou peníze, zboží, zásoby, materiál a ceniny, s nimiž hospodaří. Jen těžko lze zajistit důslednou kontrolu pracovníků a tím i ochranu svěřeného majetku. Široký okruh spotřebitelů přichází do denního styku s prodejnami a závody veřejného stravování a může tak posuzovat a hodnotit práci obchodu i všechny jeho nedostatky.

Vážným problémem i nadále zůstává ochrana majetku v socialistickém vlastnictví - v oblasti obchodu se jedná mj. i o manka. Již několik let zůstává výše průměrného manka na jeden případ na stejné úrovni, nezlepšuje se ani ukazatel počtu mank na 100 provedených inventarizací, kde je asi 30 mank na tento počet inventarizací.

Jednu z hlavních příčin tohoto neuspokojivého stavu je nutno vidět v samotných pracovnících, v obsazování funkcí spojených s hmotnou odpovědností, tedy i v kádrové práci. V okrese Děčín se např. setkáváme s recidivou trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví zhruba ve 40 % případů. Vedoucí a ostatní pracovníci, kteří mají opakovaná manka, jsou často buď nadále ponecháváni na provozovně nebo jsou přeřazováni na jinou provozovnu, dokonce v téže funkci. Obdobné poznatky získali i další poslanci při průzkumech ve svých volebních obvodech.

Přitom podle směrnic o personální práci v resortu obchodu nemohou být do vedoucích funkcí spojených s hmotnou odpovědností přijímány osoby, kterým bylo prokázáno rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví nebo zneužívání funkce k získání osobního prospěchu. Samozřejmě, že na úroveň kádrové práce působí i nedostatek pracovníků, že ne vždy mohou být do těchto funkcí vybíráni pracovníci odborně i politicky zdatní, ale i mravně bezúhonní a charakterově pevní. A tak jsou velké hodnoty svěřovány lidem, kteří jdou za slušným výdělkem, ale často nemají potřebné předpoklady pro vykonávání této práce.

Podle poznatků z vlastního volebního obvodu jsou opakovaně při vyšetřování mank zjišťovány případy s evidentně nedostatečnou kontrolní činností instruktorů distribučních organizací a nedbalým prováděním inventarizací. Opakuje se vydávání prázdných kartonů za plné, převádění zboží z jednoho obchodu do druhého za účelem krytí manka. Tuto nežádoucí činnost umožňuje i to, že není dodržován plán inventarizací a jejich utajení.

V organizacích státního obchodu v okrese Děčín bylo v roce 1976 pro par. 132 stíháno 71 pachatelů, ale žalováno pouze 35 pachatelů, z toho 16 vlastních pracovníků. Zastaveno či přerušeno bylo 36 případů. Problémem přitom také zůstává, že nejsou řádně vymáhány škody přiznané organizacím soudním rozsudkem.

Obchodní organizace zde i nadále čeká velmi náročný a naléhavý úkol výchovy pracovníků do odpovědných funkcí a funkcí s hmotnou odpovědností, jakož i naléhavé úkoly preventivní činnosti a zabraňování vzniku mank, škod a ztrát.

V našem okrese očekáváme kladný přínos spolupráce státních orgánů, ROH a obchodních organizací, které se podílejí na komplexních opatřeních v boji proti kriminalitě a protispolečenským jevům.

Často si občané stěžují i na málo uspokojivou situaci v ochraně spotřebitele, zejména v závodech veřejného stravování. Přitom je nutno konstatovat, že ministerstvo obchodu ČSR se touto problematikou soustavně zabývá a ke zlepšení tohoto stavu vydalo Soubor opatření k zabezpečení zásad poctivosti a ochrany socialistického vlastnictví ve veřejném stravování. Z kontrolních akcí a ze zpráv České obchodní inspekce vyplývá, že dosavadní úsilí vynakládané ke zlepšení situace na tomto úseku činnosti není adekvátní dosahovaným výsledkům. Rozsah zjišťované nepoctivosti v závodech veřejného stravování, tj. šizení zákazníků v kvalitě jídel, množství, v účtovaných cenách, v dodržování hygieny, obohacování se na úkor organizace již dávno není otázkou jen samotných pracovníků, kteří se nepoctivého jednání dopouštějí. Je to především otázka úrovně řídící a kontrolní činnosti vedoucích a odpovědných pracovníků. Zde jsou značné rezervy k zásadnímu a možnému rychlému řešení a zlepšení situace.

Pokud se týká ochrany spotřebitele při prodeji zboží, je možno konstatovat, že zde došlo ke zlepšení a že v rozhodující většině případů jsou oprávněné reklamace spotřebitelů vyřizovány odpovědně a v souladu s platnými předpisy a zásadami.

Ministerstvo obchodu ČSR rozpracovalo úkoly vyplývající ze 7. zasedání ÚV KSČ a do opatření zahrnulo i problematiku dodržování socialistické zákonnosti v obchodě. Nejde jen o to zabezpečit důsledné dodržování a plnění předpisů týkajících se ochrany spotřebitele na vnitřním trhu a ochrany majetku v socialistickém vlastnictví, ale i o zpracování nové úpravy předpisů, které již současným požadavkům a potřebám praxe nevyhovují. Konečným cílem je vedle spokojenosti spotřebitele dosažení zlepšení současného stavu na úseku socialistické zákonnosti. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji soudružce dr. Kučerové, dávám slovo soudruhu poslanci Burianovi.

Poslanec ing. Jiří Burian: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, jedním z předních úkolů národních výborů vyplývajících z usnesení XV. sjezdu KSČ je všestranně upevňovat a rozvíjet úlohu socialistického státu, dodržování socialistické zákonnosti, občanských práv a povinností a celospolečenských zájmů.

Národní výbory v našem Středočeském kraji dosáhly v uplynulém období pozitivních výsledků při upevňování veřejného pořádku v obcích, městech a rekreačních oblastech, mají významný podíl na zastavení růstu kriminality a dalších negativních jevů. Plně se osvědčil společný postup všech ostatních orgánů, které pod vedením KSČ uskutečňovaly plán komplexních opatření, přijatý radou KNV k provedení usnesení vlády ČSR v roce 1972.

Soustavná péče a pozornost dodržování socialistické zákonnosti se příznivě projevila ve snižování protispolečenských jevů, v upevňování právních jistot a socialistického způsobu života. Zatímco v roce 1972 bylo odsouzeno ve Středočeském kraji pro trestné činy a přečiny téměř 11 000 občanů, v roce 1976 jen 8600 občanů. Zejména se snížily případy trestů ukládaných proti republice a výrazněji poklesla i trestná činnost mladistvých a nedospělých. Ke snížení došlo i v počtu přestupků projednávaných národními výbory, a to ve srovnání s rokem 1972 téměř o 40 %.

Rozbor vývoje kriminality i zkušeností získaných v uplynulém funkčním období s konkrétním prováděním plánu boje proti kriminalitě ukazuje, kam nyní napřít pozornost. Převážná část stíhaných a odsouzených osob ve Středočeském kraji se stále dopouští trestných činů a přečinů proti majetku v socialistickém a osobním vlastnictví. Vyskytuje se stále značný počet trestných činů a přečinů násilného protispolečenského charakteru, jakým je např. výtržnictví, ublížení na zdraví a příživnictví. V našem kraji je zvláště vysoké procento osob stíhaných a odsouzených pro trestné činy páchané v dopravě. Dále je značný počet trestných činů spáchaných pod vlivem alkoholu.

Nejzávažnější formou trestné činnosti je rozkrádání socialistického majetku. Trestné činy tohoto druhu činily zhruba 54 %. Nejcitlivější škody byly v roce 1976, stejně jako v minulých letech, způsobeny na úseku průmyslu, státního a družstevního obchodu. Předmětem trestné činnosti je především rozkrádání materiálu, nářadí, hotových výrobků a plodin. V provozovnách obchodů pak převažuje krácení tržeb, braní zboží a konzumace nápojů a potravin bez placení.

Jako jednu z hlavních příčin umožňující rozkrádání je nutno považovat nedostatečnou kontrolu, ať již při vlastní výrobě ve skladech nebo v nedostatečné výstupní kontrole. Svůj podíl na této trestné činnosti má i špatné zabezpečení provozoven, ponechávání větších peněžních obnosů na pracovištích, nedostatečná ostraha vkladů apod. Krácením tržeb, machinace se zbožím, účetní machinace a jiná porušení socialistické zákonnosti jsou často usnadňovány formálním přístupem inventarizací, v nedostatečné řídící a kádrové práci. Nepodařilo se tedy účinněji potlačit zejména hospodářskou kriminalitu, kriminalitu mládeže a trestnou činnost páchanou pod vlivem alkoholu.

Po krajském stranickém aktivu, který vytyčil v podmínkách našeho kraje politickou linii při uplatňování právní politiky strany v dalším období plénum Středočeského KNV provedlo rozbor dosažených výsledků v dubnu letošního roku. Po osvědčených zkušenostech z roku 1972 přijalo opět komplexní plán společných úkolů na léta 1977 až 1981.

Cílem plánu komplexních opatření je prohloubení boje a zvýšení účinnosti na základě vyšší koordinovanosti opatření na všech stupních řízení v národních výborech za široké účasti a spolupráce organizací Národní fronty a občanů.

Proto plénum Středočeského KNV uložilo okresním, městským a místním národním výborům rozpracovat úkoly do vlastních plánů komplexních opatření s přihlédnutím na místní podmínky.

Dnes již tyto plány má rozpracovány většina národních výborů v kraji za součinnosti širokého aktivu pracovníků národních výborů, prokuratury, soudů, Veřejné bezpečnosti a společenských organizací Národní fronty. Plány projednávají a realizují pléna národních výborů.

Opatření věnují prvořadou pozornost ochraně ekonomiky, odpovědnosti za svěřený majetek, úkolům podnikové kontroly, účetnickým pracem, inventurám i výběru pracovníků, jimž je socialistický majetek svěřován do péče a opatrování.

Mnohem účinněji musíme organizovat soustavnou péči o osoby vracející se z výkonu trestu. Vytvořit podmínky pro jejich začlenění do pracovního procesu, jejich převýchovu ve společenských organizacích a pracovních kolektivech a omezovat tak opětovné páchání trestné činnosti.

Přestože se snížil podíl mladistvých na trestné činnosti, nemůžeme ani v tomto směru být spokojeni. Jde nám o každého mladého člověka a o vytvoření takových podmínek, aby se mladí lidé nedostávali do konfliktu se zákony. Proto soubor opatření také věnuje mimořádnou pozornost rozvinutí práce všech aktivů národních výborů, zajištění jejich součinnosti a působení mezi občany a společenskými organizacemi, v rodinách i ve školách s daleko větší intenzitou, než tomu bylo dosud.

Také bezpečnost osob, účastnících se dopravního provozu, vyžaduje mimořádnou pozornost. Dosavadní vývoj silničního provozu je ve Středočeském kraji doprovázen velkým počtem nehod. Na úseku dopravy došlo v průběhu roku 1976 jen ve Středočeském kraji k desetitisícům dopravních nehod, při kterých bylo 200 osob usmrceno, 913 těžce zraněno a 3476 zraněno lehce. Celková hmotná škoda činí téměř 90 mil. Kčs.

Nastolená cesta zvýšené represe a prevence proti hrubým dopravním přestupkům se ukázala jako správná. Bude však nutno dále prohloubit preventivně výchovnou činnost, využít všech prostředků a možností, které nám v tomto směru poskytuje tisk, rozhlas, televize, výstavy, přednášky, besedy apod., abychom tak působili na snižování počtu dopravních nehod, posilovali výchovu k odpovědnosti a vysoké kázni.

Velkou pozornost věnujeme také postupné modernizaci přetížené středočeské silniční sítě za soudružské pomoci dalších krajů.

Boj s protispolečenskou činností, s maloměšťáckými přežitky v postojích a myšlení některých našich občanů a neúcty k zákonům republiky, je vysoce politickým úkolem. Je to dlouhodobý náročný proces, který souvisí s uskutečňováním revoluce v myšlení lidí, v boji za výchovu člověka, za socialismus a komunismus. Tento proces musíme souběžně s rozvojem ekonomiky a životní úrovně mnohem aktivněji řídit a neustále každodenně ovlivňovat i v národních výborech. Socialistická výchova lidí k uvědomělému a odpovědnému plnění pracovních a občanských povinností, socialistických vztahů je věcí společenskou, věcí státních orgánů, národních výborů a všech společenských organizací.

Nejde nám jen o to přijmout plán opatření boje proti kriminalitě, byť sebelépe zpracovaný. Rozhodujícím je - a tomu věnujeme soustavnou pozornost - společná realizace, aby přijatá opatření pronikla do každého města, obce, závodu, podniku našeho kraje a stala se věcí všech funkcionářů a pracovníků jak národních výborů, tak organizací Národní fronty. V tomto úsilí nám významně napomáhá také soustavná pozornost, kterou věnuje upevňování socialistické zákonnosti vláda České socialistické republiky i Česká národní rada a její poslanci ve volebních obvodech. Jen tak se nám podaří splnit tento společný náročný plán, dále snižovat negativní protispolečenskou činnost, přetvářet myšlení občanů v duchu socialistického právního vědomí a morálky. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji poslanci Burianovi. Nyní na otázky poslanců odpoví předseda Nejvyššího soudu ČSR dr. Karel Kejzlar a po něm generální prokurátor ČSR soudruh dr. Jaroslav Krupauer. Prosím soudruha dr. Kejzlara, aby se ujal slova.

Předseda Nejvyššího soudu ČSR JUDr. Karel Kejzlar: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, k dotazu soudruhů o stavu postihu osob bych chtěl říci toto: skutečnost, že 28 % osob odsouzených v České socialistické republice za trestné činy tvoří řidiči silničních motorových vozidel, kteří buď způsobili dopravní nehodu, jež měla za následek újmu na zdraví nebo smrt, nebo ohrožovali bezpečnost silničního provozu tím, že řídili motorové vozidlo pod vlivem alkoholu, svědčí o značné nekázni a neodpovědnosti některých řidičů. Nejnověji tento neutěšený stav v silničním provozu potvrdila v posledních dnech provedená celostátní bezpečnostní akce.

Při postihu pachatelů trestných činů jsou soudy povinny podle zákona přihlížet zejména k míře zavinění, závažnosti způsobených následků, k osobě pachatele a možnostem jeho nápravy, tedy k celkovému stupni nebezpečnosti jeho trestného činu pro společnost. V tomto smyslu jsou pachatelům dopravních nehod, kteří porušili pravidla silničního provozu méně závažným způsobem a jejichž jednání nemělo příliš závažné následky, ukládány tresty s převažujícím výchovným prvkem, jako nápravná opatření, podmíněné tresty odnětí svobody, případně zákazy řízení motorových vozidel.

U pachatelů, kteří zavinili dopravní nehodu mající za následek těžší újmu na zdraví, smrt nebo velkou škodu na majetku, ukládají soudy po většině nepodmíněné tresty odnětí svobody. V prvém pololetí roku 1977 to bylo přes 11 % proti 7 % v roce 1971 ze všech trestných činů v dopravě, represe se tedy zvýšila.

Nejvyšší soud ČSR již nyní po vlastním zhodnocení situace v silniční dopravě usměrňuje praxi soudů v rozhodování o stížnostech pro porušení zákona tak, aby byly ukládány důraznější tresty při způsobení těžkých následků. Aby se však tato praxe stala běžnou u všech soudů v ČSR, připravuje Nejvyšší soud ČSR - jeho trestní kolegium - stanovisko, jímž budou soudy vedeny k ukládání ještě přísnějších trestů za trestné činy v dopravě. Jestliže řidič hrubou nekázní jakéhokoliv druhu, agresivitou při řízení motorového vozidla nebo hazardním a nebezpečným pirátským způsobem jízdy přivodí újmu na zdraví, smrt nebo velkou škodu na majetku, musí počítat s tím, že v souladu se zájmem na ochraně společnosti a v souladu s trestním zákonem bude postižen přísným nepodmíněným trestem odnětí svobody v celém rozsahu trestní sazby a dlouhodobým zákazem řízení motorových vozidel.

Na našich silnicích přichází o zdraví a život příliš mnoho občanů a jsou způsobovány v souhrnu značné škody na majetku. Proti tomu se musí společnost bránit dalším zintenzívněním preventivně výchovné práce, ale současně i ostřejšími a účinnějšími prostředky donucení, Zostřením soudní represe i dalším rozvíjením výchovného působení v úzké součinnosti s ostatními orgány trestního řízení se tedy budou soudy ještě účinněji podílet na snižování nekázně na našich silnicích. /Potlesk./

Místopředseda ČNR František Toman: Děkuji předsedovi Nejvyššího soudu, dále hovoří generální prokurátor ČSR soudruh dr. Krupauer.

Generální prokurátor ČSR JUDr. Jaroslav Krupauer: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, k dotazu soudružky poslankyně Divilové uvádím, že srovnání zločinnosti v kapitalistických zemích se zločinností v ČSSR není snadné. To proto, že předmětem trestně právní ochrany jsou v různých společenskoekonomických formacích rozdílné společenské vztahy a trestný čin je v těchto zemích různě chápán. Navíc existují značné rozdílnosti v posuzování závažnosti určitých činů, ve vymezení jejich skutkové podstaty, ve věkové hranici pro trestní odpovědnost, důvodů nestíhání některých činů atd.

Přes tyto nepochybné potíže je však možné porovnávat zejména rozsah zločinnosti, její dynamiku i výskyt některých zvlášť závažných trestných činů jako jsou vraždy, loupeže a znásilnění, a to i za cenu, že podle našeho práva je pod tyto trestné činy zahrnován širší okruh případů než v zahraničí. V souhrnu se dá konstatovat, že ve vyspělých kapitalistických státech neustále narůstá počet spáchaných trestných činů, přičemž roste zejména počet trestných násilných činů proti životu, zdraví i proti majetku. Narůstá počet organizovaných, zejména bankovních loupeží, často spojených s usmrcením lidí, výrazně roste i zločinnost pod vlivem narkomanie.

Uvedu několik údajů z USA, přičemž poznamenávám, že tam statistika podává pouze přehled o některých zejména závažných trestných činech. Jde o srovnání let 1960-1972. Počet vražd v USA se v tomto období zvýšil na dvojnásobek - z 9000 na 18 920 případů. Stoupající trend pokračuje i v sedmdesátých letech. Pro srovnání: v roce 1972 bylo v Československu evidováno 181 případů vražd, v ČSR 131 případů. V poměru k počtu obyvatel výskyt vražd je v USA více než sedmkrát vyšší než v Československu.

Pokud jde o trestný čin znásilnění, došlo ve stejných letech v USA ke vzestupu o 180 %, ze 16 000 na 46 000 případů. Výskyt tohoto trestného činu v poměru k počtu obyvatel je v USA dvaapůlkrát vyšší.

Pokud jde o loupeže, vzrůst je ze 107 000 na 374 000, což je přírůstek 250 %. Proti výskytu loupeží v ČSSR je jejich frekvence v USA dvaadvacetkrát vyšší, proti ČSR sedmadvacetkrát vyšší.

Obdobná situace je v NSR. V letech 1965-1975 došlo ke zvýšení počtu známých trestných činů z 1 789 000 na 2 220 000, tedy vzestup o 24 % původního stavu. Počet vražd v NSR se pohybuje ročně kolem 3000 případů a v přepočtu na počet obyvatel je čtyřikrát vyšší než v ČSSR.

Ještě několik údajů o jedné z klíčových otázek kriminality, kterou je trestná činnost mládeže, která shodou okolností je v plném rozsahu i v kapitalistických státech soustavně sledována. Tato problematika je zvláště významná zejména z hlediska perspektiv dalšího vývoje kriminality a kriminalitou narušené populace.

Západní propaganda se někdy uchyluje k tvrzení, že naše soustavná pozornost k problematice narušené mladé generace svědčí o jejím rozsahu a závažnosti. Opak je pravdou. Trestná činnost např. mladistvých ve věku od 15 do 18 let v roce 1976 poklesla ve srovnání s předchozím obdobím o 22 %, u přečinů o 21 %. Mladiství představovali v roce 1976 u trestných činů u nás 6 % všech známých pachatelů. V Československu nikdy nepřekročil počet mladistvých delikventů 1 % z celkové populace mladistvých. V Anglii např. již v roce 1963 činila tato hodnota téměř 3 %, ve skandinávských zemích více než 2 %, v USA 6,5 %.

Pokud jde o USA, mladiství do 18 let se tam podílejí na veškeré kriminalitě 25 %. U nás je to 6 %. V šedesátých letech tam rostl přírůstek mládeže na celkové kriminalitě čtyřikrát rychleji než přírůstek mládeže na celkové populaci. Tento trend pokračuje i v sedmdesátých letech. Kriminalita mládeže tam roste v těchto letech ročně o 16-20 %, před soud přichází ročně asi 4 miliony mladistvých. Hlavním problémem zločinnosti v USA je růst podílu mládeže na trestných činech násilné povahy s výraznými rysy brutality, na trestných činech spáchaných pod vlivem omamných drog. Bezvýchodnost života mladých lidí se ventiluje v tzv. trestné činnosti bez motivu, která se projevuje zdánlivě nelogickými výbuchy násilí a vandalismu. Dále je to skupinová trestná činnost, známá problematika gangů ve velkoměstech.

V NSR se na celkovém počtu oznámených trestných činů podílejí pachatelé ve věkové skupině do 20 let 23 %, což je dvakrát více než odpovídá podílu této věkové kategorie ve skladbě obyvatelstva.

Skandinávské země byly po dlouhou dobu vydávány za ostrov míru, pokoje a bezpečnosti. Revizionističtí teoretikové vydávali tyto země za vzor zemí uskutečňujících humánní socialismus. Tam se v posledním období zaznamenává pravidelný nárůst zločinnosti mládeže. Jestliže např. počet odsouzených ve věku 15-20 let před II. světovou válkou označíme číslem 100, pak v roce 1970 byl ve Švédsku zaznamenán nárůst na 260, v Dánsku na 252 a v Norsku na 336 bodů. Podíl této věkové kategorie na počtu odsouzených se v těchto zemích pohybuje nejvýše o 42 % do 54 % všech odsouzených. Srovnejme to s těmi 6 % u nás.

Z toho můžeme udělat závěr, že rozsah a vývoj kriminality ve vyspělých kapitalistických státech odráží hloubku základních třídních politických a sociálních konfliktů, kterými kapitalistická společnost prochází.

Srovnání situace v našem státě se situací ve vyspělých kapitalistických zemích zcela jednoznačně dokumentuje přednosti socialistického zřízení i v oblasti předcházení a boje proti nežádoucím protispolečenským jevům. /Potlesk./