Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji zpravodaji poslanci dr. Machačkovi.

Soudružky a soudruzi, po projednání zprávy Nejvyššího soudu ve výborech České národní rady vypracoval ústavně právní výbor ČNR návrh usnesení. Doporučuji, abychom zvolili návrhovou komisi, která by podle výsledků našeho dnešního jednání tento návrh upravila nebo doplnila a připravila jeho konečný text.

Navrhuji, aby komise pracovala v tomto složení: předseda komise - poslanec dr. Josef Machačka, členové - poslanci Bohuslav Toman, Václav Měřička, Oldřich Balabán a Marie Šmotková.

Máte k tomuto návrhu nějaké připomínky? /Nebyly./

Zjišťuji, že podle prezenční listiny je ve schůzi přítomno 170 poslanců České národní rady a že Česká národní rada je schopna se usnášet.

Můžeme tedy přistoupit k volbě návrhové komise. Kdo souhlasí s tím, aby navržení poslanci byli zvoleni do návrhové komise, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se!/

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím je návrhová komise zvolena a může se během rozpravy odebrat do místnosti č. 28, aby se poradila o návrhu usnesení.

Přistoupíme nyní k rozpravě. Do rozpravy se přihlásili poslanci dr. Jiří Brejha, dr. Miloslav Vacík, Stanislav Kuna, Olga Divilová, Jiří Hrdlička, Helena Kotrlová, dr. Václav Zýka, DrSc., Anna Langerová, ing. Miroslav Caha, dr. Marcela Kučerová a ing. Jiří Burian.

Prvním přihlášeným řečníkem je poslanec dr. Brejha. Prosím, aby se ujal slova, připraví se dr. Miloslav Vacík.

Poslanec RSDr. Jiří Brejha: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Projednání zprávy Nejvyššího soudu ČSR o stavu socialistické zákonnosti věnujeme všechnu naši pozornost. Uváděná problematika má totiž v současném období rozvoje našeho politického systému mimořádný význam. Konečně význam právního řádu a jeho přesné a přísné dodržování ve společnosti budující socialismus a komunismus byl příkladně zvýrazněn všelidovou diskusí sovětských pracujících a přijetím nové Ústavy SSSR.

Pro všechny sféry realizace práva nadále platí slova V. I. Lenina, že i sebemenší nezákonnost, sebemenší porušení socialistického právního řádu znamená trhlinu, které ihned využijí nepřátelé pracujícího lidu. Proto má mimořádný význam úsilí vynakládané v boji proti kriminalitě jako nejnebezpečnější formě porušování právního řádu socialistického státu.

Víme dobře, že kriminalita je produktem třídního rozdělení společnosti a jako taková je jevem historicky podmíněným a přechodným. Překonávání pozůstatků minulosti je historickou zákonitostí. Jde však o úkol namáhavý a také velmi složitý, který socialistická společnost neřeší jen donucením. Příhodná jsou tady slova generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka, řečená na shromáždění vedoucích funkcionářů SNB v roce 1976: "My komunisté se přirozeně nezříkáme revolučního násilí, preventivních metod... je-li to nevyhnutelné k udržení revolučních vymožeností lidu v socialistické společnosti, a není-li jiné pomoci, ale čím rozvinutější je socialistická společnost, tím více do popředí přichází otázka výchovy, otázka prevence a to ve všech oblastech, jak v kriminální oblasti, tak i v oblasti ochrany socialistického zřízení, tedy v oblasti státobezpečnostní." Z toho vycházela i Česká národní rada až doposud ve své práci.

Již v usnesení z 13. schůze dne 18. října 1974 k obdobné zprávě Nejvyššího soudu ČSR bylo zdůrazněno, že pozitivní vývoj se projevil zastavením vzestupu trestné činnosti. Z předložené zprávy Nejvyššího soudu ČSR navíc vyplývá, že od roku 1973 se podařilo dosáhnout snižování kriminality. Souvisí to nepochybně s dobrými výsledky ve výstavbě naší socialistické společnosti pod vedením Komunistické strany Československa, prací orgánů činných v trestním řízení, dalších orgánů a organizací a drtivé většiny občanů, jejichž uvědomělý a aktivní přístup k boji proti kriminalitě dosáhl vyšší úrovně.

Dovolte mi, abych ve svém vystoupení reagoval na některé přetrvávající, zvlášť závažné problémy, a to především s přihlédnutím k závěrům již zmíněného usnesení České národní rady.

Především se to týká ochrany majetku v socialistickém, ale i v osobním vlastnictví. Není náhodné, že právě této problematice bylo věnováno XII. Kriminalistické sympózium socialistických zemí, konané v říjnu t. r. v Brně.

Naše ekonomika dosahuje díky cílevědomé politice naší strany a rozvoji iniciativy a aktivity pracujících významné úspěchy. Nepodařilo se však odstranit takové negativní jevy, jakými jsou např. podávání nepravdivých údajů, porušování povinností při nakládání s finančními a hmotnými prostředky, porušování pracovní kázně, zneužívání pravomoci veřejného činitele, případy úplatkářství v dodavatelsko-odběratelských vztazích, nekvalitní dodávky, výroby zmetků atd. Dlouhodobá opatření k řešení těchto závažných poruchových jevů se postupně realizují. Získané zkušenosti jen potvrzují, že dodržování socialistické zákonnosti v ekonomické sféře je především záležitostí vedoucích pracovníků kontrolních orgánů, ale i všech pracovníků. Ukazuje se naléhavá potřeba intenzivněji předcházet trestné činnosti na tomto úseku, neboť citelně poškozuje národní hospodářství, rozvoj společnosti a dotýká se životní úrovně našich pracujících.

Závažné je, že trestnou činnost se pachatelům daří páchat po dlouhou dobu. Např. vedoucí skladník hotových výrobků v Čokoládovnách, n. p., závod Modřany, přebíral po dobu čtyř let výrobky do skladu bez řádné evidence, nesprávně vykazoval převzaté zboží z balírny a tím získal podvodně zboží, které prodával přes prodejny Potravin po dohodě s vedoucími těchto prodejen a dělil se s nimi o zisk. Podnik poškodil se spolupachateli o částku 237 000 Kčs.

Druhý příklad. Vedoucí obchodní referent vývozního oddělení jedné akciové společnosti po dobu pěti let získával podvodně pomocí fingovaných faktur na zahraniční zákazníky aktivní finanční zůstatky v cizích valutách a rozprodejem takto získaných kožešinových výrobků získal víc jak 270 000 Kčs.

Tyto a řada dalších případů nabádají společnost, aby prohlubovala boj proti příčinám a podmínkám hospodářské kriminality. Z toho vycházelo i jednání obou sněmoven Federálního shromáždění ČSSR na jaře t. r.

Vysoké škody našemu národnímu hospodářství způsobují také požáry. Je proto aktuální efektivně rozvíjet protipožární prevenci, průběžně ji prosazovat v konkrétní každodenní práci na závodech, bojovat proti lidské lhostejnosti a nedbalosti.

Mimořádně závažným úkolem orgánů socialistického státu a celé společnosti vůbec je rovněž energický boj proti rozmáhajícímu se úplatkářství.

V kriminalitě jsou ovšem nadále i některé další závažné problémy. Je to např. trestná činnost recidivistů, kde zárukou úspěchu bude víc než dosud včasná výchovná práce. Aktuální je zesílení sociální kontroly chování osob propuštěných z výkonu trestu a odstranění nepříznivých vlivů k opakování trestné činnosti. Ochranný dohled, který je přínosem v boji proti recidivě, je třeba skloubit s rozvinutým systémem preventivní a výchovné péče. Mimořádné úkoly tohoto druhu mají samozřejmě národní výbory.

Naši zvýšenou pozornost si vyžaduje skutečnost, že téměř třetina všech trestných činů je páchána pod vlivem alkoholu nebo v souvislosti s jeho požíváním. Dosud přijatá opatření, včetně zákona č. 120, o boji proti alkoholismu, nejsou dostatečně účinná anebo jsou nedostatečně realizována. Boj proti alkoholismu musí být stále více úkolem nejen příslušných orgánů a organizací, ale také především celé společnosti, všech občanů. Mezi jinými je to rovněž věc národních výborů a jejich orgánů.

V předložené zprávě je v neposlední řadě konstatováno, že také dopravní nehody mírně vzrostly. I když dobře víme, že v důsledku stoupající životní úrovně pracujících se zvyšuje na našich silnicích počet osobních automobilů, nesmí to ukolébat naši pozornost ke ztrátám na životech.

V boji proti kriminalitě se nejednou setkáváme s názory na účinnost trestního postihu. Samotným trestáním není však možno problémy kriminality vyřešit. Postup proti ní je nutno vést komplexně. Mimořádný význam má preventivní a právně výchovná činnost všech zainteresovaných orgánů. Zvláštní důležitost má přitom již výchova ve školách. Je vůbec otázkou, zda by právní výchova neměla být součástí výuky ve školách, zejména 2. a 3. stupně.

Přes uváděná konstatování lze s uspokojením přijmout zprávu o snižování kriminality. Uznání zasluhuje práce soudních orgánů, orgánů prokuratury a Bezpečnosti, která má stoupající úroveň a které vykonaly nemalou práci při ochraně osobních, rodinných, pracovních, majetkových a jiných práv a oprávněných zájmů občanů a socialistických organizací.

V této souvislosti je třeba zdůraznit, že pronikání zásad našeho socialistického práva do vědomí občanů je základním předpokladem úspěšnosti našeho společného úsilí v upevňování socialistické zákonnosti a nemůže být výlučnou záležitostí uváděných orgánů. Z tohoto poznání musí vycházet i právní výchova a její propaganda. Zlepšit je možné zejména systematičnost jejího provádění, pro nějž je vlastní cílevědomost, plánovitost, soustavnost, organizační zajištěnost, koordinovanost a především pevné přimknutí k prováděné ideově výchovné práci naší strany. Bude ku prospěchu věci, jestliže v oblasti právní výchovy a propagandy, jako důležité složky ideologické práce, budou rovněž v podmínkách České socialistické republiky přijata účinná opatření k dotvoření jejího systému a její koordinovanosti.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, dovolte mi, abych v závěru svého vystoupení jménem výboru ČNR pro národní výbory a národnosti podpořil návrhy opatření, která jsou předkládána k uváděné zprávě Nejvyššího soudu ČSR.

Je v našich silách, abychom usilovnou a koordinovanou prací všech zainteresovaných orgánů a organizací dosáhli i v projednávané oblasti dalších úspěchů a přispěli tak k plnění závěrů XV. sjezdu naší strany. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji soudruhu poslanci dr. Brejhovi, dále hovoří soudruh dr. Vacík, připraví se soudruh Kuna.

Poslanec RSDr. Miloslav Vacík: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, vážení hosté! Zpráva, kterou jsme vyslechli, zdůraznila znovu vysoce význam socialistické zákonnosti a dodržování právního řádu pro realizaci politiky naší vedoucí síly, Komunistické strany Československa.

Můžeme být jistě společně potěšeni, že kriminalita u nás - i když pomalu - klesá, a že společné úsilí prokuratury, soudů, Sboru národní bezpečnosti a všech dalších orgánů přináší na tomto úseku kladné výsledky. Jsme si vědomi, že přísné dodržování našeho právního řádu, který vyjadřuje vůli lidu a potřeby socialistické společnosti, jak již bylo řečeno zpravodajem i soudruhem Brejhou, nemůže být jen záležitostí soudů, prokuratur, Sboru národní bezpečnosti a celého represívního řízení. Musí být stále silněji a vědoměji podporováno celou společností, všemi našimi občany.

Socialistická zákonnost, její plné uplatnění souvisí se všemi účinnými formami právní výchovy a propagandy. Na její kvalitě pak závisí základna socialistického právního vědomí, které je jedině s to plně zabezpečit řád celé společnosti a tak vytvářet podmínky pro předcházení trestné i jiné mimospolečenské činnosti. Tato práce, kterou provádíme, není přirozeně jednoduchá. Těžko dosáhneme výsledky v krátké časové periodě. Často naší slabinou je nárazovitost, dosud slabá systematičnost, a tím se k našim občanům přirozeně dostáváme jen sporadicky. Je proto logické, že nestačí jen aby ji realizovaly orgány činné v soudním řízení, a oprávněně klademe důraz na pomoc národních výborů, ale i společenských organizací, které mohou účinně přispět, aby naše cíle byly splněny. Není to nové konstatování a jak již bylo řečeno některé společenské organizace na tomto poli vykonaly již mnoho užitečného, ať již jde o ROH, SSM, Svaz žen, ale mohl bych uvádět i další strany a společenské organizace Národní fronty.

Abychom však dosáhli odstranění stále se ještě projevujících některých nedostatků plynoucích především z přetrvávání přežitků starého myšlení, ale i cizích vlivů, zejména tzv. spotřební společnosti, budeme muset udělat ještě velmi mnoho. Především je dobré, že u vlády bude vytvořen autoritativní orgán, který by celou právní výchovu a propagandu řídil podle současných potřeb společnosti, dále ji účelně koordinoval v souvislosti s dalšími subjekty, které se na ní mohou podílet, mezi nimiž je i Národní fronta a její jednotlivé organizace. Dovolte mi, abych jako funkcionář Národní fronty ČSR se k tomu vyjádřil.

Zabýváme se v orgánech Národní fronty celkem pravidelně touto problematikou. Bylo tomu např. v dubnu. Bylo tomu tak na posledním plénu našeho ústředního výboru i na předcházející schůzi předsednictva. Kdybychom šli podle kvantitativních ukazatelů, můžeme říci, že celkem velmi seriózně jenom za posledních šest měsíců se otázkami právní výchovy zabývalo asi 41 okresních výborů Národní fronty ve spolupráci s národními výbory a dalšími institucemi. Proběhly stovky besed, přednášek, seminářů. Byly zřízeny právní poradny mladých.

Kdybychom šli po stránce výlučně kvantitativní, pak dojdeme k závěru, že od roku 1975 zájem o tyto problémy i v nestátní sféře do značné míry stoupl a že to tedy může být i určitá příčina pozitivních výsledků, o kterých je řeč, i když analýza, ze které bychom mohli vyjít, věcně obsahová analýza toto tvrzení zcela nepotvrzuje.

Je správné touto cestou dále jít, pokračovat v ní, věnovat větší pozornost systematice celého přístupu i kontrole. Především v součinnosti s národními výbory a příslušnými dalšími orgány musíme usilovat o to, aby se právní výchova integrálně a celá propaganda kolem toho dostala ve větší míře do programových cílů jednotlivých organizací Národní fronty, ale i do určité části našich volebních programů, jež vyjadřujeme v jednotlivých plánech kulturní a společenské výchovy našich občanů.

Jde také o to, abychom udělali ještě více nejenom pro výběr lektorů, ale písemný dokument, který nám byl rozdán, potvrzuje, že jde hlavně o přípravu, kvalitu lektorů, o výměnu zkušeností, že jenom početnost je málo, co bychom mohli udělat.

Konečně se domnívám, že v příštím roce bude stát naše justice ve velmi závažném období, kdy v roce 1978 proběhnou volby nových soudců z lidu. Dosavadní praxe potvrzuje, že právě soudci z lidu využívaje poznatky získané při výkonu své funkce mohou velmi mnoho vykonat při rozvíjení právního vědomí na svých vlastních pracovištích, kde většinou mají vysokou politickou autoritu a mohou tak aktivně napomáhat při rozvoji právního vědomí. A nepůjde o maličkost. Vždyť v nových volbách bude třeba zvolit asi 20 000 soudců a před námi všemi bude stát úkol, jak dále zvýšit aktivitu jejich práce a jak za účasti soudců z povolání velmi rychle je orientovat na to, aby ještě více využívali svých poznatků a zkušeností při sledování ohlasů soudního jednání, vlastních zkušeností a tlumočili je do kolektivů, kterými byli vybráni. Tento široký a kvalifikovaný aktiv by mohl naše úsilí na úseku vytváření právního vědomí a socialistické zákonnosti velmi pozitivně ovlivnit, a proto tento úkol pokládáme za velmi závažný.

Jak už zdůraznil zpravodaj, velmi významná bude také úzká spolupráce na tomto poli se zákonodárnými sbory a jejich poslanci v krajích a okresech. Vždyť právě my poslanci ve svém zákonodárném sboru přicházíme se značným předstihem do styku s připravovanými návrhy právních norem a je naší povinností s nimi seznamovat voliče, znát jejich názory, připomínky a tlumočit je zpět v orgánech zákonodárného sboru. Po vydání zákona nelze předpokládat, že se s ním veřejnost seznámí jenom ve Sbírce zákonů a bude z této presumpce vycházet.

V prvé řadě my poslanci musíme své voliče ještě lépe a diferencovaněji podle povahy věci s novými právními předpisy seznamovat.

Chtěl bych ještě říci, že máme velké množství písemných informací a podkladů. Souhlasím s tím, že také ve výborech si můžeme hodně říci. Přesto se však domnívám, že v příštím seminárním školení by nebylo od věci, kdybychom otázkám spojeným s metodikou, se zkušenostmi, s generalizací zkušeností, které máme z vlastní účasti na právní výchově a vůbec této problematice věnovali potřebnou pozornost. Nechci mluvit za všechny. Často jsme na silnějším ledě, když hovoříme o problémech ekonomických, o problémech zemědělské politiky, kulturní práce, různých profesionálních stránek života, než pokud jde o problematiku právní výchovy. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci Vacíkovi. Hovořit bude poslanec Stanislav Kuna. Připraví se poslankyně Olga Divilová.

Poslanec Stanislav Kuna: Vážená Česká národní rado, vážení hosté, ve zprávě Nejvyššího soudu ČSR se uvádí, že v úsilí o upevňování socialistické zákonnosti stojí mimo jiné v popředí ochrana před trestnými činy v dopravě. Je to úkol, na jehož plnění se musí podílet státní i jiné orgány a organizace i celá veřejnost a přiměřeně přitom uplatňovat výchovné prostředky i postih.

Mám dotaz na předsedu Nejvyššího soudu ČSR dr. Karla Kejzlara, jak Nejvyšší soud ČSR, jako dozorový orgán posuzuje rozhodování soudů v trestných činech v silniční dopravě, zejména, jaká připravuje opatření, aby se soudy účinněji podílely na snižování nekázně na našich silnicích.

Z vlastní zkušenosti mohu říci, že jako řidič Okresního požárního veřejného útvaru se s nekázní řidičů setkávám při každém výjezdu k požáru, kdy většina řidičů nedbá zvláštních zvukových a světelných výstražných znamení vozidel požární ochrany, i když vyhláška č. 100 federálního ministerstva vnitra o pravidlech silničního provozu jim ukládá povinnost umožnit vozidlům s právem přednosti jízdy bezpečné projetí v případě nutnosti i zastavením. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji poslanci Kunovi. Prosím poslankyni Olgu Divilovou.

Poslankyně Olga Divilová: Vážená Česká národní rado, vážení hosté, v důsledku celkové konsolidace naší společnosti, jejího příznivého vývoje i jako důsledek koordinovaného úsilí v boji proti trestné činnosti došlo v České socialistické republice k zastavení vzestupu kriminality a dokonce i k jejímu mírnému poklesu. Víme, že naproti tomu v kapitalistických státech dosahuje trestná činnost značného rozsahu a neustále stoupá. Také skladba kriminality je jiná a vyplývá z podmínek daných odlišnými společenskými systémy.

Zajímalo by nás, jaký je vývoj a skladba kriminality v nejvyspělejších kapitalistických státech ve srovnání se stavem u nás a žádám proto generálního prokurátora ČSR dr. Jaroslava Krupauera, aby nám o tom uvedl některé údaje. Děkuji. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji. Přerušuji schůzi na 20 minut. Návrhová komise se sejde během přestávky v místnosti č. 28.

/Schůze přerušena v 9.45 hodin a opět zahájena v 10.05 hodin. Řízení schůze převzal místopředseda ČNR František Toman./

Místopředseda ČNR František Toman: Soudružky a soudruzi poslanci, zahajuji přerušenou schůzi. V diskusi dále vystoupí poslanec Josef Hrdlička.

Poslanec Josef Hrdlička: Vážené soudružky a soudruzi, počet krádeží uměleckých a starožitných předmětů v posledním období poklesl na polovinu. Za mříže jsme totiž vsadili a spravedlivými tresty postihli nejpodnikavější skupiny zlodějů, a tak jsme alespoň na čas rozbili jejich organizaci. Také řada bezpečnostních opatření nese očekávané ovoce.

Přesto nám z kostelů, hradů, zámků, muzeí a galerií jenom za uplynulý rok zmizelo opět 30 vzácných obrazů, 17 dřevořezeb, dvě historické zbraně a 16 cenných liturgických předmětů. Dosud největší neobjasněná je krádež tří soch ze 17. století, odcizených v kostele Svatého Rocha v Úsově na Šumpersku. Škoda se odhaduje na 80 000 Kčs.

Zejména však není jasno o vloupání do zámku v Rychnově nad Kněžnou, kde pachatelé ukořistili šest obrazů od holandských mistrů. Ztráta, podle skromného odhadu, je půl milionu Kčs.

Připomeňme si však, že jiné dva obrazy, odcizené a propašované do zahraničí, jsme u nás evidovali každý s cenou 4000 Kčs a na aukci v Mnichově pak byly prodány za 800 000 marek. Hodnotu uměleckého díla lze vůbec těžko vyčíslit. Je tedy správné, že naše soudy neposuzují škody pouze podle výše cifer, ale přihlížejí ke zvláštní společenské nebezpečnosti těchto trestných činů.

Ve spolupráci s policií Německé spolkové republiky a Rakouska se podařilo některé z odcizených věcí z minulých let vypátrat a vrátit našemu státu. Vznikají s tím však další značné problémy majetkoprávní. Noví majitelé uplatňují právo třetí osoby, a většinou si umělecké dílo při zpětném našem výkupu cení ještě výše.

I když je tedy krádeží méně, jsou profesionálně drzejší a zaměřené na díla vysokých hodnot. Podmínky, které pachatelům nahrávají, jsou především ne vždy dostatečně chráněné objekty, nedostatek pracovníků k ostraze, nevhodné umístění exponátů, které ztěžuje práci dozorců, nedostatečná evidence u některých institucí, důvěřivost a nedbalost osob odpovědných za správu a ochranu movitých památek.

Na více jak 32 000 objektů památkové péče máme dnes přes dvacet pět milionů historicky a umělecky cenných předmětů. Náš stát vložil jenom za 5. pětiletku do údržby a záchrany těchto věcí téměř 3 mld Kčs. Další statisíce cenností máme v galeriích a muzeích. Právě proto, že je zde bohatství přímo neuvěřitelné a těžko změřitelné, hodnot často jedinečných a nenahraditelných, platíme za každé zanedbání značnými ztrátami.

Ani u tohoto našeho celospolečenského majetku se neobejdeme bez docela střízlivého, všedně denního pořádku: aby byl přehled a odpovědnost, aby plísně neničily vzácné knihy, myši nerozežíraly drahocenné gobelíny a červotoči se neprokousávali z obrazu do obrazu. Jistě nepřispívá bezpečnosti uměleckých sbírek, když k depozitáři je vydáno různým osobám 109 klíčů, jak se skutečně stalo. Nedávné prověrky Výboru lidové kontroly v galeriích přinesly řadu poznatků a mnohá z navržených nápravných opatření by bezesporu prospěla i v muzeích. Řádná evidence, inventarizace a komplexní ochrana proti zlodějům, ohni i proti dřevomorce je všude základním předpokladem pro řádnou správu a péči o toto kulturní dědictví.

S uspokojením jsme v kulturním a školském výboru ČNR zjistili, že řada zlepšení pro ochranu a bezpečnost památek se již uskutečnila, anebo se na nich pracuje. Především je mimořádně užitečná úzká spolupráce ministerstva kultury ČSR a ministerstva vnitra ČSR. Společně provedly bezpečnostní prověrky na 144 vybraných objektech a navrhly opatření, která jsou většinou již také uvedena v život. Některé kroky si však zřejmě vyžádají delší doby. Bude asi nutné počítat v příštích letech s potřebným rozsahem výroby signalizačních zařízení, jejich instalací a údržbou, věnovat také více prostředků na výrobu uměleckých mříží, plánovat větší počet fyzicky zdatných strážných a dlouhodobě řadu dalších věcí, pokud se nenajdou jiná řešení.

Očekávaný nový zákon o státní památkové péči přinese patrně také nové možnosti. Je nutné dořešit mezery i v dalších zákonných předpisech.

Prospěla by nepochybně širší spolupráce také dalších ministerstev a institucí, neboť téměř polovina památkových objektů je v jiné správě, než ministerstva kultury ČSR.

Na světových výstavách sklízejí naše obrazy, plastiky, madony i ostatní výtvarná díla zasloužený obdiv. Jsou malou součástí našeho obrovského kulturního dědictví, našeho životního prostředí, našeho skutečného, doslova národního pokladu. Měli bychom učinit vše, abychom jakákoli rizika pro tyto hodnoty společně co nejvíce snižovali. /Potlesk./