/Přerušenou schůzi zahájila v 8.30 hodin místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová./

Předseda České národní rady Evžen Erban a místopředsedové České národní rady Oldřich Voleník, Marie Jarošová, František Toman a JUDr. Čestmír Adam

Členové vlády České socialistické republiky

předseda vlády Josef Korčák, místopředsedové vlády doc. RSDr. Ladislav Adamec, CSc., ing. Stanislav Rázl a Štěpán Horník, ministr práce a sociálních věcí RSDr. Emilian Hamerník, ministr výstavby a techniky ing. František Šrámek, ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr zemědělství a výživy doc. ing. Miroslav Petřík, CSc., ministr obchodu ing. Antonín Jakubík, ministr vnitra ing. Josef Jung, ministr spravedlnosti JUDr. Jan Němec, ministr zdravotnictví prof. MUDr. Jaroslav Prokopec, CSc., ministr-předseda Výboru lidové kontroly Vlastimil Svoboda, ministr prof. ing. Karel Löbl, DrSc.

175 poslanců České národní rady podle prezenční listiny

Z Kanceláře ČNR její vedoucí JUDr. Alois Klumpar

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Zahajuji přerušenou 5. schůzi České národní rady. Dovolte mi, abych v našem středu srdečně přivítala člena předsednictva ÚV KSČ a předsedu vlády České socialistické republiky soudruha Josefa Korčáka s dalšími členy vlády, předsedu Nejvyššího soudu ČSR dr. Karla Kejzlara a generálního prokurátora ČSR dr. Jaroslava Krupauera. /Potlesk./

Vítám rovněž představitele ústředních orgánů a další hosty, zejména předsedy krajských soudů, krajské prokurátory a představitele Ústředí české advokacie, kteří byli k našemu dnešnímu jednání pozváni.

Budeme pokračovat v projednávání pořadu schůze. Čtvrtým bodem pořadu je

IV

Zprávu Nejvyššího soudu ČSR uvede jeho předseda dr. Karel Kejzlar. Prosím soudruha Kejzlara, aby se ujal slova.

Předseda Nejvyššího soudu ČSR JUDr. Karel Kejzlar: Vážený soudruhu předsedo, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Projednávání zprávy Nejvyššího soudu České socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti je výrazem ústavního práva České národní rady, jako nejvyššího zastupitelského sboru a zákonodárného orgánu České socialistické republiky. Podtrhuje význam přísného dodržování socialistické zákonnosti, jako jednoho ze základních principů rozvíjení a dalšího upevňování socialistického zřízení. Je jednou z forem uskutečňování závěrů XIV. i XV. sjezdu Komunistické strany Československa, v nichž byla zdůrazněna nutnost dodržování socialistické zákonnosti všemi orgány, organizacemi i občany.

Předložená zpráva Nejvyššího soudu ČSR věnuje především pozornost stavu a vývoji ochrany naší ekonomiky před trestnou činností i před některými dalšími negativními jevy. Takové zaměření zprávy považujeme za aktuální proto, že ekonomika je základem umožňujícím uspokojování rostoucích potřeb našeho obyvatelstva a další upevňování jeho životních a sociálních jistot. Narušování tohoto ekonomického základu společnosti, k němuž dochází při nerespektování socialistické zákonnosti, brzdí a zpomaluje výstavbu rozvinuté socialistické společnosti a způsobuje tak nejen materiální, ale i politické škody.

Z ostatních úseků činnosti justice při upevňování socialistické zákonnosti jsou ve zprávě obsaženy informace o současném stavu kriminality a společensky nejvýznamnějších občanskoprávních vztahů a o hlavních příčinách, které vedou k porušování socialistické zákonnosti.

Vývoj trestné činnosti je v posledním období relativně pří znivý. Došlo nejen k zastavení vzestupu kriminality, ale i k určitému jejímu poklesu. Považujeme to za výsledek komplexního přístupu k boji proti kriminalitě a jejím příčinám a podmínkám. V souladu s právní politikou KSČ a státu se boj proti trestné činnosti stává postupně záležitostí celé společnosti, státních orgánů, hospodářských i společenských organizací i našich občanů.

Určité rezervy tu však ještě zůstávají mimo jiné v důslednějším zjišťování podmínek jednotlivých trestných činů a v odstraňování příčin, které vedly k trestné činnosti nebo ji umožnily.

Ke snížení počtu stíhaných a odsouzených osob došlo i u trestných činů namířených proti ekonomice. To však nesmí vést k sebeuspokojení, neboť absolutní počet těchto trestných činů je stále ještě poměrně vysoký. V řadě organizací nepracuje zcela důsledně systém vnitřní kontroly a také u části našich občanů ještě existují nesprávné názory na společenskou závažnost rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví i na některé další formy hospodářské trestné činnosti. Svou výraznou úlohu tu proto musí sehrát soustavné prohlubování socialistického právního vědomí lidí.

Stálým problémem při omezování kriminality zatím zůstává trestná činnost recidivistů a vliv alkoholu na vznik trestné činnosti. Oba tyto faktory mají podle našich poznatků zřejmou souvislost, neboť řada pachatelů, kteří opakují trestnou činnost, páchá trestné činy pod vlivem alkoholu.

Skutečnost, že někteří pachatelé se dopouštějí opětovně trestné činnosti krátce po potrestání musí vést vedle dalších opatření též k zvyšování účinnosti ukládaných trestů i k cílevědomému působení na osoby, které se vrátily z výkonu trestu odnětí svobody. Půjde tedy o vytvoření komplexního systému postpenitenciární péče.

Významnou metodou práce soudů v boji proti trestné činnosti je součinnost se společenskými organizacemi, uskutečňovaná jednak formami, které jsou výslovně upraveny trestním řádem, ale i dalšími mimoprocesními prostředky podle potřeb a možností. Tato metoda práce výrazně odlišuje socialistické soudnictví od buržoazní justice a je výrazem rozšiřující se socialistické demokracie i v této oblasti, která je v kapitalistickém společenském systému výlučnou záležitostí profesionálního státního aparátu. Je proto trvalé zvyšování účinnosti této pracovní metody a další rozšiřování jejího využívání stálým úkolem.

Zvýšená pozornost, věnovaná kriminalitě, nesmí zeslabovat soustředěnost soudů a státních notářství na plnění úkolů při rozhodování na úseku občanskoprávních, rodině právních a pracovně právních vztahů.

Negativní jevy, které se v těchto oblastech vyskytují, v sobě někdy obsahují zárodky budoucí kriminality. Jestliže se nebudeme plně a odpovědně věnovat výchově mladé generace, jestliže budeme lhostejně přihlížet k neplnění povinností občanů navzájem nebo vůči organizacím, tak se nutně oslabuje právní vědomí občanů, kteří jsou toho svědky. Pak stačí jen málo k tomu, aby takové nežádoucí jednání překročilo meze a dostoupilo takového stupně společenské nebezpečnosti, že je postihujeme jako přečin nebo trestný čin.

Proto souběžně s bojem proti kriminalitě orientujeme soudy, aby působily veškerou svou činností na upevňování socialistických právních vztahů, aby poskytovaly ochranu oprávněným zájmům a právům občanů v souladu se zájmy celospolečenskými, aby rozpory mezi občany řešily s důsledným třídním přístupem a tam, kde to povaha věci připouští, vedly občany k jejich vyřešení smírnou cestou. Celým politickovýchovným zaměřením své činnosti musí soudy působit i k tomu, aby si občané řešili své rozpory mimosoudně a především, aby dobrovolně plnili své závazky.

V popředí pozornosti celé společnosti, a tedy i soudů, stojí trvale péče o upevňování rodiny, rozhodujícího činitele při výchově mladé generace. Úlohu na rodinu v socialistické společnosti kladenou však může plnit jen společenství osob, které svými morálními vlastnostmi a svou oddaností socialismu, svými internacionálními postoji, mohou být svým dětem příkladem. Výchovné působení proto musí být komplexní. Je nutné především výchovně působit na ty, od nichž očekáváme založení rodiny, která bude plnit své společenské poslání. Přestože jde o složitý výchovný proces, zpráva o stavu socialistické zákonnosti ukazuje, že postupně dosahujeme úspěchů a že vytváříme předpoklady pro to, aby příznivý vývoj nadále pokračoval.

Rostoucí životní úroveň občanů zvyšuje náročnost na uspokojování jejich kulturních i hmotných potřeb, roste jejich majetek. Soudy musí s vysokou odpovědností přistupovat k řešení sporů v majetkových věcech, například při vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo při řešení jejich bytových záležitostí a vystupovat důsledně proti sobeckým postojům jednotlivců, které jsou socialistické morálce cizí. Nemohou připustit, aby takové osoby získaly neoprávněné výhody na úkor jednotlivců. Soudy jsou také vedeny k tomu, aby na návrh prokurátora odčerpávaly neoprávněný majetkový prospěch získaný občany z nepoctivých zdrojů. Správný a důsledný třídní postup k řešení těchto věcí je též zárukou účinného formování socialistického právního vědomí občanů.

Klademe důraz i na to, aby řízení podle soudních řádů plnilo svou výchovnou funkci, aby probíhalo důstojně, aby soudci vystupovali vědomi si toho, že jsou reprezentanty socialistického státu, a aby významnou pravomoc, která jim byla lidem svěřena, důsledně vykonávali ku prospěchu socialistické společnosti.

Potěšující je, že péče o upevňování socialistické zákonnosti v plném rozsahu se postupně stává věcí celé společnosti, zejména že proniká do činnosti společenských organizací. Lze říci, že nezastupitelné místo při upevňování socialistických pracovních vztahů má Revoluční odborové hnutí. Řadou forem činnosti několikatisícového aktivu funkcionářů, mezi nimiž působí i soudci a státní notáři, přispívá k vytváření socialistického právního vědomí pracujících přímo v pracovním procesu v jejich každodenním životě.

Stav socialistické zákonnosti zjištěný analýzou jednotlivých úseků života naší společnosti, projevující se ve vztazích regulovaných právem, nás může vést k oprávněnému konstatování, že se stále prohlubuje ochrana sociálních a právních jistot občanů jako nezbytných předpokladů pro plný rozvoj osobnosti socialistického člověka.

V minulých letech došlo v justici k velké obměně soudců a státních notářů. Mladé kádry si postupně osvojují potřebné znalosti a jejich soustavnou politickou a odbornou výchovou se vytvářejí předpoklady, aby byly připraveny plnit náročné úkoly. Ministerstvo spravedlnosti ČSR a Nejvyšší soud ČSR činí vše pro to, aby z nich vyrostli politicky i odborně zdatní a socialismu oddaní funkcionáři a pracovníci státních orgánů a aby tak i v kádrové oblasti byly vytvořeny všechny podmínky pro úspěšné plnění úkolů, které před nás postavil XV. sjezd Komunistické strany Československa. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji předsedovi Nejvyššího soudu ČSR za jeho výklad. O slovo se přihlásil generální prokurátor ČSR dr. Jaroslav Krupauer. Prosím ho, by se ujal slova.

Generální prokurátor ČSR JUDr. Jaroslav Krupauer: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte, abych především zdůraznil, že zpráva Nejvyššího soudu ČSR o stavu socialistické zákonnosti je v plném souladu s poznatky Generální prokuratury ČSR o dodržování našeho právního řádu a proto bez výhrad souhlasím s jejími zjištěními i závěry.

Ve svém vystoupení se soustředím především na některé problémy kriminality. Činím tak proto, že úkoly v boji proti kriminalitě, které zahrnují trestné stíhání pachatelů trestných činů a přečinů, dozor nad dodržováním zákonnosti v trestním řízení i opatření k odstraňování hlavních příčin a podmínek páchání trestné činnosti, představují v ČSR trvale převážnou náplň činnosti orgánů prokuratury.

Orientace na boj proti kriminalitě je i v podmínkách výstavby rozvinuté socialistické společnosti v Československu zcela přirozená. U nás sice byly odstraněny základní společenské příčiny zločinnosti a zejména v posledních létech se úspěšně daří omezovat její rozsah. Vzdor tomu však zůstává kriminalita hromadným společenským jevem, jehož soustavné zatlačování je složitým úkolem. Splnění tohoto úkolu je však nezbytným předpokladem dalšího úspěšného rozvoje socialistické společnosti v ekonomické, sociální a kulturní sféře.

Zpráva Nejvyššího soudu ČSR, vycházející ze statistiky odsouzených pachatelů konstatuje, že po roce 1971 se zastavil vzestup kriminality a v posledních letech nastal i určitý pokles. Také poznatky prokuratury vycházející z počtu stíhaných a obžalovaných osob, potvrzují uvedenou charakteristiku vývoje kriminality.

Pro trestné činy bylo stíháno v roce 1976 celkem 92 205 osob a pro přečiny bylo oznámeno 52 486 osob. Počty stíhaných osob poklesly ve srovnání s rokem 1975 o 8,5 %, ve srovnání s rokem 1971 o 20 %. Počty osob oznámených pro přečiny se snížily ve stejném rozsahu. Snížil se i poměr stíhaných pachatelů trestných činů k celkovému počtu trestně odpovědných osob. V roce 1971 představoval koeficient stíhaných na 10 000 obyvatel ČSR 147, v roce 1974 činil 129 osob a v roce 1976 již jen 117 osob. I v roce 1977 pokračuje v České socialistické republice mírně sestupný trend. Rozsah postihu pachatelů trestných činů zhruba odpovídá stavu z poloviny šedesátých let, kdy výskyt stíhaných osob patřil k nejnižším v poválečném období.

Kriminalita se u nás v kvantitativních měřítcích, ani z hlediska závažnosti, nedá srovnávat se zločinností v kapitalistických státech, které se musí v masovém měřítku potýkat s takovými problémy, jako jsou organizovaný zločin, pašování drog, korupce, používání hrubého násilí, terorismus. Kapitalistický svět není s to najít účinné východisko ze stálého růstu zločinnosti. Cestu hledá v posilování policie a výkonné moci, jež vyúsťuje v omezování politických svobod.

V socialistickém společenském řádu probíhá opačný proces. Pokles kriminality z posledních let je přesvědčivým důkazem o úspěšné realizaci požadavku, vytyčeného již XIV. sjezdem KSČ. Odráží se v něm příznivý rozvoj našeho národního hospodářství, růst životní úrovně pracujících i velká péče stranických a státních orgánů o důslednou realizaci právní politiky KSČ. Svědčí i o tom, že soustředěným úsilím orgánů trestního řízení za podpory státních a hospodářských orgánů, společenských organizací i občanů se podařilo ovlivnit příčiny porušování socialistické zákonnosti.

Pokles kriminality je i svědectvím o schopnosti socialistického státu zaručit občanům spolehlivou ochranu před jakýmkoli porušováním práva a vytvářet atmosféru sociální jistoty pracujících.

I nadále však zůstává kriminalita vážným problémem. Po kvantitativní stránce ji ovlivňuje především trestná činnost páchaná pod vlivem alkoholu, recidiva, útoky proti socialistickému hospodářství, trestná činnost mladých lidí. K těmto činitelům přistupuje koncentrace kriminality ve velkých městech, kde protispolečenské živly využívají anonymity svého prostředí, často mění místo pobytu i pracoviště a dopouštějí se trestné činnosti proti majetku, zdraví a veřejnému pořádku. Především v důsledku těchto faktorů i nadále zůstává index trestnosti v poměru k počtu obyvatel dosti vysoký. V poměru k počtu obyvatel je největší počet stíhaných osob v hlavním městě Praze, dále v kraji Severomoravském, Severočeském a Západočeském. Vedle dosud známých forem trestné činnosti se vyskytují nové formy spojené se závažnými následky. Například jde o loupeže spáchané na poštovních úřadech, v obchodech, o přepadení osob přenášejících tržbu nebo o únosy letadel.

Zvláštní pozornosti zasluhuje trestná činnost namířená proti socialistické ekonomice. Trvale představuje téměř čtvrtinu celkové kriminality, zpravidla souvisí s porušováním dalších právních předpisů a ročně jí vznikají mnohamilionové škody na majetku a velmi citelné škody morální.

Trvale nejpočetnější hospodářský trestný čin, rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví, nabývá na závažnosti zvláště v případech, kdy se ho dopouštějí organizovaným způsobem a rafinovanými administrativními formami skupiny pachatelů z řad vlastních zaměstnanců hospodářských organizací.

Našemu národnímu hospodářství vážně škodí případy porušování povinností při nakládání s finančními a hmotnými prostředky, dodávky výrobků a prací zvlášť vadné jakosti, narušování řízení plánování a kontroly národního hospodářství a porušování provozu socialistické organizace, popř. úplatkářství. Pro pachatele všech těchto trestných činů je typické preferování místních nebo skupinových zájmů na úkor celé společnosti. Jejich postih závisí především na včasnosti a účinnosti jejich odhalování, protože kontrolní a řídící orgány ekonomické sféry ne vždy důsledně zjišťují porušování povinností odpovědnými hospodářskými pracovníky. Přísné dodržování státní, hospodářské a pracovní kázně a důsledná ochrana celospolečenských zájmů i zkvalitnění procesu kontroly je nezbytným předpokladem předcházení trestné činnosti proti socialistické ekonomice.

V socialistickém státě vedeme boj proti kriminalitě souběžně dvěma základními směry: jednak rozvíjením prevence, jednak zlepšováním úrovně trestního řízení. Řídící činnost orgánů prokuratury stejně jako Sboru národní bezpečnosti a soudů, směřuje zejména ke zvyšování rychlosti a účinnosti trestního stíhání, k zabezpečování úplnosti a včasnosti odhalování trestné činnosti a jejích pachatelů i k upevňování vědomí neodvratnosti trestu za spáchaný trestný čin; dále ke zlepšování převýchovy odsouzených pachatelů a k rozvíjení péče o osoby po odpykání trestu.

Rozhodujícím předpokladem pro omezování kriminality je cílevědomá prevence kriminality za účasti všech státních orgánů, hospodářských organizací, společenských organizací a celé veřejnosti. V uplynulých letech se přistoupilo ke komplexnímu řešení základních problémů kriminality. I při uskutečňování programu XV. sjezdu KSČ pokračujeme v této osvědčené praxi, kdy v krajích a okresech jsou pod vedením územních stranických orgánů přijímány dlouhodobé, komplexně pojaté plány boje proti kriminalitě zaměřené na hlavní problémy porušování zákonnosti a koncentrované do těch pracovních odvětví a míst nebo závodů, kde k porušování zákonnosti dochází v největším rozsahu. Úsilí o odstraňování příčin kriminality se tak stává postupně součástí plánů ekonomického a sociálního rozvoje, opatření směřující k upevnění zákonnosti patří mezi základní úkoly řídící a kontrolní činnosti ve státních a hospodářských orgánech a společenských organizacích na všech stupních.

Soudružky a soudruzi, orgány prokuratury v České socialistické republice se aktivně podílejí na plnění všech těchto úkolů a chtějí i v budoucnu ještě účinněji přispívat svým aktivním dozorem k celospolečenskému úsilí o upevnění socialistické zákonnosti, o důsledné dodržování právního řádu Československé socialistické republiky. /Potlesk./

Místopředsedkyně ČNR Marie Jarošová: Děkuji soudruhu Krupauerovi za jeho projev. Dávám slovo poslanci dr. Josefu Machačkovi, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Společný zpravodaj poslanec JUDr. Josef Machačka: Vážená Česká národní rado, soudružky a soudruzi, poprvé v tomto volebním období je České národní radě předkládána zpráva o stavu socialistické zákonnosti v České socialistické republice. Pravidelným projednáváním těchto zpráv plní Česká národní rada v duchu usnesení XV. sjezdu KSČ jednu ze svých základních ústavních funkcí tím, že posuzuje současný stav i směr vývoje zákonnosti a určuje, kam obrátit pozornost orgánů České národní rady, státních orgánů, národních výborů, hospodářských a společenských organizací, aby se socialistická zákonnost ve všech oblastech našeho života stále posilovala a prohlubovala.

Zpráva Nejvyššího soudu ČSR o stavu socialistické zákonnosti byla projednána všemi výbory České národní rady. Opět se potvrdilo, že připomínky a náměty poslanců získané ze styku s občany obohacují jednání výborů o cenné zkušenosti.

Závěry, které výbory přijaly na podkladě všech zjištěných skutečností, v podstatě pozitivně hodnotí stav socialistické zákonnosti v České socialistické republice. Současně však výbory poukázaly i na problémy, s nimiž se při prosazování socialistické zákonnosti, a to především v národním hospodářství, setkáváme. Pokládáme proto za správné, že zpráva Nejvyššího soudu ČSR se problémy ochrany naší ekonomiky zvlášť zabývá a dovolte mně, abych i já ve své zpravodajské zprávě na některé otázky poukázal.

Hlavním cílem programu hospodářské politiky, jak jej stanovil XV. sjezd KSČ, je zajistit v souladu se socialistickým způsobem života vyšší uspokojování potřeb obyvatelstva a další upevňování životních a sociálních jistot pracujících, na základě trvalého rozvoje a zvyšování efektivnosti společenské výroby.

V historicky krátké době byla u nás vybudována mohutná materiálně technická základna socialismu, která umožnila přistoupit k další etapě výstavby rozvinuté socialistické společnosti. Hodnota národního majetku na území Československé socialistické republiky se odhaduje na 2,6 bilionů Kčs - člověk si tu cifru ani neumí představit - a toto bohatství se každoročně zvyšuje. Například za loňský rok se zvýšilo o více než 140 miliard Kčs. Zabezpečování řádné správy a ochrany tohoto obrovského majetku je proto důležitým celospolečenským úkolem a má zásadní význam v úsilí o stálý růst hmotné a kulturní úrovně našich občanů.

Československý právní řád v souladu s Ústavou ČSSR, která socialistické vlastnictví výrobních prostředků pokládá za základ naší hospodářské soustavy, zabezpečuje nedotknutelnost tohoto vlastnictví; nikdo není oprávněn využívat socialistické vlastnictví k osobnímu obohacování. Ze zprávy Nejvyššího soudu ČSR ovšem vyplývá, že hospodářská kriminalita a jiné protispolečenské jevy jsou v československé ekonomice dosud vážným problémem. K jejich omezování je třeba uplatňovat účinným způsobem nejenom trestní represi a jiný postih, ale současně a zejména se zaměřovat na prevenci, hledat a odstraňovat příčiny, které v ekonomice k negativním společenským jevům vedou.

Je třeba mít neustále na zřeteli, že prohlubování a posilování socialistické zákonnosti, a to ve všech oblastech, aktivně působí na rozvoj socialistických společenských vztahů. Tyto vztahy jsou ovlivňovány mnoha činiteli, jako např. prací našeho obchodu, jak jsme včera projednávali, stavem sociální a zdravotní péče, množstvím a kvalitou poskytovaných služeb, úrovní bytové výstavby apod. Porušování socialistické zákonnosti na těchto úsecích se negativně projeví v oblasti ekonomické, politické i ideologické.

Kvalitní či nekvalitní jednání a rozhodování příslušných orgánů získává občany k socialistické výstavbě nebo je od ní odvádí. Jevů, které nepatří do socialistické společnosti a které naopak přežívají ve staré kapitalistické společnosti, bývá pak zneužíváno našimi nepřáteli doma i v zahraničí a slouží našim nepřátelům k útokům na naše společenské zřízení. Dodržování hospodářské a státní disciplíny, úzkostlivé střežení socialistické zákonnosti mají tedy význam nejen pro efektivní význam našeho hospodářství, ale upevňují též celý náš socialistický politický systém.

Důležitým článkem řízení a nástrojem pro prosazování socialistické zákonnosti, jak zdůraznila i diskuse k návrhu nové sovětské Ústavy, je kontrola, bez které se neobejde žádná organizátorská ani řídící činnost. Nepostradatelnost kontroly zdůraznilo listopadové zasedání ÚV KSČ v roce 1974 a znovu XV. sjezd KSČ. Po státní a hospodářské linii schválila federální vláda a po ní vlády republik v roce 1975 Zásady k zajištění kontroly v národním hospodářství a ve státní správě. Tyto zásady jsou postupně uváděny v život. Zde je ale třeba otevřeně říci, že do povědomí vedoucích pracovníků se dosud plně nedostala zásada, že kontrola je nedílnou součástí jejich řídící práce. Proto je význam kontroly v řadě organizací nepochopen a podceňován. Zkušenosti ukazují, že vedoucí pracovníci nedostatečně provádějí osobní kontrolu po linii řízení, neprovádějí kontrolu fakticky vykonávané práce, kontrolu plnění úkolů a lidí, jak a s jakým výsledkem práci provedli. A pak je kontrola neadresná, popisná, formální, jako taková neplní svou poznávací funkci nemůže pomáhat ke zvýšení účinnosti řízení, ani nemůže pozitivně ovlivňovat činnost podniku, včetně dodržování socialistické zákonnosti, naopak porušování zákonnosti často i umožňuje.

Někteří vedoucí pracovníci se často staví do úlohy tzv. hodných, prý "lidských" vedoucích, staví se smířlivě k nedostatkům, nepožadují zjišťování osobní odpovědnosti za nedostatky a pokud je - mnohdy pracně - osobní zodpovědnost zjištěna, zastaví se jejich ruka na jménu zodpovědné osoby. Takováto "také politika" je krátkozraká a v řízení škodlivá, protože podlamuje autoritu nejen kontrolujícího, ale především řídícího pracovníka samotného, brání předcházení nedostatků a tak potlačuje kontrolu jen do úlohy méně působivé, do kontroly následné.

Má-li se tedy kontrola stát účinným nástrojem řízení a upevňování hospodářské kázně a zákonnosti, musí být soustavná, plánovitá, zaměřovaná na hlavní články a prováděna se znalostí věci; na podkladě zjištěných skutečností musí být přijímána a také realizována konkrétní opatření k nápravě. Výsledky kontrolní činnosti musí být soustavně hodnoceny, dováděny do konce a získané poznatky zobecňovány.

Soudružky a soudruzi, socialistický stát, který celou svou činností vyjadřuje a chrání zájmy i práva pracujících, je protikladem buržoazního státu. Vedle represívní stránky zabezpečované státními orgány, především Bezpečností, prokuraturou a justicí, uplatňuje se v socialistické demokracii i výchovné působení. Ano, ono je to tak, že naprostá většina našich občanů, čestně, poctivě a obětavě pracuje a dává svému státu, co jeho jest. Jsou ale ještě u nás lidé, kteří si to takzvaně umějí zařídit a s těmi poctivými se jen vezou. Tady musí sehrát svou roli řídící a vedoucí pracovníci, jak se říká od mistra až po ministra, ale také poctivé soudružské slovo ve společenské organizaci, občanská politická statečnost, vyvolávání pozitivního veřejného mínění, výchova k úctě k socialistickému zákonu.

Socialistická zákonnost je totiž nerozlučně spjata s právní výchovou a propagandou, které jsou jedním z účinných prostředků jejího zabezpečování. Stav zákonnosti, zejména v oblasti ekonomiky ukazuje, že dosažená úroveň právního vědomí neodpovídá dosaženému stupni hospodářského vývoje. Ve vztahu ke společnému majetku lidu přežívají lhostejnost, ledabylost, spekulace, dokonce i zneužívání služebního postavení; četné jsou projevy hospodářské, pracovní i jiné nekázně. Výchovu pracujících je proto třeba spojovat s bojem proti všem těmto jevům, které poškozují socialistickou společnost, s bojem proti maloměšťáctví, individualismu, úplatkářství a neodpovědnosti. V souladu se závěry XV. sjezdu KSČ je třeba právní výchovu cílevědomě rozvíjet tak, aby svým zaměřením a obsahem upevňovala základní hodnoty socialismu.

V právní výchově a propagandě plní své specifické úkoly státní orgány, zastupitelské sbory, hospodářské a společenské organizace. I nám poslancům připadá významná úloha podílet se na právní výchově, zejména seznamovat naše občany s právními úpravami, vysvětlovat smysl a cíl našich zákonů. Je též povinností poslanců, aby na základě zkušeností z volebních obvodů upozorňovali, jak se právní předpisy provádějí, jak působí, zejména jak ovlivňují společenské a hospodářské dění. Také proto projednáváme na každém zasedání výborů podněty z našich volebních obvodů. Z povahy práce zákonodárného sboru vyplývá, že nejen účastí na tvorbě zákonů, ale i kontrolou jejich provádění a působení pomáhá Česká národní rada ke zdokonalování našeho právního řádu. To je také jeden z úkolů, který jsme si vytkli v Zaměření činnosti České národní rady po XV. sjezdu KSČ a který je třeba zdůraznit při projednávání zprávy o stavu socialistické zákonnosti.

Soudružky a soudruzi, vybudovat rozvinutou socialistickou společnost je dílo velké, velmi náročné i složité a klade na nás na všechny zvýšené nároky. To platí i pro dodržování, upevňování a prohlubování socialistické zákonnosti. Chtěl bych konstatovat, že naše justice, prokuratura i Bezpečnost solidně plní své úkoly a zabezpečují právní pořádek, zájmy společnosti a práva občanů.

Také vláda České socialistické republiky přijímá celou řadu opatření na ochranu socialistického vlastnictví a veřejného pořádku i k zajištění a ochraně občanských práv. Rovněž společenské organizace, zejména ROH, se aktivně podílejí na právní výchově, vedou své členy k plnění občanských povinností, k dodržování socialistické zákonnosti a k úctě k zákonům. Znovu si všichni uvědomujeme, že je to jedině socialistická společnost, ve které je péče o člověka na prvním místě, která se soustavně a cílevědomě stará o všestranný rozvoj osobnosti a všem občanům poskytuje právní a sociální jistoty a občanská práva v nejširším slova smyslu.

Tím více je třeba si stále uvědomovat, že s občanskými právy jsou neoddělitelně spjaty občanské povinnosti, neboť nelze uplatňovat právo bez plnění povinností a naopak.

Mezi základní občanské povinnosti patří zachovávat zákony, dbát zájmů státu, podporovat udržování a zvelebování národního majetku a dbát, aby národní bohatství nebylo zkracováno a poškozováno. Rozvinutou socialistickou společnost, jak to bylo nejednou zdůrazněno nejvyššími stranickými a státními orgány, musí charakterizovat intenzívní péče o upevňování socialistické zákonnosti a nesmiřitelnost k jejímu porušování.

Vyslovuji přesvědčení, že tak, jak v tomto smyslu již proběhlo jednání ve výborech, vyzní i průběh naší dnešní schůze a dá tak další nové podněty k prohloubení úsilí o socialistickou zákonnost jako jednoho ze základních principů socialistického státu, jejíž důsledné upevňování znamená další růst jeho vnitřní síly, další posilování jistot našich občanů a ochrany jejich práv. /Potlesk./