Čtvrtek 27. října 1977

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Slovo má poslankyně Jana Klasová.

Poslankyně Jana Klasová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, problematika zabezpečení vnitřního trhu a uspokojování hmotných potřeb obyvatelstva, kterou dnes projednáváme, se bezprostředně dotýká všech obyvatel i mladé generace. Význam této problematiky pro práci a život občanů naší socialistické společnosti je umocňován i tím, že v souladu se závěry XV. sjezdu KSČ se zabezpečením vnitřního trhu a uspokojováním hmotných potřeb obyvatelstva podrobně zabývalo 7. plenární zasedání ÚV KSČ.

Naše stálá pracovní skupina předsednictva ČNR pro otázky mládeže zvolila - v souladu se schváleným plánem práce - v přípravě na dnešní jednání následující postup. Poslaneckým průzkumem jsme zjišťovali, jak otázky zabezpečení vnitřního trhu ovlivňují vytváření podmínek pro úsporu času mladých zaměstnaných matek. Zároveň jsme však chtěli zjistit, jak se mladí lidé pracující v obchodě a službách podílejí rozvojem své pracovní aktivity a iniciativy na řešení této složité problematiky ve smyslu závěrů 7. plenárního zasedání ÚV KSČ.

Soudružky a soudruzi, z našeho průzkumu vyplynulo, že mladí lidé plně oceňují pozornost a péči, kterou trvale věnuje KSČ a náš socialistický stát vytváření optimálních podmínek pro život a práci mladé generace.

Nicméně je třeba říci - v souladu se zprávou přednesenou místopředsedou vlády ČSR soudruhem Štěpánem Horníkem - že existují dílčí problémy a nedostatky, které mnohdy zbytečně ztrpčují život zejména mladých zaměstnaných matek. Ne vždy a všude jsou např. naše obchody plynule zásobovány, a to zejména takovými základními potravinami, jako pečivem a mlékem. Především v odpoledních a v podvečerních hodinách ztrácejí mladé zaměstnané matky značné množství času při obstarávání nákupů. Rozložení otevírací doby v obchodech a v provozovnách služeb je, jak vyplynulo z průzkumu, relativně dobré. Někde však citelně chybí prodloužení otevírací doby do podvečerních hodin a tam, kde otevřeno je, dochází často k vytváření front v důsledku malého počtu prodavačů. Z našeho průzkumu dále vyplynulo, že mnohdy jsou příčiny těchto nedostatků subjektivního rázu a lze je řešit na místě. Dobře mají provozní dobu a nákup řešen např. v obchodním domě Budoucnost v Havířově.

Výsledky průzkumu také upozorňují na nutnost věnovat soustavnou pozornost skladbě a rozsahu nabídky polotovarů, mražených a konzervovaných jídel a jinak částečně upravovaných potravin, především však výživě pro kojence, které výrazně přispívají k úsporám času zaměstnaných matek.

V oblasti služeb bychom měli prosazovat a rozvíjet moderní a účinné formy, především služby, které přicházejí za zákazníkem až do bytu. Neměli bychom se setkávat s takovými případy, kdy např. prádelna v Suché Vrbné v Českých Budějovicích předávala donedávna vyprané prádlo až po čtyřech měsících. Mladé maminky by jistě velice přivítaly v hlavním městě i ve všech větších městech službu, kdy mohou v provozovně vyměnit použité plenky za čisté, jako je tomu třeba již v Brně. Nejde zde pouze o úsporu času, ale i o dodržování zásad hygieny apod.

Soudružky a soudruzi, náš průzkum také ukázal, že celou řadu nedostatků, se kterými jsme se setkali, lze řešit zkvalitněním řídící a organizátorské práce vedoucích pracovníků a iniciativou zaměstnanců obchodu a služeb.

Za prodejními pulty prodejen a provozoven se denně setkáváme převážně s mladými pracovníky, z nichž většina jsou mladé ženy a dívky. Drtivá většina pracovníků obchodu a služeb se snaží poctivě plnit své pracovní úkoly. Existuje množství příkladů dobrých pracovních kolektivů, které se prostřednictvím SSM a ROH iniciativně zapojují do socialistické soutěže. Jako jeden z mnoha příkladů bychom mohli uvést obchodí dům Kotva, kde byly vytvořeny čtyři tříčlenné svazácké skupiny, které uskutečnily ve dnech 23. 9. - 3. 10. 1977 prodejně propagační akci "Mladý byt 77" a pomohli tím ke snížení nadnormativních zásob ve skladu. V každé skupině byl jeden návrhář a dva aranžéři, kteří navrhované zboží naaranžovali v souladu se zájmy a potřebami zákazníků - především mladých manželů. Výsledkem bylo, že se zvýšila nejen návštěvnost, ale i obrat ze 60 000 na 120 000 Kčs denně.

Jedním z trvalých nedostatků při uspokojování potřeb obyvatelstva je údržba bytového fondu a domovních zařízení, jakými jsou např. výtahy, prádelny, kotelny apod. I zde je možno uvést názorný příklad iniciativy, kdy v souvislosti se závěry 7. pléna ÚV KSČ se mládežnický kolektiv elektromontérů - členů ZO SSM OPBH Praha 1 zaměřil především na kvalitu práce. Jako doklad své dobré kvality práce všichni členové vystavují záruční listy na všechny prováděné opravy v délce trvání 24 měsíců. Mimoto termíny havarijních oprav vzniklých stářím stávajících zařízení zkrátili na dobu 24 hodin. K tomu, aby se šetřily hodnoty strojů, které mají obyvatelé v socialistické péči, provádějí všichni členové kolektivu mimo svou pracovní dobu a bez nároků na mzdu proškolování nájemníků.

V oblasti výchovy kádrů máme však ještě značné rezervy. Ne vždy se daří žádoucím způsobem pečovat o růst kvalifikace mladých pracovníků, mnohdy ne dost komplexně a účinně se řeší jejich sociální otázky, další růst, kvalifikace a pracovní perspektivy. Málo mladých kvalifikovaných lidí pracuje ve vedoucích funkcích, větší pozornost by měla být také věnována odpovědné výchově učňů.

Soudružky a soudruzi, z hlediska dalšího vývoje a zkvalitnění vnitřního trhu a zásobování obyvatelstva je nezbytné, aby především mladí lidé, zaměstnanci obchodu a služeb v daleko větší míře přispívali k řešení všech náročných úkolů této důležité sféry života naší socialistické společnosti, současně je však třeba, aby na druhé straně bylo vytvářeno více prostoru pro jejich iniciativu a aktivitu.

Pro splnění náročných úkolů XV. sjezdu KSČ v oblasti zvyšování životní úrovně našeho lidu zůstává rozhodující vztah k práci, k plnění svěřených úkolů. Přesvědčili jsme se o tom, že tam, kde je dobrá politickovýchovná práce, kde vedoucí pracovníci mají potřebnou autoritu, znají a pomáhají řešit problémy svých spolupracovníků, tam se také daří plnit svěřené úkoly včas a kvalitně ke spokojenosti spotřebitelů. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslankyni Klasové.

Budeme pokračovat v rozpravě, neboť se přihlásili členové vlády ČSR, aby odpověděli na otázky poslanců. Prosím, aby vystoupili v tomto pořadí: ministr vnitra soudruh ing. Josef Jung, ministr obchodu soudruh ing. Antonín Jakubík, ministr průmyslu ing. Oldřich Svačina, ministr zemědělství a výživy doc. ing. Miroslav Petřík, CSc. Prosím soudruha ministra Junga, aby se ujal slova.

Ministr vnitra ČSR ing. Josef Jung: Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Nemohu dost dobře a přesvědčivě odpovědět na dotazy soudružky poslankyně Faltýnkové, formulované zcela konkrétně, jaká zlepšení lze očekávat při zabezpečení služeb občanů v těch a těch oborech. Musel bych totiž říci, čeho chceme dosáhnout např. ve službách motoristům, kde bezpochyby je třeba rychlejších a kvalitnějších oprav při dostatku náhradních dílů a odstranění takových jevů, které dnes známe ve formě že ten či onen náhradní díl "není", či v nevysloveném "co za to", určeném do vlastní kapsy.

Nebo že v bytovém hospodářství chceme dosáhnout, aby opravář přišel tehdy, kdy se to hodí zákazníkovi a ne tehdy, když se to hodí jemu, aby opravy jím prováděné byly kvalitní, bez těch jevů, které jsou dnes často a právem kritizovány na stránkách novin, na obrazovkách televizorů či v rádiu.

Na takto zformulovanou otázku je mi skutečně těžko odpovídat, neboť konkrétní výsledky závisí na vytváření podmínek, které by měly a také musí ovlivnit činnost jednotlivých sfér služeb. Rád bych proto spíše odpověděl - a snad se soudružka Faltýnková nebude zlobit /či ostatní/- na jinak formulovaný problém, na otázku, jakou cestou a jakými opatřeními chceme jako ministerstvo vnitra ČSR dosáhnout zlepšení ve zkvalitnění a dostupnosti základních oborů služeb tak, aby se naplnily závěry 7. pléna ústředního výboru strany.

Ale i zde vyčerpávající odpověď by - myslím - narušila časový plán dnešního zasedání. Pokusím se proto z celého obsáhlého spektra otázek a problémů, které jsme si položili v souvislosti se zmíněným zasedáním pléna ústředního výboru strany i v hledání odpovědí na ně vybrat některé, které by zřetelně ukázaly cestu, po níž chceme jít.

Budu se držet ovšem položené otázky v tom, že byla formulována k základním oborům služeb, tedy k té části placených služeb, které doslova denně vytváří mínění občana-spotřebitele o schopnosti našeho hospodářství, ba ještě více, o schopnosti našeho socialistického společenství vyrovnat se s touto složitou otázkou, jejíž obtížnost spočívá na několika objektivně daných faktorech. Především pak na neustále a rychle se měnící struktuře požadovaných služeb, zejména pod vlivem vědeckotechnické revoluce a pod zvětšujícím se podílem volného času.

Za druhé je tato situace dána velice pestrou paletou těchto služeb, náročných zejména na organizaci a řízení, zejména s ohledem na převzatou živnostenskou síť, kterou kdysi byly služby tohoto druhu uspokojovány.

A konečně malému zájmu o většinu profesí v těchto službách, samozřejmě s výjimkou povolání automechanika, zejména u mladších kategorií dělníků a techniků, a to nejen z důvodů nižšího finančního ohodnocení, ale také z hlediska pracovního prostředí a souhrnných sociálních podmínek v zaměstnání, a v neposlední řadě i z důvodů nízkého společenského postavení těchto profesí, do něhož se pojem "sloužit" neprávem dostal.

A konečně i na náročném časovém a prostorovém požadavku, v němž jsou služby nutně právem požadovány, až po rizika konfliktu se zákazníkem.

Soudružky a soudruzi, mohl bych samozřejmě vyjmenovávat takových faktorů mnohem více, zejména tehdy, jestliže bych hovořil o všech druzích služeb veřejně prospěšných nebo poskytovaných v osobní, nákladní dopravě apod. nebo dokonce pokud jde o doplňující výroby určené pro obchodní sektor, které rovněž spadají pod sféru místního hospodářství.

Chci však zůstat u vymezené otázky, která v podstatě zahrnuje služby zajištující vysokou úroveň bydlení, zlepšování podmínek pro život rodin, především těch služeb, které ulehčují práci ženám v domácnosti a které jsou vyvolány rychlým rozvojem motorismu.

Základní požadavky na jejich zlepšení mají některé společné znaky. Především je vyžadováno zkvalitnění, pohotovost a dostupnost služeb. Za druhé je žádána daleko vyšší odbornost poskytovaných služeb, především ve vztahu k pracovníkům služeb a spotřebitelům samotným. Samozřejmé je, a také jsme to zapsali do plánu zajištění usnesení 7. pléna ÚV KSČ, že musíme jít společně se všemi stupni národních výborů následující cestou a řešit přitom především následující problémy.

Za prvé rozvoj a modernizaci materiálně technické základny služeb a jejich technizace. Proč stavím takový úkol na první místo? Protože jedině rozvoj výrobních sil, zejména s přihlédnutím k trvalému nedostatku pracovníků, může vymanit služby z té prosté manufaktury, z které jsme je od bývalých živnostníků přejímali. Žel, že ještě nejsme tak daleko, abychom mohli potřebným tempem nahrazovat ruční práci činností strojů a jiných technických zařízení.

Samozřejmě přitom nemluvím o náhradě kvalifikované řemeslné práce, která bude ještě dlouho nezbytná a žádoucí. Řešit otázku technizace služeb může samozřejmě jen výroba, především naši strojaři.

Významnou možností i nutností je také získávání strojů a zařízení v rámci mezinárodní směny a dělby práce, především v rámci RVHP. Je to ale cesta velice náročná na finanční a materiální prostředky. Tempo její realizace je dáno možnostmi celého národního hospodářství a proto nezapomínáme, že právě jeho efektivnost rozhoduje i o řešení tohoto našeho prvního a základního problému.

Zdůrazňuji tuto prostou skutečnost z druhého hlediska realizace, poněvadž mám na mysli nutné, ale i postupné rekonstrukce provozoven služeb i výrobních provozoven na základě typizace a vzorových projektů.

Za druhé, domníváme se, že o vytváření dalších podmínek rozhodujících o kvalitě služeb rozhoduje organizace a řízení služeb samotných, včetně opatření v oblasti ekonomických nástrojů.

Potřebu nového uspořádání a řízení místního hospodářství zdůraznilo 7. zasedání ústředního výboru strany, které označilo zlepšení investiční výstavby a řízení podniků místního hospodářství i docílení dalšího pokroku v zavádění nové techniky, technologie i racionalizace práce za důležitý předpoklad pro zkvalitnění služeb vůbec.

Návrh nového uspořádání vychází z důkladné analýzy současného stavu řízení místního hospodářství, nedostatků a problémů, které v této významné oblasti existují. Návrh efektivnějšího uspořádání a řízení obsahuje základní zaměření integračního procesu místního hospodářství. Zdůrazňuje zejména provádění tzv. oborové integrace, tj. vytváření specializovaných krajských, popř. oblastních podniků pro taxativně určené obory služeb, oprav a výrob. Soudíme, že tento proces by mohl být realizován v létech 1978 - 1979.

Ke zlepšení odborného řízení a využívání znalostí a zkušeností progresívních podniků místního hospodářství navrhuje se zřízení tzv. gestorských podniků. Jde o formu odborné účasti podniků v pomoci a zabezpečování přesně vymezených úkolů ostatním podnikům stejného oboru. Navrhujeme, aby gestorské podniky měly působnost minimálně krajskou, byly zřizovány krajskými národními výbory a zabezpečily odbornou pomoc, zejména v oblasti materiálně technického zásobování, výchovy učňů, v technickém rozvoji, ve výpočetní technice a investiční výstavbě.

Podobný způsob gestorské činnosti se již v současné době uplatňuje např. v oboru radiotelevizních služeb. Podnik Kovoslužba Praha je gestorem pro celou Českou socialistickou republiku a myslím, s dobrými výsledky.

Zcela novým způsobem řízení místního hospodářství je v návrhu uvedeno řízení prostřednictvím krajských správ pro místní hospodářství. Navrhujeme, aby způsob řízení místního hospodářství prostřednictvím těchto správ byl ověřován v následujících letech ve dvou krajích, a to tak, aby komplexně mohla být posouzena účinnost tohoto řízení do roku 1980. Na tomto základě by pak vláda rozhodla, zda se obecně uplatní tato forma v celém místním hospodářství, nebo zda bude řízení orientováno jiným směrem.

Krajské správy místního hospodářství budou samozřejmě zřizovat a řídit krajské národní výbory. Ředitel správy by odpovídal KNV za plnění úkolů přesně vymezených ve statutu krajské správy a v dalších normách, které pro činnost správy budou vydány. V působnosti přímého řízení úseku místního hospodářství na úrovni ONV by se ponechaly podniky bytového hospodářství, veřejně prospěšných služeb a okresní podniky služeb, tedy ty obory činnosti, které nebudou v rámci specializace řízeny krajskou správou. Návrh samozřejmě respektuje odpovídající úlohu a vliv okresních, městských a místních národních výborů, protože si plně uvědomujeme jejich postavení vůči občanům i jejich funkce vyplývající ze zákona.

Návrh nového uspořádání a řízení místního hospodářství jsme zatím projednali se širokým okruhem politických a hospodářských pracovníků. V současné době probíhá k němu připomínkové řízení, to znamená k poslednímu znění návrhu. Vládě ČSR předložíme návrh nového uspořádání v prosinci letošního roku.

Nový systém řízení musí být doprovázen určitou specifikací soustavy plánovitého řízení místního hospodářství v oblasti ukazatelů plánu, plánovacích metod i ekonomických nástrojů, které - podotýkám - by bylo nutno řešit za každé formy organizace. Již nyní samozřejmě platí některé specifické úpravy. Mám na mysli některé faktory, upravující oborové plánování, jako jsou redukované výkony plánování vývoje zásob, ukazatel tržeb od obyvatelstva, sleva na důchodové dani apod. Žel ne všechna tato opatření a specifika jsou zatím účelně a důsledně používána v celé vertikální řídící sféře.

Specifika plánovitého řízení místního hospodářství bude nutně i nadále vycházet z obecných zásad, platných pro hospodářství řízené národními výbory, a bude se týkat především těchto oblastí a důslednějšího uplatňování oborového plánování a plánování strukturálních změn, dále investičního plánu a jeho realizace a za třetí metodiky zásobování - zde bych chtěl uvést známou skutečnost, že zásobování místního hospodářství je velmi citlivým a slabým místem v plnění jeho úkolů.

Za další pak jde o přijetí, respektive úpravy některých ekonomických nástrojů, působících na plnění základních cílů a odstraňujících některé rozpornosti z dnešní praxe. Mnozí z vás znají velmi detailně tyto problémy.

Chtěl bych např. upozornit na rozpornosti mezi plánováním zvyšování produktivity, které se dnes velmi často střetává s nutností zavádět služby a opravy s vysokou pracností a malou rentabilitou.

Za třetí naše opatření směřuje do kádrového zabezpečení rozvoje služeb a péče o pracovníky. Náročnost řízení a řešení celé škály úkolů místního hospodářství, tak jak zde byly během jednání mnohokrát zvýrazněny, si samozřejmě žádá podstatně vyšší úrovně kvalifikace a schopnosti vedoucích pracovníků, než tomu stále ještě v současné době je. Zpracujeme v tom směru nové zásady výchovy řídících pracovníků, v úzké návaznosti na nově budovanou výchovně vzdělávací soustavu a ve spolupráci s pracovníky středních a vysokých škol.

Stejnou pozornost věnujeme i odborné přípravě dělníků a techniků. Jde zde především o podstatné zvýšení kvality výuky řady dělnických profesí a dále o organizování odborných kursů pro obory, které mají ve státním školství odpovídající studijní směr. Zde jde také o výchovu mistrů a vysoce kvalifikovaných řemeslníků i za pomoci závodních škol práce.

Z oblasti péče o pracovníky musíme systematicky zajišťovat plnění plánu tzv. komplexní péče. Chceme do 31. 7. 1978 skončit zavádění racionalizace práce a mzdových soustav a později zhodnotit novou soustavu s cílem plněji využít ji k dalším podnětům ve směru všestranného zkvalitnění služeb. Na celou tuto oblast navazuje dosažení podstatně lepšího vztahu pracovníků místního hospodářství ke spotřebiteli, a naopak, i zabezpečení ochrany spotřebitele.

Čtvrtá oblast se týká povinností a úkolů národních výborů, které vyplývají nejen z jejich postavení ústředních orgánů pro řízení místního hospodářství, ale plynou i z obecného postavení národních výborů jako orgánů státní moci a správy, které na základě přijatých volebních programů musí pečovat o optimální uspokojování potřeb občanů v oblasti služeb. Nechci se pouštět do detailů, jen zdůrazňuji, že v nové soustavě řízení jen lépe vynikne tato stránka činnosti národních výborů, na jejichž jednotnou realizaci je v dokumentu vlády kladen velký důraz.

Soudružky a soudruzi poslanci, mohl bych podrobněji rozvádět konkrétní záměry zpracované nejen ve zmíněném dokumentu vlády ČSR, ale již také promítnuté do zajišťovacích plánů KNV a ONV k této otázce.

Mohu říci, že řada z nich je v současné době také již realizována. Mám na mysli např. zavádění pojízdných sběren a provádění ambulantního sběru prádla a šatstva k čistění na venkově i v závodech, nebo rozšiřování úklidových služeb, čištění bytových textilií a podlahovin v bytě zákazníka, zavádění objednávkové služby pro všechny druhy služeb, zajištění rozvážkové služby, provádění řady služeb v bytě zákazníka mimo jeho pracovní dobu, vydání řady předpisů s cílem ochrany zákazníka před nekvalitní prací.

Domnívám se však, že jednak byla příležitost hovořit o těchto konkrétních otázkách ve výborech České národní rady během přípravy tohoto zasedání a zejména, že stejnou cestou se mi dostane po čase možnosti informovat vás o plnění záměrů přijatých vládou ČSR. Netajím se s tím, soudruzi, že to nebude cesta lehká. Děkuji vám za trpělivost, se kterou jste mě vyslechli. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji. Slovo má nyní soudruh ministr Jakubík.

Ministr obchodu ČSR ing. Antonín Jakubík: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci! Dotaz soudružky poslankyně Horákové je jednou z nejožehavějších otázek, a chtěl bych říci přímo na tělo, jak obchodu, tak zemědělství, a já jsem si při tom dotazu vzpomněl na úvodní větu předsedy federální vlády soudruha Štrougala, když hodnotil tuto oblast. Já ji nemohu přesně citovat, nemám ji napsanou, ale myslím, že říká asi toto: "To, s čím nemůžeme být u nás vůbec spokojeni je zásobování obyvatelstva a spotřeba ovoce a zeleniny."

Já si osobně myslím, že to bylo konstatování, které s námi se všemi muselo trochu zatřást. Proto jsme také nechtěli čekat v některých opatřeních na to, až se zrealizují termíny, stanovené koncepcí, nechtěli jsme ani vycházet jenom z toho, že máme z března letošního roku usnesení vlády ČSR k tomu, jak zabezpečovat rozvoj výroby a spotřeby ovoce a zeleniny.

V odpovědi na dotaz bych vás chtěl tedy spíše informovat v tom směru, co od března nebo května letošního roku jsme se pokusili zabezpečit, a v čem se domníváme, že se nám něco podařilo, v čem se nám eventuálně nedařilo zabezpečit vše tak, jak bychom potřebovali.

Nechci opakovat soubor opatření, který je pro tento úsek stanoven. Domnívám se však, že podle hodnocení nejen ve vedení ministerstva, ale i z hlediska našeho průzkumu mezi spotřebiteli se v letošním roce, zejména v posledních měsících udělal první krok kupředu, že přece jen prodejny obchodu ovocem a zeleninou byly v letošním roce o stupínek lépe zásobeny, než tomu bylo v minulosti a že i v současné době sortiment domácího ovoce a domácí zeleniny je o dost širší, než byl v minulosti.

Nás k tomu dovedlo pochopitelně i opatření, které bylo přijato z hlediska našich devizových možností, tj. otázka určitých limitů na dovoz jižních plodů, a připomínky k tomu, abychom hledali cesty řešení především z vlastních zdrojů. My jsme v minulých létech realizovali rozvoz do našich obchodních jednotek tak, že zhruba 14 - 15, v poslední době někdy i 16 % dodávek ovoce a zeleniny bylo realizováno přímými dodávkami.

Řekli jsme si tehdy po 7. zasedání ÚV KSČ, že bychom si hned měli uložit úkol zvýšit podíl přímých dodávek alespoň o 5 - 7 % ještě v letošním roce, že bychom ho tedy měli zvýšit na 24 - 25 %. Zatím výsledky ukazují, že tento podíl v letošním roce v dodávkách dosáhneme.

Jako druhé opatření jsme hodnotili především rozsah dodávek letní zeleniny, která je do ČSR dovážena z jiných oblastí, především z jižního Slovenska. Dohodli jsme, že se rozšíří tzv. rychlonákladní vlaky, které zhruba přes noc přivezou zboží z jižního Slovenska do hlavních center spotřeby - zatím jsme vybrali některá místa, jako je Praha, Brno, Plzeň, Budějovice - možná, že to nejsou všechny. Zároveň s těmito nočními rychlovlaky jsme zabezpečovali, aby okamžitě po příjezdu těchto vlaků zabezpečila doprava rozvoz přímo na jednotlivé prodejny bez nějakého skladování, zprostředkování a překládání v jednotlivých skladech. Myslím, že v rozhodujícím způsobu se podařilo všechny tyto vlaky dostat na jednotlivá místa.

Vedle této otázky poslankyně Horáková mi položila otázku, jakým způsobem zabezpečovat, aby cenové relace umožnily lepší využití vypěstované zeleniny, zrychlení prodeje a zvýšení spotřeby. My jsme v tomto směru provedli také několik opatření. Jednak pokud jde o dodávky, které přesahují průměrnou spotřebu zeleniny, dohodli jsme, že mohou jednotlivé podniky Ovoce a zelenina využívat možnosti poskytování, resp. snižování těchto cen pod limity, které jsou ústředně stanoveny. To znamená, že z centra jsou vyhlašovány limity cen jako maximální, ale jednotlivé podniky podle situace na trhu a výše produkce po projednání s KNV snižují tyto ceny tak, aby se urychlil prodej.

Dalším opatřením bylo to, že jednotlivé podniky mají pravomoc vyhlásit určité prodejní ceny, které vedou ne ke zvýšení maloobchodního obratu, ale ke zvýšení spotřeby toho, co bylo v republice vypěstováno. Viděli jsme např. když byl přebytek okurek v letošním roce, že se prodával 1 kilogram za 1 Kčs. Stejně tak podniky Ovoce a zelenina mají možnost upravovat v dohodě a po projednání v krajských komisích i nákupní ceny ovoce a zeleniny a ovlivňovat tak jejich výkup pro potřeby trhu a dodávky spotřebitelům.

Pochopitelně, že tato cenová opatření, která směřují ke zvýšení spotřeby, musí být kontrolována nejen orgány ministerstva obchodu ČSR, národních výborů, ale provedli jsme i určitou komplexní prověrku Českou obchodní inspekcí. Myslím, že v podstatném množství případů splnila svůj účel, ovšem našli jsme i případy, kdy tato určitá volnost byla zneužita. Vyvodili jsme z toho určité závěry, aby se to v budoucnu neopakovalo.

Vedle těchto opatření, která odpovídají ve svém souhrnu na obě otázky, které byly předneseny, chceme řešit celou tuto problematiku mnohem komplexněji. Je to otázka dalšího rozšíření a dalšího prohloubení dlouhodobých smluv o dodávkách. V letošním roce dosáhneme zhruba 70 % kontraktace v dlouhodobých smlouvách. V příštím roce chceme toto procento ještě zvýšit a vytvořit tak základ dlouhodobého perspektivního zásobování trhu ovocem a zeleninou z našich pěstitelských závodů. Přitom uzavíráme tyto dlouhodobé a roční smlouvy i s drobnými pěstiteli, např. se Svazem zahrádkářů a ovocnářů. Je ovšem třeba k tomu uvést, že stoprocentně těžko můžeme spoléhat, že tyto smlouvy budou splněny. Pokud je totiž určité zeleniny a ovoce nedostatek, tak si je pěstitel nejprve ponechá pro sebe, pak je prodá tam, kde je poptávka, a teprve potom dodá nám. Když je ale přebytek, je situace obrácená, včetně kritiky, že se všechno, co se pěstiteli urodilo, nevykoupilo, i když je to někdy i otázka kvality.

Na základě těchto dlouhodobých smluv a ročních kontraktů, chceme dojít k tomu, abychom měli zásadní, jasnou perspektivu k naplňování koncepce zvyšování prodeje ovoce a zeleniny. Přitom musíme vycházet z toho, že základem našeho zásobování by měly být specializované zemědělské závody, dva až tři kolem velkých města průmyslových aglomerací, které by zabezpečovaly přímé dodávky trhu, a dále specializované zemědělské závody, které by zabezpečovaly dodávky těch druhů ovoce a zeleniny, které je možno uchovávat a prodávat v delším období.

Zároveň s tím jsme provedli ještě jedno opatření, že v rámci těchto smluv se obchod podílí určitým způsobem na podpoře rozvoje pěstování zeleniny, a to tím, že se finančně podílí na technickém vybavení, na dalších možnostech nákupu semen atd., takže určitým způsobem přispívá specializovaným závodům k tomu, aby mohly rozvíjet svoji materiálně technickou základnu.

Ve spolupráci se zemědělstvím také rozšíříme v posledních třech letech této pětiletky rozsah prostředků věnovaný na společnou výstavbu skladových základen. V loňském roce jsme na to věnovali asi 40 mil. Kčs a v příštích třech letech chceme věnovat 150 mil. Kčs.

Z hlediska ekonomiky obchodních podniků chceme podporovat spotřebu domácí produkce ovoce a zeleniny tím, že jsou tyto produkty stanovením obchodního rozpětí - tím, co na tom tato obchodní organizace získává - zvýhodněny proti produktům, které jsou dováženy, zejména jižní ovoce, aby byl ekonomický zájem podniků brát domácí a nikoli dováženou produkci.

Vedle těchto opatření uvedl bych ještě dvě nebo tři čísla na závěr. Řekl jsem, že jsme v letošním roce dosáhli prvního kroku ke zlepšení situace. Za tři čtvrtletí letošního roku při mírném poklesu průměrné ceny se maloobchodní obrat - souhrnný ekonomický ukazatel prodeje ovoce z domácí produkce - zvýšil téměř o 12 % proti loňsku a prodeje domácí zeleniny téměř o 18 %. Myslím, že to není pro nás uspokojení, ale povzbuzení k tomu, abychom dále šli touto cestou a úkoly z koncepce realizovali.

Chtěl bych vás, soudružky a soudruzi poslanci, ubezpečit, že z tohoto hlediska budeme nejen na resortu obchodu, ale i ve spolupráci s výrobci pokračovat a zabezpečovat úkoly tak, aby závěry 7. zasedání ÚV KSČ byly realizovány a aby se kritika, která byla přednesena, nemusela v budoucnu opakovat. /Potlesk./


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP