Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu ministrovi Jakubíkovi. Prosím ministra průmyslu ČSR soudruha Oldřicha Svačinu, aby se ujal slova.

Ministr průmyslu ČSR ing. Oldřich Svačina: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, náš resort je bezesporu jedním z nejcitlivějších článků, který ovlivňuje spokojenost nebo způsobuje nespokojenost spotřebitelů. Jsem si plně vědom své velké odpovědnosti za to, abychom řešili problémy včas, abychom hledali možnosti, jak zlepšit zásobování trhu ze všech hledisek.

Přitom zde nechci rozvádět, že přirozeně cítím svoji odpovědnost ještě v druhém směru, že zásobování trhu zabezpečujeme také ještě nepřímo, a to z toho hlediska, že se ve velké míře podílíme na vývozu zboží, z něhož pak zabezpečujeme nákup nezbytných surovin, bez kterých bychom nemohli zajišťovat ani úroveň výroby, která dnes v plánu je, nebo nabídnout lidem výrobky, které požadují.

Myslím, že není nic špatného hlásit se k tomu, že právě v současné době nelze pominout, že vedle každodenní starostlivosti o zajišťování vnitřního trhu musíme velmi pečlivě sledovat, co všechno ještě udělat pro tuto formu získání deviz a pro to, co souvisí s řádným chodem celého našeho hospodářství. Tím si samozřejmě nechci ulehčovat situaci a schovávat se za úkoly vývozu.

Než přejdu k odpovědi na vlastní otázku, která se týká převážně nábytku, chtěl bych říci, že se často hovoří o obuvi. Např. obuvnický průmysl ČSR se třemi čtvrtinami podílí na vývozu kožené obuvi. Myslím si, že to je vizitka o dobré práci československých obuvníků a v tom i českého obuvnického průmyslu. Musíme mít odvahu se k tomu také přihlásit a naléhat, aby i další úseky plnily své povinnosti, aby zásobování trhu bylo ve svém celku dobré a rovnoměrné.

Byla zde řečena řada námětů a konkrétních připomínek. Tak jak jsme se s nimi dosud zabývali, budeme činit i nadále. Chtěl bych se nyní především zaměřit na to, na co jste se ve svých dotazech ptali, jak to vypadá s nábytkem. Tak převážně zněla otázka, protože není možno vyčerpat všechny ostatní problémy, které zde byly uvedeny.

V souvislosti s růstem bytové výstavby a s realizací sociálních opatření vlády v roce 1973 byla přijata opatření k podstatnému zvyšování dodávek nábytku. Výrobní zdroje a jejich ekonomické předurčení nám v samotném počátku neumožňovaly zabezpečit plné pokrývání potřeb a měli jsme s tím proto vážné starosti. Projednávali jsme tyto otázky se soudruhy z nábytkářského průmyslu, co udělat pro urychlený nárůst výroby, především v jejím objemu a v hlavním sortimentu. Mohu říci, že jsme dosáhli již např. v roce 1975 meziročního přírůstku pro tržní fondy více než 15 %. Myslím si, že je to nejlepším důkazem toho, že nábytkáři správně pochopili celou problematiku, když zajistili výrobu v potřebném rozsahu.

Pravda je, že jsme museli velmi pečlivě sledovat, aby bylo dbáno na sortimentní skladbu. V roce 1974 jsme uvedli na trh 56 nových výrobků, v roce 1975 dalších 51. Mohu konstatovat, že v roce 1975 došlo také k celkovému vyrovnání požadavků trhu se zdroji výroby, určenými pro maloobchodní spotřebu. Začala se projevovat situace, a to v roce 1976 i potom, že nebyl plněn plán prodeje v resortu obchodu, že jsme se společně museli zabývat, proč k tomu dochází. O tom zde však již bylo hovořeno.

Zásoby nábytku v roce 1976 dosáhly objemu 908 mil. Kčs v maloobchodních cenách. To v podmínkách materiálně technické základny obchodu představuje překročení únosné meze v řadě manipulací se zbožím o 98 mil. Kčs v maloobchodních cenách.

Mnohem složitější situace vznikla v průběhu letošního roku, neboť k 30. 6. vykazovaly všechny obchodní systémy ministerstva obchodu ČSR zásobu 1,188 mld Kčs v maloobchodních cenách, což znamená překročení skladovacích možností o 378 mil. Kčs, tj. o více než 46 %.

Proč to říkám? Zde se naskýtá otázka, zda je únosné dále počítat s tak vysokou normou zásob, anebo je třeba se spíše starat o to, aby byl rychlejší obrat těchto zásob, zvláště v jednotlivém sortimentu?

Se soudruhy v obchodě jsme si řekli, že musíme především v tomto směru zabezpečit lepší podmínky pro účinnou spolupráci, abychom mohli čelit stavu, že na jedné straně zásoby rostou a na druhé straně je některé zboží, kterého je nedostatek. Zde si ovšem musíme říci, že ani já, a jistě ani soudruh ministr Jakubík nebudeme chránit svůj aparát a nedostatky v něm a budeme hledat cesty, jak zjednávat nápravu.

Myslím si, že musíme dostávat rychlejší signály přes obchod o pohybu zásob, že musíme dostávat rychlejší signály o tom, co se se zbožím skutečně děje, aby nevznikala situace, že na jedné straně si lidé stěžují na nezajištění dodávek a na druhé straně jsou kritiky, že se jedná o totéž zboží, kterého je někde nadbytek.

Mně např. napsal stížnost občan z Gottwaldova, že nemůže po jednoletém shánění dostat v obchodě čtyři mořené čalouněné židle a přitom je mu jedno, jakého typu a barvy čalounění bude. Přitom provádíme opatření ke snížení výroby čalouněných židlí pro nezájem obchodu a obchodních organizací. Když jsem se díval na přehled o tomto typu židlí, zjistil jsem, že je jich na skladě 10 780 kusů. To je známka, že skutečně se musíme podívat, co dohromady budeme dělat - výroba i obchod - a z tohoto hlediska potom dělat závěry. Jedno víme, že doslova široká nabídka je v takovém typu výrobků, jako jsou válendy. Doslova jsme dělali opatření, že budeme snižovat výrobu a přitom spotřebitel z Prahy mě žádá o pomoc při zajištění ložnice, válendy, nebo čalouněné soupravy takového typu, která vůbec není ve skupině nedostatkových výrobků a je nabízena v dostatečném množství.

Já to zde nechci uvádět proto, abych sváděl věci na druhé, ale uvádím to z toho důvodu, že si myslím, že problémy dostatku nebo nedostatku už se nemohou odehrát pouze ve výrobě, ale v úzké součinnosti s dalšími odpovědnými orgány, ať jsou kdekoli. V tom smyslu také nacházíme porozumění u soudruha ministra Jakubíka. Dohodli jsme se na opatřeních, jak provedeme rozbor celkové situace, abychom mohli zlepšit stav a odstranit nenormálnosti, za které nás lidi právem kritizují.

Z hlediska výroby jsme podrobili důkladné kritice dosavadní přístupy našich výrobních organizací tam, kde až příliš dlouho setrvávali na výrobě některého typu nábytku a neprováděli dostatečně rychlé změny.

Máme např. solidní kapacitu, vybudovanou v Koryčanech. Rozhodli jsme, že přesto, že je tam kapacita výroby ložnic přes 33 000 kusů za rok, že budeme vyrábět těchto ložnic pouze 13 000 kusů, a zbývající kapacitu využijeme na výrobu skříňového nábytku, kterého je nedostatek, abychom mohli rychleji vyrovnat poptávku v tomto směru.

Máme tedy možností dostatek, které musíme jen lépe využívat. Požadavky spotřebitelů na sortiment vyráběného nábytku, které nemohly být v letošním roce plně uspokojeny, např. ve skupině bytových skříní, kuchyňského sektoru, bytových psacích stolů, obývacího sektoru a obývacích stěn jsou výrazně řešeny plánovanými dodávkami v příštím roce. Na trh bude dodáno o 7,5 % více kuchyňského sektoru, o 11 % sektoru Universal, o plných 27 % více obývacích stěn, o 21 % bytových skříní, o 9 % klubových čalouněných souprav atd.

Mám zato, že tyto nárůsty by měly být dostatečné, abychom zaplnili mezery tam, kde se ještě vyskytují.

Pravda, jsou i některé poptávky, které neuspokojíme ani letos, ani v příštím roce. Když se např. projevil tak velký zájem, jako v současné době, o nábytek, který již je dlouhodobě kontrahován, a kde se nemůžeme z kontraktu vyvléci, musíme se dívat, v jakém rozsahu takový nábytek vyrábět, a nikoliv pouze pro zpestření trhu a přitom zajišťovat doplňkově nábytek jiného druhu. Nebudu vyjmenovávat, jak se všechny tyto druhy jmenují, ale opět s obchodem jsme projednali celou škálu těchto druhů nábytku, což ještě učiníme předmětem zvláštního jednání, abychom vyplnili některé mezery, jak jsem se o tom zmínil.

Pokud se týče kuchyňských příborníků, přestože dodávky budou zvýšeny o více jak 12 %, máme ohlasy takové, že by těchto výrobků bylo třeba více. Podobně bychom se mohli zabývat i ostatními dodávkami tak, jak jsme je se soudruhy z obchodu probírali.

Je jedna závažná věc, vážení soudruzi poslanci, se kterou si v současné době nevíme rady, a která je naším společným úkolem s obchodem, abychom se vážně zamysleli nad tím, jakým způsobem nábytek vystavovat a jakým způsobem ho prodávat.

Když se díváme na rozsah nábytku, který se dnes musí prodávat, tak vidíme, že na to nejsme vůbec připraveni. Sotva z poloviny jsou realizována opatření z hlediska skladovacích prostor pro obchod, z hlediska výstavních ploch apod.

Já teď hovořím i ve prospěch soudruhů v obchodních organizacích, neboť prodavačkám se velmi těžko pracuje, když mají nábytek uskladněn, nemají jej vystaven a přitom se lidé ptají, jak to, že ten nebo onen druh nábytku není.

Chtěl bych poprosit všechny, kteří mají možnost působit na uvolnění skladovacích prostor, výstavních prostor atd., aby nám pomohli tak, jak už nám to nabídli např. soudruzi v Severočeském kraji nebo i v dalších krajích. To vše přesto ještě neodpovídá tomu, abychom mohli lidem nábytek ukázat, který jsme schopni vyrábět a také nabízet.

V tom si myslím, že budeme muset ještě lépe propracovat zásadu, kterou jsme i ve vládě projednávali, že se musí prostory, které jsou k dispozici, daleko více a lépe využívat. Myslím, že je dost na překážku i cena, která se platí za 1 m² za různé výstavní plochy, že není vždy ochota dát tyto plochy k dispozici. Zatím to řešíme tak, že např. bytové jednotky, které nejsou ještě uvedeny do provozu a jsou ještě těsně před dokončením, využíváme k tomu, že v těchto jednotkách instalujeme celé bytové soupravy tak, jak to dělá např. Jitona Soběslav, za velkého pochopení Národního výboru hlavního města Prahy.

Tím způsobem se dostáváme k tomu, že můžeme spotřebiteli ukázat, jak nábytek vůbec vypadá, který se vyrábí, jaké jsou jeho vlastnosti a co je třeba ještě dále řešit, jak to potom slyšíme od našich spotřebitelů.

Budeme tedy pracovat v kvalitativně nových podmínkách. I na nás je oprávněně činěn velký tlak, abychom se s tím uvnitř našeho resortu vypořádali, abychom spolu s obchodem řešili záležitosti ve výrobě a prodeji nábytku, o kterých se už dosti dlouho hovoří.

Domnívám se, že to, co říkám, je v souladu i s vaším míněním, s názory poslanců České národní rady, kteří vidíte, jaké jsou kde problémy, jakým způsobem se řeší, kteří dnes posuzujete, zda v tomto směru děláme dost nebo jestli je třeba náš přístup přehodnotit.

Chtěl bych vás ujistit, že budeme pracovat vždy v tom směru, aby naše odpověď byla konkrétní, aby také v dalším období se situace zlepšovala. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu ministrovi Svačinovi, prosím ministra zemědělství a výživy soudruha ing. Petříka, aby se ujal slova.

Ministr zemědělství a výživy ČSR doc. ing. Miroslav Petřík, CSc.: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci! Jak bylo uvedeno ve výkladu soudruha místopředsedy vlády Horníka, nepříznivé klimatické podmínky v minulém roce se pochopitelně projevily i v zabezpečování růstu výroby potravinářského průmyslu, hlavně z hlediska surovinové základny. Aktivními opatřeními, které přijala vláda ČSR a také resort, ale i zvýšenou aktivitou a pracovní iniciativou pracovníků v zemědělství i v potravinářském průmyslu se podařilo překonat nepříznivé dopady a v letošním roce obnovit dynamiku růstu výroby zhruba v tempech, uložených 6. pětiletým plánem, a to i přes nezbytná regulační a úsporná opatření v surovinách, a dále potom i v souvislosti s dalším zvyšováním cen dovážených surovin a materiálů.

Než odpovím na konkrétní dotaz poslance Vávry, chci uvést, že v letošním roce pracovníci potravinářského průmyslu za prvních devět měsíců vyrobili o 4,9 % výrobků více než ve stejném období loňského roku a že je překračován stanovený časový plán ve výrobě. Zvlášť důležité je, zejména z hlediska potřeb zabezpečení racionální výživy, že na růstu výroby se podílejí převážně obory zpracovávající suroviny živočišného původu, a to drůbežářský, masný a mlékárenský průmysl.

U masa a masných výrobků bylo za devět měsíců letošního roku, proti stejnému období loňského roku dodáno navíc o 13 600 tun, což je více o 3,4 %. Drůbeže bylo dodáno více téměř o 5000 tun, vajec o více než 27 miliónů kusů, másla o více než 1000 tun a množství dalších potravinářských výrobků.

Pro vaši informaci chci uvést, že za I. pololetí letošního roku bylo uvedeno na trh 78 nových potravinářských výrobků. V našem resortu předpokládáme, že ještě letos dáme spotřebitelům minimálně 80 nových výrobku s vyšší biologickou hodnotou, nebo takové, které šetří čas s přípravou jídel.

Zvláštní pozornost věnujeme - v úzké spolupráci s ministerstvem obchodu ČSR - a můžeme říci, že každodenní, i rozvoji výroby a dodávek baleného masa na trh. Po projednání celé této problematiky v pracovní skupině při vládě ČSR pro zásobování základními potravinami byly stanoveny úkoly do roku 1980, které vycházely také z možností zabezpečit tuto výrobu potřebnou obalovou technikou a obaly.

Za první pololetí letošního roku jsme dodali zhruba 14 000 tun baleného masa a v našem resortu jsou vytvářeny předpoklady, aby byl plán nejen splněn, ale i překročen stanovený úkol pro letošní rok. Po 7. zasedání ÚV KSČ jsme kromě jiného zvážili naše možnosti dále rozšířit výrobu nad uložené úkoly v dalších letech.

Výroba baleného masa má u nás vzrůstající tendenci, i když jsem si vědom, že plně neuspokojujeme požadavky; např. proti poslednímu roku 5. pětiletky to znamená, že letošní výroba nebo nabídka baleného masa bude proti roku 1975 vyšší o více než 30 % a v roce 1980 vzroste zhruba dvojnásobně, čímž bude dosaženo zhruba 10 % podílu celkově opracovaného masa pro výsek.

Současně provádíme opatření, po dohodě s organizacemi obchodu, aby hmotnost jednotlivých porcí vyhovovala požadavkům spotřebitelů, tj. aby převážná část tohoto porcovaného masa v balíčcích byla nižší než 1 kilogram.

Jak se již dotazoval soudruh poslanec Vávra, začali jsme již s výrobou a dodávkami baleného, drobně porcovaného masa v hmotnosti pro jednu až dvě osoby.

V souladu s požadavky na zdravou, racionální výživu řešíme i problémy výroby - nechci hovořit konkrétně k tučnému masu - kvalitního vepřového masa a masa vůbec, a to především realizací hybridizačního programu na úseku chovu prasat. U skotu pak počítáme s postupným rozšiřováním výroby též masného typu a rychlovýkrmen mladého jatečného dobytka. Zde jde však o některé záležitosti dlouhodobého charakteru.

Od roku 1973, kdy byl schválen ve vládě hybridizační program, bylo dosaženo některých kladných výsledků a lze předpokládat, že v roce 1980 stoupne podíl nákupu jatečných prasat masných typů nejméně na 60 % z celkového globálu nákupu, to znamená asi o 10 % více, než nám bylo stanoveno v závěrech říjnového pléna ÚV KSČ z roku 1975.

Na základě úkolů XV. sjezdu naší strany a 7. plenárního zasedání ÚV KSČ jsme přijali též řadu opatření zaměřených zejména na kvalitativní změny ve struktuře potravinářských výrobků, zavádění progresívních technologií, zkvalitnění inovace sortimentu a některé další, hlavně na úseku nahrazování úzkoprofilových surovin, která v našem resortu v podnicích potravinářského průmyslu postupně realizujeme. Zvláštní pozornost věnujeme růstu jakosti i rozšiřování takových výrobků, které přispívají k usnadnění práce s přípravou jídel, a to jak v domácnostech, tak i v systémech společného stravování.

V této pětiletce, např. - pro vaši informaci - vzroste výroba hlavních potravinářských výrobků tohoto typu zhruba o 47 %, z toho např. výroba polotovarů a předpřipravených jídel z masa o 57 %, hotových jídel z masa přes 16 %, polévek přes 31 %, kojenecké a dětské výživy - i když jsem si vědom neuspokojení optimálních požadavků - o plných 54 %.

Mohl bych uvádět i některé další údaje. Většina těchto výrobků je určena především pro vnitřní trh a jejich další a rychlejší rozvoj je v některých směrech - i když se nechci na to vymlouvat - odvislý od našich možností.

Návrh postupu a opatření k řešení komplexní koncepce průmyslové výroby jídel pro hromadné stravování je zpracován a v současné době - zhruba do konce tohoto roku - bude předložen k projednání do vlády ČSR s tím, že k realizaci bude přistoupeno v průběhu této pětiletky.

Vážené soudružky a soudruzi, jsme si v našem resortu zemědělství a výživy plně vědomi dalších úkolů směřujících k zabezpečení ještě všestrannějšího uspokojování potřeb obyvatelstva na úseku výživy. Jsme si vědomi i každodenní citlivosti této problematiky. Musíme pochopitelně společně s našimi pracujícími překonávat některé, zejména kapacitní a materiálové těžkosti, které někdy naše záměry - i když jsme neradi korigují. Chci vás, vážené soudružky a soudruzi, ujistit, že společným úsilím a účinnou pomocí všech zainteresovaných odvětví, na nichž závisí zejména další rozvoj materiálně technické základny potravinářské výroby bude dosaženo rychlejšího tempa v zabezpečování potřeb našeho trhu potravinářským zbožím.

Dovolte mi závěrem, vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi, abych využil této příležitosti a poděkoval vám za veškerou starost a péči, se kterou nám pomáháte zabezpečovat naše úkoly, obzvláště v tomto velmi obtížném roce na úseku sklizně letošní bohaté úrody. Děkuji. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji soudruhu Petříkovi.

Tím jsme vyčerpali pořadí přihlášených řečníků do rozpravy.

Hlásí se ještě někdo? /Nikdo se nehlásí./

Není tomu tak. Končím rozpravu.

Přerušuji schůzi na 20 minut. Pokračovat budeme v 16.40 hodin. Prosím přesně.

/Schůze přerušena v 16.25 hodin a opět zahájena v 16.40 hodin. Řízení schůze převzal místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam./

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Zahajuji přerušenou schůzi. Pokračujeme v projednávání prvního bodu pořadu.

Prosím zpravodaje a předsedu návrhové komise, místopředsedu České národní rady Františka Tomana, aby přednesl závěrečné slovo a návrh usnesení ke zprávě vlády České socialistické republiky o zabezpečování vnitřního trhu.

Text usnesení, připravený návrhovou komisí vám byl rozdán.

Společný zpravodaj místopředseda ČNR František Toman: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, návrhová komise posoudila návrh usnesení z hlediska obsahu zprávy přednesené místopředsedou vlády ČSR soudruhem Štěpánem Horníkem, i se zřetelem na závěry výborů České národní rady, z nichž nejdůležitější náměty byly předneseny v rozpravě. Rovněž jsme konstatovali, že dotazy vznesené na členy vlády byly příslušnými ministry řádně vysvětleny. V souladu s názorem návrhové komise doporučuji, aby Česká národní rada schválila návrh usnesení ve znění, jak vám bylo předloženo písemně.

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Máte nějaké připomínky nebo dotazy k návrhu usnesení? Nejsou. Můžeme tedy hlasovat.

Kdo souhlasí s návrhem usnesení České národní rady ke zprávě vlády České socialistické republiky o zabezpečování vnitřního trhu /viz: Příloha této Těsnopisecké zprávy č. 1/, ve znění předloženém návrhovou komisí, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti. Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada projednala první bod pořadu schůze.

Přistoupíme k projednání druhého bodu pořadu, kterým je

II

Zpravodajem je poslanec Karel Svoboda. Prosím ho, aby návrh uvedl.

Zpravodaj poslanec Karel Svoboda: Vážená Česká národní rado, vážení hosté, v období od poslední schůze České národní rady požádalo podle zákona o organizaci soudů a o volbách soudců 16 soudců z povolání o zproštění soudcovské funkce. Z uvedeného počtu je 10 soudců znovu kandidováno k jinému soudu, z toho 3 k Nejvyššímu soudu ČSR, 1 soudkyně přechází na Státní notářství. Mimo justici odchází ze zdravotních, rodinných a jiných důvodů 5 soudců. Ke všem žádostem došlo zákonem požadované vyjádření ministra spravedlnosti ČSR. Ústavně právní výbor ČNR projednal došlé žádosti o zproštění soudců z povolání ve své schůzi dne 27. září 1977 a jeho jménem doporučuji, aby plénum České národní rady zprostilo funkce soudce z povolání soudce, kteří o toto zproštění požádali a jsou jmenovitě uvedeni v tisku č. 20.

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslanci Svobodovi.

Jsou nějaké připomínky nebo dotazy k předloženému návrhu ústavně právního výboru ČNR? Nejsou.

Navrhuji, abychom hlasovali o celém návrhu usnesení najednou. Máte nějaké námitky proti tomuto způsobu hlasování? Nejsou.

Kdo tedy souhlasí s písemným návrhem ústavně právního výboru ČNR, aby Česká národní rada zprostila soudce z povolání uvedené v tomto návrhu soudcovské funkce, nechť zvedne ruku! /Hlasuje se./

Je někdo proti? Nikdo.

Zdržel se někdo hlasování? Nikdo.

Děkuji. Tím Česká národní rada zprostila 16 soudců z povolání, uvedených v předloženém návrhu, soudcovské funkce.

Dalším bodem pořadu schůze je

III

Návrh odůvodní dr. Miloslav Vacík, místopředseda ústředního výboru Národní fronty ČSR. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda ústředního výboru Národní fronty ČSR poslanec RSDr. Miloslav Vacík: Vážená Česká národní rado Předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSR schválilo 19. října 1977 návrh na 26 kandidátů na doplňující volbu soudce z povolání k Nejvyššímu soudu ČSR, ke krajským soudům, Městskému soudu v Praze a pro okresní a obvodní soudy v ČSR. Jmenovitě jsou kandidáti uvedeni v tisku č. 21. Navržení, až na několik výjimek, jsou mladí lidé. Devět kandidátů je do 25 let, jedenáct do 35 let a šest nad 35 let.

Mezi navrženými je 13 justičních čekatelů, kteří prošli praxí a zakončili ji složením odborné justiční zkoušky. Jedna kandidátka je vedoucí státní notářkou. Jeden kandidát je právníkem advokátní poradny. Dále se jedná o 7 dosavadních soudců, kteří mají být zvoleni pro jiné soudy.

Kandidáti byli vybráni po zhodnocení jejich politické a odborné připravenosti. Celý výběr byl veden třídními hledisky a bylo přihlédnuto k souhlasnému stanovisku příslušných politických orgánů.

Mezi navrženými je 6 členů KSČ, 2 kandidáti na členství v KSČ, 15 navržených je členy Socialistického svazu mládeže. Deset kandidátů pochází z dělnických rodin.

Protože předsednictvo ústředního výboru Národní fronty ČSR zastává názor, že všichni navržení budou při soudním výkonu uplatňovat zákonná opatření vždy jen ku prospěchu našeho socialistického státu, a ve shodě se zájmy občanů, pověřilo mě, abych vám jeho jménem, vážené soudružky a soudruzi poslanci, doporučil navržené kandidáty k volbě na dnešním zasedání České národní rady.