Pondělí 4. července 1977

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslankyni Křenové. Slovo má poslanec Vladimír Zvěřina, připraví se poslanec Antonín Kubíček.

Poslanec RNDr. Vladimír Zvěřina, CSc.: Vážené soudružky a soudruzi, stálá pracovní skupina předsednictva ČNR pro otázky životního prostředí projednala na svém zasedání výsledky 6. pléna ÚV KSČ ke stavebnictví z hlediska požadavků na životní prostředí. Konstatovala, že stavebnictví svou činností velmi významně ovlivňuje a přetváří naše nejbližší okolí a že výsledky dobré či špatné činnosti našich stavbařů budou nedílnou součástí životního prostředí a stylu nejen dnes, ale i v dlouhodobější budoucnosti.

Pracovní skupina zdůraznila nutnost řešit průmyslovou i bytovou výstavbu v souladu se zájmy o udržení uspokojivého stavu přírody, zejména z hlediska uchování zemědělské půdy jako zdroje obživy. Za tím účelem je nezbytné uvážlivěji využívat dosud zastavěné plochy a k nové zástavbě využívat méně hodnotné nebo k obdělávání nevhodné pozemky.

Urbanistické řešení sídlišť by mělo daleko více brát v úvahu přírodní podmínky a zajistit jejich minimální narušení. Zeleň v našich sídlištích je stále ve značném nepoměru ke koncentraci spotřebitelů kyslíku, a to nejenom v našich kamenných centrech měst, ale i v nových sídlištích, a ke škodě i z mnoha obcí zmizely jejich dominanty - staleté stromy. Vhodná kombinace rychle rostoucích dřevin s trvanlivými dřevinami je tedy jedním z předních úkolů našich zahradních architektů a urbanistů.

Pokud jde o vlastní bytovou výstavbu, skupina se vlastním průzkumem seznámila s názory obyvatelstva na současnou úroveň této výstavby. Zatímco vybavenost i kvalita bytů nebyla předmětem připomínek, kritika se soustředila především na variabilitu bytové výstavby, dále na nedostatečné prostory pro krátkodobý, tzv. hodinový oddech a na ještě větší bolest - hřiště pro děti.

Známé připomínky ke komplexní občanské vybavenosti bych ještě rád doplnil o požadavek na vhodné prostory, a to stavební i nestavební, pro sběr odpadových surovin i netypických odpadů a současně také o požadavek řešení jejich odvozu.

Nedořešený zůstává stále problém ochrany obyvatelstva proti hluku. Není to jen špatná zvuková izolace bytů, hluk ze strojoven apod., ale často situování nové výstavby do prostor zatěžovaných různými formami hluku z dopravy, počínaje leteckou přes železniční až po silniční.

Nové konstrukční soustavy v tomto ohledu přinášejí jen částečné zlepšení.

Skupina poukázala ještě na nutnost dalšího vývoje typizace, zejména prvkové, umožňující vyšší variabilitu, dále na nutnost dořešit typové stavby pro malé obce, které by vhodně doplňovaly charakter krajiny a které by plnění také svými funkčními vlastnostmi splňovaly poněkud odlišné požadavky na bydlení na venkově.

Za správné a nutné považuje skupina dobudovat a vybavit tzv. malé stavebnictví. Poslanec dr. Hlaváček o této problematice zde již hovořil. Jedná se nejenom o potřebné vybavení, ale i o to, aby se malé stavebnictví vrátilo původními poslání, tj. k opravám stávajícího bytového fondu a k pomoci svými speciálními profesemi svépomocným formám bytové výstavby, jako uvažované perspektivní formě pomoci řešení našeho bytového problému.

Ve vystoupení jsem se nezabýval problematikou průmyslové výstavby, protože se domnívám, že tato oblast by si vyžádala širší samostatné vystoupení. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Zvěřinovi. Slovo má poslanec Antonín Kubíček.

Poslanec doc. MVDr. Antonín Kubíček, CSc.: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, v mém volebním obvodě se staví atomová elektrárna. Na schůzích, při styku s občany, zejména však při jednání s funkcionáři se setkávám s celou řadou připomínek k postupu výstavby a k jejímu zajišťování, zejména z hlediska pracovních sil a připravenosti jednotlivých částí výstavby. Vážné problémy jsou také v oblasti vodního hospodářství, dodávek materiálu a jednotlivých zařízení. Po dohodě s okresními orgány v Třebíči pokládám za nutné na tento vážný problém upozornit a položit otázku ministru stavebnictví ČSR Karlu Polákovi, jaké předpoklady jsou vytvářeny pro realizaci atomové elektrárny v Dukovanech v plánovaných termínech?

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Kubíčkovi.

O slovo požádal ministr výstavby a techniky ČSR ing. František Šrámek. Prosím ho, aby se ujal slova.

Ministr výstavby a techniky ČSR ing. František Šrámek: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, byly mi položeny dvě otázky. První položil poslanec Kaňka, a to k problematice nákladů na zařízení staveniště a jeho efektivního využití.

Potvrzuji, že jde o závažný ekonomický problém, jehož řešení je skutečně naléhavé. Současné předpisy o zařízení staveniště zdůrazňují nutnost nejdříve využít k účelům zařízení staveniště trvalé objekty budované stavby a existující objekty investora nebo jiné organizace a teprve na posledním místě dočasné objekty budované na staveništi. Bohužel praxe investiční výstavby tento princip stanovený platnou vyhláškou jenom zřídka kdy respektuje. Znamená to samozřejmě značné ztráty kapacit stavební výroby i ztráty na materiálech a konstrukcích.

Předpisy nepřipouštějí, aby se z výnosu globálních přirážek na zařízení staveniště budovaly trvalé objekty dodavatelů, zejména pro účely sociální, jako jsou ubytovny, kuchyně, jídelny, společenské, kulturní a sportovní objekty, objekty pro zdravotnictví a hygienu, objekty veřejných a komunálních služeb. Tento stav skutečně není dobrý.

Z toho důvodu spolupracuje ministerstvo výstavby a techniky ČSR s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj a dalšími federálními a národními orgány na návrhu novelizace předpisů o zařízení staveniště, který vychází z těchto zásad:

1. maximálně vyloučit dočasné objekty zařízení staveniště pro sociální účely. K těmto účelům využívat výhradně trvalých objektů investora nebo jiných organizací,

2. vytvořit podmínky pro to, aby dodavatelé investora mohli čerpat prostředky z globálních rozpočtových nákladů na zařízení staveniště ve prospěch budování svých základních fondů,

3. s předstihem zajišťovat zařízení staveniště s použitím existujících objektů nebo trvalých objektů budované stavby. K tomu vytvářet podmínky již v investičním plánu,

4. zajišťovat provoz trvalých sociálních objektů a zařízení staveniště umožnit organizaci, která ve vztahu ke stavbě má pro to nejvhodnější podmínky, ať už je to účelová organizace, investor nebo dodavatel stavební části.

Podle našich představ musí být tyto zásady dohodnuty nejpozději v projektu organizace výstavby jako součásti v úvodním projektu. Uvedené zásady se v současné době zpracovávají a předpokládám, že návrh bude předložen k připomínkovému řízení ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku.

K otázce poslance Sýkory, který říká: setkáváme se s názorem, že nikoliv projektový úkol, ale úvodní projekt je schopen vyjasnit důležité technické a ekonomické parametry stavby. To má za následek, že dochází ke změnám parametrů, které se musí promítnout do dříve schválených projektových úkolů, což zdržuje výstavbu nebo si vyžaduje výjimky. Ptá se dále, jaký je názor na zákon č. 50/1976 Sb., a zda se uvažuje o novelizaci vyhlášky č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb.

Dovolte mi, abych se k těmto otázkám vyjádřil poněkud podrobněji. Platná úprava způsobu přípravy staveb zdůrazňuje všestrannou funkci projektového úkolu, jako rozhodujícího stupně investorské přípravy. Projektový úkol věcně a funkčně vymezuje a zdůvodňuje stavbu a její umístění, stanoví požadavky na její technickou, ekonomickou a architektonickou úroveň a vymezuje časový průběh stavby. Přitom zejména stanoví celkové náklady stavby, požadavky na její provádění, požadované počty pracovníků a další důležité údaje. Projektový úkol slouží jako podklad mj. k průkazu celkové efektivnosti stavby, plánování investiční výstavby, pro územní rozhodnutí o umístění stavby a uzavření přípravných smluv.

Z tohoto funkčního vymezení projektového úkolu vyplývá jeho nesporně závažná funkce v procesu přípravy a současně i náročnost technického a ekonomického analyzování základních parametrů stavby. Jaká je praxe? Ve značné míře se projevuje tendence maximalizace požadavků na míru propracování technického a ekonomického řešení v projektových úkolech, což vede ke zvyšování pracnosti a také k nárokům na projektové kapacity.

Projektovým úkolem a jeho schválením se uzavírá investorská příprava stavby. Úvodní projekt, který potom navazuje na schválený projektový úkol, musí respektovat údaje a ukazatele, které byly schváleny jako závazné a koncepci řešení. Přitom však z technických a ekonomických hledisek rozpracovává koncepci do podrobností potřebných k zahájení stavby, uzavření realizačních smluv, financování stavby a vydání stavebního povolení. Tuto funkci úvodního projektu nelze oslabovat. Nelze ovšem vyloučit - a to se v praxi skutečně stává - že při zpracování úvodního projektu dochází k nejrůznějším posunům ve vztahu k parametrům, které jsou uvedeny v projektovém úkolu. Jde tedy o to, a je to velmi těžké, aby tyto parametry byly dodrženy. V souladu s tímto požadavkem je formulována směrnice federálního ministerstva pro investiční a technický rozvoj o hmotné zainteresovanosti projektantů, totiž na nezvyšování nákladů stavby v úvodním projektu oproti projektovému úkolu.

Na otázku, jak se dívám na požadavek dalšího zpodrobnění a propracování projektových úkolů, obecně musím odpovědět, že to žádoucí není. Měl jsem možnost v poslední době se setkat s řediteli investorů i projektových organizací, kteří naopak vyjadřují obrácený požadavek. Chtěl bych upozornit poslance České národní rady, že v konkrétních případech, pokud se to ukáže jako žádoucí, může být zabezpečeno podrobnější zpracování projektového úkolu, ale na druhé straně má být využito možností, které rovněž vyhláška dává, aby totiž došlo ke zjednodušení při zpracování jak přípravné, tak projektové dokumentace, všude tam, kde to je možné. Konkrétní odpověď na otázku, zda se uvažuje s úpravou vyhlášky č. 163 - v současné době nikoliv.

Velmi mne zaujala poznámka, a já ji neslyším poprvé, o tom, jak přispět k zjednodušení celé předvýrobní dokumentace. Dovolte, abych právě v této souvislosti řekl důležitou poznámku. Vyhláška, která byla vydána v roce 1977, v podstatě obrážela tendence k uvolňování vztahů mezi účastníky přípravy staveb. Vyšla tehdy z pochybné zásady, že vztahy účastníků se vytvoří konkrétním jednáním při objednávání a zajišťování přípravy, pro což stanovila vyhláška pouze rámcový prostor.

Charakteristické na vyhlášce bylo to, že nestanovila rozsah a obsah projektové dokumentace, ani projektového úkolu, ponechávajíc dohodu o obsahu na straně účastníků. Dále nestanovila rozdělení dokumentace na jednotlivé stupně s předpokladem kontinuálního průběhu projektové přípravy, čímž došlo k oslabení vlivu státního plánu v tak důležité oblasti, jako je investiční výstavba.

Dále vyhláška neobsahovala investiční záměr, nestanovila smluvní povinnosti účastníků, nezahrnovala souborné stanovisko národního výboru k předložené dokumentaci.

Všechno to představovalo volnou úpravu vztahů, která mj. vedla k nastolení bezesmluvních vazeb při investiční výstavbě, a chcete-li, která vedla k omezování vlivu státu na tuto životně důležitou oblast; právě proto v období konsolidace byla vydána celá řada předpisů se snahou, aby se do investiční výstavby zavedl pořádek.

Podle zjištění, které má ministerstvo výstavby a techniky ČSR k dispozici, ukazuje se, že problémy nejsou ve zpracovávání předepsaných dokumentů, ale zejména že postup výstavby zdržuje projednávání návrhů, zejména projektových úkolů. Jak federální ministerstvo pro investiční a technický rozvoj, tak ministerstvo výstavby a techniky ČSR i SSR se snažily maximálně urychlit plynulost zmíněného projednání. Z tohoto důvodu jsme podali zcela jednoznačný výklad v tom smyslu, že není zapotřebí všem orgánům posílat celý rozsah projektového úkolu, nýbrž ty části, ke kterým jsou oprávněny se vyjádřit z hlediska celospolečenských zájmů.

Dále jsme zdůvodnili možnost předkládat tyto podklady souběžně, nikoliv postupně, přičemž platí povinnost pro ty, kteří se mají vyjádřit, aby odevzdali své stanovisko do 30 dnů. Jestliže ústřední orgán státní moci se nevyjádří, má se zato, z hlediska práva, že souhlasí. Jestliže jiný partner neodpoví, potom je sankciovatelný značnou částkou za prodlení za každý den. Bohužel, musím konstatovat, že podle našich zjištění těchto možností využíváno není.

Přes tato vysvětlení jsem si vědom, že snaha, která byla motivována zavedením pořádku v investiční výstavbě, nemusela vždycky vystihnout plně situaci. Také se mění okolnosti v investiční výstavbě pro cílevědomé hledání dalších možností pro zjednodušení dokumentace, samozřejmě tak, abychom v žádném případě neoslabili vliv státu a plánu na investiční výstavbu. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji ministru Šrámkovi. O slovo požádal ministr stavebnictví ČSR Karel Polák.

Ministr stavebnictví ČSR Karel Polák: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, chtěl bych odpovědět na několik dotazů, především na otázku poslance Kaňky, který se ptá, jaké jsou zkušenosti a poznatky se stávajícím systémem cílových odměn a jaká opatření pro zlepšení dosavadního stavu zajišťujeme?

K posílení zájmu na plnění stanovených úkolů a termínů harmonogramu výstavby se pracovníci podniků a závodů stimulují osobní hmotnou zainteresovaností, a to jednak ze mzdových prostředků, vyčleněných jednotlivými podniky, jednak z centrálních zdrojů.

Z centrálních zdrojů jde o prostředky plynoucí ze státního rozpočtu na základě usnesení předsednictva vlády ČSSR ze dne 27. 2. 1975 č. 54 a poskytované podle zásad federálního ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 11. 2. 1976 a dále o plánované prostředky ministerstva stavebnictví ČSR, vyplývající z vytvořené rozpisové rezervy fondu odměn. Hlavním cílem je stimulace pracovníků na splnění konečných termínů závazných úkolů, stavební připravenosti pro montáže technologií a dokončování staveb. Prostředky z vládní rezervy jsou určeny především na zajišťování nejzákladnějších termínů na společensky zvlášť významných stavbách.

Máme zájem, aby přísliby cílových odměn, rozepsané z naší rezervy na jednotlivé investiční akce, obdržely příslušné VHJ ihned na počátku roku a mohly tak zabezpečit provedení rozpisu na konkrétní úkoly na jednotlivých stavbách a projednání těchto úkolů s vedením podniků a kolektivy pracujících.

Kromě těchto prostředků rozdělili jsme pro rok 1977 ze zbývající rezervy pro pozdější operativní použití další prostředky na mimořádné akce v Praze, jako je např. výstavba Sjezdového paláce, ulice Partyzánská, Trojská a další.

Provedli jsme v letošním roce prověrku termínů průběhu vyhodnocovacích protokolů podniky a generálními ředitelstvími, a to od jejich vyhotovení do provedení poukazu prostředků z úrovně ministerstva stavebnictví ČSR.

Bylo zjištěno, že v některých případech dochází ke zpožďování výplat cílových odměn, zejména z titulu rozpisu a uvolňování prostředků. K jejich odstranění byla provedena příslušná opatření.

Podstatně horší je situace při uplatňování hmotné zainteresovanosti formou mimořádných cílových odměn na společensky významných stavbách, poskytovaných z vládní rezervy podle usnesení, jak jsem je citoval. Ačkoliv tímto opatřením bylo sledováno zvýšení stimulačního účinku, dochází naopak, a to vyplynulo i z prověrky ministerstva práce a sociálních věcí ČSR, k jeho oslabení. K zpožďování rozpisu a výplat cílových odměn dochází jednak z důvodů velkého množství zainteresovaných partnerů, kteří při schvalovacím řízení působí, jednak z důvodů nejednotnosti postupu mezi dodavateli a investory staveb, na který do jisté míry působí i ta okolnost, že stimulace hmotné zainteresovanosti není zaměřena i na další příslušné útvary investorů.

Vzhledem k dosavadnímu těžkopádnému systému rozpisu a uvolňování prostředků na cílové odměny - pro letošní rok např. federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj neschválilo dosud rozdělení cílových odměn - nemohlo zatím ministerstvo stavebnictví ČSR provést přísliby cílových odměn na některé nejdůležitější investiční akce, jako je např. elektrárna Mělník III., metro, elektrárny Počerady II. a Chvaletice.

U prostředků poskytovaných z vládní rezervy nemá ministerstvo stavebnictví ČSR možnost bez opatření provedených ústředními průřezovými orgány situaci samo zlepšit. Podle informací ministerstva práce a sociálních věcí ČSR, připravují společně federální i republiková ministerstva práce a sociálních věcí zjednodušení a zpružnění schvalovacího procesu při rozdělování a uvolňování prostředků na cílové odměny a za tím účelem budou zmíněné zásady, vydané federálním ministerstvem práce a sociálních věcí novelizovány.

V tomto směru bude ministerstvo stavebnictví ČSR podporovat návrhy ministerstva práce a sociálních věcí ČSR a spolupracovat na přípravě návrhů na zjednodušení a zpružnění postupu při rozdělování a uvolňování prostředků na cílové odměny.

K dalšímu dotazu poslankyně Winterové, který se týkal toho, jak jsou zabezpečeny plánované objemy výstavby základního komunikačního systému v Praze v této pětiletce a které úseky tohoto systému budou uvedeny do provozu do konce roku 1980, chci odpovědět toto: význam dopravy v životě hl. m. Prahy neustále roste, zejména vzhledem k dynamickému rozvoji individuální dopravy. Bezporuchová funkce dopravy v organismu města se stává jednou ze základních podmínek racionálního výkonu převážné většiny lidských činností. Pod dojmem těchto skutečností posuzujeme naše úkoly při realizaci dopravního systému našeho hlavního města, zejména základního komunikačního systému.

Dopravní systém města budujeme jako komplexní. Zajišťujeme nejen stavby základního komunikačního systému, ale i ostatní komunikační stavby města, dále výstavbu pražského metra i přestavbu železničního uzlu Praha. Objemy prací na těchto stavbách, dle rozpisu plánu představují na 6. pětiletku u základního komunikačního systému 2624 mil. Kčs, u metra 6400 mil. Kčs, u přestavby železničního uzlu Praha 863 mil. Kčs, řádově tedy 10 mld Kčs.

K zvládnutí těchto náročných úkolů jsme pro potřebu výstavby pražského metra vybudovali, myslím, že dobře fungující, dodavatelský systém. Úkoly výstavby metra dané plánem stavbaři nejen že plní, ale i překračují. Pro výstavbu základního komunikačního systému budujeme na základě pozitivních zkušeností z výstavby metra jeho obdobu. Přitom plně respektujeme jeho specifika, zejména rozsah a velikost díla, reprezentovaného asi 20 km komunikací v ceně 35 mld Kčs, složitost jeho výstavby v pražských podmínkách, jeho náročnost, kdy na každých 330 metrů komunikace připadá 1 mostní objekt, zahrnuje výstavbu zhruba 100 mimoúrovňových křížení, 8 přemostění Vltavy apod., dlouhodobost výstavby i jeho důležitost. Připravovaný dodavatelský systém je tak jedním z nástrojů k zvládnutí jeho výstavby i složitých dodavatelských vztahů, neboť náročné úkoly nebude možné plnit bez výpomoci dodavatelských organizací mimo náš resort.

Jeho funkci vytvoříme podmínky pro nezbytné soustředění kapacit k provádění výstavby, zajistíme, aby tyto kapacity operovaly z vybudovaných základen a tak jen nezbytnou měrou negativně zasahovaly do složitého organismu městského života.

Objem prací na základním komunikačním systému pro 6. pětiletku byl na základě jednání Národního výboru hl. m. Prahy a plánovacím centrem upřesněn pro jeho stavby celkem na 2624 mil. Kčs, z toho pro základní komunikační systém 2247 mil. Kčs, pro dopravní komunikační systém 377 mil. Kčs. Dle stávající úrovně projekční a investorské přípravy jsou tyto objemy rozděleny do jednotlivých let pětiletky takto /v mil. Kčs/:

1976

celkem 199,9

ZÁKOS 195,2

DKS 4,7

1977

257,0

277,6

29,4

1978

462,2

326,9

133,3

1979

648,6

536,8

111,8

1980

1056,3

958,5

97,8

Úhrnem

2624,0

2247,0

377,0

Z hlediska dodavatele se jeví objem roztříštěnosti do velkého počtu objektů a staveb, což je z hlediska efektivního postupu nepříznivé.

Jsou však i další rizika: je to zejména časová nevyváženost pětiletky, kdy v její druhé polovině má být realizováno více než 70 % objemu prací. Dále to je strukturální skladba, kdy na základě analýz konstatujeme, že mostní objekty představují téměř 35 % prací. Proto připravujeme výstavbu výroby příčně dělených mostních prefabrikátů v Brandýse nad Labem. Provedené strukturální analýzy ukazují naší závislost na mimoresortních subdodavatelích zajišťujících komplexnost prací, která je podmínkou pro nezbytnou plynulost výstavby. Jde především o výpomoce ze strany federálních a ústředních orgánů, zejména strojírenských resortů.

V 6. pětiletce uvedeme do provozu: I. provozní úsek základního komunikačního systému - východní část vnitřního okruhu - v úseku od Rumunské ulice po Hlávkův most o celkové délce 1,8 km a nákladech 912,5 mil. Kčs. Jeho součástí je přemostění nádraží Praha-střed, most o 20 polích v celkové délce 685 m a hmotnosti ocelové konstrukce 6900 tun.

Možnost uvedení III. provozního úseku - od ulice Plynární po mimoúrovňovou křižovatku Vychovatelna - do provozu v rozsahu tří jízdních pruhů k 9. květnu 1980 je předmětem analýz. Jsme si plně vědomi důležitosti tohoto spojení centra města se sídelními útvary v severní a severovýchodní části Prahy, kde dnes bydlí více než 150 000 obyvatel. Délka budovaného spojení je 2,7 km a náklady staveb představují 620,8 mil. Kčs. Ke zlepšení nepříznivých dopravních poměrů byla k 5. květnu t. r. uvedena do provozu provizorní tramvajová trať spojující ulice Partyzánská - Trojská.

Zahájili jsme rovněž výstavbu severního předmostí Hlávkova mostu, jedné z nejsložitějších křižovatek levého břehu, která podstatně změní jeho dosavadní tvářnost; délka komunikací je 0,9 km, náklady 395,4 mil. Kčs.


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP