Společně s investorem připravujeme k zahájení část stavby východozápadního propojení - staveb středního dopravního okruhu - mezi dálnicí D1 a silnicí H4, včetně přemostění Vltavy barrandovským mostem. Délka budovaných komunikací, včetně přemostění Vltavy je téměř 6 km a rozpočtové náklady vyšší než 1,5 mld Kčs.

Termín uvedení do provozu první stavební a dopravní fáze je t. č. projednáván s tím, že technologie bude na pevné skruži, tzn. monolytická. Zpozdí to trochu uvedení do provozu vzhledem k tomu, že předmostí i zámostí jsou stavebně podstatně náročnější. To bylo podle zlepšovacího návrhu ing. Fialy. Projednávají se přípravné práce a předpokládáme uvádění do provozu v roce 1983 až 1984, včetně vyvolaných investic, tzn. předmostí a zámostí.

Součástí východozápadního propojení je výstavba vnějšího silničního okruhu H1 v úseku Slivenec-Třebonice, s jeho připojením na silnici H4, který připravujeme k zahájení v letošním roce. Rozpočtové náklady úseku jsou 390 mil. Kčs, délka 7,6 km.

Úkoly výstavby hl. m. Prahy jsou nemalé. Stavebnictví se stává základním faktorem realizace politického programu rozvoje hlavního města, jak jej formuloval XV. sjezd strany. Chci zde zdůraznit, že společně vytvoříme podmínky, aby se Praha svým dopravním systémem vyrovnala ostatním evropským městům.

Ke třetímu dotazu poslance Kubíčka, který se týká toho, jaké jsou vytvářeny předpoklady pro realizaci jaderné elektrárny Dukovany a její uvedení do provozu v plánovaných termínech, uvádím následující: výstavba jaderné elektrárny Dukovany byla zahájena ve druhé polovině roku 1974 na základě mezivládní dohody mezi SSSR a ČSSR z dubna 1970 s plánovaným výkonem dvakrát 440 MW. V průběhu zahájení přípravných prací na výstavbě této elektrárny byl navržen investorem nový typ reaktoru s vyšší jadernou bezpečností. Tím došlo k narušení projektových a přípravných prací stavby.

Novým usnesením předsednictva vlády ČSSR č. 43/1977 bylo rozhodnuto o výstavbě čtyř bloků o kapacitě čtyřikrát 440 MW v termínech uvádění do zkušebního provozu v osmiměsíčním kroku, počínaje 31. 12. 1982 a konče 31. 12. 1984.

Z uvedeného je patrné, že jde o mimořádně závažný úkol, před kterým prakticky jak naše stavebnictví, tak i strojírenské organizace dosud nestály. Celý komplex si vyžádá řádově náklad 14 mld Kčs a stavební práce 4 mld Kčs. Věnujeme mu proto od samého počátku zvláštní pozornost. V rámci této péče jsem provedl v nejužší spolupráci s příslušnými stranickými a správními orgány opatření, zabezpečující řádný chod této výstavby. Vzhledem k jejímu rozsahu určilo ministerstvo stavebnictví ČSR vyššího dodavatele této stavby, kterým je n. p. Průmyslové stavby Brno. Současně byly určeny specializované další podniky, které budou v rámci sdružení s vyšším dodavatelem akci průběžně zajišťovat.

Počítáme s tím, že od roku 1978 musí na stavbě pracovat asi 1000 pracovníků těchto stavebních organizací. V roce 1981 bude na stavbě asi 4000 pracovníků, což představuje špičkový stav osazenstva. Právě v letech 1980 až 1982 musí být dosaženo špičkových objemů, a to jak ve stavebních, tak v nabíhajících technologických pracech. Nutnost zajištění trendu výstavby vyvolá v těchto letech potřebnou koncentraci stavebních a montážních organizací v minimálním počtu 7000 lidí. Předběžně to znamená, že strojaři tam musí koncentrovat ve dvou letech asi 3000 pracovníků. První blok by měl být uveden do zkušebního provozu - podle usnesení a závěrů federální vlády - do konce roku 1982.

V letošním roce soustřeďujeme kapacity na věcné zajištění objektů přípravy a realizace zařízení staveniště, aby byly vytvořeny v budoucnu podmínky pro uvedenou potřebu soustředění kapacit. Kapacity vyššího dodavatele stavební části byly po pozastavení prací investorem v roce 1975 nasazeny na jiné stavby závazných úkolů státního plánu a nyní jsou převáděny zpět na stavbu. Chceme ještě v letošním roce zahájit práce na některých objektech provozního zařízení staveniště, jako je např. centrální výrobna betonové směsi, centrální ohýbárna ocelové výstuže, skládky základních materiálů atd., abychom byli schopni provádět práce na objektech hlavního výrobního bloku.

Zajišťujeme výstavbu bytových jednotek a zařízení v lokalitách mimo staveniště. Při přípravných pracech společně s investorem jsou zapojeny i veřejnosprávní organizace krajů a okresů, které přislíbily řešit požadavky na služby ubytování a dopravu. Za účinného přispění místopředsedy vlády ČSR ing. Rázla, zajišťuje Jihomoravský krajský národní výbor územní a projektovou přípravu ubytovacích zařízení, včetně podmiňujících investic. Nad rámec pětiletého plánu by v roce 1980 mělo být dokončeno 300 bytů a v roce 1981 dalších 600 bytů. Z celkového počtu 1480 bytů by nakonec mělo 1200 bytů zůstat pro pracovníky elektrárny.

Soudružky a soudruzi, snažil jsem se vás seznámit jednak se současným stavem přípravy a výstavby jaderné elektrárny Dukovany a informovat vás o opatřeních, která jsou ze strany ministerstva stavebnictví ČSR prováděna. Víme, že stavba bude mít své potíže a chci vás ujistit, že stavbaři chápou tuto stavbu jako prvořadý úkol a že učiní vše k jejímu zabezpečení. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji ministrovi Karlu Polákovi.

Souhlasíte s odpověďmi ministrů? Souhlas.

Do rozpravy se již nikdo nehlásí. O slovo požádal místopředseda vlády a předseda České plánovací komise ing. Stanislav Rázl.

Místopředseda vlády ČSR a předseda České plánovací komise ing. Stanislav Rázl: Vážené soudružky a soudruzi, diskuse potvrdila a rozšířila znalosti naší vlády o situaci v investiční výstavbě i o celou řadu zvláštností v oblasti jejího stavebního zabezpečení. Potvrdila, že řízení investic nebylo v minulosti ani v současné době není naší silnou stránkou, což současně ukazuje jak správné bylo rozhodnutí ÚV KSČ zabývat se těmito otázkami na 6. plénu a že v podstatě dalo impuls k tomu, aby celá strana i celá naše společnost se těmito pro další život společnosti závažnými otázkami zabývaly.

Poznatky a názory, které zde v diskusi byly vysloveny a které ještě budeme důkladně studovat, chceme vzít jako základ ke zlepšení a respektovat je v dalších pracích, ať již jde o otázky zlepšení plánování a řízení investiční výstavby, nebo o některé otázky ve vlastním stavebnictví. Jménem vlády tedy všem poslancům i výborům ČNR děkuji za aktivní účast a pomoc.

Abychom si rozuměli v otázce zabezpečení problematiky rozvoje investiční výstavby i stavebnictví do budoucna, musíme vycházet ze stejných zásad, tak, abychom si stále uvědomovali, že naší prvořadou povinností je sledovat plnění hlavních úkolů v rozvoji národního hospodářství v 6. pětiletce, nepodřizovat mnoho našich rozhodnutí jen dílčím zájmům, které mnohdy právě hlavní cíle a konečné efekty mohou oslabit.

Z čeho musíme vycházet? Že se mnoho změnilo ve světě a že tvrdé ekonomické podmínky v posledních letech s plnou vahou doléhají i na naši ekonomiku, že jsme již v loňském i v letošním roce nemohli při stoupajících cenách energie, zejména ropy, a surovin z kapitalistických států dovážet uvažovaná množství energie, zejména ropy, jak jsme v 6. pětiletce předpokládali. V důsledku toho zrychlujeme oproti předpokladům 6. pětiletky těžbu uhlí, zejména v hnědouhelných revírech. Jde o nové potřeby a tlaky v těžbě uhlí a ve výstavbě elektráren. Např. zde byl dotaz na Dukovany. Předpokládali jsme v 6. pětiletce přípravné práce za 200 mil. Kčs, avšak podle posledních rozhodnutí je třeba tam udělat za 1,4 mld korun, čili zvýšit práce na přípravě výstavby elektrárny o 1,2 mld Kčs. O přeložkách a těchto věcech jsem mluvil.

Z nutnosti postavit více bytů vyplývá další požadavek v rozsahu několika miliard Kčs.

Zabezpečit podmínky pro horníky v Severomoravském kraji - podle jednání, které jsme měli ve vládě - tzn. v Severomoravském kraji investovat oproti předpokladům 6. pětiletky více za 1,8 mld Kčs. K tomu přistupuje stále ještě růst rozpracovaných a rozestavěných staveb, růst rozpočtových nákladů rozestavěných staveb. A tak jsme v situaci, že místo rezervy 8 mld Kčs na stavební práce, se kterými jsme vstoupili do 6. pětiletky, v současné době navrhujeme redukci zahajování, o které jsem mluvil v úvodním slově, neboť jinak by se nám jevilo manko ve stavebních pracích a zdaleka bychom neudrželi konzistenci našeho investičního plánu. K tomu přistupuje i to, že nemůžeme do roku 1980 počítat s plánovanými dovozy stavebních kapacit ze zahraničí, ale musíme už v příštím roce snížit dovoz zejména z Jugoslávie asi na polovinu letošního roku.

Přitom všem musíme bez diskusí respektovat priority tak, jak byly 6. plénem stanoveny. Znamená to, že při této orientaci to pro všechna odvětví znamená nejen redukovat zahajování, ale mobilizovat všechny vnitřní síly jednotlivých odvětví, počínaje národními výbory, zemědělstvím a ostatními resorty k tomu, aby účinně přispěly, abychom plnili zásadu méně zahajovat a více ukončovat. To platí pro každou činnost v oblasti investic.

Konečně také si musíme rozumět i v otázce úspornosti. Vláda dostává projekty z výrobní i nevýrobní sféry ve výrobních otázkách i pro nevýrobní objekty s rozpočtovými náklady, které nemůže v žádném případě schválit. Nemůžeme tedy takové stavby zapsat do plánu. Jestliže však nezmobilizujeme investory a projektanty k tomu, aby se zabývali otázkami ekonomizace investiční výstavby, bude platit zásada, že kdo bude stavět draho, nemusí stavět vůbec, anebo bude stavět méně. Nemáme jiné východisko. Částka 475 mld Kčs vyčleněných pro území ČSR je maximum v objemu a na nás záleží, v jakém množství užitné hodnoty budeme tento objem realizovat. Jestliže se nám podaří společným úsilím zúžit frontu rozestavěnosti, pak musíme naprosto nekompromisně a s velkým důrazem požadovat na stavbařích, aby i oni zlepšili svou práci, protože v dnešní době hlavním argumentem je: nechte nás stavět na méně stavbách s co největší intenzitou a prokážeme, že umíme stavět jako jinde ve světě. Poslanec Uřičář o tom mluvil a všichni jsme přesvědčeni, že zúžíme-li dostatečně stavbařům frontu, vytvoří-li si oni sami své vnitřní podmínky, zejména dokáží-li všechny stavby organizovat tak, jako organizovali vzorné stavby, např. metro, odbavovací halu hlavního nádraží v Praze a další, pak nebudeme stavět hůře, než staví stavebnictví v průmyslově vyspělých státech a ani z tohoto hlediska se nebudeme muset za nic stydět.

Přitom je přirozeně třeba zdůraznit, že se všichni musíme postavit ve stavebnictví za ty, kteří půjdou do velkého boje o zvýšení vnitřní výkonnosti stavebnictví, zejména mobilizací neinvestičních faktorů. Tedy to, abychom skutečně pracovali 8 hodin, aby stroje nezahálely, aby auta, která jsou tak úzkým profilem, jezdila alespoň na 1,5 až 2 směny, aby těžké, dovezené i domácí mechanismy, pracovaly rovněž v prodloužených směnách nebo na 2 směny. Bude to pro nás všechny nesmírně úporná bitva, bude to vyžadovat hodně sil a také nasazení osobní prestiže, její prosazení, prosazení správných názorů.

Chtěl bych Českou národní radu jménem vlády ubezpečit o tom, že vláda nebude litovat sil, že bude energicky bojovat za splnění cílů, které vytyčilo 6. plénum ÚV a které jsou v souladu s úkoly XV. sjezdu strany. Prosíme vás o podporu a spolupráci. /Potlesk./