Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslankyni Winterové. Než bude hovořit poslanec Uřičář, prosím členy návrhové komise, aby se sešli v místnosti č. 28 a připravili usnesení České národní rady ke zprávě vlády České socialistické republiky.

Slovo má poslanec Uřičář, připraví se poslanec Hlaváček.

Poslanec ing. Jan Uřičář: Vážené soudružky a soudruzi, již zde bylo řečeno, jakou významnou roli má při zabezpečení narůstajících úkolů stavebnictví, vzájemná kooperace a porozumění všech účastníků investiční výstavby. Že tomu tak skutečně je, mohu dokumentovat na příkladu ze svého volebního obvodu, ze Severomoravského kraje. Především zásluhou dobré spolupráce mezi investorem a dodavateli bylo možno úspěšně realizovat i tak náročné dílo, jakou bylo stavba kontidrátové válcovny v Třineckých železárnách VŘSR, s plánovaným rozpočtovým nákladem přesahujícím 790 mil. Kčs, akce, jejíž realizací bylo možno zrušit tři zastaralé válcovny s úsporou 509 pracovníků.

Stavebním dodavatelem byl n. p. Inženýrské a průmyslové stavby Praha, kooperující s pěti dalšími subdodavateli. Dodavatelem strojní technologie byl n. p. Žďárské strojírny, s dvanácti subdodavateli, včetně zahraničních. Složitost organizace provádění stavby se často vymykala běžným smluvním vztahům a investor v podstatě plnil funkci hlavního koordinátora. Příznivý průběh projektové přípravy a realizace stavby potvrdily prospěšnost tohoto postupu, který mohl být uplatněn jen díky dobré vybavenosti příslušného útvaru investora. Konečným výsledkem této dobré spolupráce byly úspory investičních nákladů proti plánu, zkrácení doby výstavby vlastní válcovny o čtyři měsíce a rovněž dosažení projektované kapacity dříve, než bylo plánováno. Uvedená kapacita splňuje z technického i ekonomického hlediska kritéria světové špičky v této oblasti a je vysoce oceňována na světových hutnických sympóziích. V závěrečném technickoekonomickém hodnocení byla stavba ohodnocena jako nejúspěšnější v oboru hutnictví železa vůbec za poslední léta.

K této pozitivní skutečnosti bych dodal, že rovněž další velká investice, kyslíkokonvertorová ocelárna, která je v Třineckých železárnách připravována k zahájení ještě v 6. pětiletce, přivádí do staronových pracovních kontaktů opět stejné stavební i řadu strojních dodavatelů. Dlouhodobé a v praxi osvědčené vztahy vytvářejí mezi investorem a dodavateli stavebních prací i technologického zařízení dobré předpoklady pro úspěšný průběh také této nové velké investice.

Soudružky a soudruzi, příklad, který jsem uvedl, zároveň potvrzuje, že naše stavební organizace, společně s dalšími dodavateli investic, se úspěšně vyrovnají nebo i předčí přední světové firmy, jak co do rychlosti výstavby, tak i její kvality, vytvoří-li se pro to potřebné podmínky. Mezi tyto podmínky patří nejen dobrá organizace výstavby a stabilizace dodavatelsko-odběratelských vztahů, ale i odpovídající vybavení stavebními stroji a mechanizmy. Přesto, že se vybavenost stavebního dělníka strojními základními prostředky v ČSR v posledních letech zvýšila, máme ještě mnohé co dohánět. Při průzkumu, který organizoval výbor ČNR pro plán a rozpočet jsme v tomto ohledu získali řadu poznatků.

Zjistili jsme např., že počet různých typů stavebních strojů, používaných v našem stavebnictví, z nichž značná část se dováží z kapitalistických zemí, je vysoký, neboť se pohybuje řádově kolem osmi set. To vyvolává řadu problémů s jejich údržbou i s obstaráváním náhradních dílů. V této souvislosti jsme se setkali s názory, že by bylo velmi žádoucí zavést do dovozu stavebních strojů určitý systém, který by umožnil snížit počet jejich druhů a zlepšit tím mj. i předpoklady pro zajišťování nezbytných náhradních dílů.

Problémy však jsou i při zabezpečování oprav stavebních strojů, nákladních aut a ostatních strojních základních prostředků, vyráběných v naší republice. Zatím je situace taková, že stavební podniky jsou nuceny budovat a udržovat své vlastní opravářské dílny a provádět opravy dopravních prostředků, strojů a zařízení, včetně výroby potřebných náhradních dílů. Je samozřejmé, že zabezpečování oprav vlastními silami, spolu s rozšiřováním vlastního autoparku stavebních organizací, místo většího využívání dopravních prostředků ČSAD a budování dalších vlastních stavebních servisů, nutně vede k rozšiřování vedlejší činnosti stavebních organizací a k odčerpávání pracovních sil na úkor rozvoje vlastní stavební výroby. Nejlépe je to vidět na číslech.

Zatímco v letech 1960 až 1976 se v ČSR průměrný počet pracovníků, provádějících stavební práce, zvýšil o necelých 14 %, počet pracovníků ve vedlejší činnosti stavebních organizací vzrostl o téměř 36 %. Je otázkou, zda jde v tomto případě o žádoucí dělbu práce v národním hospodářství. Jsem přesvědčen, že úkolem stavebnictví je stavět a ne podílet se stále více i na strojírenské výrobě.

S rostoucí vybaveností stavebnictví stále dokonalejšími, produktivnějšími, ale také složitějšími stroji a zařízeními, a novou technikou vůbec, rostou také nároky na kádry, které mají tyto stroje ovládat a zabezpečovat jejich optimální využití. Proto je velmi důležitá příprava technických odborníků pro stavební organizace. Dobrým příkladem péče o výchovu těchto odborníků je spolupráce navázaná mezi n. p. Inženýrské a průmyslové stavby Praha a ČVUT, která již vychází z kvalitativně nových požadavků na obsluhu a využívání stále složitějších stavebních strojů, a je pro podnik výhodná, neboť výrazně zkracuje dobu potřebnou pro zapracování mladých techniků - absolventů ČVUT.

Poslední moje poznámka se týká výroby bytových panelů a stavebních prefabrikátů. Víme dobře, že další rozvoj stavebnictví se bez zvyšování podílu prefabrikovaných staveb neobejde. Máme však také zájem na tom, aby tato výroba prefabrikovaných prvků byla racionální a efektivní. Při průzkumu jsme však zjistili, že výrobu panelů a prefabrikátů nezajišťují jen organizace podniku PREFA, k tomu určené, ale často, a zejména výrobu panelů pro bytovou výstavbu, zajišťují stavební organizace samy ve svých vlastních panelárnách. Odůvodňují to tím, že vlastní výroba panelů pro bytovou výstavbu je pro ně rychlejší a výhodnější a mimoto jim odpadají potíže se zabezpečováním dodávek příček, schodišťových prefabrikátů a dalších potřebných prvků, jejichž výroba není pro specializované panelárny ekonomicky zajímavá. Až sem se zdá být vše v pořádku. Podíváme-li se však na náklady takto vyráběných prefabrikovaných výrobků, zjistíme, že se pohybují u různých stavebních organizacích od 30 do 230 Kčs za 1 m³, stejných nebo podobných prefabrikovaných výrobků. To má samozřejmě dopad nejen na rentabilitu stavebních organizací, ale i na náklady na bytovou jednotku. Stálo by proto jistě za to rozebrat příčiny tak velkých rozdílů v nákladech a rozšířit dobré zkušenosti organizací s nejnižšími náklady na ty, které vyrábějí stejné výrobky s náklady několikanásobně vyššími.

Zvýšenou pozornost zasluhují též prefabrikace průmyslových a mostních objektů, neboť výroba montovaných skeletů pro průmyslové haly zaostává a rovněž výroba unifikovaných mostních dílců se nerozvíjí tak, jak to vyžadují rostoucí potřeby rekonstrukce a výstavby dopravní sítě. Stavební organizace ve snaze snížit podíl živé práce na stavbách nahrazují nedostatek hromadně vyráběných prefabrikátů vlastní ambulatní výrobou, a to i za cenu vyšších nákladů.

Také zde je proto třeba hledat v rozšíření specializované průmyslové prefabrikace rezervy a využívat je pro další rozvoj stavebnictví v souladu se závěry XV. sjezdu KSČ a zabezpečení jeho náročných úkolů v 6. pětiletce. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji. Slovo má poslanec Miroslav Hlaváček, připraví se poslankyně Křenová.

Poslanec PhDr. Miroslav Hlaváček: Vážené soudružky a soudruzi, rád bych přednesl několik podnětů k diskutované problematice, jak jsme se s ní ve výboru zabývali. Když se zajímáme o problematiku stavebnictví, orientujeme naši pozornost na zajišťování nové výstavby, a tedy především k tzv. velkému, ústředně řízenému stavebnictví. Poněkud v pozadí stojí organizace pověřené prováděním oprav a údržby, mezi něž bezesporu patří podniky řízené národními výbory. Přitom na příkl. stavební kapacita podniků místního stavebnictví, tj. okresních, městských a v Praze tří specializovaných podniků, se v současné době podílí více jak jednou čtvrtinou na celkovém objemu stavebních prací.

Hlavním posláním těchto podniků je provádět především opravy a údržbu bytového fondu, rekonstrukce a modernizaci domů, provádět drobnou investiční výstavbu a různé drobné práce pro obyvatelstvo. Tomuto poslání také odpovídá profesní struktura pracovníků, založená převážně na rukodělné, řemeslnické práci.

Úkoly stanovené těmto organizacím 6. pětiletým plánem předpokládají zvýšit kapacitu prací o více jak 25 %. Proto podniky místního stavebnictví věnují velkou péči výchově učňů, kterých při 75 000 pracovnících mají 15 000, tj. pětinu stavu pracovníků. To je jistě velmi dobrý předpoklad pro budoucí léta, zejména z hlediska zabezpečení zvyšování objemu kapacit.

S dalším rozvojem těchto podniků však v současné době vystupují do popředí některé politicky citlivé a hospodářsky náročné problémy. Jedním z hlavních je stanovení optimální proporce mezi objemem oprav, údržby a investiční výstavby i rozsah výpomoci velkému stavebnictví. Podle získaných informací se mají v této pětiletce zvýšit práce na opravách o 27 %, na investicích však o 35 %. To znamená rychlejší tempo u investic, snižování podílu prací na opravách. Jsme si vědomi toho, že na stanovení těchto záměrů má nesporně vliv orientace místního stavebnictví na řemeslné dokončovací práce na objektech občanské vybavenosti a na účelovou výstavbu prováděnou národními výbory. Současně však přihlížíme k tomu, že provádění oprav - k vyčíslení jejich potřeby zatím neexistuje dostatek věrohodných podkladů - není v dostatečné míře zabezpečováno. Dokladem toho není jen neuspokojená potřeba oprav bytového fondu, ale i neuspokojené požadavky občanů na zajištění požadovaných prací.

Technický rozvoj ve stavebnictví, který se zaměřil na zprůmyslnění stavební výroby, zejména na výrobu stavebních dílců s vyšším stupněm dokončenosti, na zvyšování podílu celomontovaných souborů bytové výstavby přechodem na širší sortiment konstrukčních systémů a na nové technologie výstavby, klade nové nároky na podniky místního stavebnictví. Spočívají především v nutnosti ověřit účinnost nových způsobů provádění oprav, používané technologie a materiálů, přizpůsobovat jim profesní složení pracovníků a získávat novou techniku pro provádění oprav.

Současný stav a výhled do příštích let nasvědčuje tomu, že při značné rozptýlenosti mechanizačních prostředků v podnicích místního stavebnictví bude nutno hledat nové formy práce. I zde, stejně jako ve velkém stavebnictví, bude účelné přistupovat k větší specializaci, k prohlubování vzájemné kooperace prací mezi jednotlivými podniky. Mám na mysli vytváření specializovaných provozů, vybavených potřebnou mechanizací, které by prováděly práce i mimo vlastní okres a reciproční objem prací, které by takto poskytovaly, byl nahrazován specializovanými kapacitami pro jiné druhy prací z jiných okresů. Tím by došlo nejen k podstatně lepšímu využívání techniky, ale také i účelnějšímu využívání pracovních sil, k vytváření lepších předpokladů v zásobování materiálem.

Současný stav materiálně technického zásobování v místním stavebnictví je značně neuspokojivý. Týká se to především strojních a hutních dodávek, které v řadě případů nekryjí potřebu ani z poloviny. Tento stav je jednou z příčin opožďování uvádění kapacit do provozu. Podniky poukazují na to, že bilanční příděly těchto i stavebních materiálů ne vždy plně pokrývají plánem stanovené úkoly. Získávání potřebných materiálů pak je prováděno způsoby, které nejsou vždy v souladu se zásadami dodržování státní disciplíny.

Závažné problémy, i přes určité zlepšení v poslední době, jsou spojeny s projektovou přípravou. Projekční zabezpečování staveb komplexní bytové výstavby naráží na malý předstih ve schvalování programů dokumentace těchto staveb. Tato situace je vyvolávána jednak složitostí předpisů o dokumentaci, jednak i nejasnostmi dodavatelů staveb při určování technologie výstavby jednotlivých staveb a objektů. Dobré výsledky a zkušenosti jsou v těch případech, kdy je využíváno opakovaných projektů a typových podkladů staveb s určením technologie.

Přes uvedené problémy podniky místního stavebnictví nejen plní, ale i překračují úkoly dané jim plánem. Významně se na těchto výsledcích projevuje iniciativa pracovníků, z nichž 1/5 soutěží o titul brigáda socialistické práce. Podniky pečují o další růst kvalifikace svých pracovníků. Při OSP je ustaveno téměř 350 škol socialistické práce, které navštěvuje asi 8000 posluchačů.

Do působnosti národních výborů je začleněn i n. p. Silnice. Ještě do nedávna plnil s úspěchem úkoly na údržbě, modernizaci a rekonstrukci silničních objektů. V roce 1976 uložil státní plán jeho organizacím provést změnu struktury prací, spočívající v omezení úprav vozovek a posílení investiční výstavby na mimoúrovňových křížení a objezdech a při zpevňování krajnic. I zde se ukazuje účelnost koncentrace, a to jak hmotných prostředků a surovin, tak i pracovních sil v úzké součinnosti a ve vhodné kooperaci s ústředně řízenými stavebními organizacemi.

Národní výbory vedle přímého řízení místních stavebních organizací vykonávají významnou činnost v oblasti výkonu státní správy, vyplývající zejména ze zákona o územním plánování a stavebním řádu. Ten má k realizaci výstavby bezprostřední vztah. Tento zákon, který nabyl účinnosti k 1. říjnu 1976, podstatně zpřísnil požadavky na stavební řízení, jakož i kritéria, za nichž investoři přijímají podle hospodářského zákoníku stavby od dodavatelů.

Již při projednávání vládního návrhu zákona o územním plánování a stavebním řádu v našem výboru v roce 1976 jsme poukazovali na to, že pro uplatnění působnosti národních výborů, vyplývající z tohoto zákona, nejsou vytvořeny patřičné podmínky. Přitom jsme vycházeli z vážných nedostatků při plnění úkolů vyplývajících z tehdy platné zákonné úpravy.

Jak ukazuje současný stav, zvýšené požadavky na pracovníky příslušných útvarů národních výborů a stavebních úřadů nejsou dostatečně zvládány přesto, že pracovníci byli různými formami školení seznámeni s novou zákonnou úpravou. Příčiny tohoto stavu jsou v tom, že většina stavebních řízení je pracnější, zvětšil se okruh kolaudací, zpřísnil státní stavební dohled a narostly i úkoly a povinnosti ve vztahu k životnímu prostředí. Další příčiny spočívají v tom, že mimořádná konkurence investorských projektových a dodavatelských organizací při daných platových podmínkách ztěžuje možnosti získání kvalifikovaných pracovníků národními výbory.

To jsou některé základní problémy, které s realizací závěrů 6. plenárního zasedání ÚV KSČ souvisejí. Vycházíme z toho, že jejich aktivní řešení přispěje k tomu, aby národní výbory a jimi řízené organizace v ještě větší míře zabezpečovaly úkoly na ně kladené a zajišťovaly i vyšší spokojenost občanů ve svých územních celcích. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR Oldřich Voleník: Děkuji poslanci Hlaváčkovi, slovo má poslankyně Křenová.

Poslankyně Naděžda Křenová: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Než zaměřím pozornost ve svém diskusním příspěvku na otázky stavební výroby v oblasti školství a kultury, ráda bych připomněla to, co je naší společností dnes tak samozřejmě bráno na vědomí, bez konstatování a hodnocení zásluh socialistického společenského řádu, totiž třicetiletou úspěšnou etapu výstavby naší socialistické vlasti. Byla to především díla prvních pětiletek, k nimž patří významná vodní díla, hutě, závody i nová sídliště. Patří sem také výstavba našich vesnic, které jsou důkazem jejich socialistické přeměny. Nelze opomenout ani výstavbu a modernizaci komunikační sítě. V neposlední řadě pak výstavbu občanské vybavenosti, mezi níž patří i námi sledovaná výstavba škol, školských a kulturních zařízení.

Za 30 let se fond školních budov rozrostl o stavby nových mateřských škol, základních a středních škol i učňovských zařízení. Byly vybudovány nové vysoké školy i vědecká pracoviště. Téměř každé krajské město má nový kulturní dům. Okresní města i menší sídlištní centra si výstavbou či rekonstrukcí stávajících objektů rozšířila síť kulturních zařízení. Miliardové částky uvolnil stát za záchranu a údržbu kulturních památek.

Jak jsem v úvodu připomněla, sehrálo naše stavebnictví významnou úlohu v socialistické výstavbě země. Nové úkoly, které před ním stojí, jsou kvantitativně i kvalitativně velmi náročné. Mají-li se stavbaři vyrovnat s plánovanými úkoly investiční výstavby, musí se především vyrovnat se zkvalitněním celé výrobní základny, Jde o uplatnění zásady, na kterou ve zprávě ústředního výboru klade důraz tajemník strany Josef Kempný. Jde zejména o oblast řízení, v níž zaujímají výsadní postavení dodavatelsko-odběratelské vztahy. S tím souvisí i nutnost omezovat výjimky, které opravňovaly k tomu, aby práce na projektech byly z různých důvodů zahajovány již před schválením projektového úkolu a často i před určením dodavatelského systému. Nejsou-li vyjasněny dodavatelsko-odběratelské vztahy a smluvně zabezpečeny, vede to dříve nebo později k růstu rozpočtových nákladů.

Je také nutno zavést větší pořádek do cenové tvorby a rozpočtování staveb, stanovit pevné ceny i v oblasti naším výborem sledované občanské vybavenosti - výstavby škol, školských a kulturních zařízení. V realizačním stadiu výstavby pak musí být dodržovány zásady, které se týkají především spolupráce účastníků výstavby - zabezpečení kvalifikovaného technického dozoru. Nejdůležitější zásadou pak je zabezpečení stavby potřebnou technikou a jejím využitím, stejně jako potřebným počtem pracovních sil a efektivním využitím pracovní doby.

Za úspěch a včasné dokončení každé stavby jsou odpovědni investor, projektant, výrobce a dodavatel. Mají svá konkrétní jména i svou konkrétní právní odpovědnost. Má-li dojít k zásadnímu obratu v investiční výstavbě, je nutno tyto lidi volat k odpovědnosti za úsek jejich kompetence. Proč neřešíme radikálněji otázky technologie výroby? Vždyť lze využívat především na menších stavbách, jakými jsou např. mateřské školky a jesle, vedle tradičního železobetonu, technologii montovaného skeletu a dřevních hmot. Tím by bylo možno dosáhnout zprůmyslnění výroby při současné standardizaci, typizaci a unifikaci prefabrikátů, a tak se i v oblasti školství a kultury vypořádat s dalšími náročnými úkoly rozvoje jejich materiálně technické základny.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi, abych uvedla některé skutečnosti související s výstavbou škol, školských a kulturních zařízení. V odvětví školství národních výborů byl v roce 1976 krajským národním výborům rozepsán plán pro investiční výstavbu v částce 1 mld 564 mil. 382 tisíc Kčs. V rámci těchto investičních prostředků zabezpečovaly národní výbory v roce 1976 výstavbu mateřských školek a základních devítiletých škol v komplexní bytové výstavbě a pokračovaly v programu náhradní výstavby škol za havarijní školské objekty v účelové výstavbě. Celoroční plán školské investiční výstavby národních výborů nebyl v roce 1976 splněn.

Hlavní příčinou, která negativně ovlivnila celkový průběh plnění plánu školské investiční výstavby, bylo nedodržení harmonogramu výstavby na jednotlivých školských stavbách v důsledku nedostatku stavebních materiálů. Proto předávání některých školských kapacit se posunulo do roku 1977. I nadále dochází mimo plánovanou bytovou výstavbu k neplánované preferenci, a tím ke snižování objemů občanské vybavenosti sídlišť. Tato skutečnost se projevuje v pozdním zahajování výstavby škol, a tím i v předávání objektů do užívání.

Národní výbory v minulých letech věnovaly mimořádné úsilí výstavbě svépomocí v rámci akce "Z". I když bylo dosaženo ve výstavbě touto formou významných úspěchů, vyskytla se i řada potíží. Spočívaly především v nejednotném řešení výstavby různých projektových ústavů, v používání atypických projektů a různé technologie. Proto stavební výsledky v akci "Z" při výstavbě mateřských škol byly různé, a to jak v délce trvání, tak i ve finančních nákladech.

Mohla bych k tomu uvést zkušenosti z průzkumu poslanců. Zatímco v Jihomoravském kraji je rozšířena výstavba technologií Velox, upouští se v jiných krajích od této výstavby pro řadu potíží, se kterými se při výstavbě setkávají. Podmínka spočívá v tom, že v Jihomoravském kraji tuto technologii projekčně zpracovávají organizace Vysokého učení technického v Brně, a po odstranění počátečních potíží ji používají jako opakovatelný projekt. Je všeobecně známo, že typizace umožňuje využívat všech možností ke zprůmyslnění výstavby, urychluje především stavbu jeslí, mateřských a základních devítiletých škol, jejichž rozvoj je nutný vzhledem k příznivým populačním přírůstkům posledních let a k náročným úkolům rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy.

Dovolte mi uvést jeden takový dobrý příklad z průzkumu zpravodajské skupiny v Jihočeském kraji. Funkcionáři národního výboru v Holubově na Českokrumlovsku s podporou všech složek Národní fronty a široké veřejnosti postavili novou mateřskou školku pro 60 dětí za 9 měsíců. Při výstavbě použili dřevokonstrukce, kterou vyrábějí Severočeské dřevařské závody v České Lípě. Mohli jsme se přesvědčit, že tato stavba prostorem a účelností vyhovuje všem požadavkům a i vzhledem se hodí do venkovského prostředí. Domníváme se, že by jak Severočeské dřevařské závody v České Lípě, tak Středočeské dřevařské závody v Novém Strašecí, které tyto dřevokonstrukce vyrábějí, měly zprůmyslněním výroby v co největší míře zajistit realizování těchto staveb.

Závažným problémem, trvajícím již léta, zůstává investiční výstavba školství ústředně řízeného ministerstvem. Již nejednou jsme na plénu České národní rady upozorňovali na zaostávání výstavby vysokých škol, menz a kolejí. Jsou to namnoze již stavby desetiletí, jakými je např. stavba stavební fakulty v Praze, zahájená v roce 1966. Zpožďování prací je především v tom, že generální dodavatel stavby je nucen omezovat práce na této stavbě a zabezpečit jiné závažné úkoly.

Projekt dalšího rozvoje československé výchovně vzdělávací soustavy předpokládá, že do roku 1980 vzroste počet studentů vysokých škol na 88 100, do roku 1985 pak na 113 300. Za předpokladu zajistit ubytování 63 % studentů v roce 1985 je třeba v 6. a 7. pětiletce vybudovat 31 200 nových lůžek. Nedostatek ubytovacích prostor je nejtíživěji pociťován v Praze, ale též v Olomouci a jinde. Zde je koncentrována řada monotypních oborů s celostátním významem. Ve školním roce 1976-1977 studuje v Praze 37 218 studentů, tj. 46 % z celé ČSR. Do roku 1980 se jejich počet zvýší na 39 600. Lůžková kapacita, včetně různých provizórií, je 19 472 lůžek, která dává možnost ubytování pouze 52 % studentů.

Nepříznivá situace, která v Praze vzniká neuspokojivým materiálním zabezpečením rozvoje vysokých škol, vytváří nežádoucí klima v centru politického, hospodářského a kulturního života.

O situaci v ubytování studentů vysokých škol v Praze jednala vláda ČSR a přijala svými usneseními řadu důležitých opatření. Formám, které jsou usneseními navrhovány, je třeba věnovat soustavnou a soustředěnou pozornost jak v projektové připravenosti, tak při realizaci.

Soudružky a soudruzi, ještě mi dovolte věnovat pozornost problémům výstavby kulturních a kulturně výchovných zařízení. Rychlý rozvoj kulturní činnosti vyžaduje odpovídající materiálně technickou základnu. Vynakládané prostředky v minulých letech však žádný rozvoj nezabezpečovaly. Příčinou toho bylo, že většina stávajících kulturních zařízení je umístěna ve starších objektech, které odčerpávají prostředky především na údržbu, modernizaci a rekonstrukci. Jen malá část je umístěna v účelově vybudovaných objektech.

Ani výstavba kulturních zařízení v rámci komplexní bytové výstavby nebyla v minulých letech uspokojující. V 6. pětiletce se předpokládá, že budou do této oblasti vynaloženy zvýšené investiční prostředky, avšak budou soustředěny na výstavbu akcí celostátního významu. Jsou to vládou stanovené závazné úkoly - Sjezdový palác, rekonstrukce Národního divadla a některé stavby v Severočeském kraji. Tyto akce představují 73 % celkové sumy investičních prostředků, zbývající část zůstává na výstavbu, rekonstrukci a modernizaci kulturních zařízení na území ČSR. Je tedy nutno skutečně hospodárně, účelně a odpovědně tyto prostředky realizovat.

Velmi nedostatečně je využíváno sdružování prostředků socialistických organizací na výstavbu kulturního zařízení. Tam, kde bylo započato s touto výstavbou, jako je např. výstavba kulturního domu v Šumperku, měly národní výbory značné obtíže s realizací, protože nebylo možné získat zejména potřebné investiční limity a stavební kapacity.

Těžiště výstavby kulturně výchovných zařízení se proto přenáší převážně do svépomocných akcí "Z ", v rámci volebních programů. Problémy však vznikají tím, že není dosud dobudován systém pro zpracování typových podkladů základních kulturních zařízení v rámci občanské vybavenosti. Ministerstvo kultury ČSR se chce s tímto stavem vypořádat a zapojit do práce na těchto úkolech vlastní, přímo řízenou organizaci Transfera Praha, která provedla přesun gotického kostela v Mostě, a se kterou má dobré zkušenosti.

Pokud se týče oblasti památkové péče, nedostatek kapacit vede k tomu, že bude nutno redukovat schválené programy péče o vybrané památky a přednostně se soustředit na záchranu nejvýznamnějších objektů. Jsme toho názoru, že budování komplexního ústředního pracoviště Státní památkové péče, při kterém by byly zřízeny projekční, restaurátorské i výrobní složky, by pomohlo řešit tento naléhavý problém. Podobně by bylo zapotřebí přebudovat i krajská pracoviště Státní památkové péče. Dosavadní praxe z Jihočeského kraje, kde jsou tyto podniky řízeny přímo KNV, ukázala např. dobré výsledky při obnově památkové rezervace v Táboře.

Soudružky a soudruzi, naznačila jsem ve svém vystoupení jen některé okruhy otázek a problémů, o nichž kulturní a školský výbor ČNR jednal a jimiž chce podpořit a přispět k řešení úkolů investiční výstavby v oblasti školství a kultury, která má své významné místo především v péči o člověka. Děkuji za pozornost. /Potlesk./