Soubor prací, které byly v uplynulých letech projednány nebo se projednávají v poslední době, prokázal, že existují rezervy ve využití pracovní síly. Dovolte mi odbočit jen malou poznámkou - myslím, že to odpovídá zkušenostem všech poslanců ze všech krajů ČSR. V minulých letech jsme např. provedli řadu opatření, zatím v převážné míře administrativních, k dodržování a využívání pracovní doby. Změnily se prodejní doby v našem obchodě, obsluha ve zdravotnických zařízeních, zvýšil se počet hodin v odpolední době, např. na ONV a MNV.

Když se podíváme na využívání těchto služeb, prodloužených časů našimi pracujícími, našimi občany, vidíme, že jsou často využívány minimálně, např. ve zdravotnictví. Je otázkou, jestli na základě zkušeností z poslední doby, máme rušit některá tato opatření, nebo spíše nutit vedoucí hospodářské pracovníky na našich závodech, podnicích, v úřadech i na národních výborech - konkrétně mluvím o problematice hl. m. Prahy, abychom lépe řídili naši práci tak, aby lidé nemohli v pracovní době tam, kde mohou věci řešit v mimopracovní době, zabezpečovat své potřeby, své vlastní zájmy. Je to skutečně věc uvážení, která nám, jak o tom hovořil také soudruh Volejník, odčerpává hodně pracovních hodin.  

Domnívám se, že iniciativa, soutěživost a především kvalita řídící práce většinou dokáže zdánlivě nemožné. Vždyť i na území hl. m. Prahy při krajně napjaté situaci v pracovních silách se podařilo v páté pětiletce krok za krokem uskutečňovat strukturální změny, posilovat funkce terciéru - zdravotnictví, školství, spojů, stavebnictví, obchodu, plynárenské služby a energetiky, bez jejichž rozvoje by naplnění principů socialistického způsobu života a úkolů vytyčených XV. sjezdem KSČ i realizace životní úrovně nebyla možná.

Soudružky a soudruzi, dovolte mi ještě k problematice pracovních sil říci několik poznámek k otázkám, které se často ztrácejí z naší pozornosti, kdy dochází k určitým stavům, že se snažíme kamuflovat danou situaci. Chtěl bych to ukázat na údajích z roku 1976, které charakterizují situaci zaměstnanosti konkrétně na území Prahy. Jestliže v roce 1975 pracovalo na území hlavního města Prahy 640 tisíc pracovníků, pak ke konci roku 1976 to bylo ve fyzických osobách téměř o 5 tisíc pracovníků více. V průměrných stavech však nedošlo k podstatné změně. Bylo by možno říci, že celkový nárůst zhruba odpovídal bilančním předpokladům. Zvýšení ve fyzických osobách je však příznivé pouze zdánlivě, protože v podstatě nejde o faktický programovaný nárůst zaměstnanosti. Je to částečně výraz populace organizací v závěru roku, kterou si vytvářejí podmínky pro limitní řízení na další rok. V průměrných stavech pražské zaměstnanosti, které vyjadřuje bilanční předpoklady a které vycházejí z plánované migrace, měly narůst řádově o 5 tisíc pracovních sil. V roce 1976 činil migrační přírůstek 3,5 tisíce osob, což je nejvyšší číslo od roku 1970. Že se přesto v podstatě realizoval plánovaný nárůst zaměstnanosti, umožnila aktivizace osob poproduktivního věku, nárůst vedlejších pracovních poměrů i zvýšení salda dojížďky a vyjížďky za prací. Proti roku 1975 se zvýšila zaměstnanost osob v poproduktivním věku o 1,7 tisíc a v Praze pracuje celkem 76 tisíc občanů v důchodovém věku, zvláště v potravinářském průmyslu, obchodě i na jiných úsecích.

To také umožnilo, aby vývoj jednotlivých odvětví odpovídal v podstatě koncepci rozvoje. Ale za tím se skrývají právě tyto problémy. Největší obtíže máme v současné době s neplněním přírůstku zaměstnanosti v hospodářství pražských národních výborů, kde se nám to okamžitě projevuje v denní obsluze obyvatel a v obtížném krytí potřeb nových kapacit.  

Soudružky a soudruzi, rozhodující faktor pro řešení problematiky pracovních sil na území hlavního města Prahy, jak je ve zprávě uvedeno, je migrace pracovních sil. Tato skutečně není příznivá. Proto je mimořádná pozornost věnována plnění usnesení vlády ČSR č. 293 z loňského roku, ke kterému rada Národního výboru hl. m. Prahy přijala soubor opatření k zabezpečení náboru a převodu pracovníků a učňů z ostatních oblastí ČSSR do vybraných organizací na území hlavního města Prahy. Byly uzavřeny dohody mezi Národním výborem hl. m. Prahy a jednotlivými krajskými národními výbory o způsobech realizace souboru opatření k zabezpečení náboru a plnění zásad vydaných ministerstvem práce a sociálních věcí. Na tomto místě bych chtěl vyslovit uznání pozornosti, která je problematice zaměstnanosti našeho hlavního města věnována a která ve spojení s takovými stimuly, jako jsou podnikové byty a finanční zvýhodnění migrantů, ať již dospělých nebo učňů, přinese jistě v dalším období své ovoce.

Přijatá opatření jsou realizována a prosazována ve všech fázích plánovacích prací. Byla vyhlášena priorita vybraných organizací, do kterých je směrování migrace z národohospodářského hlediska nejefektivnější. Migrace je jedna z cest, jak stále kritičtější situaci v Praze řešit. Ruku v ruce s ní však musíme věnovat trvalou pozornost i dalším otázkám, mezi nimi procesu vymisťování organizací a činností z města. Každý rok je předsednictvem federální vlády projednáván postup v této zvláště citlivé otázce. Jde v podstatě o každoročně zpřesňovaný harmonogram, který není jenom časový, ale také současně prostorově odpovídá na otázku, kam činnost nebo organizace bude přemístěna. Přitom nejde pouze o vyčlenění příslušných investičních limitů nebo přerozdělení pracovníků a důsledky pro bytovou výstavbu, ale především o aktivní spolupráci resortních orgánů a jednotlivých KNV s cílem všechny tyto prostředky skutečně využít pro vytvoření podmínek přemisťované organizace. Ani zde nemůžeme být zcela spokojeni s plněním přijatých usnesení, ne všechny resorty postupují tak systematicky, jako ministerstvo průmyslu ČSR, které vymístilo v první etapě organizace se 160 pracovníky. Snahy uniknout z tohoto procesu jsou realizovány změnami názorů, různými přesuny činnosti a podobně. Vyskytují se dokonce takové názory, že by mělo dojít k převodu bilance pracovních sil, i když vymístění sleduje naopak cíl zlepšit bilanci zaměstnanosti v Praze. Jsme si vědomi, že jde o prvé kroky v této složité problematice a že úkol vymístit do roku 1990 zhruba 440 organizací není jednoduchý. Dobře si uvědomujeme, že ani ve druhých krajích soudruzi na tom nejsou růžově a mají stejné nebo podobné problémy. Avšak v Praze je to podle našeho názoru velmi kritické. Celkem v uplynulém roce došlo k vymístění 16 organizací s 241 pracovníky a v letošním roce se počítá s vymístěním dalších 17 organizací. Toto často neodpovídá ani možnostem jednotlivých resortů. Chceme dělat takovou politiku, abychom vymísťování nebrali jako hlavní otázku, ale hlavní je podpora skutečných nosných oborů výrobních organizací na území města Prahy jako ČKD Praha, automobilový a letecký průmysl, ZPA a další organizace.

Soudružky a soudruzi, ve svém vystoupení jsem chtěl naznačit některé problémy, které bezprostředně souvisejí s projednaným materiálem a které podmiňují cíl, kterým je efektivní využívání všech zdrojů pracovních sil a tvůrčích schopností lidí, a ukázat na některé problémy, které máme my, poslanci na území hl. m. Prahy. Doporučuji přijetí navržených závěrů ve zprávě.

Dovolte mi, abych poděkoval předsednictvu České národní rady, jednotlivým výborům, vládě České socialistické republiky a ministerstvu práce a sociálních věcí za dosavadní velikou pozornost věnovanou problémům rozvoje hlavního města Československa. Děkuji za pozornost. /Potlesk./

Místopředseda ČNR JUDr. Čestmír Adam: Děkuji poslanci Pospíšilovi.

Prosím členy návrhové komise, aby se ve 13.10 hod. sešli v místnosti č. 28 a připravili návrh usnesení České národní rady k projednávané zprávě vlády.

Přerušuji schůzi. V jednání budeme pokračovat ve 13.30 hodin. Jako první v rozpravě vystoupí po přerušení poslanec Starec.

/Schůze byla přerušena ve 12.25 hodin a opět zahájena ve 13.30 hodin. Řízení schůze převzal místopředseda ČNR Oldřich Voleník./