Přes tento úbytek pracovních sil se za pátou pětiletku zvýšila hrubá zemědělská produkce o 15,5 % a nákup do tržních fondů o 25,2 %. Jen výroba obilovin byla překročena o 5 miliónů tun. Tyto výsledky umožnily dále zlepšovat zásobování našich občanů potravinami. Přitom se rozšiřoval jejich sortiment o 910 nových druhů a jejich výroba vzrostla o 23 %. Jen spotřeba masa se zvýšila o 10 kg, mléka o 15 litrů a vajec o 20 kusů na osobu.

V této souvislosti mi dovolte zdůraznit, že tyto výsledky, které bezesporu patří k nejvýznamnějším v celém budování a rozvoji socialistického zemědělství, byly dosaženy rozvojem výrobních sil v zemědělství. Zvýšily se dodávky strojů a dalších investičních prostředků, hnojiv a jiných intenzifikačních faktorů. Současně v tomto období rostla i schopnost a umění našich družstevníků, pracovníků státních statků i pracovníků potravinářského průmyslu hospodárněji a efektivněji využívat všech výrobních prostředků. Tento vývoj umožnil, že se zvýšil počet obyvatel vyživovaných jedním pracovníkem v zemědělství v ČSR z 12,3 v roce 1966 na 15,6 v roce 1975.

Při plnění Směrnice XV. sjezdu KSČ čekají pracovníky v zemědělství opět velmi náročné úkoly. Pětiletý plán ukládá zvýšit zemědělskou výrobu o 14 - 15 % při rychlejším růstu rostlinné výroby. Potravinářský průmysl má v návaznosti na růst potřeb rozvinuté socialistické společnosti a v souvislosti s růstem životní úrovně zvýšit svou výrobu o 18,9 % a dodávky na trh o 19 %.

Splnění těchto úkolů bude vyžadovat při dalším snižování počtu pracovníků, aby se ještě více využívaly všechny intenzifikační faktory v zemědělství a potravinářském průmyslu a aby byl ve stále širším rozsahu realizován vědeckotechnický pokrok. Náročnost současného období se zvyšuje též proto, že je nutné řešit dopady nižší úrody v posledních dvou letech v důsledku sucha.

Ve výboru jsme minulý týden projednávali rozvoj pracovní aktivity a iniciativy družstevních rolníků. Přitom jsme mohli pozitivně hodnotit, že zejména členové brigád socialistické práce a komplexních racionalizačních brigád se významně podíleli na zabezpečení úkolů v živočišné výrobě a úspěšně tak pomáhali řešit dopady nižší úrody rostlinné výroby v letech 1975 a 1976. Obdobně tomu bylo s iniciativou pracovníků na státních statcích. To nám dnes umožňuje konstatovat, že se podařilo vytvořit dobré podmínky pro plnění úkolů letošního roku, které jsou proti loňskému roku o 7,2 % vyšší, v rostlinné výrobě o 14,5 % vyšší, a to při dalším snížení pracovníků o více než 18 tisíc, což předpokládá zvýšení produktivity práce o 9,4 %.

Soudružky a soudruzi, poněkud obšírněji jsem se zabýval zemědělstvím a potravinářským průmyslem. Ale také v lesním hospodářství se postupně snižují počty pracovníků. Během deseti let ubývá v tomto odvětví 9 tisíc pracovníků, což je téměř jedna šestina. Proto i zde se rychlými tempy rozvíjí vědeckotechnický pokrok, zvláště v těžební činnosti. To klade značné nároky na kvalifikaci pracovníků v lesním hospodářství. Z hlediska těchto potřeb jsou též připravováni noví pracovníci v učňovských, středních i vysokých školách. Proto se také těmito otázkami výbor v posledním období zabýval a současně též posuzoval vytváření podmínek pro nástup mladých pracovníků v tomto odvětví. Domnívám se, že i v lesním hospodářství, jak jsme to posoudili, můžeme být celkem spokojeni s rozvojem kvalifikace a pracovního úsilí jeho pracovníků.

Přes tyto dobré výsledky a plnění plánovaných úkolů i uspokojení požadavků spotřebitelů potravinami je nutné říci, že zemědělství i lesní hospodářství patřilo vždy k odvětvím, kde byl vyšší věkový průměr pracovníků. Nástup vědeckotechnického pokroku si však vyžádal, aby do obou odvětví přišli mladí a vysoce kvalifikovaní pracovníci. Proto tato odvětví vyvinula nemálo úsilí pro jejich získání a pro vytvoření pracovních podmínek pro ně v závodech. Spolu s národními výbory jsou vytvářeny i životní podmínky na našich vesnicích. Z těchto důvodů je nedílnou součástí rozvoje iniciativy a socialistických závazků podíl pracujících i samotných podniků, zejména JZD, na plnění volebních programů.

V současné době odchází značný počet družstevníků do důchodu. Je to vlastně generace těch, kteří začali budovat naši socialistickou zemědělskou velkovýrobu. Díky sociální politice našeho státu i výsledkům zemědělské výroby byly vytvářeny příznivé podmínky pro tuto část jejich života. V dané situaci i proto, že tito pracovníci se neradi loučí se svou prací v zemědělství a mají snahu pokračovat v započatém díle, značná jejich část se dále podle možností zúčastňuje aktivně na plnění úkolů našeho zemědělství.

Vzhledem k tomu, že se trvale zvyšuje úbytek pracovníků v zemědělství a že není dosud plně nahrazován technikou, bylo by potřebné, aby se příslušné orgány zamyslely nad tím, jak umožnit ve smyslu usnesení vlády ČSSR č. 193/1976 jejich zapojení v celé živočišné výrobě, včetně hlídačů s rozšířenou pracovní náplní. Domnívám se, že návrhy předložené v tomto směru by mělo ministerstvo práce a sociálních věcí posoudit a řešit.

Další možnost zvýšení pracovní aktivity, zejména žen, vidíme v tom, jak se už tady o tom několikrát mluvilo, že se zvýší počet míst v jeslích a mateřských školách. V současné době dosahuje počet podaných a nerealizovaných žádostí o umístění dětí družstevníků více než 4 tisíce. V souladu s usnesením vlády ČSR č. 234 ze dne 25. září 1974 "Zásady pro zřizování a provoz jeslí, mateřských škol a jeslí - mateřských škol ve státních hospodářských organizací a družstvech" Svaz družstevních rolníků i řídící články zemědělství napomáhají tomu, aby se zvýšila péče o děti předškolního věku. JZD bud budují, nebo se podílejí na budování či adaptaci vhodných budov pro jesle a mateřské školy. Vzhledem ke struktuře vesnického obyvatelstva však děti družstevníků netvoří většinu. Proto v těchto případech převažuje forma sdružování prostředků s jinými organizacemi a místními národními výbory. Proto je nutné zdůraznit, že mimo finanční účast vypomáhají také JZD mechanizačními prostředky, dopravou a stavebními četami.

V současné době je umístěno v jeslích a mateřských školách 14 tisíc dětí družstevníků a k 1.7.1976 bylo v režii JZD 38 jeslí a mateřských škol.

Usnesením vlády ČSR č. 43/1976 bylo uloženo ministerstvu školství ČSR doplnit Zásady pro zřizování a provoz mateřských škol /podle usnesení vlády č. 234/1974/ o povinnost závodů a JZD zajistit provoz vlastních mateřských škol plánem práce. Předložený návrh v resortu školství předpokládá mj. povinnost závodů a JZD převzít do vlastní správy ta zařízení, ve kterých je umístěno více než 50 % dětí jejich pracovníků, a to ještě s rozdílným přístupem k převzetí pomocných a odborných pracovníků těchto zařízení.

Při realizaci tohoto usnesení se naráží na to, že se stále mění počet dětí a je také vyvíjen tlak na zabezpečování pomocných sil i tam, kde podíl dětí nedosahuje 50 %. Přitom vznikají problémy s limity pracovních sil, které platí v současné době i pro JZD, dále s investičními limity a jsou dotazy a diskutuje se o způsobu řízení pracovníků těchto zařízení, zejména pedagogických sil, a o jejich převedení do stavu pracovníků JZD. Domnívám se, že řízení pedagogických sil by mělo i vzhledem ke schválené výchovné vzdělávací soustavě být prováděno ministerstvem školství a školskými odbory národních výborů.

Proto bych chtěl požádat ministra školství, aby vysvětlil způsob realizace usnesení vlády ČSR č. 234 z 25. září 1974 a číslo 43 z února letošního roku. Děkuji za pozornost. /Potlesk./