65

ským důsledkům některých činností ve výstavbě a
rozpočtovým nákladům staveb.

Opatřování práv ke stavbám a pozemkům pro
účely výstavby vyvlastněním vychází z nynější
úpravy v § 18 až 22, zákona č. 87/1958 Sb., o sta-
vebním řádu, přičemž navrhovaná úprava navíc
čelí případným možnostem spekulace se stavební-
mi pozemky, vytváří lepší předpoklady pro uplat-
nění soudobého urbanistického rozvoje a přizpůso-
buje se změnám nastalým v právním řádu.

Možnostem spekulativních převodů brání pře-
devším zakotvení zásady, že veškeré vyvlastněné
stavby a pozemky musí být převedeny nejprve na
stát, který teprve prostřednictvím svých orgánů
zřizuje potřebná práva k realizaci stavby, jako
např. právo trvalého užívání pozemku, právo osob-
ního užívání.

Nově bude možno vyvlastnit již na základě
územního plánu zóny nebo územního projektu zó-
ny pro soustředěnou bytovou výstavbu, tedy v eta-
pě územní přípravy; toto opatření podporuje ply-
nulejší přípravu výstavby, zejména předstihovou
realizaci komunikací a inženýrských sítí.

Zakotvuje se i oprávnění národních výborů
vyvlastnit pro uskutečnění bytové výstavby a vy-
vlastněním získat do zásoby pozemky nutné pro
plánovanou výstavbu rodinných domků v obci na
základě seznamu pozemků, tj. územně plánovacího
podkladu, který se sestavuje podle vymezených
kritérií.

Účely, pro které lze v zájmu společnosti vy-
vlastnit, se doplňují o možnost vyvlastnit pro usku-
tečnění stavby významné pro rozvoj obce, okresu
nebo kraje, a to i v případech, kdy stavba není
úkolem státního plánu rozvoje národního hospo-
dářství, ale výsledkem společenské iniciativy
v místě, jako např. stavba v akci zvelebení, pro-
váděná převážně svépomocí. V souladu s požadav-
ky praxe se pamatuje na možnost vyvlastnění práv
k nemovitostem v nezbytném rozsahu i pro zřízení
ochranných pásem a chráněných území, pro usku-
tečnění terénních, těžebních a jiných prací a pro
umístění informačních, reklamních a propagač-
ních zařízení. V souladu s § 198 občanského záko-
níku se stanoví, že předmětem vyvlastnění může
být i právo osobního užívání pozemku.

Začlenění problematiky vyvlastnění staveb a
pozemků do stavebního zákona je odůvodněno
i tím, že každé vyvlastnění musí být v souladu
s cíli a záměry územního plánování a že vyvlast-
nění provádějí stavební úřady.

Pokud nebude vydán prováděcí předpis fede-
rálního ministerstva financí v dohodě s minister-
stvem financí České socialistické republiky a mi-
nisterstvem financí Slovenské socialistické repub-
liky o náhradách za vyvlastnění práva k nemovi-
tostem, bude se postupovat podle dosavadních

předpisů vyhlášky Českého cenového úřadu a mi-
nisterstva financí České socialistické republiky
č. 43/1969 Sb., o cenách staveb v osobním vlast-
nictví a náhradách při vyvlastnění nemovitosti, a
obdobné vyhlášky Slovenského cenového úřadu a
ministerstva financí Slovenské socialistické repu-
bliky č. 47/1969 Sb.

Vydávání správních rozhodnutí na úseku sta-
vebního řádu se svěřuje stavebním úřadům, které
se dělí na národní výbory s pravomoci stavebních
úřadů, speciální stavební úřady, vojenské stavební
úřady a jiné stavební úřady. Vydávání územních
rozhodnutí a rozhodnutí o vyvlastnění staveb a po-
zemků se svěřuje jen stavebním úřadům národních
výborů. Nepodstatnou výjimku tvoří vojenské sta-
vební úřady, které vydávají územní rozhodnuti na
území vojenských úřadů. Speciálním stavebním
úřadům, vojenským stavebním úřadům u staveb vo-
jenské správy mimo vojenské jezdy a jiným sta-
vebním úřadům je tedy svěřena činnost stavebně
správní na úseku stavebního řádu.

V hlavním městě Praze vydává územní rozhod-
nutí útvar hlavního architekta hlavního města Pra-
hy, jako odborná organizace zřízená Národním vý-
borem hlavního města Prahy, která mimo uvedené
činnosti pořizuje územně plánovací dokumentaci
a zabezpečuje tvorbu a ochranu životního prostře-
dí již při přípravě investiční výstavby. Toto opa-
tření, které umožňuje § 5 zákona č. 69/1969 Sb.,

o národních výborech, je výjimečné a odpovídá
praxi a podmínkám řízení investiční výstavby
v hlavním městě ČSSR.

Určování stavebních úřadů 1. stupně, tj. měst-
ských a místních národních výborů, se přesunuje
z krajských národních výborů na okresní; jejich
vyhlašování se zjednodušuje a zpřehledňuje do
souborných seznamů. Nově se taxativně vymezuje

i část pravomoci stavebních úřadů, kterou může
přenést okresní národní výbor i na ostatní místní
národní výbory.

Racionalizací odborného řízení a úsporu pra-
covníků stavebních úřadů sleduje opatření o mož-
nosti zřizovat stavební úřad pro územní obvod vět-
šího počtu národních výborů. Na základě dohody
zúčastněných městských nebo místních národních
výborů se umožňuje, aby jeden z těchto národních
výborů vykonával pravomoc stavebního úřadu na
území jiných národních výborů.

Na úseku stavebního řádu (např. povolování
staveb, státní stavební dohled, odstraňování sta-
veb, kolaudace apod. ) postupují speciální, vojen-
ské a jiné stavební úřady podle stavebního řádu
zakotvené stavebním zákonem, pokud ve zvlášt-
ních předpisech pro speciální stavby (letecké,
stavby drah a na dráze, stavby pozemních komu-
nikací, vodohospodářských děl a telekomunikací)
není v některých otázkách stanoven odchylný po-
stup (např. kolaudace drah).

66

Zákon umožňuje, aby byly vydány prováděcí
předpisy, které zavedou jednotlivé bloky soustavy
informací zřízené pro účely zákona. Tyto informa-
ce budou převážně technické povahy. Kromě sou-
stav, které bude nutno zavést stanovením práv a
povinností v prováděcím předpise (např. informa-
ce o výrobcích pro stavební část staveb), vytvoří
se soustava jednotných informací v Českosloven-
ském katalogu pro výstavbu, které bude možno za-
vést organizačním opatřením. Zejména národní
výbory, orgány a organizace investiční výstavby
budou tak přehledně informovány o právních před-
pisech v investiční výstavbě a jejich vysvětlivkách,
o orgánech a organizacích působících ve výstavbě
(adresáře), technických předpisech (ČSN), typi-
začních směrnicích a podkladech, výrobcích pro
stavby apod. Mimo Československý katalog pro vý-
stavbu budou pro svoji odlišnou povahu později
právním předpisem zavedeny informace o stavu a
podmínkách v území.

V zákoně se zvýrazňuje péče o životní pro-
středí, popřípadě se pro ni vytvářejí předpoklady,
zejména v pojetí činnosti územního plánování,
v územním a stavebním řízení, v kritériích obec-
ných technických požadavků apod. Kromě toho se
ve společných ustanoveních zákona upevňuje
ochrana složek životního prostředí a jiných zvlášt-
ních zájmů; orgány územního plánování a staveb-
ní úřady (s výjimkou jednoduchých a drobných
staveb) rozhodnou jen v dohodě s orgány státní
správy, které hájí tyto zvláštní zájmy v rámci své
profese i působnosti. V souladu s technickým roz-
vojem je pamatováno takto i na stavby, jejichž
součástí je jaderné zařízení. Investiční výstavba
nemůže však být prodlužována na úkor adminis-
trativního řízení. Proto orgány hájící tyto zvláštní
složky životního prostředí a jiné zvláštní zájmy
jsou povinny svá stanoviska předávat ve lhůtách
a postupem, jak to určilo územní, stavební a ko-
laudační řízení, pokud zvláštní předpisy výslovně
nestanoví, že ve věci rozhodují samostatně.

V zákoně se řeší i další otázky, jako je spolu-
práce správních orgánů a organizací, předávání
poznatků získaných při jejich činnosti orgánům
územního plánování, sjednocení a zjednodušení
vstupu na pozemky (nemovitosti ) pro účely územ-
ního plánování a stavebního řádu, projednávání
občanskoprávních a jiných námitek, postup při ře-
šení rozporů mezi orgány provádějícími řízení po-
dle tohoto zákona, definice účastníků správních
řízení, evidence a ukládání apod.

Zákon bude zpodrobněn v prováděcích předpi-
sech federálního ministerstva pro technický a in-
vestiční rozvoj, z nichž ty, které mají zásadní vý-
znam pro uvedení nové právní úpravy do života,
vyjdou souběžně se stavebním zákonem; jsou to
vyhlášky federálního ministerstva pro technický a
investiční rozvoj

- o územně plánovacích podkladech a o územně
plánovací dokumentaci,

- o územním řízení a stavebním řádu,

- o obecných technických požadavcích na vý-
stavbu,

- o osvědčování vhodnosti nových výrobků pro
stavební část stavby,

- o informacích o výrobcích pro stavební část
staveb,

- o oprávnění k projektové činnosti,

- o oprávnění k inženýrské činnosti.

V další etapě, tj. v průběhu účinnosti zákona,
a v souladu s dalším rozpracováním věcných řeše-
ní vydá federální ministerstvo pro technický a in-
vestiční rozvoj prováděcí předpis se zásadami po-
stupného vytváření systému ověřováni zvláštní
způsobilosti k některým činnostem ve výstavbě a
určí pracovní činnosti, pro které se požaduje
zvláštní způsobilost v projektování a inženýrské
činnosti ve výstavbě. V souladu s těmito zásadami
ústřední orgány státní správy, které v rámci své
působnosti řídí činnosti zahrnuté do zásad, stano-
ví podrobnosti pro řízené odvětví; ministerstva vý-
stavby a techniky republik stanoví podrobností tý-
kající se ověřování zvláštní způsobilosti vybraných
činností u pracovníků stavebních úřadů. Federální
ministerstvo financí v dohodě s ministerstvy fi-
nancí republik vydři vyhlášku o náhradách za vy-
vlastněná práva.

Perspektivně se počítá i s vydáním provádě-
cího předpisu federálního ministerstva pro tech-
nický a investiční rozvoj upravujícího informace
o stavu a podmínkách území.

Právní úprava územního plánování a staveb-
ního řádu byla konzultována na základě dohod
o vědecko-technické spolupráci na dvoustranných
jednáních s odborníky SSSR, Bulharska, Maďar-
ska, Německé demokratické republiky, Polska a
Rumunska. Připravovaný rozvoj právní úpravy
v těchto socialistických zemích je v celkových ten-
dencích rozvoje příbuzný; forma a podrobnosti od-
povídají však soustavě právního řádu a tradicím
dosavadního vývoje; např. územní plánování se
dosud řeší i v normách nižší úrovně než zákon
(SSSR, Rumunsko), ačkoli převládá tendence
upravit tuto problematiku zákonem. Snaha ČSSR
po rozsáhlé a moderní kodifikaci správních před-
pisů v investiční výstavbě byla oceněna. Zákon
plně využívá soudobých poznatků a podrobností
některých úprav socialistických států a přizpůso-
buje je stupni dosaženého vývoje v ČSSR.

Přihlédnuto bylo přiměřeně i k poznatkům -
zejména urbanistickým - některých vyspělých
kapitalistických států, jako Švédska, Dánska, Ho-
landska, Velké Británie, Rakouska, Itálie a Němec-
ké spolkové republiky.

67

Nároky na státní rozpočet

Právní úprava předpokládaná zákonem
o územním plánování a stavebním řádu sama o so-
bě nevyvolává nároky na zvýšení počtu pracovníků
v aparátu národních výborů a jiné materiální ná-
roky na tomto úseku. Rozšíření náplně činnosti
stavebních úřadů o agendu kolaudací dalších sta-
veb (dosud podle vládního nařízení č. 8/1956 Sb.
vykonávala tuto agendu u výrobních staveb resor-
tů ministerstva nebo orgány jimi pověřené, kromě
jiného na základě předchozího stanoviska staveb-
ního úřadu) a prohloubení stavebně technického
dohledu je přiměřeně vyváženo jednodušším postu-
pem u jiných činností. Například odpadne staveb-
ní řízení u některých drobných staveb, neboť bu-
dou podléhat jen ohlášení, namísto dosavadního
dvouetapového postupu bude u staveb organizací
stavební řízení uskutečněno v jedné etapě, územní
a stavební řízení bude možno slučovat u jednodu-
chých staveb, kde nebude nutno zvát dotčené or-
gány státní správy.

Dosavadní stav organizačního a kádrového za-
bezpečení úkolu na tomto úseku činnosti v aparátu
národních výborů je však neuspokojivý. V souladu
s doporučeními Federálního shromáždění k zása-
dám zákona a s přihlédnutím ke stanoviskům vět-
šiny rad vybraných národních výborů, kterým byl
návrh zákona zaslán k vyjádření, vláda ČSSR proto
přijala dne 30. října 1975 usnesení č. 306, kterým
uložila v rámci celkového řešení koncepce výstav-
by a organizace národních výborů zabezpečit or-
ganizační, kádrové, popřípadě jiné předpoklady
k prohloubení jejich územně plánovací a stavebně
správní činnosti.

Bezprostředně se zákonem a s vydáním ne-
zbytných prováděcích předpisů k němu vzniknou
nároky na státní rozpočet:

a) rozšíření možnosti přiznávat státní stavební
příspěvek výjimečně na údržbu staveb si vy-
žádá zvýšení rozpočtu národních výborů v ČSR
cca o 7 mil. Kčs a v SSR cca o 4 mil. Kčs, cel-
kem cca 11 mil. Kčs ročně;

b) založení pravomoci stavebního úřadu pro or-
gány federálního ministerstva paliv a energe-
tiky pro stavby uranového průmyslu si vyžádá
710 tis. Kčs ročně v rozpočtu federace pro uve-
dené ministerstvo (210 tis. Kčs na platech pro
4 pracovníky a 500 tis. Kčs na jiné náklady);

c) rozšíření pravomoci orgánů vojenské správy
v územním plánování si vyžádá cca 750 tis.
Kčs ročně v rozpočtu federace pro minister-
stvo národní obrany (450 tis. Kčs na platech
pro 13 pracovníků a 300 tis. Kčs na jiné ná-
klady):

d) osvědčování nových výrobků pro stavební část
staveb, jež bude zavedeno prováděcím předpi-

sem k zákonu, bude realizováno na náklad vý-
robců; pouze kontrola dodržení předpokladů,
za nichž bylo osvědčení vydáno, si vyžádá zvý-
šení cca 2 až 3 mil. Kčs ročně v rozpočtu fe-
derace pro Úřad normalizace a měření;

e) prováděním agendy vyplývající z vyhlášky o ná-
hradách za vyvlastnění nemovitostí vzniknou
u federálního ministerstva financí nároky na
dva pracovníky se mzdovým fondem 87 tis.
Kčs ročně; funkční místa a náhrady za ně
budou kryty přesunem z ministerstva financí
republik.

Celková výše výdajů, které vzniknou se záko-
nem, je tedy 15 až 16 mil. Kčs pro státní rozpočet.

Souběžně s návrhem stavebního zákona nebu-
dou vydány prováděcí předpisy zavádějící ověřo-
vání zvláštní způsobilosti osob u některých čin-
ností (např. odborní pracovníci stavebních úřadů,
stavbyvedoucí, projektanti). Pro zavedení tohoto
systému vytváří návrh právní platformu, její vy-
užití prováděcími předpisy se předpokládá až
v další časové etapě. Vzniknou-li se zavedením
ověřování způsobilosti osob k některým činnostem
nároky na státní rozpočet, budou ve smyslu § 18
zákona č. 134/1970 Sb., rozpočtových pravidel, vy-
jádřeny až v rozboru k návrhům těchto provádě-
cích předpisů nebo event. i u dalších předpisů, jako
např. u budoucí vyhlášky federálního ministerstva
financí o náhradách za vyvlastněná práva k po-
zemkům a stavbám.

II. Zvláštní část

K§ 1 a 2

Postavení územního plánování v systému říze-
ní rozvoje společnosti je chápáno v jednotě a sou-
činnosti s národohospodářským plánováním, a to
zejména s oblastním plánováním. Oblastně pláno-
vací a územně plánovací činnost probíhá tedy ve
vzájemné úzké spolupráci a návaznosti a obě čin-
nosti se vzájemně ovlivňují při zajišťování opti-
málního životního prostředí. Úkolem územního
plánování v systému řízení rozvoje společnosti je
územně technická regulace, která zajišťuje, že se

o všech technických zásazích do struktury území
rozhoduje podle předem stanovených zásad jeho
uspořádáni, čímž se dosahuje i souladu všech pří-
rodních a civilizačních hodnot a vytváří, udržuje

i obnovuje makrobiologická rovnováha území.

Činnost územního plánování od pořizování
územně plánovací dokumentace až po vydání jed-
notlivých územních rozhodnutí je podrobněji vy-
mezena v § 2 zákona.

Při své činnosti vychází územní plánování
především z úkolů národohospodářských plánů a

68

dále využívá všech poznatků, které se týkají řeše-
ného území. Pokud byly pro některé speciální
problémy zpracovány v řešeném území plány po-
dle zvláštních předpisů (např. směrný vodohospo-
dářský plán), používá územní plánování těchto
plánů jako podkladu při řešení svých úkolů a pře-
jímá jejich zásady v rozsahu jejich vymezené zá-
vaznosti. Územní plánování si opatřuje však pod-
klady i vlastním průzkumem řešeného území a
rozborem plánovaných opatření ve vztahu k sou-
časnému uspořádání, možnostem a výhledovým
potřebám řešeného území.

Pokud se v úkolech územního plánování uvá-
dí, že vymezuje funkce území, jde o stanovení
urbanistických funkcí, zejména o určení vhodnosti
území pro určitý druh výstavby (průmyslové, by-
tové atd. ) nebo určení způsobu jeho využití tak,
aby byl vytvořen harmonický celek pro prácí, byd-
lení a rekreaci obyvatel území. Vymezení funkcí
území musí být v souladu s cíli a úkoly stanovený-
mi oblastními plány. Při stanovení rekultivačních
zásahů do území má územní plánování povinnost
vymezit z hlediska očekávaného urbanistického
rozvoje území plochy, kde budou rekultivace pro-
vedeny. Tím zůstávají nedotčena ustanovení o po-
vinnosti rekultivace půdy, zakotvená v zákoně
č. 53/1906 Sb., o ochraně zemědělského půdního
fondu.

K § 3 až 7

Urbanistické studie řeší na určitém území díl-
čí problematiku urbanistickou, architektonickou
nebo technickou a prohlubuje tak řešení zpraco-
vané v územně plánovací dokumentaci. Není-li
v území zpracována územně plánovací dokumen-
tace, může být urbanistickou studií prověřena
otázka umístění stavby nebo provedení určitého
opatření v území jako podklad pro vydání územ-
ního rozhodnuli. Územní generel je dokumentací
odvětvového nebo úsekového charakteru, který se
zpracovává bud jako podkladový materiál pro roz-
pracováni územně plánovací dokumentace nebo
jako detailní zpracování schválené územně pláno-
vací dokumentace.

Vzhledem k tomu, že vyhláška č. 66/1972 Sb..
o opatřování pozemků pro výstavbu rodinných
domků, se stavebním zákonem zruší, zařazuje se
do zákona jako jeden z územně plánovacích pod-
kladů ,,seznam pozemků pro výstavbu rodinných
domků". Tento seznam je podkladem pro obstará-
vání vhodných pozemků pro výstavbu rodinných
domků v dostatečném předstihu. V prováděcím
předpise bude vymezena závislost tohoto seznamu
na územně plánovací dokumentaci.

Územně technické podklady vytvoří ucelený
obraz o stavu a podmínkách území, který se pak
stane podkladem pro pořízení a zpracování územ-
ně plánovací dokumentace a pro průběžnou územ-

ně rozhodovací činnost. Soustavné doplňování
územně technických podkladů umožní zároveň
v budoucnosti nahradit periodické revize územně
plánovací dokumentace soustavným sledováním
vývoje územně technických, sociálních a hospo-
dářských předpokladů, na kterých byla založena
urbanistická koncepce.

K § 8 až 11

Úkolům územního plánování odpovídají nově
navrhované druhy územně plánovací dokumentace,
které se člení na tři kategorie podle délky návr-
hového období a na tři stupně podle velikosti ře-
šeného území. Rozdělením územně plánovací do-
kumentace na kategorie, které odpovídají syste-
matice národohospodářských plánů, se vytváří
předpoklad pro aktivní účast územního plánování
na tvorbě oblastních plánů a dokumentace má i roz-
sáhlou variabilitu použití pro územní rozhodování,
pro vypracování koncepcí společenské výstavby a
pro koordinaci výstavby a stanovení jejího pořadí.

Obsahová náplň jednotlivých kategorií územně
plánovací dokumentace je určována mírou podrob-
nosti podkladů, ze kterých zpracovatel vychází, a
délkou návrhového období.

V rámci celkového systému prognóz rozvoje
národního hospodářství se pro vybrané územní cel-
ky zpracovávají územní prognózy. Jejich úkolem
je konfrontace předpokládaných nároků společ-
nosti na území s jeho danými vlastnostmi. Zejmé-
na jde o jeho obytnou a ekonomickou aktivitu a
z toho vyplývající úvahy o základních směrech
možného urbanistického rozvoje území.

Územní plány stanoví dlouhodobě platné zá-
sady pro urbanistický rozvoj řešeného území a po-
stup jeho využití, a to tak, aby byly v území zajiš-
těny úkoly a cíle stanovené národohospodářskými
plány. Součástí řešení územního plánu je variant-
ním způsobem zpracovaný časový postup realizace
výstavby.

Územní projekty koordinují místně i časově
soustředěnou výstavbu, a to jak z hlediska jejího
umístění na daném území, tak i z hlediska její
vzájemné časové návaznosti.

K § 12 až 15

Územně plánovací dokumentace velkých
územních celků se zaměřuje zejména na řešení sí-
delní struktury a s ní související technické i hos-
podářské zabezpečení a na řešení širších vazeb
ostatních prvků v území.

Územně plánovací dokumentace sídelního
útvaru řeší rozdělení ploch pro jednotlivé účely,
jejich vzájemnou vazbu a zabezpečení dopravou a
inženýrskými sítěmi. Spolu se sídelním útvarem je
nutno řešit i jeho zájmové území, které slouží nebo

69

má sloužit bezprostředně jeho hospodářským, spo-
lečenským a technickým potřebám, a musí být
proto s nim řešeno ve vzájemné funkční a tech-
nické závislosti.

Územně plánovací dokumentace zóny řeší vy-
užiti ploch, jejich konkrétní náplň a uspořádání
ve vazbě na sídelní útvar nebo krajinný útvar.

V zákoně, se nestanoví povinnost zpracovat
pro dané území všechny druhy územně plánovací
dokumentace, a nepředpisuje se proto ani povinná
návaznost jejich jednotlivých kategorií a stupňů.
Tím ovšem není vyloučena možnost vzájemné kom-
binace a integrace podle toho, jak se budou vyvíjet
metody projektování, spojené s využíváním výpo-
četní techniky a zpracováním rozsáhlých infor-
mací.

K § 16 až 20

Pořizování územně plánovací dokumentace se
svěřuje především příslušným odborům národních
výborů, a to diferencovaně podle stupně odpověd-
nosti, kterou národní výbory mají při stanovování
koncepce dlouhodobého rozvoje svého územního
obvodu.

Pořízení územně plánovací dokumentace vy-
chází zpravidla z vlastního podnětu orgánu územ-
ního plánování, který je odpovědný za to, že pro
území bude v dostatečném předstihu zpracována
potřebná územně plánovací dokumentace, aby
mohla být plánovitým způsobem řízena výstavba
a jiné změny v území. Připouští se však možnost
pořídit územně plánovací dokumentaci z příkazu
nadřízeného orgánu územního plánování nebo na
návrh národních výborů nižších stupňů či jiných
orgánů státní správy, popř. socialistických organi-
zací. Hovoří-li se v zákoně o nadřízeném orgánu
územního plánování, myslí se tím příslušný odbor
národního výboru vyššího stupně nebo ministerstvo
výstavby a techniky republiky.

Zákon zajišťuje ingerenci ústředních orgánů
územního plánování republiky v usměrňování po-
řizování územně plánovací dokumentace, čímž se
zamezuje duplicitnímu řešení problémů a zabezpe-
čuje jejich hospodárné a včasné řešení.

Zákon umožňuje, aby si pořízení územně plá-
novací dokumentace vyhradil vyšší orgán územ-
ního plánování, a to až do úrovně ústředního or-
gánu územního plánování republiky, vyžaduje-li to
důležitost problematiky řešeného území, jeho polo-
ha apod.

Ve výjimečných taxativně uvedených přípa-
dech si může vyhradit pořízení určitých kategorií
územně plánovací dokumentace federální minis-
terstvo pro technický a investiční rozvoj.

Zásadně se stanoví, že náklady na pořízení
územně plánovací dokumentace hradí pořizovatel.

Jestliže však organizace požaduje umístit v území
rozsáhlou investiční výstavbu nebo provést jiné
rozsáhlé opatření a možnost realizace vzhledem ke
značným důsledkům v území je nutno prověřit
komplexním územně plánovacím řešením, může
orgán územního plánování od ní požadovat částeč-
nou nebo úplnou úhradu nákladů za pořízení po-
třebné územně plánovací dokumentace.

Hlavním podkladem pro zpracování jednotli-
vých kategorií územně plánovací dokumentace je
prognózní úkol, územní a hospodářské zásady a
program výstavby. Jejich zpracování je úkolem or-
gánu územního plánování, který územně plánovací
dokumentaci pořizuje, a to ve spolupráci se všemi
ostatními orgány národního výboru a národními
výbory nižších stupňů a dalšími dotčenými orgány
státní správy, které v rámci součinnosti poskytují
pro zpracování těchto dokumentů potřebné údaje
a podklady. Schvalování hospodářských a technic-
kých zásad a programů výstavby zajišťuje koordi-
novaný požadavek na řešení územního plánu nebo
územního projektu. Prognózní úkol nepodléhá
schválení, je však podkladem pro souhlas nadří-
zeného orgánu územního plánování s pořízením
územní prognózy.

K § 21 až 25

Způsob a rozsah projednávání je stanoven di-
ferencovaně podle významu a míry závaznosti a
podrobnosti řešení jednotlivých kategorií a stupňů
plánovací dokumentace.

Před schválením územních plánů a územních
projektů všech stupňů musí být návrh projednán
s těmi národními výbory a orgány státní správy,
jejichž zájmy jsou navrhovaným řešením dotčeny
nebo které hájí celospolečenské zájmy podle
zvláštních předpisů (např. orgány hygienické služ-
by, zemědělské, státní památkově péče, státní
ochrany přírody, ústřední orgán státní geologické
správy, inspektoráty lázní a zřídel apod. ). Organi-
zace a občany je nutno seznámit s návrhem územ-
ních plánů sídelních útvarů a zón účinnou formou,
tzn. na besedách, v tisku, v rozhlase apod., aby se
mohli svými připomínkami podílet na lepším uspo-
řádání území města nebo obce. U návrhu územ-
ního plánu zóny je vzhledem k podrobnosti řešení
předepsáno veřejné vystavení návrhu a pro orga-
nizace a občany, kteří mají vlastnická a jiná práva
k dotčeným pozemkům a stavbám je zavedeno ná-
mitkové řízení.

Návrh územního projektu se mimo dotčený
národní výbor a orgány státní správy projedná
i s organizacemi, které se mají na budoucí výstav-
bě podílet, a to jako investoři nebo jako dodava-
telé stavby, jsou-li ovšem v době projednávání or-
gánu územního plánování známy. Ostatní organi-
zace a občané se s návrhem již neseznamují.