Základem pro kontrolu jakosti spotřebních výrobků je ustanovení občanského zákona (§ 244), podle něhož musí prodávaná věc odpovídat technickým normám. To jsou ČSN, obchodní normy, podnikové normy a technické podmínky.

V 1. pololetí 1975 provedli pracovníci krajského inspektorátu 19 kontrolních akcí. Vedle toho provedli řadu kontrolních zásahů vyvolaných konkrétními podněty pracujících, organizací apod.

Celkové výsledky této činnosti potvrzují, že stále nelze vyslovit spokojenost s úrovní jakosti zboží na vnitřním trhu, a to přes veškerá opatření, která byla až dosud na tomto úseku přijata na všech stupních řízení.

V řadě případů výrobci spotřebního zboží dodávají obchodu za plnou cenu výrobky s vadami nepřípustnými podle technických norem a snižujícími užitnou hodnotu zboží, které musí být prodáváno pouze za nižší cenu. Podobná situace je i u zboží dováženého. V těchto případech neplní organizace výrobní i obchodní dostatečně své celospolečenské poslání ve prospěch spotřebitele.

Nepříznivá situace je i při skladování a manipulaci zbožím na cestě od výrobce ke spotřebiteli, kde vlivem nevyhovujících podmínek, obalové techniky a nízké úrovně mechanizace dochází k dalšímu poškozování výrobků. Uchování jakosti výrobků v obchodě je ztíženo známými nedostatky ve skladovacích prostorech.

Tyto nedostatky byly zjištěny při kontrole jakosti obuvi z dovozu a vybraných skupin kožené galantérie tuzemské výroby, při kontrole jakosti pánského svrchního ošacení i kontrole jakosti dětských kočárků.

Podobné nedostatky, i když v menší míře, přinesly ostatní kontroly, zaměřené na realizaci přijatých opatření v obchodě ovocem a zeleninou, na jakost masných výrobků z výroben státního a družstevního obchodu a na opracování hovězího výsekového masa, na kvalitu dětských mechanických hraček, textilního a oděvního zboží, nábytku a automobilů.

Celkově za 1. pololetí 1975 překontrolovali pracovníci 6012 partií zboží, z nichž deklarované jakosti nevyhovělo 1464 partií, z toho 881 neodpovídalo technickým normám, 570 mělo prošlou záruční lhůtu a ve 13 partiích bylo zboží nesprávně označeno.

V rozdělení na potravinářské zboží neodpovídalo technickým normám 23 % kontrolovaných partií, u průmyslového zboží neodpovídalo téměř 30 %.

Na základě těchto výsledků kontroly vydal krajský obchodní inspektor rozhodnutí o zákazu dodávek a prodeje zboží v hodnotě 78 mil. Kčs až do jeho přetřídění a zařazení do odpovídající jakostní třídy nebo opravy.

Po přetřídění bylo zařazeno do nižší jakostní třídy a za nižší cenu zboží v původní hodnotě 76 mil. Kčs. Snížení ceny dosáhlo téměř 9 mil. Kčs.

Zlikvidováno jako nepoužitelné muselo být zboží za 25 tis. Kčs, vráceno cestou reklamace za 42 tis. Kčs. U zboží v hodnotě za 157 tis. Kčs byla prodloužena záruční lhůta. Ve zbývajících 160 případech není ještě ukončeno příslušné řízení.

Soudružky a soudruzi, z uvedeného přehledu je vidět, že ochraně spotřebitele je u nás věnována značná péče a patřičná pozornost. Existuje ale přesto ještě celá řada různých nešvarů, spekulací a neochoty, se kterou se náš občan někdy setkává.

Na druhé straně je třeba vysoce ocenit dobrou a svědomitou práci pracovníků všech obchodních organizací, kteří se snaží denně uspokojit požadavky svých zákazníků. Děkuji za pozornost.

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem súdruhovi Brabcovi. Hovorí poslankyňa Zamkovská, pripraví sa poslanec Zdeněk Sytný.

Poslankyně A. Zamkovská: Vážené súdružky, súdruhovia poslanci, vážení hostia! Chcela by som hovoriť o niektorých otázkach, ktoré sa týkajú výskumu, dopytu a súčasnosti výroby a obchodu, keďže sú dôležitou oblasťou, ktorá ovplyvňuje stav zásobovania vnútorného trhu a jeho celkovú úroveň.

Často sú spotrebitelia postavení pred otázku, čo je príčinou či kto môže za to, že vznikajú niektoré nedostatky na trhu, ktoré spôsobujú, že nie je uspokojený dopyt spotrebiteľov. Obchod to niekedy zdôvodňuje tak, že to podľa neho spôsobila výroba, a výroba zasa, že je to zavinené obchodom.

K dobrej spolupráci medzi obchodom a výrobou a k ich snahe riešiť vzniklé problémy by som mohla uviesť celý rad poznatkov z našich volebných obvodov. Keď napr. takmer všetkým obchodným systémom vo volebnom obvode s. Vojtekovej chýbalo ešte v apríli t. r. do fondového zabezpečenia maloobchodného obratu zhruba 3 - 7 %, uzavreli na výrobu a dodávky tovaru s výrobnými podnikmi socialistické záväzky a pod ich vplyvom a niekedy i po uzavretí až trojstranných zmlúv, a to prvovýroby, druhovýroby a obchodu, sa podarilo splniť plán maloobchodného obratu za 1. polrok, i keď ešte v prvom štvrťroku obchodné systémy vykazovali značný úpadok.

Pri skúmaní, z čoho rôzne nedostatky na vnútornom trhu pramenia, sme vo výbore dospeli k názoru, že nedostatky v dodávateľsko-odberateľských vzťahoch medzi obchodom a výrobou, ktoré pretrvávajú, sú spôsobené zhruba dvoma základnými príčinami. Predovšetkým tým, že normy, ktoré upravujú systém kontraktácie, sú podľa názoru odborníkov už prežité a nevyhovujú súčasným podmienkam a potrebám. Ďalej, že v dôsledku priamych nedostatkov tak v práci výroby, ako aj obchodu, dochádza k porušovaniu uzavretých hospodárskych zmlúv.

K prvej príčine by som chcela uviesť niekoľko skutočností. Podľa súčasne platných predpisov prebieha konkretizácia obchodu a výroby v relatívne dlhom časovom období. Od predloženia požiadaviek obchodu výrobe a cez výrobu až k realizácii tovaru na trhu uplynie 1 a pol až 2 roky. V odbore textilu a odievania je táto situácia veľmi komplikovaná tým, že ide prevažne o módny tovar nesezónneho charakteru. Obchod musí napr. nárokovať tovar na letnú sezónu budúceho roku už v mesiaci marci bežného roku, keď prakticky ešte nepozná ani vývoj dopytu v tejto tohoročnej sezóne. Potom samozrejme nemôže vedieť ani vývoj zásob, ani ako bude spotrebiteľ reagovať na nové druhy materiálov, fazón atď. Tieto dlhé termíny sťažujú možnosť pružného prispôsobovania obchodu zmenám spotrebiteľského dopytu a sú príčinou nesúladu medzi ponukou a dopytom, najmä pokiaľ ide o sortimentné skladby.

Ďalej by som chcela zvýrazniť i skutočnosť, že podľa terajších predpisov majú výrobné podniky dosť veľkú voľnosť i v potvrdzovaní hospodárskych zmlúv, resp. ich členenie do mesiacov. Hospodárske zmluvy potvrdzujú len vo finančných hodnotách, a nie v členení do sortimentu. Ak potom splní túto dodávku tovarom vo vyšších cenových reláciách, odráža sa to v obchode. Nie sú niektoré druhy tovaru ani v množstve, ani v žiadúcom sortimente. Súčasná voľnosť v podmienkach časového plnenia dodávok výroby umožňuje dodávateľovi potvrdiť dodávky len na príslušný štvrťrok a v mesiacoch len orientačne. To spôsobuje značnú nerovnomernosť dodávkového cyklu tovaru do predajni. Ako potvrdenie tejto skutočnosti uvádzam fakt, že napr. pri potravinárskom tovare sa takmer 40 % mesačného objemu plní až v 3. dekáde.

Druhá príčina nedostatkov na trhu spočíva v nedostatočnom plnení zmluvne dojednaných vzťahov. To sa podľa výsledkov previerok a skúseností orgánov Štátnej banky československej spôsobuje najčastejšie rozporom medzi ekonomickými záujmami výroby a obchodu, keď ide prevažne o nesúlad medzi rovnomernosťou výrobných cyklov a sezónnymi potrebami vnútorného trhu. Na potvrdenie toho uvádzam napr. dodávky plaviek. A výroba nie je schopná splniť ich sezónnu požiadavku pri svojich výrobných možnostiach, resp. nemá na nich ekonomický záujem, vyrába plavky až koncom roka, teda kedy se jej vo výrobe vyskytne rezerva, a samozrejme obchod potom ich dlhodobo skladuje, hoci viac ako rok.

Týmito príkladmi by som chcela len uviesť, že voľnosťou vzťahov dvoch takých závažných činiteľov, ktoré sa majú spoločne podieľať na zásobovaní a nepriamo na spokojnosti obyvateľstva, dochádza v praxi k takým situáciám, ktoré by pri sprísnení režimu odberateľsko-dodávateľských vzťahov nemuseli byť.

Uviedla by som ešte iné ekonomické vplyvy. Ak napr. nie je dostatok elektrických spotrebičov, hutného materiálu, skla, porcelánu, kobercov, bytového textilu, potom tento nedostatok nemusí byť spôsobovaný tým, že by tovar mizol z výroby, ale len preto, že výroba môže mat momentálne iný ekonomický záujem. Totiž, aby tieto druhy tovaru dávala prednostne pre export, a teda nezásobovala nimi súbežne vnútorný trh.

Veľmi závažným nedostatkom pri pretrvávaní problémov na úseku zásobovania je aj tempo plnenia programu inovácie výrobkov, hlavne predmetov dlhodobej spotreby strojárskeho charakteru, a to aj cez uzavreté dohody. Môžeme opäť uviesť jeden taký závažný príklad, konkrétne problém chladničiek. N. p. Calex sľúbil v 4. štvrťroku 1973, že dodá nový typ chladničky 170 l, ale dodal ho až v septembri 1974, teda takmer s ročným oneskorením a navyše bez ceny, takže podniky Domáce potreby museli túto cenu vyznačovať na sprievodných dokladoch.

Plynulosť dodávok niektorého tovaru do vnútorného obchodu ovplyvňujú nie menej závažné prípady zastavenia výroby bez zabezpečenia náhradného dodávateľa. Tak sa potom stáva, že niektorý druh výrobku na trhu nie je, i keď je stále žiadaný. Napr. z Tesly Praha-Holešovice delimitovali začiatkom r. 1973 výrobu tzv. "trpaslíčích žiaroviek" do Nových Zámkov, pričom nastali ťažkosti s ich dodávkami. Rovnako tak Orlické strojárne delimitovali výrobnému družstvu Cyklos Urbanice výrobu mlynčekov na mak, ale dva roky sa mlynčeky jednoducho na mak nevyrábali.

Mohla by som uviesť celý rad ďalších príkladov, ktoré by dokumentovali, že problémy zmluvne dojednaných dodávok sú skutočne veľmi závažné a spôsobujú narušovanie plynulosti v zásobovaní trhu.

Na druhej strane je tiež známe, že naopak obchod spôsobuje problémy výrobe napr. tým, že ruší zmluvne dojednané dodávky, to znamená, že ich náhle odvoláva napr. pod vplyvom spotrebiteľského dopytu a často aj z titulu zásob, ktoré sa mu kopia na skladoch.

Pri problematike výskumu spotrebiteľského dopytu by som sa chcela trocha pozastaviť. Vieme, že za posledné 4 roky sa maloobchodný obrat pri stabilizovanej cenovej hladine zvýšil cca o 40 mld Kčs; že je to rýchlejšie tempo, než s akým sa počítalo v plánoch rastu životnej úrovne. Samozrejme, že to súvisí s rastom príjmov obyvateľstva a jeho kúpyschopnosti, ale aj s rastom ponuky tovaru na trhu. Tieto nesporné úspechy nijako neuľahčujú situáciu na trhu, naopak vyžadujú, aby sa plynulosti a uspokojovaniu dopytu venovala zvýšená pozornosť. Nestačí totiž potom dopyt uspokojovať len kvantitatívne, z hľadiska jestvujúcich fondov tovaru, ale kvalitatívne - so zreteľom na skutočnú štruktúru dopytu. A to vyžaduje, aby sa do systému bez odkladu zavádzala aj správna metóda výskumu dopytu, v podstate jednotný systém výskumu tak pre obchod, ako aj pre výrobu, a aby sa výsledky tohto výskumu spoločne vyhodnocovali a robili sa také opatrenia, ktoré by zaručili žiadúci výsledok na úrovni ministerstiev priemyslu a obchodu, ako aj na úrovni stredných článkov riadenia a podnikovej sféry. O nutnosti jednotného výskumu a jeho vyhodnocovania sa už dlhšiu dobu píše, diskutuje, ale docieliť dostatočne účinnú metódu, ktorá by viedla k žiadúcim záverom, sa zrejme dosiaľ nepodarilo. Myslím si, že niektoré obchodné podniky majú dobré skúsenosti v tomto smere, ktoré ešte nie sú všeobecne platné.

Pripomínam pri dnešnom rokovaní aj jednu z posledných televíznych relácií seriálu "To nechce klid", ktorá sa zamerala na zlepšenie spôsobu uspokojovania dopytu spotrebiteľov a na odstránenie zháňania žiadaného tovaru, pretože distribúcia niektorých druhov tovarov i v rámci jednotnej a tej istej obchodnej organizácie nie je vždy vyhovujúca. Niektorý druh tovaru nájdeme v okresných mestách, v jednom kraji, ale nie v každom. Preto treba zlepšiť aj zásahy centra do organizácie a vyhodnocovania dopytu spotrebiteľov. Chce to zabezpečiť jednotný systém a metódy prieskumu, chce to riešiť sieť tzv. reprezentantov spravodajských predajní, aby sa poskytnuté informácie z týchto prieskumných predajní potom mohli správne vyhodnocovať a na druhej strane, aby sa zabezpečila aj kontrola plnenia prijatých opatrení. Domnievam sa, že bezodkladná realizácia jednotnej a účinnejšej metódy výskumu, ktorá sa údajne v súčinnosti ministerstiev obchodu rieši, by vytvorila lepšie podmienky pre to, aby obchod i výroba prispeli spoločne k zlepšeniu situácie na vnútornom trhu, čo bude viesť k zabezpečeniu spokojnosti našich obyvateľov.

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslankyni Zamkovskej Hovorí poslanec Sytný a pripraví sa poslanec Geher.

Poslanec Z. Sytný: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně a soudruzi poslanci, vážení hosté, téma, kterým se naše sněmovna na svém dnešním jednání zabývá, se dotýká velice široké oblasti a pokud jde o občany, pak prakticky každého - počínaje těmi nejmenšími a konče těmi nejstaršími.

Když jsem se seznamoval s podkladovými materiály pro dnešní jednání, zaujala mě především otázka kontroly, kterou na úseku vnitřního obchodu provádějí orgány české a slovenské obchodní inspekce. Nechtěl bych zde hovořit o počtech kontrol, ani kolik obchodních jednotek bylo zkontrolováno, ani kolik pracovníků se jich zúčastnilo. Čísla sama o sobě slouží spíše orgánům obchodní inspekce pro zhodnocení jejich práce a my musíme předpokládat, že příslušní pracovníci se skutečně zaměřili na nejožehavější oblasti, a že kontroly provedli s největší možnou důkladností a odpovědností. Kontroly, o kterých chci hovořit, směřovaly vždy k ochraně spotřebitele. Když jsem v úvodu hovořil o tom, že téma našeho jednání se týká všech občanů, i těch nejmenších, myslel jsem již na konkrétní poznatky Slovenské obchodní inspekce, která například při kontrole dětských kočárků zjistila, že stanovené normě nevyhovovalo 49,3 % výrobků, to znamená téměř polovina. To je podle mého názoru více než zarážející skutečnost. Stejně tak za velmi závažný problém pokládám poznatek, že při kontrole záručních lhůt u potravinářských výrobků ve výrobě, tedy dříve než se dostaly do obchodní sítě, nevyhovovalo normě 27 % masových konzerv, 30 % mlékárenských výrobků a 10 % pekárenských výrobků. Pracovníci Slovenské obchodní inspekce přirozeně z těchto zjištěných skutečností vyvodili příslušné závěry. To však už nic nemůže změnit na skutečnosti, že právě v těchto úsecích, kde jde jednak o výrobky určené k dlouhodobějšímu užívání, např. dětské kočárky, rádia, televizory, jejich cena znamená i při naší vysoké životní úrovni dost značný výdaj pro toho, kdo si je pořizuje, nebo o výrobky každodenní spotřeby - potravinářské a mlékárenské výrobky, pečivo, dochází k pochybení, které spotřebitele poškozují velmi citelně.

Z poznatků České obchodní inspekce, pokud jde o kontrolu jakosti zboží vyplynulo, že převážná odpovědnost za stav kvality výrobků leží na výrobních organizacích, které v dostatečné míře nezajišťují řádnou výstupní kontrolu. Tím umožňují, aby chyby a nedostatky, které vzniknou ve výrobě nedodržením technologické kázně a nesplněním všech parametrů stanovených technickými normami, se jaksi posunuly ještě dále a způsobovaly problémy v oblasti obchodu, kde pak musí být ovšem řešeny. Kromě toho jsem přesvědčen, že výsledky kontrol tak, jak to i sami soudruzi z obchodních inspekcí vidi, ukazuj í nejen na nedostatky přímo v té obchodní síti, která je bezprostředně ve styku se spotřebiteli, ale i na nedostatky a chyby v řídící sféře.

V některých případech se vlastními nedostatky obchodní organizace zabývají velmi odpovědně, jako např. v Severomoravském kraji kde ukládají kárná opatření podle zákoníku práce. Není tomu tak všude, tendence zjištěné nedostatky pouze projednat a pouze je vytknout je však převažující. To vše potvrzuje pravdivost závěrů listopadového pléna ÚV KSČ, v nichž se hovoří o nízké úrovni ideologické práce v těchto organizacích a nedocenění úlohy společenských organizací při odstraňování nedostatků ve vlastních řadách.

Nejsou to však pouze organizace ve sféře obchodu, které nesou odpovědnost za poškozování spotřebitelů. Dost často k tomuto poškozování dochází mimo státní a družstevní obchod, a to u soukromých prodejců. Česká obchodní inspekce například zkontrolovala tyto prodeje ve 250 případech a z toho ve 238 případech byly zjištěny závady, v převážné většině zdražování. V této oblasti už nestačí pouze zvýšená pozornost ministerstva vnitřního obchodu, ale je třeba, aby tomuto problému větší péči věnovaly i národní výbory. Ony to jsou, kdo povolují provozování soukromé výrobní a prodejní činnosti. Vydávání těchto oprávnění by bylo třeba patrně omezit, v případě zjištěných nedostatků odnímat a zpřísnit dohled nad provozováním této činnosti.

Dovolte mi závěrem svého vystoupení vyslovit některé úvahy, které by pomohly řešit lepší situaci k uspokojování potřeb obyvatelstva v oblasti vnitřního trhu. Při konzultaci celé problematiky v mém volebním obvodě s orgány lidové kontroly při ONV, jsme došli k názoru, že především je nutné koordinovat činnost kontrol, a to mezi orgány lidové kontroly a obchodních inspekcí. V rámci celého kraje totiž při určování kontrolních akcí může docházet k nejednotnosti. Pro lepši účinnost by bylo vhodné zvýšit pravomoc v určování kontrolních akcí orgánům lidové kontroly, a to proto, aby nedocházelo k tomu, že celá akce se stane veřejným tajemstvím, než se vůbec uskuteční.