Celkové výsledky cestovného ruchu za 4 roky piatej päťročnice a doterajšie výsledky roku 1975 oprávňujú prikláňať sa k záverom, že smernice ÚV KSČ pre túto oblasť obchodnej činnosti sa vcelku splnia. V roku 1974 k nám pricestovalo 11,8 mil. osôb, čo je o 24,3 % viac ako v roku 1973. Sedem mesiacov tohto roka nasvedčuje tomu, že naše krásne Československo navštívi viac turistov ako v roku 1974. Do konca júla pricestovalo 6,7 mil. osôb, t. j. o 13 % viac ako v porovnateľnom období minulého roku. Pre československý aktívny zahraničný cestovný ruch je potešiteľné, že približne 90 % návštevníkov je zo socialistických štátov. To je v súlade s našou koncepciou upevňovať internacionálne zväzky medzi ľudom socialistických krajín. Za prvé tri roky piatej päťročnice sa zúčastnilo na domácom cestovnom ruchu 338 mil. osôb, t. j. každý občan v priemere osemkrát. Rastie podniková rekreácia, na ktorej sa zúčastnilo za to isté obdobie 10 mil. osôb. Na výberovej rekreácii ROH sa zúčastnilo vyše 1 mil. osôb, na kúpeľnej liečbe sa zúčastnilo za to isté obdobie vyše 1 mil. osôb. Doterajší vývoj cestovného ruchu v Československej socialistickej republike potvrdzuje správnosť zásadného zamerania československého cestovného ruchu, vychádzajúceho zo záverov XIV. zjazdu KSČ.

Organizovaný cestovný ruch, ktorý je predovšetkým realizovaný v Čedoku, je zabezpečovaný v súlade so závermi novembrového pléna ÚV KSČ.

Hlavný dôraz sa kladie na kvalitatívne zlepšenie a zvýšenie efektívnosti čedokárskej práce. Zvyšuje sa účinnosť politickej práce s účastníkmi cestovného ruchu, ktorá bola v tomto roku zameraná na zoznámenie zahraničných návštevníkov s úspechmi dosiahnutými pri budovaní socialistickej spoločnosti v Československu v uplynulých rokoch.

Dôležitou politickou úlohou pre trust Čedok v tomto roku bolo sústrediť agendu zahraničnej podnikovej rekreácie, ktorá doteraz od roku 1968 bola roztrieštená na neprospech jednotlivých československých organizácií i celkového efektu pre naše hospodárstvo. Uznesením Predsedníctva vlády ČSSR č. 11 zo dňa 16. 1. 1975 vnieslo sa do tejto oblasti jasno, a tým sa zamedzilo rôznym nezodpovednostiam. Čedok sa tejto úlohy zhostil veľmi dobre. Preto by som odporúčal Čedoku, aby od roku 1976 pri predaji (t. j. už od zabezpečovania) zahraničnej rekreácie do ZSSR uprednostňoval podnikovú rekreáciu, ktorú zabezpečuje ROH. Tým by sa zamedzilo rôznym nezodpovedným vystupovaniam, ale aj priekupníctvu našich občanov. A to takou formou, že za výber účastníkov rekreácie by zodpovedať podnik spolu s organizáciami prostredníctvom svojich vedúcich skupín. Bolo by to kolektívne pôsobenie vo výchove našich občanov, t. j. podnik ako kolektív spolu s Čedokom. Toto kolektívne pôsobenie vo výchove človeka je v súlade so socialistickým pôsobením výchovy.

Súdružky a súdruhovia, každý jeden turista, čo putoval po našej vlasti alebo sedel a konzumoval, aj nejakú tú korunu utratil. Preto príjmy aktívneho cestovného ruchu v roku 1974 boli oproti roku 1973 vyššie o 24,8 % a dosiahli dovedna 3500 mil. Kčs. Zo socialistických štátov to bolo 2502 mil. Kčs a z kapitalistických štátov 998 mil. Kčs. Výdavky na pasívny cestovný ruch v roku 1974 robili v porovnaní s rokom 1973 viac o 29,1 % a dosiahli dovedna 2178 mil. Kčs. Potom aktívne saldo bolo 1322 mil. Kčs.

Plán na rok 1975 predpokladá príjmy zo zahraničného cestovného ruchu o 5,7 % viac oproti skutočnosti v roku 1974. Za 1. polrok túto úlohu cestovné kancelárie plnia. Cestovný príjem bol 1642 mil. Kčs a výdavky na pasívny zahraničný ruch robili 660 mil. Kčs, saldo potom je 976,2 mil. Kčs, čo je v porovnaní s 1. polrokom 1974 skoro o štvrtinu viac.

Realizáciou úloh v domácom a zahraničnom cestovnom ruchu sa vyvoláva rad problémov v ideologickej oblasti, ktorými sa pravidelne zaoberáme v zahraničných výboroch a prehodnocujeme činnosť cestovného ruchu v tejto oblasti. Teraz ide o materiálnotechnické zásobovanie v oblasti cestovného ruchu ako obchodnej činnosti. Na prvom mieste by som chcel zdôrazniť problém zásobovania vnútorného trhu tzv. sezónnym tovarom. Neustále sa zvyšujúci rozvoj domáceho cestovného ruchu a s tým spojené využívanie všetkých dostupných rekreačných možností vyvoláva značné nároky na zásobenie našej obchodnej siete týmto sortimentom, ako sa už o tom v diskusných príspevkoch predo mnou hovorilo.

Ďalšou priamo súvisiacou otázkou je zásobovanie rekreačných oblastí, ako o tom tu v úvodnom slove hovoril podpredseda vlády s. Hamouz. Nejde však iba o budovanie a zásobovanie obchodnej siete z hľadiska uspokojenia potrieb domácich i zahraničných rekreantov. Vážnym problémom je zásobovanie miestnych, trvalo bývajúcich občanov. Na obchodných organizáciách bude, aby zachytili vývojové tendencie cestovného ruchu a zabezpečili spolu so spokojnosťou rekreantov aj spokojnosť miestnych obyvateľov. Skrátka, ide o to, aby i v sezónnych obdobiach bol organizačne zabezpečený prísun tovaru, hlavne každodennej potreby a v požadovanom sortimente, a to celodenne.

Takisto by sa mal riešiť účinok rastu aktívneho cestovného ruchu v najnavštevovanejších oblastiach na zásobovanie miestnych obyvateľov, a to nielen tovarom každodennej potreby. Všetci vieme, že zahraniční turisti niektoré tovary u nás vyhľadávajú a nakupujú - samozrejme väčšinou v súlade s právnymi predpismi - ale musíme k tejto situácii prihliadnuť pri organizovaní zásobovania, aby nami podporovaný ďalší rozvoj cestovného ruchu nemal za následok nespokojnosť miestneho obyvateľstva niektorých oblastí.

Ďalej chcem zdôrazniť otázku ubytovacích kapacít vo sfére voľného cestovného ruchu, lebo k 31. 12. 1974 bolo v celej ČSSR pre voľný cestovný ruch (komerčný) k dispozícii len 144 tisíc lôžok, včítane lôžok v campingoch, chatách a v turistických ubytovniach. V 6. päťročnici sa takmer nepočíta so žiadnym prírastkom, pretože cca 2 tisíc lôžok, ktoré majú pribudnúť, len nahradia lôžka v starých hoteloch a ubytovniach, ktoré z prevádzkových a iných dôvodov bude nutné z používania vyradiť. Na uspokojenie ubytovacích kapacít podľa zvyšujúceho sa trendu návštevnosti, pri ktorom sa očakáva o 8 až 10 % ročný rast, by znamenalo zabezpečiť výstavbu 8 až 9 tisíc lôžok v 6. päťročnici.

Ak hovorím o ubytovacích nedostatkoch, tak by som mohol hovoriť a vyratúvať aj problémy a nedostatky v reštauračnom, bufetovom a spoločnom stravovaní, ktoré má za úlohu poskytovať služby na úrovni socialistickej spoločnosti.

Súdružky a súdruhovia! Aj z tohto malého prehľadu je jasné, že cestovný ruch je v súčasnosti a ešte aj dlho bude najlepším obchodným artiklom. Preto je nutné v 6. päťročnici venovať tomuto ešte väčšiu pozornosť od každého orgánu, či je to štátny obchod alebo KNV. Nemôže nám byť ľahostajné, ako uspokojení odchádzajú turisti zo socialistického Československa, ako sú spokojní s povestnou českou a slovenskou pohostinnosťou. Tým menej nemôže byť jedno štátnemu obchodu, koľko turisti v ČSSR utratia.

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Bagoňovi. Hovoří poslankyne Čermáková, pripraví sa poslanec Brabec.

Poslankyně M. Čermáková: Vážený soudruhu předsedo, soudruzi poslanci, vážení hosté! V úvodním referátu místopředsedy vlády ČSSR s. Hamouze jsme slyšeli údaje o výrazném růstu hmotné osobní spotřeby obyvatelstva, což je plně v souladu s úkoly, které v této oblasti uložil XIV. sjezd KSČ. Splnění těchto závěrů předpokládá mimo jiné zvýšit nároky na práci socialistického obchodu a jeho pracovníků. Současně však též zavazuje obchodní organizace, aby o své pracovníky lépe pečovaly a zlepšovaly jejich pracovní podmínky. Právě o některých těchto problémech sociální politiky v obchodě a speciálně o otázkách péče o ženy bych chtěla ve svém vystoupení hovořit. Jde o úsek činnosti našeho národního hospodářství, se kterým se každý z nás denně setkává a proto ujasnit si některé problémy na tomto úseku je podle mého soudu velmi potřebné.

Z iniciativy odborového svazu zaměstnanců v obchodě byla za součinnosti ministerstev obchodu a svazů spotřebních družstev obou republik vypracována koncepce péče o pracující v obchodě na léta 1971 - 1975, jejímž cílem bylo v jednotlivých letech pětiletky zlepšovat pracovní podmínky a pracovní prostředí cestou rekonstrukce a oprav zastaralých prodejen a provozoven, postupně snižovat a likvidovat fyzicky namáhavou práci, zejména ruční manipulaci s těžkými břemeny, zaváděním a zdokonalováním mechanizace práce, zvyšovat a prohlubovat kvalifikaci pracovníků a dále rozšířit a zkvalitnit komplex zdravotních a sociálních opatření. Jde o velmi široký, otevřený program, který byl v průběhu pětiletky podle možností a potřeb dále upravován a konkretizován. Jeho plnění bylo kontrolováno přímo na pracovištích veřejnými prověrkami, což také přispělo k dosažení poměrně dobrých výsledků.

Např. v ČSR bylo v roce 1974 takto připraveno k rekonstrukci 1882 stavebních akcí s cílem zlepšit materiálně technické vybavení obchodních jednotek. Uspokojivě postupuje také doplňování mechanizačních prostředků, ulehčujících zejména práci žen. Vyskytují se zde však i některé problémy. Např. úzkým profilem je získat pro obchod vysokozdvižné vozíky, palety i ruční vozíky. Při průzkumech, které jsme v našem sociálním výboru uskutečnili, jsme se setkali i s tím, že není všude dostatek ochranných pracovních pomůcek, zvláště zdravotní obuvi a obuvi protiskluzové. Je těžko pochopitelné, proč nejsou tyto pomůcky zabezpečeny včas v potřebném množství.

Na úseku sociálních a hygienických zařízení bylo vybavení pracovišť značně zlepšeno. Přesto však zůstává asi 7 tisíc obchodů a provozoven stále ještě bez základnějšího vybavení, jako jsou šatny a dokonce WC. Je to pozůstatek staré obchodní sítě, která dosud musí sloužit veřejnosti. Nedostatky jsou postupně řešeny a odstraňovány. Např. v roce 1974 bylo zařazeno do plánu přes 2 tisíce akcí, přinášejících zlepšení hygieny, větrání, osvětlení, vytápění apod.

Účastnila jsem se poslaneckého průzkumu obchodu v okrese Přerov a mohu říci, že stav v tomto okrese odpovídá v podstatě celostátním údajům, které jsme měli ve výboru k dispozici. Ale v Přerově jsou některá specifika, která situaci ještě zhoršují. Obchodní sít i sklady jsou značně zastaralé a dnes již neodpovídají potřebám okresního města, které vzrostlo z 24 000 na 43 000 obyvatel. Situaci by pomohla řešit výstavba obchodního domu a skladu.

Zatím si vsak obyvatelé pomáhají svépomocí. Za 4 léta této pětiletky bylo na Přerovsku vybudováno v akci Z 45 prodejen a pro letošní rok se počítá s dalšími 11; dodavatelským způsobem bylo vybudováno dalších 21 prodejen, ale to všechno nepostačuje narůstajícím potřebám.

Samostatnou otázkou je práce žen v obchodě. Představují přes 75 % všech zaměstnanců v obchodě. Jejich potřeby na sociálním a hygienickém úseku poněkud zaostávají za všeobecným zlepšením. Méně příznivé je pro ně například rozložení pracovní doby, neboť prodejní doba musí být uzpůsobena požadavkům spotřebitelů, to znamená, že obchody musí být otevřeny do večera, někdy i v sobotu nebo i v neděli. To je pak velkým problémem v malých prodejnách, tam, kde nemohou pracovat na směny. Ne vždy je této delší prodejní době přizpůsoben provoz jeslí, mateřských škol nebo družin. V menších obcích, kde prodavačky dojíždějí, vyskytují se někdy problémy s odjezdy autobusů, které nenavazují na ukončení prodejní doby..

Některé výrobní podniky stále ještě dodávají zboží ve váze 25 i 50 kg a prodavačky jsou nuceny s tímto zbožím nadlimitní váhy samy manipulovat.

Tyto problémy, které zde připomínám, znesnadňují práci v ob. chodě a ženy, i když získaly kvalifikaci, snaží se odejít do průmyslu. Celá řada pracovnic se nevrací po mateřské dovolené ke své práci v obchodě a obchodní organizace tak ztrácí kvalifikované pracovnice.

Průzkumy, které jsme uskutečnili, nám potvrdily, že vytváření vhodných pracovních a životních podmínek pro pracovnice obchodu je při současném nedostatku pracovních sil velmi vážným společenským problémem, jemuž je třeba věnovat trvalou pozornost.

Vážení poslanci, soudružky a soudruzi, v současné době jsou sestavovány plány pro příští pětiletku. Jsem toho názoru, že je v nich třeba pamatovat ve větší míře na řešení sociálních potřeb zaměstnanců v obchodě. Že bude třeba hledat rezervy ve sféře řízení našich obchodních organizací, protože podle mého nelze vystačit s dosavadní praxí, ale i s dosavadními způsoby motivace pracovníků v obchodě. Solidní sociologický průzkum zaměstnanců v obchodě by nám jistě dal řadu námětů, jak i za dostupných prostředků a se současným stavem pracovníků lze dosahovat dalšího zlepšení služby kupujícím. Myslím si, že obchodní organizace by měly podnítit iniciativu především žen a mladých pracovníků, aby sami navrhovali potřebná zlepšení a pokud je to možné, vyhovovat jejich potřebám. Jsem přesvědčena, že máme podmínky, abychom dále pokračovali jak ve zlepšování služeb v obchodě, tak v zlepšování sociálních a pracovních podmínek zaměstnanců v obchodě. Věřím, že nás obchod je schopen plnit i další náročnější úkoly příští pětiletky a současně i řešit palčivé problémy sociální politiky na svém úseku. - Děkuji.

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslankyni Čermákovej. Hovorí poslanec Jaroslav Brabec a pripraví sa poslankyňa Alžbeta Zamkovská.

Poslanec J. Brabec: Vážená Sněmovno národů, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, každý výrobek, který zákazník na trhu koupí, musí mít předepsanou váhu, míru, jakost, musí odpovídat příslušným normám. Zboží, které má nějakou vadu, jež nebrání jeho použití, musí být prodáváno za nižší cenu. Zařazení do správných kvalifikačních tříd, správnost ceny, prověřují při kontrolních nákupech pracovníci Obchodní inspekce. Mají právo kontrolovat nejen obchodní organizace, které řídí ministerstvo obchodu a jiné resorty, ale i organizace řízené národními výbory a provozovny družstev. Mohou dělat kontroly v expedičních skladech všech výrobních podniků, kontrolovat veškeré hotové výrobky, které jsou určeny pro vnitřní trh.

Navštívil jsem proto Krajský inspektorát České obchodní inspekce, abych si ověřil, jaké jsou výsledky prověrek a jaká pozornost je věnována ochraně spotřebitele.

V plánu na 1. pololetí letošního roku měli pracovníci České obchodní inspekce v Hradci Králové stanoveny úkoly centrálním plánem. Jednalo se o dodržování zásad poctivosti při prodeji zboží, o stanovení a účtování správné ceny a prodej zboží ve správné deklarované jakosti.

Kromě těchto základních úkolů zabývali se pracovníci České obchodní inspekce podle zákona č. 122/1962 Sb., kontrolou stavu zásobování základními druhy zboží ve všech systémech vnitřního trhu, dodržováním provozní doby, kontrolou dodržování zákona č. 121/1962 Sb., o boji proti alkoholismu a toxikománii apod.

Na úseku ekonomickoprovozní kontroly bylo provedeno 7 ústředně plánovaných a 3 krajské akce. jednalo se např. o cyklickou kontrolu poskytovaných služeb v závodech podniku Restaurace a jídelny, kontrolu dodržování zásad poctivosti ve vybraných závodních jídelnách, kontrolu služeb u čerpadel n. p. Benzina, kontrolu zásobení prodejen kojeneckým zbožím atd.

Je možno uvést, že daný záměr, který se od prováděných prověrek očekával, byl splněn. Zvlášť je nutné vyzvednout cyklickou kontrolu v závodech veřejného stravování podniku Restaurace a jídelny, kde výsledek prověrky byl pro řídící pracovníky podniku zcela nepříznivý.

Na druhé straně dobře lze hodnotit provedenou kontrolu v závodních jídelnách, kde se stravuje téměř 20 % všech pracujících a úroveň služeb by měla být stále zvyšována. Podobně tomu bylo i u ostatních prověrek.

V 1. pololetí letošního roku bylo kontrolováno 1646 prodejních jednotek a 1477 nákupů, u kterých bylo zjištěno předražení o 5,4 %.

Na nesprávném účtování se nejvíce podílejí prodavači a obsluhující zaměstnanci, a to kolem 60 %, vedoucí prodejen a závodů kolem 40 %.

Nejčastější formou poškozování spotřebitelů je nedodržování míry, dávek a váhy, nesprávně stanovená cena, záměna jakosti (druhů) a jiné důvody.

Proti všem, kteří zavinili poškození spotřebitelů, byly vyvozeny postihy od kárných opatření až po pokuty do výše 2000 Kčs.

Za porušení cenových předpisů a nedodržení cenové kázně byl kontrolovaným organizacím vyměřen dodatkový odvod do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národních výborů ve výši 101 500 Kčs.

V souladu s ustanovením zákona č. 122/62 Sb. provádí Česká obchodní inspekce i kontrolu jakosti spotřebních výrobků. Tuto kontrolu provádí v celém odvětví obchodu a v expedičních skladech výrobců.