Na zlepšenie celkového stavu na tomto úseku bude potrebné, aby sa Federálne ministerstvo pre technický a investičný rozvoj stalo rozhodným a principiálnym koordinátorom tejto činnosti, zainteresovalo príslušné výskumné a vývojové ústavy na všestrannú angažovanosť za rozvoj designu na všetkých úsekoch našej priemyselnej výroby. Myslím si, že umeleckosť, estetika a kvalita našich výrobkov má dlhoročnú tradíciu a nadobudla dobré meno vo svete už za raného priemyslu v českých krajinách, ktoré vlastnosti sa v období industrializácie Slovenska a ďalšej socialistickej výstavby v našej československej vlasti preniesli do vedomia a výroby pracujúcich v cetej našej ČSSR.

V súčasnom období doma i vo svete prizvukuje sa otázke priemyselného designu veľká váha, na ktorú skutočnosť nás upozorňuje i spoločná výzva nášho ÚV KSČ, vlády ČSSR, ÚRO a ÚV SZM k prípravám XV. zjazdu KSČ, najmä v tej časti, kde sa hovorí, že "väčší dôraz ako doteraz musíme klásť na zvyšovanie technickej úrovne, kvality, spoľahlivosti a estetického vzhľadu našich výrobkov, aby sa čo najlepšie uspokojovali požiadavky domáceho i zahraničného obchodu".

Súdružky a súdruhovia poslanci! Záverom chcem poznamenať, že je potrebné nájsť správne miesto pre vzájomné porozumenie a zosúladenie všetkých zložiek podieľajúcich sa na výsledku činnosti výroby, ktorú označujeme ako priemyselný design, a to tak, aby sa najmä kultúrna zložka (priemyslové výtvarníctvo) nestrácala z hľadiska a nebola mnohokrát z neznalosti nahradzovaná technikou, ale aby naopak tieto dve zložky ľudskej činnosti a umu sa navzájom dopĺňali a vytvárali tak optimálne podmienky pre dokonalé foremné a tvarové výrobky, ktoré budú svojou kvalitu, účelovosťou a vzhľadom uspokojovať i tie najnáročnejšie požiadavky domáceho i zahraničného obchodu.

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Turošíkovi. O slovo sa teraz prihlásil minister poľnohospodárstva a výživy ČSSR s. Večeřa, ktorý okrem iného odpovie na otázku položenú poslancom Vávrom.

Ministr zemědělství a výživy ČSSR dr. B. Večeřa: Vážený soudruhu předsedo, vážení soudruzi poslanci, vážené soudružky poslankyně a hosté, protože několik poslanců se dotklo problematiky potravinářského průmyslu, dovolte mi, abych se krátce zmínil o tom, jak se nám daří plnit základní cíle 5. pětiletky v tomto období a jaké jsou vytvářeny předpoklady pro příští období.

Charakteristickým znakem potravinářského průmyslu v období celé 5. pětiletky je trvalý dynamický vývoj plnění hlavních ukazatelů výroby. Dosavadní dosažené výsledky dokazují, že hlavní úkol uložený XIV. sjezdem strany - zvýšit výrobu o 18 % - bude vysoko překročen přes 26 %. Přitom v souladu se schválenými záměry bude růst hrubé výroby ve Slovenské socialistické republice větší o více jak 10 % než v České socialistické republice. Také dodávky potravinářských výrobků do tržních fondů splníme a jejich úroveň proti roku 1970 překročíme o více než 22 %. V letošním roce dodáme do vnitřního obchodu v porovnání s rokem 1970 více než 114 tis. tun masa a masných výrobků, 5 tis. tun másla, 33 tis. tun drůbežího masa, 199 mil. ks vajec, 960 hl piva, 1 350 000 hl nealkoholických nápojů a mohl bych pokračovat. Tento značný nárůst výroby a dodávek potravinářských výrobků je umožněn, jak již bylo řečeno, především dobrými výsledky našeho zemědělství.

Důležitou otázkou, která zazněla i ve vystoupení poslanců přede mnou, je inovace sortimentu potravinářských výrobků. Do výroby i do našich obchodů se ročně průměrně v posledních letech zavádí 400 - 500 nových výrobků, o které obohacujeme náš vnitřní trh, jak řekl soudruh Hamouz ve svém úvodním vystoupení. l přes tento značný počet nově zaváděných výrobků v potravinářském průmyslu, nás nemohou dosažené výsledky vést k sebeuspokojení. V rozšiřování sortimentu a jeho účelném zaměření zatím potravinářský průmysl nezabezpečuje takový stupeň připravenosti potravin pro konečné použití u spotřebitelů, které by odpovídalo současnému stupni úrovně socialistického způsobu života u nás, zaměstnanosti žen, potřebám závodního a školního stravování. Zajištění tohoto úkolu je především záležitostí našeho rezortu a bude vyžadovat ovšem i úzkou spolupráci nejen s organizací ministerstva obchodu, ale i strojírenského a chemického průmyslu, od níž očekáváme v daleko větší míře než dosud uspokojování našich potřeb ve strojích a obalových materiálech.

Řadu problémů a nedostatků máme též na úseku jakosti potravinářských výrobků přesto, že se v uplynulém období podle zjištění státní jakostní inspekce situace poměrně zlepšila. Při srovnání jakosti potravinářských výrobků s platnými a můžeme říci přísnými technickými normami, které jsou u nás zavedeny, nevyhovovalo těmto normám v roce 1970 - tedy před pětiletkou - cca 25 % výrobků, kdežto v současné době neodpovídá cca 14 % vyráběných výrobků. Přesto nejsme s dosavadním vývojem jakosti potravinářských výrobků spokojeni. Úroveň jakosti v jednotlivých oborech potravinářského průmyslu se značně liší a tyto rozdíly se vyskytují i v jednotlivých podnicích, mezi nimi i mezi jednotlivými závody. Nejvíc jakostních závad máme v masném a mlékárenském průmyslu.

Na těchto závadách, které nechceme omlouvat, se podílí ovšem vedle vlastních nedostatků ve výrobě i některé objektivní potíže, zejména pak nedostatek vybavenosti a úroveň výrobně technické základny potravinářského průmyslu shodně s tím, co zjistili naši poslanci na výrobnách.

V porovnání s předchozí pětiletkou budou investiční prostředky zvýšeny zhruba o 5 mld Kčs, tj. více než o 40 %, a předpokládáme, že dosáhnou celkové výše zhruba 16,5 mld Kčs. Protože však za stejné období vzrostla výroba potravinářského průmyslu o 27 %, bude z těchto prostředků zhruba 70 % vynaloženo na zabezpečení tohoto nárůstu výroby.

V průběhu 5. pětiletky vedle provedené rekonstrukce a modernizace řady závodů se nám podařilo dokončit výstavbu a uvést do provozu 11 masokombinátů o celkové kapacitě 150 tis. tun výrobků masa, 13 mlékáren a 12 sušáren mléka. Kromě toho jsme uvedli do provozu mrazírnu v Kladně, v Košicích, v Cíferu, o celkové kapacitě zhruba 65 000 m³ skladovacích prostorů. Přes tyto významné úspěchy v investiční výstavbě je situace mezi zpracovatelskými kapacitami a potřebami stále napjatá.

Pro období 6. pětiletky - odpovídám i na dotazy poslanců - uvažujeme v návrhu plánu s dalším růstem objemu hrubé výroby potravinářského průmyslu cca o 20 % proti očekávané skutečnosti roku 1975. Předpokládáme, že v roce 1980 bude činit objem hrubé výroby potravinářského průmyslu více než 95 mld Kčs. Tento před pokládaný vývoj hrubé výroby je v souladu s uvažovaným vývojem zemědělské tržní produkce a nákupem surovin pro potravinářský průmysl i s předpokládaným vývojem poptávky po potravinách v tomto období, kde podle všech úvah zatím se předpokládá třeba u masa 2 kg ročně na hlavu. Přiblížíme se z dnešních 80 k 90 kg spotřeby masa.

V potravinářském průmyslu i nadále počítáme, že bude docházet k další diferenciaci růstu temp výroby a jednotlivých oborů. Jsme si vědomi toho, že kvantitativní objem spotřeby potravin nelze do nekonečna zvyšovat, a proto počítáme, že vedle nárůstu výroby je třeba prosadit přechod od kvantity ke kvalitě, to znamená zaměřit se na složení, rozšiřování a zkvalitňování sortimentu potravin. Proto tedy chceme a usilujeme o to, aby sortiment byl obohacen o výrobky skutečně nové a nikoliv jen obměňované balení nebo změny velikostní dávky. Z těchto důvodů bude se struktura inovačního programu dotýkat všech skupin potravin, jež mají z hlediska racionální výživy a úspory času při přípravě u spotřebitele největší význam.

Podstatně má vzrůst výroba dietních a diabetických jídel, výrobků dětské výživy a výrobků s nízkým obsahem kalorií. Vedle těchto hledisek bude vývoj nového sortimentu vycházet z nezbytnosti trvalého zvyšování kvality výrobků. Velkou pozornost budeme věnovat zajišťování a odstraňování cizorodých látek v potravinářských surovinách a výrobcích.

Inovace potravinářských výrobků bude vycházet z nových poznatků vědy a techniky s cílevědomým využíváním koncentrace výroby a vývoje výrobně technické základny potravinářského průmyslu. Předpokládáme, že v průběhu 6. pětiletky dojde k obměně sortimentu zhruba z 20 %.

K zajištění těchto úkolů se ovšem zatím - podtrhuji zatím, poněvadž pětiletka není uzavírána a budeme to řešit někde jinde - předpokládá v 6. pětiletce na úseku investiční výstavby použití 20 mld Kčs investičních prostředků. Bylo by to tedy zhruba zvýšení oproti očekávané skutečnosti v této pětiletce o 3,5 mld Kčs, to je více než o 20 %. Při směrování investičních prostředků do jednotlivých oborů vycházíme z nutnosti přednostního zajištění rozvoje nosných oborů, o kterých zde byla hlavně řeč a o kterých víme. Jedná se o obory průmyslu masného, mrazírenského, mlékárenského a výrobu nealkoholických nápojů. Do těchto oborů má být soustředěno zhruba 2/3 objemu plánovaných investic.

Při dalším vývoji budeme dbát v duchu závěrů říjnového pléna ÚV KSČ, aby investiční prostředky byly racionálně využívány s přihlédnutím ke správné volbě optimálních kapacit, jejich rozmístění se zohledněním rozvoje a koncentrace zemědělské výroby a oblasti zásobování velkých spotřebitelských center. Tyto zásady promítáme do zpřesněného návrhu plánu 6. pětiletky. Jsou už dnes v tomto směru dost upřesněné kapacity, do kterých míst, do kterých oborů přesně situovat investice.

Soudružky a soudruzi, vážení poslanci, musím ovšem říci, že přes poměrně značný rozsah investiční výstavby při budování nových kapacit se nepodaří ani do konce roku 1980 odstranit všechny disproporce mezi spotřebou a zpracovatelskými kapacitami a řešení tohoto problému bude vyžadovat velké úsilí všech pracovníků potravinářského průmyslu, i těch, kteří mají s výstavbou tohoto průmyslu co dělat.

K diskusi a vystoupení poslance Vávry uvádím, že v masném průmyslu dosáhnou letos jateční kapacity 774 000 tun, při očekávané výrobě 847 tun bude činit roční průměrné využití 109,4 %. Optimální využití, které zohledňuje nerovnoměrnosti dodávek a dodržování technologie by nemělo překročit 85 %.

V mlékárenském oboru při celkové kapacitě 6,5 mld litrů mléka ročně dosáhne množství zpracovaného mléka 5,5 mld litrů, to je využití kapacity v průměru na 84,6 %. Optimální využití kapacit by v ročním průměru nemělo přesáhnout 80 %.

U mrazíren, kde situace v době nákupních špiček je obzvláště svízelná, dosahuje využití mrazírenských prostojů více než 90 %, zatímco optimální využití v našich podmínkách z hlediska manipulace by nemělo činit 80 %. Tento stav si vynucuje každoročně bohužel vydávat výjimky ze skladovacího řádu a nesporně to nepřispívá ke kvalitě hotového finálního výrobku.

Závěrem bych vás chtěl ubezpečit, že stranické a vládní orgány i resortní ministerstva věnují otázkám rozvoje potravinářského průmyslu stálou pozornost. Již před zahájením příprav 6. pětiletky byla problematika potravinářského průmyslu samostatně posuzována. Byly a jsou hledány možnosti, jak rozvoj našeho potravinářského průmyslu a jeho nosných oborů v 6. pětiletce zajistit a vylepšit. Obráží se to i ve vkládaných prostředcích v této pětiletce i ve směrnici na 6. pětiletku. Uvedu srovnání: jestliže jsme ve 4. pětiletce do roku 1970 vložili do potravinářského průmyslu 11,5 mld Kčs, pak v této pětiletce vložíme zhruba 16,5 mld Kčs a v 6. pětiletce se uvažuje s vložením 20 mld Kčs. Tzn., že za dvě pětiletky je nárůst do potravinářského průmyslu 8,5 mld Kčs, tj. 74 %. Těžko asi najdeme jiné odvětví v národním hospodářství s tak rychlým rozvojem a nárůstem investic.

Musím však otevřeně říci, že prostředky ještě neřeší všechno. Kdybych měl rozebírat 16,5 mld Kčs investic v této pětiletce a říci, kam se nám rozplynuly, nebylo by to příliš dobré. Právě tam, kde jsme to nejvíce potřebovali, se úkoly neplní.

Druhou stránkou je účelné a efektivní plánované využití pro.. středků, uvádění kapacit včas do provozu na vysoké technické úrovni. Zde musí daleko účinněji a důsledněji věci zajišťovat naše investorské organizace, současně však očekáváme daleko účinnější podporu i od dodavatelských ministerstev, zejména pak od ministerstev pro stavebnictví a strojírenství.

Věříme, že i národní výbory budou i nadále věnovat rozvoji potravinářského průmyslu zvýšenou pozornost. Vždyť je to úsek velmi citlivý, který se dotýká denního života každého našeho občana.

Za pracující potravinářského průmyslu i zemědělství bych vás chtěl ujistit, že udělají stejně jako v minulosti vše pro to, aby zásobování potravinami bylo posunuto v příštím období na vyšší kvalitativnější úroveň, jak nám to velí potřeba i směrnice naší strany. Chci vyjádřit přesvědčení, že dnešní jednání i celá jeho příprava i připomínky poslanců budou pro pracující v tomto odvětvi velkým povzbuzením do další práce. Chci vám za to poděkovat.

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem súdruhovi ministrovi Večeřovi. Stačí súdruhovi poslancovi Vávrovi táto odpoveď súdruha ministra?

Poslanec Z. Vávra: Ano. Chtěl bych poděkovat soudruhu ministrovi za pohotovou a kvalifikovanou odpověď, svědčící o znalosti problematiky, a dávající přehled o úvahách a perspektivě, které před námi v příštím období stojí.

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Vyzývam členov návrhovej komisie aby sa zišli v miestnosti č. 449 na posúdenie návrhov, ktoré došli k návrhu uznesenia.

Prerušujem rokovanie na 15 minút. Po prestávke vystúpi ako prvý poslanec Bagoňa.

(Jednání přerušeno v 15.45 hod.)

(Jednání opět zahájeno v 16.00 hod.)

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Súdružky a súdruhovia poslanci, budeme pokračovať v rokovaní plenárnej schôdzky snemovne. Pred. tým než prikročíme k pokračovaniu v rozprave, chcel by som vás upozorniť na technické problémy, že všetci poslanci, pokiaľ používajú lietadlá do Ostravy, Bratislavy a do Piešťan, že lietadlá odletia až po skončení nášho rokovania a budú tu pristavené autobusy pre poslancov na letisko, takže nikto z vás nemusí sa kvôli doprave ponáhľať a skôr odchádzať. Máme ešte, myslím, osem do rozpravy prihlásených poslancov. Prosil by som o úspornosť vo vystúpení.

Ako prvý po prestávke vystúpi poslanec Ondrej Bagoňa a pri. praví sa súdružka Mária Čermáková.

Poslanec O. Bagoňa: Vážený súdruh predseda, vážení poslanci. vážení hostia! S témou dnešného plenárneho zasadnutia Snemovne národov "Plnenie záverov XIV. zjazdu Komunistickej strany Československa v oblasti vnútorného obchodu" súvisí problematika turistiky, ktorej zahraničné súvislosti i vnútorné dosahy prerokúvame každoročne na schôdzkach zahraničného výboru.

Cestovný ruch a rekreácia domáca i v zahraničí stali sa významným politickým, kultúrnym i ekonomickým činiteľom a jedným z ukazovateľov ekonomickej a kultúrnej úrovne nášho obyvateľstva.

Súčasná orientácia spoločenského úsilia v oblasti domáceho i zahraničného cestovného ruchu vyplýva zo záverov XIV, zjazdu KSČ, ktoré súvisia so zásadou ďalšieho sústavného zvyšovania životnej úrovne obyvateľstva a trvalého zvyšovania návštevnosti občanov zo socialistických krajín, a tým napomáhať upevňovanie priateľstva, spojenectva a internacionálnej jednoty socialistických krajín.

Súdružky, súdruhovia! Podľa predbežných svetových štatistík znížil sa rozsah medzinárodného cestovného ruchu v roku 1974 takmer o 3 % v porovnaní s rokom 1973 v dôsledku poklesu konjunktúry a prehlbujúcej sa krízy kapitalistických štátov. Naproti tomu aktívny a pasívny zahraničný cestovný ruch ČSSR zaznamenal ďalší podstatný rast, predovšetkým v rámci štátov socialistického tábora, čo je tiež dokladom prednosti ekonomiky socialistických štátov, ktoré dokážu pod vedením komunistických a robotníckych strán eliminovať vplyv hospodárskej krízy kapitalistických štátov na svetovom trhu a zaručiť obyvateľstvu trvalý rast životnej úrovne na základe socialistického života.