Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Vávrovi. Hovorí poslankyňa Pomikálková, pripraví sa poslanec Turošík.

Poslankyně J. Pomikálková: Vážené soudružky a soudruzi, ve svém vystoupení bych chtěla poukázat na to, jak textilní průmysl zabezpečuje usnesení XIV. sjezdu KSČ a zejména pak, jak jsou plněny závěry listopadového pléna ÚV KSČ týkající se trvalého zvyšování životní úrovně pracujících na úseku zabezpečení spotřebního zboží. Listopadové plénum klade zvláštní důraz na uplatňování výsledků vědeckého pokroku ve výrobě, což by ve své podstatě mělo vyústit v trvalém zlepšování kvality, estetické úrovně výrobků a trvalém obohacování trhu novými výrobky se stále zlepšujícími užitnými vlastnostmi.

Nejdříve mně však dovolte, abych v krátkosti připomněla situaci na našem trhu po osvobození, kdy bylo hlavním posláním textilního průmyslu zabezpečit na našem trhu dostatek spotřebního zboží, především z hlediska kvantity. I přes nedostatek surovin, strojů a zastaralého strojního zařízení byl tento úkol - dík obětavé práci textiláků - splněn.

Generační zvrat nastal v textilním průmyslu, a to prakticky ve všech oborech při zpracování chemických vláken, které s sebou přinesly vedle celé řady pozitivních prvků i řadu problémů, které musely být postupně překonávány. Především šlo o to, získat pracující v textilním průmyslu pro průkopnickou práci, kterou bylo nutno při prosazování chemických vláken ve výrobě doslova probojovat.

Bylo nutno upustit od celé řady osvědčených a v praxi odzkoušených způsobů výroby a prosazovat zcela nové technologie na úseku předení, barvení, úpravy hotového zboží apod. Tato průkopnická práce se prováděla z větší části na zastaralém strojním zařízení.

Výsledky však ukázaly, že nastoupená cesta byla naprosto správná, což se projevilo v tom, že na trh začaly přicházet celé řady nových textilních, výrobků. Obecně se dá říci, že vlivem uplatňování chemických vláken dochází ke kvalitativnímu skoku při zvyšování kultury oblékání. Dochází ke snižování nároků na údržbu, výrazně se zvyšuje kvalita výrobků, podstatně roste jejich estetická úroveň, barevnost a modernost. Kvalita výrobků je určována nejen technickým provedením, ale do popředí se dostávají především estetické požadavky a módní záležitosti.

Obrovský rozvoj vědy a techniky přináší stále nové objevy dalších vláken včetně různých modifikací a nové technologie zpracování. Dá se říci, že jednotlivé obory textilního průmyslu přicházejí na trh se zcela novými výrobky s ještě lepšími užitnými vlastnostmi. Otevřeně je třeba říci, že ne každý obor či podnik přistupuje k řešení této problematiky zodpovědně, což se projevuje v tom, že některé nové výrobky přicházejí na trh opožděně a v nedostatečném množství.

Přesto však je možno konstatovat, že inovační program se již dnes stal organickou součástí výrobkových koncepcí textilních oborů a podniků. V textilním průmyslu platí zásada, že v průběhu jednoho roku jsou zpracovány dvě kolekce, a to pro období jaro - léto a podzim - zima, kde vedle takzvaných standardních druhů jsou v kolekci v převážné míře zcela nové výrobky. Tak kupříkladu kolekce pletařského průmyslu představuje za rok asi 3500 druhů, z nichž 70 % je nových. Obdobně je tomu v bavlnářském a hedvábnickém průmyslu, kde inovace bavlnářských tkanin představuje asi 35 % a hedvábnických tkanin 53 %. Obdobně by bylo možno hovořit o lnářském a zejména pak vlnařském průmyslu, kde módní novinky představují v průměru asi 45 % z celkového objemu zboží určeného pro tržní fondy. Celkem bylo v minulém roce dodáno jen z podniků ministerstva průmyslu ČSR do tržních fondů za více než 5 miliard Kčs nových výrobků, to je téměř 16 % z celkového objemu dodávek pro vnitřní trh.

Tento objem nezahrnuje obměny dezénů, fazón a barev. Přesto však nemůžeme být s tímto podílem inovace ještě spokojeni, protože cyklus inovace textilních výrobků a nestrojírenského spotřebního zboží musí být kratší.

Pokud jde o náš národní podnik Textilana, ráda bych zde zdůraznila, že i my se snažíme v oblasti inovace výrobků trvale obohacovat trh módními novinkami a výrobky luxusního provedení.

Jako první jsme začali zavádět výrobu látek s obsahem polyesterových vláken. Naše výrobky získaly na trhu svou oblibu a látky uváděné pod názvem Tesil, Zadara, Jolanka, Doris a podobně, znamenají mezi spotřebiteli určitý pojem. Jeden z hlavních důvodů je jejich maloobchodní cena. Tak například metr Zadary, jak my říkáme šaty do kabelky, stojí 92, Kčs, Doris 110, Kčs. Přitom jde o látky vynikajících vlastností, jako je snadná údržba, značná stabilita tvaru a mimořádně nízká mačkavost.

Obecně se dá říci, že naše látky jsou mezi spotřebiteli známy a je o ně trvalý zájem. Naší snahou je výrobky stále vylepšovat, s čímž počítáme v našich inovačních programech, kde máme v podrobnostech uvedeno, jak budeme zpracovávat vlákna takzvané druhé a třetí generace. Důkazem našeho snažení je to, že naše výrobky získaly na různých výstavách celou řadu uznání a ocenění. Dále mně dovolte uvést například některé výrobky, které byly vyvinuty v rámci inovačního programu a obdržely zlatou medaili na mezinárodním veletrhu v Lipsku. Je to exkluzivní dámská šatovka ARAXA, která byla oceněna zlatou medailí v roce 1972 a potištěná dámská šatovka DORIS s použitím netradičního materiálu oceněná v roce 1974. Na posledním Lipském veletrhu obdržel zlatou medaili pánský oblek SAHARA - denimového typu s použitím netradičních materiálů a určený pro takzvaný volný čas.

Vývoj nových kvalit a nových výrobků vůbec je záležitost velmi obtížná a nákladná, vyžadující v řadě případů nové stroje a zařízení. Lze říci, že bez další nové techniky pro textilní průmysl nelze vytvářet další podmínky pro ještě širší uplatnění inovačních programů. Bez investic je možno provádět inovaci výrobního programu jen v omezené míře s tím, že do popředí vystupují především schopnosti designérů, návrhářů a kresličů.

Závěrem mně dovolte, soudružky a soudruzi, abych se zmínila o platných předpisech upravujících cenové zvýhodnění módních novinek a výrobků luxusního provedení. Dle mého názoru by měl každý obor - podnik zabezpečovat vedle módních novinek a luxusního zboží na svých kolekcích výrobky levných i středních cenových poloh pro všechny kategorie spotřebitelů.

V poslední době však dochází k úpravě platných cenových výměrů, kterými se svým způsobem omezuje rozsah i cenové zvýhodnění módních novinek i výrobků luxusního provedení. Je jistě správné, že se do této činnosti zavádí systém a pořádek.

Úprava by však měla být provedena takovým způsobem, aby podněcovala výrobní podniky ke snaze mít v kolekci co nejvíce módních novinek, neboť je valná část spotřebitelů, zejména pak mezi naší mládeží, kteří jsou ochotni vyšší ceny, které pramení ze zvýšených nákladů, zaplatit.

Stejně tak by bylo správné, aby módní novinky dostávaly včas zejména závody a družstva, která šijí na zakázku, aby zákazníci, kteří zaplatí více za ušití, měli možnost dostat i nejnovější vzorek látky, pochopitelně za cenu novinek. Tím bychom daleko lépe a pohotověji uspokojovali i nejnáročnější spoluobčany na jedné straně a zajišťovali rychlejší růst maloobchodního obratu na druhé straně.

Když jsem se zmínila o práci výrobních družstev a podniků místního hospodářství, chtěla bych navrhnout ještě další námět pro zpestření sortimentu výrobků a lepší uspokojování potřeb, zejména pokud jde o oblékání. Řada výroben místního hospodářství a výrobních družstev řízených místními, okresními a krajskými národními výbory pohotově zavádí a vyrábí mnoho druhů velmi pěkných módních výrobků. Tyto výrobky se však zpravidla prodávají jen ve městě nebo v okrese, kde je výrobce a stávají se tak běžným zbožím, zatímco ve druhých krajích a okresech by byly vyhledávanými atraktivními výrobky. Doporučuji, abychom pro tuto výměnu a tím značné obohacení sortimentu vytvořit podmínky v distribuci a nepřipustili formální zábrany v rámci měst, okresů a krajů.

Na závěr mi dovolte vyslovit přesvědčení, že dosavadní výsledky i připravované inovační programy v podnicích textilního průmyslu, zajišťované zejména rozvojem aktivity a iniciativy pracujících v textilním průmyslu, jsou zárukou, že v 6. pětiletce ještě lépe a na vyšší úrovni budeme uspokojovat potřeby našich pracujících. Děkuji za pozornost.

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslankyni Pomikálkovej. Hovorí poslanec Turošík. Po ňom sa prihlásil k slovu s. minister Večeřa, chcejúc odpovedať na otázku, ktorú mu položil poslanec Vávra.

Poslanec ing. J. Turošík: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, vážení hostia! Priemyselný dezign, obsiahnutý v správe s. Hamouza, patrí do tzv. oblasti realizácie materiálnej kultúry a tesne nadväzuje na estetiku životného prostredia, na ktorú sa kladie v našej socialistickej spoločnosti stále väčší dôraz.

Priemyselný dezign je teda výsledkom úzkej spolupráce výtvar. nikov, technikov, inžinierov a konštruktérov, rieši nielen účelnosť a funkčnosť výrobkov, ale aj ich estetickú pôsobivosť. Tým sa podstatne líši od vyspelých kapitalistických štátov, kde dokonalý estetický vzhľad výrobkov do značnej miery prispieva k predajnosti či nepredajnosti predmetov a tovarov na domácom i zahraničnom trhu. Ak sa podívame niekoľko rokov naspäť, presvedčíme sa o značnom konzervativizme výroby, ktorá donedávna nechcela nič meniť na zaužívanej a zabehnutej praxi. Samozrejme, že muselo prísť obdobie pomerne nasýteného trhu, aby zodpovední hospodárski pracovníci vo výrobe začali meniť výrobné programy a prizývať k spolupráci priemyselných výtvarníkov a zároveň sa pozamýšľať nad výchovou spotrebiteľskej verejnosti. Isteže tu zohrali svoju úlohu spoločenské premeny v našej spoločnosti, ako aj ďalší rast všeobecnej kultúrnej úrovne najširších más, ktoré majú rozhodujúci význam pre hromadnú výrobu i spotrebu.

Pre vývoj hmotnej kultúry majú niektoré skutočnosti základný význam. Zoberme si napríklad pojem hygiena - vec, ktorá sa pred sto rokmi vôbec nebrala do úvahy. Táto hygiena sa stala dnes dokonca jedným z rozhodujúcich kritérií estetickej kvality vecí. Dnes sa dívame na všetky naše výrobky vo všetkých súvislostiach. Zaujímame sa napríklad o to, či riad, ktorý používame, sa dá dobre umyť, najmä či veci dennej potreby sa dajú ľahko vyčistiť. Uvažujeme tiež o psychologicky najvhodnejšej farbe výrobkov a podobne. Tá druhá stránka pohľadu vo svojom dôsledku môže ovplyvniť estetický vzťah ku spoločnosti, ktorý pomáha vychovávať človeka k aktívnemu vzťahu k umeniu vôbec a k posúdeniu komplexnej kvality výrobkov.

V dňoch 17. a 18. apríla tohto roku som sa zúčastnil so skupinou poslancov FZ na prehliadke expozície medzinárodnej výstavy spotrebného tovaru v Brne. Videli sme tam mnoho pekného tovaru od našich výrobcov i od našich partnerov zo zahraničia. Som toho názoru, že naše výskumné inštitúcie v tejto oblasti by si mali viac všímať a sledovať vývoj vo svete a najprogresívnejšie prvky v móde a bytovej kultúre realizovať v podmienkach našej Československej socialistickej republiky. Myslím si, že i naša výroba by mala hľadať najužšie kontakty a spoluprácu so Zväzom československých výtvarníkov a Vysokou školou umeleckopriemyslovou v Prahe, aby sa za pomoci našej vedy a výskumu rodili u nás výrobky svetovej úrovne, ktoré by boli silnou konkurenciou na zahraničnom trhu a boli vyhľadávané doma i vo svete. I v módnych novinkách sme veľa dlžní našim pracujúcim.

Akým spôsobom sa u nás hodnotí kvalita výrobkov, najmä však tie kritériá, o ktorých som hovoril, vyplýva z nasledujúcich postupov. Vývoj vzájomných vzťahov medzi štátnym skúšobníctvom akosti výrobkov a hodnotením priemyselného designu dospel do štádia vzájomnej nadväznosti a spolupráce, ktoré je možné označiť, že hodnotenie designu je dnes organickou súčasťou celoštátneho systému hodnotenia akosti, predovšetkým ako samostatné špecifické hodnotenie. Toto hodnotenie robí Inštitút priemyslového designu FMTlR a Ústav bytovej a odevnej kultúry v nadväznosti na povinné i nepovinné hodnotenie výrobkov podliehajúcich skúškam v štátnom skúšobníctve akosti a overovaniu autorizovanými skúšobňami, ktoré podávajú vyjadrenie z hľadiska špecifických kritérií designu, nezastupiteľných v inom existujúcom druhu hodnotenia výrobku.

Pokiaľ povinné hodnotenie vzniklo ako súčasť štátneho riadenia v starostlivosti o akosť a kvalitu výroby, stanovenie technickej úrovne má svoj pôvod v štátnom plánovaní rozvoja vedy a techniky, v úsilí o rýchlejšie zavádzanie ich výsledkov do výrobnej praxe. Technicky pokrokový výrobok sa podstatne líši svojimi lepšími alebo novými užitnými vlastnosťami, akosťou a designom od doteraz vyrábaných výrobkov a dosahuje podstatne vyššie ekonomické účinky. Ide o výrobky, ktoré sú výsledkom výskumných a vývojových prác alebo boli vyrobené na základe vynálezov, patentov, prípadne podobnou cestou. Takéto hodnotenie sa nevzťahuje na módne novinky a luxusné výrobky.

Výnosom Federálneho cenového úradu č. 15/1972 boli zavedené maximálne doby technicko-ekonomickej životnosti výrobkov na 9 rokov pri výrobkoch charakteru výrobných prostriedkov a 5 rokov pri spotrebných výrobkoch od vyrobenia príslušného prvého výrobku. Po uplynutí tejto doby sa výrobok považuje za technicky zastaraný a má sa s ním naložiť, ako keby sa o ňom rozhodlo v riadnom úradnom konaní.

Tu chcem pripomenúť, že inovácia výrobkov vo svete zaznamenáva v súčasnosti už ďaleko kratšiu dobu ako u nás, čo samozrejme je potrebné vážne brať na vedomie.

Najviac možností má hodnotenie v systéme štátneho skúšobníctva, ktoré je upravené právnou normou. Tu je výrobca povinný výrobok na hodnotenie prihlásiť i napriek tomu, že výsledok hodnotenia nebude pre neho priaznivý, pretože sa - až na výnimky - hodnotí v čase, keď výrobky už slúžia spotrebiteľom alebo užívateľom (najmä strojárske výrobky), pričom možno dobre posúdiť výrobné vyhotovenie týchto výrobkov, prevádzkové skúsenosti a náklady, výrobný servis a ďalšie skutočnosti.

Súdružky a súdruhovia poslanci! V tomto smere existuje ešte celý rad problémov. Príslušným inštitúciám chýbajú porovnávacie zahraničné výrobky ako vzorky a taktiež prospektové alebo katalógové materiály, ktoré vo všetkých prípadoch nemôžu vzorku na. hradiť. Kľúčom k väčšej účinnosti hodnotenia výrobkov je hmotná zainteresovanosť na výsledkoch hodnotenia. Podľa vykonaného prieskumu poslancov Kultúrneho výboru Snemovne národov na jednotlivých závodoch v ČSR a SSR i v tomto smere je ešte mnoho nedostatkov. Ak sa podívame na výsledky hodnotenia výrobkov v štátnom skúšobníctve, tak dlhodobý priemer nám ukáže, že zhruba 74 % výrobkov sa zaraďuje do druhého stupňa akosti, teda bez akéhokoľvek dôsledku pre výrobný podnik alebo závod. Pre porovnanie a zaujímavosť uvediem niektoré údaje. Za minutý rok bolo do výberu akosti prihlásených celkom 235 výrobkov, z ktorých iba 29 bolo označených a zaradených do I. stupňa akosti, spĺňajúcich funkčné, sociálne, estetické a etické požiadavky. Treba však poukázať na to, že mnohé odbory neprihlásili na hodnotenie ani jeden svoj výrobok, napr. domáce spotrebiče, televízory, gramofóny a iné. S takýmto stavom sa samozrejme uspokojiť nemôžeme, najmä v spomínaných oblastiach výroby, ktoré sú citlivým politickým miestom v uspokojovaní požiadaviek našich občanov.

Ekonomicky veľmi nepríjemné pre výrobu je zariadenie výrobku do tretieho stupňa akosti, pretože 5 až 20 % odvodu z produkcie tohto výrobku, vyjadrené vo veľkoobchodných cenách môže veľmi citeľne narušiť finančnú rovnováhu príslušného podniku alebo závodu. V takýchto prípadoch výrobcovia veľmi aktívne a pomerne rýchlo dokážu odstrániť príčiny zníženej kvality, a to i také, ktoré predtým označovali za neodstrániteľné.

Zarážajúce je, že väčšina závodov nejaví záujem, a keď, tak len malý, aby ich výrobky boli oceňované prvým stupňom akosti. Svoj nezáujem o prvú akosť výrobkov zdôvodňujú tým, že v tomto smere nepôsobia takmer žiadne ekonomické stimuly.

Počiatky systematického posudzovania a hodnotenia priemyselného designu výrobkov spadajú u nás do druhej polovice päťdesiatych rokov a súvisia s činnosťou takzvaných stálych hodnotiteľských výtvarných komisií. Na základe vyhlášky Ministerstva školstva a kultúry č. 91 a jej novely č. 149/61 o zásadách organizácie a o riadení výtvarného vývoja v spoločenskej výrobe bol položený základ spôsobu posudzovania a hodnotenia priemyselného designu výrobkov už v etape ich návrhov, ktoré sa robí v odborných komisiách pri Českom a Slovenskom fonde výtvarných umení. Súčasný stav tohto hodnotenia nemá charakter uceleného systému, je značne náhodiný, nevykonáva sa dôsledne a plánovite vo všetkých odboroch a rezortoch.