Je zaujímavé a veľavravné porovnanie spotreby základných druhov potravín v roku 1974 v ČSSR podľa čistého mesačného príjmu na jedného člena domácnosti. Sú to skupiny s prijmom do 1200 Kčs, do 2000 Kčs a nad 2000 Kčs. Medzi týmito jednotlivými skupinami existujú výrazné diferencie v spotrebe takmer všetkých druhov potravín s prevažne väčšou spotrebou v domácnostiach s vyššími príjmami. Tieto rozdiely - ich značná časť - sú ovplyvňované vnútorným zložením domácností, t. j. podielom ekonomicky aktívnych členov a podielom vyživovaných osôb, hlavne počtom detí v rodine a ich vekom. Napr. v domácnostiach s mesačným prijmom na jedného člena domácnosti do 1200 Kčs je iba 43,2 % členov ekonomicky aktívnych a 52,1 % tvoria závislé deti a ostatné vyživované osoby, v domácnostiach s príjmom nad 2000 Kčs je ekonomicky aktívnych členov 91 % a len 6 % tvoria závislé deti a ostatné vyživované osoby. Preto sú aj také rozdiely v spotrebe mäsa - do mesačného prijmu 1200 Kčs je to vyše 72 kg, do 2000 Kčs takmer 83 kg a nad 2000 Kčs takmer 96 kg na jedného člena domácnosti. Spotreba ovocia v skupine prijmov do 1200 Kčs je skoro 45 kg, do 2000 Kčs vyše 57 kg a nad 2000 Kčs je to už vyše 76 kg.

V domácnostiach s vyššími príjmami sa viacej konzumuje mäso, ovocie a zelenina a je pokles a stagnácia v spotrebe tukov a múky; súčasne sa však výrazne zvyšuje spotreba alkoholických nápojov.

V domácnostiach s vyššími príjmami ako 2000 Kčs mesačne na jedného člena prevyšuje spotreba alkoholu priemernú spotrebu v ČSSR - čo je 9,1 litrov - o 7,2 litra v hodnote 100 % liehu. Túto skutočnosť nemôžeme len konštatovať, ale mali by sme hľadať cesty ako spotrebu alkoholu obmedzovať. Nechceme predsa, aby rast životnej úrovne bol sprevádzaný takýmito nepriaznivými javmi.

Zatiaľ nemôžeme byť spokojní ani s tým, že v domácnostiach s nižšími príjmami na hlavu, t. j. v domácnostiach, v ktorých žije najviac detí, je pomerne nižšia spotreba mlieka, ovocia a zeleniny. Pretože ide o výživu detí, mali by sme asi v tomto smere urobiť dôkladnejšie prieskumy a podľa výsledkov potom posúdiť možnosti riešenia. Snáď by bolo účelné v tejto súvislosti posúdiť úroveň školského stravovania, či by nebolo možné touto cestou zvýšiť spotrebu mlieka, zeleniny a ovocia.

Pozitívne výsledky sme dosiahli aj pri spotrebe priemyselného tovaru. Zatiaľ čo rodiny zamestnancov dosahujú na jedného člena domácnosti približne rovnakú úroveň výdavkov za priemyselný tovar ako rodiny družstevných roľníkov, je rozdiel medzi družstevnými a robotníckymi domácnosťami vo výdavkoch za priemyselný tovar v roku 1972 približne 1000 Kčs na jedného člena domácnosti v prospech družstevných domácností. Podiel výdavkov za priemyselný tovar v týchto rodinách sa prejavil aj vo zvýšení vybavenosti družstevných domácností predmetmi dlhodobej spotreby, a to tak, že sa v celom rade predmetov priblížila k úrovni vybavenosti ostatných domácností, resp. ju aj prekročila. Toto konštatovanie možno doložiť radom číselných údajov, ale nechcem svoje vystúpenie zbytočne predlžovať.

Vysoká osobná spotreba potravín i priemyselného tovaru na obyvateľa bez podstatnejších rozdielov medzi jednotlivými sociálnymi skupinami obyvateľstva kladie vysoké nároky nielen na náš obchod, ale i na výrobu. Nemôžeme sa uspokojiť s dosiahnutými výsledkami, ale s kritickou náročnosťou musíme odstraňovať všetko, čo spotrebitelia oprávnene kritizujú.

Pri našich prieskumoch sme sa stretli s mnohými nedostatkami v zásobovaní obyvateľstva. Napriek mnohým opatreniam sústavne trvajú a na niektorých úsekoch rastú nedostatky v kvalite spotrebného tovaru, najmä potravín. Veľmi časté a oprávnené sú sťažnosti spotrebiteľov na kvalitu chleba a pečiva, mäsa a mäsových výrobkov, mliečnych výrobkov a pod. Je pravda, že pre tento stav treba brať na prísnu zodpovednosť výrobu. Avšak ani pracovnici obchodu sa nemôžu nečinne pozerať na takto sa vyvíjajúci pomer ku kvalite tovarov. Svoj podiel na tomto stave má i nedostatočná kvalitatívna prebierka tovarov v obchode, ktorá v nejednom prípade je spôsobená okrem nízkej kvalifikácie vedúcich aj obavami, že kritika výrobných závodov sa obráti v rôznych formách proti predajniam. To má potom za následok, že nekvalitné výrobky sa ešte stále vo väčšej miere dostávajú do maloobchodu a takto sa predávajú. Väčšia náročnosť a zásadovosť obchodu by zaiste pomohla k zlepšeniu kvality spotrebného tovaru.

Plynulosť zásobovania trhu, pohotové reagovanie obchodných organizácií a výrobných podnikov na dopyt na trhu, uspokojovanie základných potrieb pracujúcich, kladne vplývajú aj na ich pracovné výsledky. V mojom volebnom obvode - okrese Trebišov sú 2 dôležité priemyselné centrá. Sú to EVO Vojany - Veľké Kapušany a ŽPS Čierna nad Tisou. No napriek ich plynulému zásobovaniu nejde všetko tak hladko. Mnohé upozornenia zo strany orgánov národných výborov, občanov i pracovníkov obchodu nás presvedčujú o tom, že k zásobovaniu obyvateľstva týchto centier zo strany krajských a iných obchodných organizácií sa mnohokrát pristupuje z podnikového hľadiska a nie dosť sa rešpektujú spoločenské záujmy. Tieto dve oblasti - Veľké Kapušany a Čierna nad Tisou - by mali byť lepšie zásobované nielen v rámci okresu, ale minimálne v rámci kraja. Veď ide o také dôležité centrá, ktoré svojím významom presahujú rámec Slovenska i ČSSR.

Na kvalitu a úroveň poskytovaných služieb obchodu má okrem fondu tovarov vplyv i celý rad ďalších činiteľov, ako je rozloženie predajného času, stav materiálno-technickej základne obchodu a predovšetkým ľudia - predávači, ktorí prichádzajú do denného styku so spotrebiteľom a do značnej miery ovplyvňujú verejnú mienku.

Pri našom prieskume sme sa stretli s mnohými dobrými skúsenosťami a nápadmi, ktoré napomáhajú lepšie využívanie pracovného času. Mnohé obchodné organizácie sa zaoberali otázkou vyjsť v ústrety pracujúcim, aby si mohli tovar nakúpiť po pracovnom čase. Dobre sa osvedčil rozšírený čas predaja v predajniach v mojom volebnom obvode v piatok do 19.00 hodiny a v sobotu dopoludnia. Dobre sa s predajným časom vyrovnali v obchodnom dome Prior v Košiciach, ktorý je otvorený dokonca i v nedeľu.

Tieto dobré skúsenosti by bolo treba využívať v širšom meradle a umožniť aspoň vo veľkých obchodných domoch rozšírený predajný čas vo večerných hodinách a v sobotu, aby si pracujúci mohli pokojne obstarať svoje nákupy.

Mám dotaz na podpredsedu federálnej vlády s. Hamouza. V Košiciach majú dobré skúsenosti so zavedením predajného času v obchodnom dome Prior. Domnievam sa, že aj v iných krajských mestách by bolo možné taktiež predávať i v sobotu a prípadne vo veľkých obchodných domoch aj v nedeľu. Pripravujú sa v tomto zmysle opatrenia trvalého charakteru, aby si občania mohli obstarávať svoje nákupy po pracovnom čase, v sobotu a v niektorých špeciálnych predajniach v krajských mestách aj v nedeľu? Ďakujem za pozornosť.

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem s. Pándyovej. Hovorí poslanec Vávra a pripraví sa poslankyňa Julia Pomikálková.

Poslanec Z. Vávra: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, jako součást přípravy dnešního jednání Sněmovny národů o plnění linie XIV. sjezdu KSČ v oblasti vnitřního trhu - výbor pro zemědělství a výživu podle svého pracovního plánu uskutečnil spolu s poslanci téhož výboru Sněmovny lidu a s poslanci výborů České a Slovenské národní rady po,měrně rozsáhlý průzkum ve 4 stěžejních oborech potravinářského průmyslu, jejichž problematika je nejaktuálnější. Jsou to: průmysl masný, mlékárenský, mlýnský a pekárenský a výroba nealkoholických nápojů. Účelem tohoto průzkumu, provedeného v ČSR i SSR bylo získání takových poznatků, které přispějí k odpovědnému a objektivnímu posouzení zabezpečení vnitřního trhu v jednom z nejdůležitějších oborů, a to v potravinářském. Víme, že jde o obor politicky velmi citlivý, o jehož významu svědčí skutečnost, že zajištění výživy lidu, které bylo od počátku socialistické výstavby předmětem zvláštní péče KSČ, nabývá vlivem trvalého a rychlého růstu životní úrovně kvalitativně vyšší náročnosti. V neposlední řadě to dokládá i ta skutečnost, že z celkových výdajů obyvatelstva činí dnes podíl připadající na potraviny zhruba 43 %.

Výsledky průzkumu obecně svědčí o tom, že pracující potravinářského průmyslu ve svém celku, především pracovní obětavostí a iniciativou, rozvinutou na počest významných výročí, vysoce překračuji úkoly pětiletky uložené XIV. sjezdem KSČ, jak o tom svědčí růst produkce v tomto odvětví zhruba o 27 % proti plánovaným 18 %. Tím je také umožněno dobré a plynulé zásobování vnitřního trhu potravinami a soustavné zkvalitňování výživy. Plně si uvědomujeme, že tyto úspěchy jsou v podstatě výsledkem zejména mimořádné péče KSČ a celé naší společnosti o rozvoj zemědělské prvovýroby, na níž potravinářský průmysl bezprostředně navazuje a jejíž zásluhou jsme dosáhli soběstačnosti ve výrobě másla, vajec a v podstatě i masa, a to při rychlém vzestupu jeho spotřeby na obyvatele z 71,9 kg v roce 1970 na 80,5 kg v letošním roce, takže patříme v tomto ukazateli mezi nejpřednější země v Evropě. A právě tento vzájemný vztah mezi zemědělskou výrobou a potravinářským průmyslem je pro další rozvoj obou odvětví a tedy i pro zásobování vnitřního trhu velmi důležitý. Z průzkumu, který jsme provedli, zcela jasně vyplývá, že nedostatečný rozvoj zpracovatelských a skladovacích kapacit v potravinářském průmyslu působí negativně na rozvoj zemědělské výroby a její efektivní využívání. Přitom musíme vzít v úvahu, že zemědělská prvovýroba prodělala v posledních letech bouřlivý vývoj. Došlo k její výrazné koncentraci a specializaci a v širokém měřítku se přechází na další stupeň velkovýrobních forem. A za tímto vývojem zaostává rozvoj navazujícího zpracovatelského potravinářského průmyslu, a to zejména v budování nových kapacit - výrobních i skladovacích. V souvislosti s tím postupuje velmi pomalu i racionalizace práce v tomto odvětví.

Jak ukázaly průzkumy, výstavba nových závodů, i když tyto jsou na evropské a některé i na světové úrovni, dosud plně nenahradila staré a nevyhovující provozy a proto určitá část výroby potravin se realizuje v nevyhovujících podmínkách a do značné míry na odepsaných základních výrobních prostředcích. Např. v Jihomoravském kraji je 80 % závodů masného průmyslu ve vyloženě provizorních prostorách, které by bylo možno kdykoliv z důvodů hygienických a bezpečnostních uzavřít. Obdobný stav je i v mlékárenském průmyslu. Přitom plánované investiční prostředky nejsou realizovány, dochází ke změnám v projektové přípravě i ke skluzům a prodlužování doby výstavby. Proto považujeme za nutné, aby se odpovědné řídící orgány - investory i dodavateli staveb, strojů a zařízení počínaje - nad tímto stavem vážně zamyslely a pro další období z toho vyvodily účinná opatření.

Tyto problémy, včetně značných potíží s dodávkami strojně technologických zařízení, se týkají nejen zpracovatelských kapacit, ale i skladovacích prostor zvláště u chladíren a mrazíren, kde dochází ke značnému přetěžování a v důsledku toho například k nedostatečnému vychlazování masa a tím i k jeho větším ztrátám na kvalitě i množství.

Nemenší problémy jsou i v zabezpečování dopravy potravinářských výrobků v důsledku nedostatku vhodných dopravních prostředků, zvláště chladírenských a uzavřených, nedostatečného servisu i potíží s náhradními díly. Ani tyto věci nelze přehlížet, neboť podstatně ovlivňují plynulost a úroveň zásobování potravinami a navíc mají vliv i na jakost přepravovaného zboží, což se samozřejmě promítá až ke spotřebiteli.

Zatím nelze považovat za dost účinně řešenou ani otázku obalových materiálů. V tomto směru pokládáme za nutné poukázat na skutečnost, že nedostatek kapacit pro výrobu těchto materiálů a současný stav v dodavatelsko-odběratelských vztazích na tomto úseku, jsou hlavní příčinou vysokého dovozu obalových materiálů zejména z kapitalistických států. Vzhledem k rostoucím cenám těchto materiálů na světových trzích bude nezbytné zvážit rozšíření výrobních kapacit v příslušných odvětvích, zejména urychlit programy modernizace výroby obalů v souladu se světovým trendem a s cílem odstranit takovéto nežádoucí dovozy.

Poznatky získané průzkumem potvrdily také potřebu racionalizace řízení i závažnost řešení kádrové otázky v potravinářském průmyslu, a to jak z hlediska stabilizace kádrů a zvyšování jejich kvalifikace, tak i ve vztahu k výchově učňovského dorostu a zvláště pak ve vztahu k zabezpečení dostatečného počtu mladých kvalifikovaných pracovníků se zřetelem k modernizaci a racionalizaci potravinářské výroby, s níž je nutno v budoucnosti ve stále větším měřítku počítat.

Vycházíme-li z poznatků získaných průzkumem, je třeba ocenit skutečnost, že co do struktury zásobování jsou závěry XIV. sjezdu plněny.

Nevyskytly se podstatné závady ani při zajišťování zásobování v letní a rekreační sezóně.

Tím nechci říci, že v zásobování potravinami nejsou nedostatky. Projevuje se např. snížená jakost výsekového masa a masných výrobků, nedostatky v zásobování ovocem a zeleninou, a to nejen vlivem celkové nižší úrody v tomto roce, ale také v důsledku těžkopádných dodavatelskoodběratelských vztahů a málo operativního rozmisťování produktů i dostatkových druhů do míst zvýšené spotřeby (např. třešně, květák, kedlubny, rajčata, okurky a další). A právě tento problém se opakuje každým rokem.

Jsme toho názoru, že je třeba intenzívně využít všech možností ke zvýšení produkce ovoce a zeleniny, zpružnit celý systém jejich nákupu a dodávek, a to zejména větším uplatněním systému přímých dodávek z výroby do prodeje a zabezpečit využití a zpracování všeho vyprodukovaného ovoce a zeleniny včetně nestandardních jakostí.

Nejde však jen o tyto problémy. Další nedostatky spočívají v zabezpečení rozvozu, ošetření a skladování potravinářských výrobků v obchodní síti, a to zejména těch výrobků, které vyžaduji uložení v chladírnách, pružnost reagování na poptávku a potřebu širšího sortimentu. V tomto směru byla zjištěna řada nedostatků, především v chlazení nealkoholických nápojů a některých mléčných výrobků, dále nedostatek baleného masa. Značné problémy jsou se zabezpečováním prodeje mléka a mléčných přesnídávek ve školách, kde v dodávce mléka do škol nejsme ještě ani na úrovni roku 1967, kdy bylo do škol dodáno přes 12,5 mil. litrů, v roce 1974 necelých 9 mil. litrů mléka.

Vlivem dostatku potravin u nás za stabilní maloobchodní ceny vyvstává další problém. Je to otázka hospodárnosti ve spotřebě potravin. A zde si musíme přiznat, že jsme do určité míry podcenili potřebu výchovně osvětového působení na spotřebitele k rozumnému a účelnému hospodaření s potravinami. Dokladem toho je, že např. jen chleba přichází do odpadu přibližně 7 % jeho celkové výroby. Je však třeba popravdě říci, že v tomto směru musíme správně orientovat i práci potravinářského průmyslu, obchodu a veřejného stravování na výrobky ve vhodném, menším balení, umožňujícím jejich lepší skladování v domácnostech.

Trvalou pozornost zasluhuje také kvalita, pestrost a inovace sortimentu potravinářských výrobků, i když jak jsme si ověřili, je potravinářským průmyslem dodáváno ročně do tržních fondů několik set nových výrobků.

To jsou tedy některé poznatky z našich průzkumů a z volebních obvodů. Výsledky těchto průzkumů jsme podrobně a v plné šíři projednali na schůzi našeho výboru, jehož závěry a opatření jsou plně v souladu se závěry plenárního zasedání ÚV KSČ k otázkám dalšího rozvoje zemědělství a potravinářského průmyslu.

Jsme si vědomi toho, že náročnost na potravinářský průmysl se bude dále zvyšovat v měřítku odpovídajícímu nové etapě rozvoje zemědělství, vědeckotechnickému rozvoji i vzrůstajícím nárokům na kvalitu výživy. Na tomto odvětví v rozhodující míře také závisí spokojenost lidí, vytvoření předpokladů v jejich každodenním životě, k plnění úkolů na pracovištích i k účelnému využití volného času.

Dovolte mi, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, vyslovit závěrem přesvědčení, že jak naše poznatky, tak i závěry z našeho dnešního jednání Sněmovny národů účinně přispějí k realizaci úkolů vyplývajících z říjnového zasedání ÚV KSČ a stanou se jedním z podkladů pro další práci příslušných resortů při zpracování plánu na 6. pětiletku, i pro přípravu XV. sjezdu KSČ.

Vzhledem k tomu, že musíme na všech úsecích zdokonalovat úroveň řídící práce, hlavně v oblasti investiční výstavby, dovolte mi dotaz na ministra zemědělství a výživy ČSSR s. dr. Bohuslava Večeřu, a to:

1. jaká bude očekávaná skutečnost v investiční výstavbě v 5. pětiletce (jako výchozí základna pro směrnici 6. pětiletky)

2. jaká je úvaha resortu - představa o investiční výstavbě v příštím střednědobém období, kde se počítá (jak jsem informován) s dalším zvýšením investičních prostředků (zhruba o 20 %). Děkuji za pozornost.