Odborníci mali možnosť vidieť výstavku, ktorú sme urobili v dome U Hybernov so sovietskymi výrobcami strojárskeho spotrebného tovaru, ktorú budeme opakovať v Moskve. Je to všetko snaha o to, ako si vzájomne sortiment vo väčších sériách na svojich trhoch doplňovať.

Dôležitosť doriešenia komplexu týchto otázok je o to závažnejšia, že pred nami stojí nemalá úloha - zabezpečiť v 6. päťročnici stále sa zvyšujúce požiadavky vnútorného obchodu na dodávky strojárskeho spotrebného tovaru, a to v oveľa lepšej kvalite, ako to nakoniec aj vyžadujú stále vyššie nároky spotrebiteľov.

Podľa vládneho uznesenia č. 189/75 má náš rezort zabezpečovať v 6. päťročnici dodávky strojárskeho spotrebného tovaru pre vnútorný obchod tempom 1980/1975 - 135,2 %. Hodnotove vyjadrené to znamená, že v konečnom roku 6. päťročnice by dodávky mali robiť viac ako 28,5 mld Kčs a dodávky za celú 6. päťročnicu predstavujú hodnotu viac ako 125 mld Kčs.

Musím uviesť, že doterajšie výsledky rokovaní o dodávateľsko odberateľských vzťahoch medzi výrobou a obchodom nie sú ešte uspokojivé a ukazujú na celý rad rozporov pri napĺňaní požiadaviek nášho vnútorného obchodu, najmä však, pokiaľ ide o rok 1976. Ale sme na začiatku rokovania a robíme opatrenia, že v priebehu ďalších rokovaní dôjde k zlepšeniu a maximálnemu zohľadneniu požiadaviek nášho vnútorného obchodu. Naďalej musíme venovať zvýšenú pozornosť kvalite vyrábaného strojárskeho spotrebného tovaru.

Nás to nijako neteší, keď si spotrebitelia sťažujú či už osobne u mňa alebo v našej dennej tlači, ale treba apelovať na všetkých našich občanov, ktorí na jednej strane sú odberateľmi, ale na druhej strane i výrobcami, aby sa takto morálne chovali v celom výrobnom procese.

Súdružky a súdruhovia, náš rezort si v súvislosti s prípravou 6. päťročnice kladie za úlohu zlepšiť zásobovanie vnútorného trhu strojárskym spotrebným tovarom, a to nielen kvantitatívnym spôsobom, ale aj zaistením žiadaného sortimentu na dobrej technickej úrovni. Pri plnení tejto náročnej úlohy budeme sa usilovať o sústavné sledovanie vývoja potrieb a požiadaviek na vnútornom i zahraničnom trhu, a tak plniť jednu zo základných strategických úloh vedenia našej strany.

Chcem poďakovať poslancom Snemovne národov vo výboroch i v pléne za podnetné aj iniciatívne návrhy a odporúčania na zlepšenie zásobovania trhu strojárskym spotrebným tovarom a ubezpečiť vás, že ich v praxi uplatníme a využijeme.

Veľmi stručne, pokiaľ ide o dotaz poslanca Mánika.

V štátnej úlohe technického rozvoja zahrnujeme riešenie problematiky, ktorá je obsiahnutá v tomto dotaze. Je to racionalizačný program úspory palív a energie.

Dovoľte mi uviesť niekoľko stručných príkladov, ktoré hovoria za všetky.

Klasický televízor, osadený elektrónkami, má príkon 160 W. Televízor tranzistorovaný (3 elektrónky) Dukla má príkon 100 W. Televízor celotranzistorovaný, ktorý sme začali vyrábať v spolupráci s Juhosláviou, má príkon 40 W.

Pri rozhlasových prijímačoch ide v priemere o úsporu 60 % elektrickej energie. Plne tranzistorovaný rozhlasový prijímač typ Euridika, dnes vyrábaný s výstupom 2 W, má príkon 10 W. Porovnateľné elektrónkové prijímače, vyrábané predtým, Lyra, Nabuko, Opereta majú výstup 2 W, ale príkon 32 W. Rádioprijímače vyrábané v 6. päťročnici budú plne tranzistorované a uvedená úspora elektrickej energie bude pravdepodobne prekročená.

V súčasnosti vyrábame jednoplatničkový varič a dvojplatničkový varič typ 103 a 113 s využitím plynulej regulácie. Toto vyhotovenie umožňuje hospodárnejšiu prevádzku vo vzťahu k spotrebe elektrickej energie.

Zavedením tyristorovej regulácie pri vysávačoch typu 413 je umožnené plynulé regulovanie príkonu elektrickej energie a nemusí byť vysávač pri menších nárokoch na výkon naplno zaťažovaný.

K veľkým úsporám elektrickej energie dochádza využívaním nových izolačných materiálov pri výrobe chladničiek. V spojení s poloautomatickým a automatickým rozmrazovaním dochádza k úspore minimálne 15 % elektrickej energie.

V oblasti vykurovania obytných, ale i iných priestorov možno ušetriť elektrickú energiu zavádzaním tepelnej termoregulácie. Táto tepelná termoregulácia sa bude využívať postupne pri všetkých druhoch radiátorov; bežne ju už dostať. Tepelná termoregulácia v spojení s termostatom sa bude zavádzať v spojení s termostatom v priebehu 6. päťročnice pri elektrických sporákoch. Dá sa predpokladať úspora až 30 % elektrickej energie.

Rovnako pri elektrických pečúcich rúrach sa využije táto termoregulácia a využije sa vetrák na nútený obeh teplého vzduchu. Toto vyhotovenie vyžaduje zhruba polovičný čas na prevádzku elektrického spotrebiča na rovnaký úkon ako vyhotovenie klasické.

V oblasti vykurovania elektrickými akumulačnými pecami dochádza k veľkým úsporám elektrickej energie náhradou šamotu silikátovými materiálmi, ktoré majú oveľa väčšiu tepelnú zotrvačnosť ako šamot, a tým dochádza k menším tepelným stratám. - To je v oblasti domácich spotrebičov.

Ďalšie úspory elektrickej energie sa môžu dosiahnuť pri statických meničoch, čo je hlavne pri obrábacích a textilných strojoch, ktoré vyvinul Výskumný ústav v Dubnici, čo samozrejme už patrí do oblasti priemyselného využitia. Ďakujem za pozornosť.

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem s. ministrovi Bahylovi. Pýtam sa súdruha poslanca Mánika, či je spokojný s odpoveďou na svoju otázku? (Ano.)

Slovo má poslanec Kopřiva a pripraví sa poslankyňa Pándyová.

Poslanec L. Kopřiva: Vážené soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vraceli jsme se v letošním roce často zpět o 30 let a uvědomovali jsme si také, že jsme z minulých dob přijali nepříliš radostné dědictví i pokud jde o náš vnitřní obchod. Zamýšleli jsme se nad tím, že nás do příštího období čeká další náročná práce i přes všechny úspěchy a rozmach, kterého jsme od osvobození na úseku vnitřního trhu dosáhli. Nedobré dědictví týkalo se jak stavu velkoobchodní, tak maloobchodní sítě a průmyslu, který náš obchod zásobuje.

Chtěl bych svůj diskusní příspěvek zaměřit právě na investice do oblasti vnitřního obchodu a rozšiřování obchodní sítě.

Snad žádný úsek našeho národního hospodářství v investiční výstavbě neprošel teprve za poslední léta tak bouřlivým vývojem, jako je tomu při budování obchodní sítě. Tímto směrem byla zaměřena i velká část dobrovolné svépomocné práce našich občanů v akci Z. Myslím, že je jen málo národních výborů, které neměly ve svých volebních programech buď vybudování, rozšíření nebo alespoň modernizaci prodejních objektů v obvodě své působnosti. Bez této dobrovolné práce, za minimálních investičních nákladů by na našich vesnicích nestála převážná část moderních prodejen, skladů a restauračních místností. Jak se ukazuje, bude nutno i v příští pětiletce využít pracovního elánu občanů a v akci Z dále, ovšem s patřičnou rozvahou, pokračovat.

Vývoj, kterým prošel náš socialistický obchod v posledních letech, je veliký. Dosažené výsledky slouží ke cti všem jeho pracovníkům, kterým záleží na spokojenosti zákazníka. Je nutné si uvědomit, že naše společnost využila velké pracovní iniciativy občanů a věnovala a stále více věnuje velké investiční prostředky na vybudování, rekonstrukci a modernizaci velkoobchodní i maloobchodní sítě. Rozšiřuje se především prodejní plocha stálých prodejen, zlepšení nákupních podmínek. Podstatný růst produktivity práce přinesly samoobsluhy, kde ve srovnání s prodejnami, ve kterých se nakupuje přes pult, je produktivita práce o 30 - 40 % vyšší. Zde ovšem máme ještě stále velké rezervy, zvláště v tom, že není dostatečně využita a znormalizována paletizace a tím i snížena namáhavost práce prodavačů, převážně žen. V souvislosti s uplatněním nových forem prodeje, současně s cílem výrazného prohloubení ochrany spotřebitele, bude třeba podstatně rozšířit spotřebitelské balení. Jde především o potravinářské zboží základní poptávky a tržní úpravy balení ovoce a zeleniny. Investiční náklady na zmodernizování stávajících samoobsluh v tomto směru by byly ve srovnáni s výsledky minimální.

Počet pracovníků v maloobchodě se od roku 1962 do roku 1972 zvýšil téměř o 40 %. Byly postaveny a stále se stavějí velkoprodejní moderní obchodní domy, restaurační a hotelová zařízení a v neposlední řadě moderní velkokapacitní sklady. Jen několik málo příkladů: je již v provozu velkoprodejna Rokytka v Praze, dům oděvů Don v Hradci Králové, nákupní středisko Centrum v Plzni, obchodní dům v Bratislavě, Nitře, Zvolenu, Prievidzi, Povážské Bystrici a několik skladů a velkých hotelů. Byly otevřeny největší a moderní technikou vybavené obchodní domy Kotva a Máj v Praze. Jistě bude hodnoceno, jak plní tyto domy investiční záměr v očekávaném plnění maloobchodního obratu a návratnost velkých investičních vkladů.

Při výstavbě dalších moderních obchodů v příští pětiletce mělo by být dle možností společnosti pamatováno na vybavení obchodních domů velkými skladovými prostory. Bude třeba budovat moderní skladové kapacity, situovat je na existující skladovou síť tak, aby etapovitě vznikaly celé skladové areály, jako již je tomu v Praze 6 pro obchodní domy Kotva a Máj. Tyto sklady bude třeba rozmístit podle zásobovacích potřeb odběratelů při koordinaci státního a družstevního obchodu a podle dopravních podmínek. Do těchto skladů zavést progresívní manipulační techniku. Kolik prodejen dnes ještě, musí často náš občan navštívit, aby si mohl vybrat a koupit potřebné zboží dle svého přání a vkusu. Při dnešních dopravních možnostech občanů by jistě splnily svůj účel úzce specializované prodejny v některých předem určených městech.

Jedná se o prodejny průmyslového zboží, kam by náš průmysl mohl dodávat široký výběr sortimentu a větší množství výrobků a náhradních dílů. Tím by odpadlo zbytečné cestování a shánění určitých věcí a každý občan by měl celkem jistotu, že požadované zboží, pokud bylo vyrobeno a dáno na tuzemský trh, v takových prodejnách dostane. Zamezilo by se i tomu, že mnohdy nedostatkové zboží v určitých částech republiky leží jako málo prodejné, zatímco jinde není.

Pro další roky by bylo rovněž dobré zvážit, zda by nebylo vhodné a rentabilní vložit v příhodné době investice do zásilkových obchodních domů. Tato forma prodeje se stává stále více požadovanou nejen u nás, ale i na celém světě.

Určité potíže s nedostatkem skladovacích prostorů má obchod s nábytkem. Sklady jsou zde limitujícím činitelem a bariérou č. 1 v úsilí o zlepšení situace v prodeji nábytku. Stalo se dokonce, že obchod musel odříci dodávky nábytku, protože ho neměl kam umístit. Spotřebitel přitom nemá možnost výběru ve skladě a mnohdy je odkázán pouze na prospekty. Obchod má sice své plány rozvoje a podle nich má budovat zásobovací centra, tj. výstavní síně a sklady v některých městech naší republiky, ale zatím jsou to pouze plány. Pro další investiční záměry bude nutné ujasnit a organizačně vymezit dělbu výrobních programů mezi podniky vyrábějícími nábytek, tj. státním sektorem, družstvy a podniky místního hospodářství.

Soudružky a soudruzi, značnou část obyvatel naší republiky, především venkov, zásobují potravinami, průmyslovými výrobky, stavebninami, prodejny spotřebních družstev. Maloobchodní sít Svazu spotřebních družstev tvoří několik tisíc stálých prodejen. Malé obce, kde by stálá prodejna nebyla využita, zásobují pojízdné prodejny. Spotřebním družstvům se daří modernizace prodejen. Celkové investice v této pětiletce dosáhnou částky více než 4 mld korun. V tomto období se rozšíří prodejní plocha asi o 250 tisíc m² a svépomocí občanů bylo postaveno téměř 2 tisíce objektů v ČSSR. Ovšem ani na tomto úseku nejsme bez problémů. Spotřební družstva rovněž svou obchodní síť centralizují a budují prodejny v tzv. střediskových či spádových obcích. Tyto prodejny nesporně umožňují rozšiřování nabízeného sortimentu. Proti tomu se zvětšuje problém zásobování malých obcí pojízdnými prodejnami. Jde především o to, že je malá, ne-li vůbec žádná možnost, koupit potřebný speciální autobus pro pojízdnou prodejnu. Druhá potíž je univerzálnost řidičů prodavačů pro tyto pojízdné prodejny. Investice na tomto úseku nejsou čerpány a potíže stále narůstají.

U prodejen potravinářského zboží jsou sklady nutnou investicí, poněvadž jejich nedostatečná kapacita je částečnou příčinou znehodnocení zboží. Stejně tak bude nutné věnovat více pozornosti a více investičních prostředků na budování skladů stavebnin, které jsou nedostatečné. Vždyť náš bytový fond stárne a bude třeba stále více základního stavebního materiálu k jeho údržbě, a to o výstavbě nových jednotek ani nemluvím.

Investice všeobecně pomohou řešit mnohou svízelnou situaci, nejsou však všelékem. I v našem státě musíme hospodárně vydávat své finanční prostředky, musíme zvážit jejich nezbytnost, účelnost a v neposlední řadě i návratnost. Tak jako v ostatních odvětvích našeho národního hospodářství a celé naší společnosti, také v obchodě o kvalitě práce rozhodují především lidé. Stejně tak rozhodují o dalších úspěšných výsledcích i o tom, jaká bude kvalita celkové činnosti.

V prodejnách státního i družstevního obchodu jsou to ženy za pulty, pracovníci ve skladech, řidiči, závozníci a mnoho dalších, kteří mnohdy rozhodují o tom, zda budeme z obchodu vycházet spokojeni. Patřičně uvážená investice, iniciativa lidí, jejich aktivita, upřímný zájem o práci, o své zákazníky, jsou jednou z hlavních záruk dalšího úspěšného rozvoje socialistického obchodu. Toto měla na mysli výzva ÚV KSČ, vlády, ÚRO a ÚV SSM, a proto také byla s pochopením přijata pracovníky obchodu. I oni chtějí splnit tuto pětiletku a závěry XIV. sjezdu KSČ a zároveň připravovat dobré podmínky pro pětiletku příští. Děkuji za pozornost.

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Kopřivovi. Hovorí poslankyňa Pándyová a pripraví sa poslanec Zdeněk Vávra.

Poslankyně I. Pándyová: Vážený súdruh predseda, súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, vážení hostia! Na úvod mi dovoľte, aby som sa pripojila k pozitívnemu hodnoteniu vývoja národného hospodárstva i k priaznivému rozvoju životnej úrovne nášho ľudu, ako o tom hovoril v úvodnom referáte podpredseda vlády ČSSR s. Hamouz, ale aj ostatní súdruhovia vo svojich diskusných príspevkoch.

Tento vývoj sa priaznivo odráža v raste osobnej spotreby, ale kladie i zvýšené nároky na prácu vnútorného obchodu.

Plným právom môžeme konštatovať, že v tejto oblasti sa nám podarilo urobiť kus dobrej práce.

Chcela by som sa bližšie pozastaviť nad niektorými údajmi, ktoré sa týkajú vývoja a štruktúry osobnej spotreby. Na nich sa dá výrazne dokumentovať dosiahnutá úroveň spotreby, ale aj skutočnosť, že sa našej socialistickej spoločnosti podarilo takmer vyrovnať rozdiel v spotrebe základných druhov potravín a zabezpečiť vysokú spotrebu pre celé naše obyvateľstvo. Niekedy máme so spotrebou problémy skôr opačné. Z kalorického hľadiska sa u nás totiž spotrebúva čas to viac, než je odporúčaná denná dávka potravín.

Ak porovnáme úroveň spotreby základných potravín podľa sociálnych skupín a domácností, vidíme, že v spotrebe potravín medzi domácnosťou robotníkov a zamestnancov sú nevýrazné diferencie a úroveň spotreby sa s výnimkou chleba, múky a ovocia vzájomne približuje. Napr. v r. 1974 na jedného člena domácnosti spotreba mlieka v robotníckych rodinách bola 117,4 litrov, v rodinách zamestnancov 112,9 litrov. Spotreba múky v robotníckych rodinách bola 80 kg na jedného člena, v rodinách zamestnancov 76,9 kg, najvyššia spotreba múky bola v rodinách družstevných roľníkov - 91,3 kg. Tieto väčšie odchýlky od priemernej spotreby v domácnostiach družstevných roľníkov sú spôsobené aj určitou tradíciou a zvyklosťami v spotrebe, aj odlišným zložením domácností, hlavne nižším podielom závislých detí, majú vyšší počet členov - priemerne 3,61; u robotníckych domácností je to 3,53 členov. Vekové zloženie ekonomicky aktívneho obyvateľstva v družstevných domácnostiach je najhoršie. Podiel mladých aktívnych ľudí do 19 rokov je iba 3,1 %, zatiaľ čo podiel aktívnych nad 60 rokov je 15 %.