Obiloviny prokazatelně produkují na jednotku plochy v mléčně voskové zralosti maximum krmných jednotek o nejvyšší stravitelnosti. Podle produkce krmných jednotek je o 15 - 20 % vyšší, hlavně biologicky plnohodnotné bílkoviny jako glycidy a karoten. Tento způsob sklizně obilovin má u nás plné uplatnění, zejména u tzv. nouzových porostů, které předčasně a silně polehly, jak tomu bylo letos, nebo ve vyšších polohách s pozdním dozráváním, kde není záruka odpovídajících výnosů. V ČSSR je každoročně alespoň 50 tis. ha takovýchto porostů. V letošním roce nám polehlé porosty poskytovaly až o 8 q zrna méně z jednoho hektaru.

Hlavním článkem v živočišné výrobě zůstává rozvoj chovu skotu ve zvyšování stavu dojnic, a tím samozřejmě i kvality nakupovaných živočišných výrobků. Přes nesporné úspěchy nepodařilo se komplexně dořešit problematiku rozvoje tohoto odvětví tak, aby to odpovídalo moderní velkovýrobě s vysokou produktivitou práce v souladu s koncepcí schválenou ústředním výborem strany, ale také federálním i národním ministrem zemědělství a výživy. Jde zejména o plnění programu plánovitého zušlechťování skotu, odchovu mláďat pro podmínky velkovýrobní technologie. Už dnes je jasné, že zemědělské podniky, které dokončují výstavbu velkokapacitních kravínů, stoji před závažným problémem, jakým stádem kravín obsadit, aby obstálo v podmínkách změněných technologií a současně zaručovalo i vysokou užitkovost nezbytnou vzhledem k doposud existujícím vysokým nákladům na výstavbu těchto objektů. Za tím účelem bude nutné uzavírat pod vedením kooperačních rad zásadní dohody o výhledové specializaci jednotlivých členských podniků se zřetelem na projekty plemenářské práce a konkrétní dohody o nákupu a prodeji chovného materiálu mezi členským podnikem specializovaným na chov dojnic a ostatními členy kooperačního obvodu. Prvním předpokladem je zrychlení výstavby velkokapacitních teletníků jako společných mezipodnikových zařízení, která se stanou základním článkem otvírání obratu v rámci kooperace. Dynamický růst zemědělské výroby s nárokem na rozšiřování sortimentu, na zkvalitňování potravinářských výrobků, klade nesmírně náročné úkoly na potravinářský průmysl. Ve výrobě se promítá především u oborů zpracovávajících živočišnou produkci, ale také v mlékárenském, pekárenském a konzervárenském průmyslu. Kromě rozšiřovaného inovačního programu, který vytváří podmínky zpestření sortimentu, je nezbytně nutno počítat s pokračující tendencí ve změně struktury spotřeby směrem k zvyšování podílu živočišných výrobků a zde se zvyšováním podílu výrobků porcovaných a průmyslově připravených pro veřejné stravování i pro přímou spotřebu v domácnosti.

S rychlejším růstem zemědělské velkovýroby narůstá nesoulad mezi zemědělskou výrobou a možností kvalitního zpracování zemědělských surovin v potravinářském průmyslu. Tyto kapacitní disproporce jsou důsledkem dlouhodobého vývoje a v současné době se z mnoha příčin prohlubují, mimo jiné zpožďováním rozhodujících staveb, zejména masného, mlékárenského průmyslu, ale také především ve výstavbě mrazíren. Očekáváme, že předpokládaný předstih v produkci masa proti plánu bude v roce 1975 činit přibližně 110 - 120 tis. tun, u mléka že to bude 79 mil. litrů. Tím dojde k přetížení stávajících kapacit, u masného průmyslu asi o 40 %, u mlékárenského průmyslu asi o 20 %. a bude chybět 50 tisíc m³ chladírenských kapacit. Také výroby nealkoholických nápojů pracují s přibližně 30 % přetížením. To všechno vyžaduje hledat další rezervy a přednostně řešit výstavbu a modernizaci masného, mlékárenského, mrazírenského a jiných oborů.

Vážené soudružky a soudruzi, v tyto dny probíhají tisíce veřejných stranických schůzí ve městech i na každé vesnici. Občané diskutují k velmi závažným otázkám, k naplňování volebního programu Národní fronty, k životnímu a pracovnímu prostředí, k školské i zdravotní politice. Diskutují věcně, vždyť drtivá většina se v akci Z a ve volebních programech Národní fronty aktivně při řešení těchto problémů angažuje. Ale zaznamenáváme i druhou část zájmů a postřehů naší široké veřejnosti. Osobně se mně stala na jedné takové početně velmi obsazené schůzi pro nás pro všechny jistě velmi příjemná příhoda, pokud ji zažijí. Ze 60 dotazů bylo plných 40, které obsahovaly stanovisko občanů k potravinářskému komplexu. Tak např. občané konkrétně srovnávali rozdíly kvality pečiva mezi městy a vesnicí jednoho a téhož okresu Požadovali kategoricky, pokud jde např. o chléb, aby byl chléb balen a vyráběn v menším váhovém objemu, se zdůvodněním, že by se mnoho ušetřilo, a v tom je dávno poznaná logika.

Diskutovali na téma nedostatku a kvality masa a masných výrobků a zvýšené poptávky zejména po vepřových hlavách, uzených a syrových kolenech, kterých se absolutně nedostává, přestože z průzkumu víme, že si s nimi masný průmysl neví rady. Poukazovali na nezbytnost baleného masa v různých váhových a druhových kategoriích s přesně vyznačenou cenou. Byla značná diskuse k mléku, k mléčným výrobkům a v neposlední řadě konkrétně dokonce ještě k prodeji pod pultem a k neochotě mnohých prodávajících. Tedy zájem spotřebitelů v drtivé většině v souladu s celospolečenským zájmem a s realizací úkolů ukládaných ústředním výborem naší strany. Vždyť občané na těchto schůzích dali k dispozici údaje, např. kolik tun ovoce u nich shnilo, jaký nezájem byl ze strany vykupovačů ovoce, až to téměř uráželo a činilo dojem, jako by naschvál narůstaly překážky a potíže všeho druhu, které v současné době byly právě v rozporu s tiskem, který nabádat vykoupit každý kilogram, dokonce spadaného ovoce. Jak se ukazuje, život se tedy rozchází se skutečnosti.

Chtěl bych, vážené soudružky a soudruzi poslanci, v této souvislosti zdůraznit, že veřejných schůzí a diskusí bychom měli my všichni poslanci využít k tomu, abychom dokázali, že občané musí pochopit, že jsou na jedné straně výrobci či zpracovatelé a na druhé straně právě oni jsou také spotřebitelé, že práce nekvalitní, ovlivňovaná subjektivními příčinami, musí být zaplacena poctivě získanými penězi od svého spolupracovníka či spoluobčana. V tomto směru existuje hluboká propast pochopení obecné a stále platící, v socialismu dvojnásobně platící, pravdy.

Soudružky a soudruzi poslanci, rozvoj socialistické zemědělské velkovýroby v posledních letech zaznamenal velký růst. Zásluhou vědy a techniky se zvyšuje koncentrace nejen v průmyslu, ale následně i v zemědělství. V důsledku rozvinuté společenské dělby práce vznikají nové vztahy mezi zemědělstvím a ostatními odvětvími národního hospodářství. Zemědělská velkovýroba, ovlivněná novou technikou, hledá nové vztahy ve vlastní výrobní činnosti mezi jednotlivými výrobními celky zemědělské prvovýroby na straně jedné a v další návaznosti na zlepšení vztahů především vůči potravinářskému průmyslu. Vznikají nové podmínky pro společensky účelnou hlubší spolupráci mezi potravinářskými podniky, navazující přímo na zemědělskou prvovýrobu.

V souladu s rozvojem zemědělské tržní produkce rostla a roste i výroba potravinářského průmyslu, který téměř z 80 % zpracovává zemědělskou surovinu. Úzká spolupráce potravinářských podniků se zemědělskými musí být vzájemně výhodná a její výsledky musí přinášet oboustranný prospěch a naší socialistické společnosti další hodnoty. Je přirozené, že rychlý rozvoj jednoho odvětví vede nutně k rychlejšímu tempu rozvoje odvětví druhého, to je zajištění kapacit zpracovatelského potravinářského průmyslu. Je to podmíněno tím, že např. více než 75 % nákladů potravinářského průmyslu představují náklady na zemědělskou surovinu. Vysokým tempem se rozvíjející zemědělství, které rychle přechází k velkokapacitní koncentrované a specializované zemědělské velkovýrobě s vysokou produkcí, jak ukázal i provedený průzkum poslanců zemědělských výborů Sněmovny národů, Sněmovny lidu, České národní rady i Slovenské národní rady, potřebuje ke spolupráci neméně silného a pružného partnera. A to je dnes možné uskutečnit již pouze novou výstavbou potravinářských podniků situovaných s přímou návazností na zemědělskou prvovýrobu do nejtěsnější blízkosti zemědělských vysoce produkčních oblastí.

Zkušenosti uplynulých let prokazují jednoznačně, že vztahy mezi zemědělstvím a potravinářským průmyslem se rozšiřují a nabývají nových, především kvalitativních forem. Z těchto kladných výsledků mají užitek nejen obě odvětví, ale i celé národní hospodářství. Obě odvětví si musí uvědomit i své povinnosti vůči spotřebiteli, vůči celé naší socialistické společnosti. Vývoj našeho socialistického družstevního zemědělství prokazuje, že je schopno tyto úkoly v současné době a do budoucna v plném rozsahu zabezpečit. Stejně tak tomu musí být i v oblasti potravinářského průmyslu.

Chtěl bych, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vyslovit názor, že zařazení tak politicky citlivého programu, jakým je oblast vnitřního trhu, na dnešní plenární zasedání Sněmovny národů bylo správné, průběh jednání, výsledky průzkumů poslanců a přijaté závěry budou nesporně velmi užitečné pro stranické i hospodářské orgány. Děkuji za pozornost.

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Zahradníkovi za jeho vystúpenie.

Pred poludňajšou prestávkou treba ešte zvoliť návrhovú komisiu na prípravu uznesenia. Predsedníctvo Snemovny národov navrhuje, aby sme túto komisiu zvolili v tomto zložení: poslanci Vedra, Mindoš, Vávra, Mařík, Zamkovská a Holub. Navrhujem, aby sme hlasovali o zložení komisie ako celku. Má niekto pripomienky k návrhu? Nie. Môžeme pristúpiť k hlasovaniu. Je prítomných 60 poslancov zvolených v ČSR a 57 poslancov zvolených v SSR. Snemovňa je schopná sa uznášať.

Kto súhlasí s predloženým návrhom na zloženie návrhovej komisie, nech zdvihne ruku. (Hlasuje se.) Ďakujem.

Je niekto proti? (Nikdo.)

Zdržal sa niekto hlasovania? (Nikdo.)

Konštatujem, že návrh na zloženie návrhovej komisie bol jednomyseľne schválený.

Žiadam členov komisie, aby sa hneď na začiatku poludňajšej prestávky zišli v miestnosti č. 449. Prerušujem naše rokovanie do 13.40 hod.

(Jednání přerušeno ve 12.40 hod.)

(Jednání opět zahájeno ve 13.40 hod.)

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Vážené súdružky a súdruhovia poslanci, otváram prerušené rokovanie. V priebehu poludňajšej prestávky sme vám rozdali návrh uznesenia Snemovne národov k správe o plnení línie XIV. zjazdu KSČ v oblasti vnútorného trhu, tlač SN č. 24.

Prosil by som vás, aby ste prípadné pripomienky alebo doplnky k návrhu uznesenia odovzdali najneskôr do 15.00 hod. písomne návrhovej komisii prostredníctvom pracovníčok Kancelárie Federálneho zhromaždenia.

Teraz budeme pokračovať v rozprave.

Udeľujem slovo poslancovi Rudolfovi Chladovi, pripraví sa poslankyňa Oľga Vacková.

Poslanec R. Chlad: Vážené soudružky a soudruzi poslanci, dovolte, abych své vystoupení zaměřil k podílu zahraničního obchodu na funkci vnitřního trhu. Je nesporné, že jak neobvyklý nástup specializace a kooperace v mezinárodní hospodářské integraci na straně jedné, tak l pochopitelně takřka neskromný růst náročnosti našeho obyvatelstva na straně druhé budou permanentně zvyšovat úlohu zahraničního obchodu na vnitřním trhu. S tím je nutno počítat. Je to nesporně jeho prvořadá plánovitá činnost v této oblasti.

Zahraniční obchod dodal celkem do tržních fondů v loňském roce zboží v hodnotě přes 11 mld Kčs, což činilo 8,9 % z celkového dovozu. V roce 1973 to bylo 8 mld Kčs, v letošním roce se předpokládají dodávky zahraničního obchodu do tržních fondů cca přes 13 mld Kčs.

Uvedený trend obsahuje obrat přímé výměnné akce spotřebního zboží ve výši přibližně 1 mld Kčs. Tyto výměnné akce svým obratem v posledních třech letech stagnují. Domnívám se, že ke škodě obohacení našeho trhu.

V současné době realizační politika řízení naší ekonomiky staví do popředí posilování exportu ve všech směrech a úspornou dovozní politiku, hlavně z kapitalistických států. Znamená to tedy, že tato základní orientace vztažmo k obohacení trhu je nepříznivá?

Jsem toho názoru, že odpověď v tomto směru nutno opřít o intenzívní naplňování neklamné poučky "že možno dovážet jen v takovém rozsahu, v jakém je ekonomika schopna si efektivním vývojem na rostoucí dovoz vydělat".

Naskýtá se otázka - budeme zajišťovat tento zdroj efektivního vývozu v odvětví spotřebního a potravinářského průmyslu? Asi jen částečně. Základním nositelem našeho exportu jsou strojírenství a chemie.

Lze tedy dedukovat, že úspěchy inovační politiky těchto dvou nosných odvětví a jejich prosazení se na světových trzích budou současně rozhodovat o dynamice účasti zahraničního obchodu na plánovitém rozvoji našeho vnitřního trhu.

Je běžným jevem, že se skutečnost ve svých proporcích nekryje plně s plánem. Nejinak je tomu i s věcným plánováním potřeb trhu. V důsledku toho nutno spatřovat další druh činnosti zahraničního obchodu, a to v úloze modifikátora za významnou součást funkce vnitřního trhu. Tato činnost zaslouží zvláštní pozornost zejména proto, aby vyrovnávala operativně způsobem autoregulace vznikající špičky přesycení trhu, jako byla období nadbytku ledniček, osobních aut, televizorů, textilu apod., vývozem nebo jednorázové nedostatky trhu, jako např. žárovky, monočlánky, zelenina, ovoce apod., dovozem. Takovýto způsob zoperativnění trhu je značně náročný, jeví se však jako nepostradatelný nástroj řádně fungujícího vnitřního trhu a jeho racionalizace. Myslím, že je zatím tento druh činnosti zahraničního obchodu podceňován a nebyl dosud reprezentován potřebnou permanentní aktivitou.

Na druhé straně mohou však některé kritické situace na trhu, kdy domácí zdroje respektive výrobci nejsou s to zakrýt závažnou poptávku, přivést zahraniční obchod do nezáviděníhodné role tzv. "poslední inštance". Tato vyvolaná role je většinou nesmlouvavá, je řízena heslem "sežeň co nejdříve a tím často, bohužel, i za každou cenu". Nárůst takovýchto obratů operativních záskoků nelze podporovat. Takovýto druh obchodu nemůže pak zabezpečovat potřebnou efektivnost, nemůže využívat výhodné sezónní ceny na světových trzích, konkurenční nabídky a nejvhodnější teritoriální umístění.

Lze předpokládat, že racionální řízení vývoje podílu zahraničního obchodu na našem trhu bude vyžadovat:

1. Spolehlivé prognózy vývoje potřeb našich občanů a z toho vyplývající dlouhodobý výhled našeho spotřebního a potravinářského průmyslu na straně jedné a směr sortimentního naplnění podílu zahraničního obchodu na straně druhé.

Již nyní se projevuje nezbytná nutnost delimitovat cílevědoměji a konkrétněji podíl na vnitřním trhu mezi vlastní průmysl a za - hraniční obchod, a to na základě přehodnocení, respektujícího současný světový vývoj, hlavně pak cenový.

2. Klást daleko větší důraz na zajištění spolehlivějšího signalizačního systému, opírajícího se o běžný průzkum, o periodické informace z jednotlivých okresů a distribučních podniků, o odborné odhady za účelem včas a pohotově předcházet nedostatkům v celé šíři funkce vnitřního trhu. Pro zahraniční obchod to bude zároveň znamenat nakupovat ekonomicky. Prvořadě je však nutné odstraňovat operativně nedostatky mobilizací vlastních rezerv. Například: na trhu se jeví již delší dobu nedostatek nábytku. Vedle toho Český svaz výrobních družstev nabízí zvýšit výrobu nábytku i bez nároků na pracovní síly o 75 mil. Kčs ročně, kdyby mohl získat jednorázově devizové prostředky ve výši 12 miliónů. O osudu této nabídky nejsem informován.

3. Vytvořit podmínky pro zvýšení účinnosti a autority koordinační činnosti mezi všemi účastníky našeho vnitřního trhu. Myslím, že stále větší náročnost při zajišťování funkce vnitřního trhu a rozvíjející se mezinárodní směna zboží začínají přesahovat možnosti a rámec národních vlád.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, nyní mi dovolte uvést dva záběry ze současné situace našeho trhu. První se týká obchodního domu Kotva. Cituji odstavec písemného materiálu: "před zahájením prodeje hodnotily odborné návštěvy ze Švédska připravené zboží jako sortiment schopný konkurovat kterémukoliv obchodnímu domu na Západě". Přitom je pozoruhodné, že v obchodním domě Kotva zboží činilo pouze 10 % zásob připravených k prodeji, což je pod úrovní podílu dováženého zboží v ostatních obchodních domech (15 %). Zřejmě sortiment spotřebního zboží, které se v ČSSR dá vyrábět, není zdaleka tak úzký či málo atraktivní, jak bývá zvykem tvrdit. Avšak brzy po zahájení prodeje docházelo k vyprodávání řady výrobků, počínaje šicími stroji a klavíry; "ředění" nabídky postupovalo pak i do sortimentů se širokým spektrem výrobků (textil, drogerie apod.). Tento proces "homogenizace" s ostatní obchodní sítí byl očekáván; jeho rychlost a rozsah je ilustrací rozporu mezi možnostmi a realitou.