1. Záverom chcem uviesť, že i na rozvoji motorových vozidiel možno jednoznačne dokumentovať, ako úspešne postupujeme vo zvyšovaní životnej úrovne obyvateľstva.

2. Rozvoj motorových vozidiel je náročný na dlhodobé investície i na spotrebu materiálov: kovov, výrobkov chemického priemyslu, čo je tiež limitujúcim faktorom pre určenie ďalšieho rozvoja motorových vozidiel.

3. I v tomto odvetví by sme mali hľadať a riešiť možnosti deľby práce, unifikácie, špecializácie a medzinárodnej kooperácie, najmä s krajinami RVHP vzhľadom na náročnosť vývoja, inováciu a progresívnosť technológie výroby.

Ďakujem za pozornosť.

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Mindošovi. Hovorí poslanec Mánik.

Poslanec E. Mánik: Vážené súdružky poslankyne, súdruhovia poslanci, vážení hostia! Úspešný rozvoj socialistickej spoločnosti by bol nemysliteľný bez plynulého a dobre fungujúceho vnútorného trhu, zabezpečeného okrem iných výrobkov aj výrobkami strojárskeho spotrebného priemyslu.

Vo svojom vystúpení sa chcem zmieniť najmä o výrobkoch dlhodobej osobnej spotreby, po ktorých je na vnútornom trhu neustále sa zvyšujúci dopyt.

Hlavným výrobcom i dodávateľom pre vnútorný obchod sú podniky FMVS, ktoré dodávajú 97 % z celkových dodávok strojárskeho spotrebného tovaru dodávaného na vnútorný trh z československej výroby. V rezorte FMVS sa vyrobí zhruba za 50 miliárd Kčs výrobkov spotrebného priemyslu.

Z toho je 40 % určené pre vnútorný trh, 40 % je určené na vývoz a 20 % je určené pre mimotrhovú oblasť, ako sú investície a iné priemyselné potreby. Objem dodávok strojárskych výrobkov pre vnútorný trh rastie rýchlejšie než celkový maloobchodný obrat, i rýchlejšie než dodávky ostatných priemyselných výrobkov. Ročné tempo je vyššie ako 10 %. V roku 1975 vzrastie objem dodávok proti r. 1974 o 17,5 %.

Predpokladá sa, že v poslednom roku päťročnice dosiahnu dodávky strojárskeho spotrebného priemyslu do TF výšku 21 miliárd Kčs. Uvedený objem predstavuje veľké množstvo požadovaných výrobkov, napríklad v roku 1974 bolo dodané pre vnútorný obchod 150 tisíc osobných áut, 150 tisíc bicyklov, 330 tisíc televízorov, 150 tisíc elektrických a plynových sporákov, 230 tisíc chladničiek a cca 73 tisíc automatických práčok. Vedľa týchto výrobkov bolo dodané tisíce druhov najrôznejších výrobkov a spotrebičov.

V priebehu 5. päťročnice sa dodávky z rezortu FMVS pre potrebu trhu zvýšia takmer o 6,5 miliárd Kčs, čo predstavuje zvýšenie oproti r. 1970 o 44 %.

Súdružky, súdruhovia, zo stručne uvedených výsledkov sa dá usúdiť, že aj v rezorte FMVS sa dosiahli výsledky, aké čs. ekonomika v povojnovom období na vnútornom trhu ešte nezaznamenala.

Popri všetkých úspechoch, ktoré sa v odvetví strojárskeho spotrebného priemyslu dosiahli, žiada sa pripomenúť, že vnútorný trh nebol plne uspokojený počas celého obdobia päťročnice, najmä nie čo do množstva niektorých výrobkov a sortimentu dodávok. Vieme, že tieto nedostatky vyplývali z objektívnych i subjektívnych príčin, dôležité však je, že nemajú trvalý charakter. Od začiatku volebného obdobia sme sa v poslaneckej práci stretli s celým radom pripomienok, návrhov i odporúčaní, no najmä však s tým, čo našim občanom chýba, čo nie je na trhu a pod. Striedavo počas celého volebného obdobia boli na vnútornom trhu najviac hľadané vane, práčky, sporáky, radiátory, pece na ústredné kúrenie, elektro a vodoinštalačný materiál, bicykle, autá čs. výroby, písacie stroje kufríkové a rôzne iné výrobky vždy v určitých obdobiach.

V rámci prípravy na dnešné rokovanie Snemovne národov sme sa vo výbore pre priemysel, dopravu a obchod preto dohodli, že pracovné skupiny poslancov navštívia niektorých hlavných výrobcov strojárskeho spotrebného priemyslu za účelom oboznámenia sa s problematikou, ktorú pri plnení úloh majú.

Výroba strojárskeho spotrebného priemyslu je sústredená v podnikoch Prago-Union a Strojsmalt, ktorých niekoľko podnikov skupiny poslancov aj navštívili. Získané poznatky sme potom vo výbore za účasti súdruha ministra Bahyla zhodnotili. Toto rokovanie bolo veľmi konštruktívne, pochopiteľne i rušné, pretože sme mali niekoľko poznatkov, návrhov, dotazov i pripomienok. Napríklad vo výrobe zdrhovadiel, ktorých je stále nedostatok, sme zistili, že v Koh-i-nore Děčín stojí novodovezená linka na spomenutú výrobu. ktorá ušetrí 15 pracovníkov, ale nepracuje, pretože jej chýba časť materiálu za pomerne malé devízove prostriedky.

Súdruh minister taktiež prisľúbil, že urobí nápravu. Dnes môžem s uspokojením povedať, že sa tak už stalo a linka slúži svojmu účelu.

V podniku na výrobu detských kočíkov v Mělníku sa nám nepáčilo, že výstavba zhruba za 12 mil. Kčs trvá päť rokov a nevyzerá, že bude v tomto roku skončená. Súdruh minister taktiež prisľúbil, že osobne tento podnik navštívi a overí si, ako urobiť nápravu.

Ďalej sme prerokovali niektoré konkrétne opatrenia smerujúce k zvýšeniu výroby, najmä nedostatkových tovarov. Pri výrobe vani nás s. minister informoval, že na výrobu 250 liatinových vaní, ktoré vyrábame, zakúpime ešte linku na výrobu 300 tisíc plechových vaní. Tým sa doriešia potreby vnútorného trhu i stavebníctva.

Dosiahnutím týchto kapacít vo výrobe vznikne i určitá rezerva týchto výrobkov, ktorá sa môže i vyvážať. Výbor toto odporučenie schválil a ocenil ako zásadné riešenie tohto dlhotrvajúceho problému.

Ďalšia problematika sa týkala automatických práčok z n. p. Tatramat v Poprade. Tento národný podnik navštívila skupina poslancov priemyslového výboru SN spolu s poslancami SNR, Výboru pre priemysel a stavebníctvo. Poslanci ocenili 24 % zvýšenie výroby automatických práčok v roku 1975 za podmienok a s problémami, ktoré majú, najmä s materiálno-technickým zásobovaním a výrobnými priestormi. Podmienky sa zlepšia až po skončení výstavby novej práčkárne za vyše 200 mil. Kčs, kde sa počíta s výrobnou kapacitou 200 - 250 tisíc automatických práčok ročne.

Federálne ministerstvo všeobecného strojárstva navrhuje riešenie najmä z hľadiska ekonomického objemu výroby. Počíta sa s tým, že treba vyrábať 250 tisíc práčok ročne, aby bola výroba automatických práčok ekonomická, zodpovedala technickej i technologickej úrovni. Z hľadiska ekonómie výroby je to iste správne, ale i pri tomto množstve výrobkov sa javí prebytok cca 100 tisíc ks ročne. Bude preto potrebné zaistiť vopred podmienky aj pre ekonomický vývoz.

Vážené súdružky a súdruhovia poslanci! Predpokladaný rast výroby strojárskych výrobkov v nasledujúcich rokoch i stav základných fondov hlavnej výroby treba už dnes posúdiť a zvážiť. Overili sme si, že v podnikoch GR Prago-Union je výrobná základňa pomerne zastaralá a bolo by potrebné opravdu posúdiť, akým najefektívnejším spôsobom systematicky túto výrobnú základňu modernizovať, prípadne rozširovať. Okrem toho je potrebné viac sledovať, aby sa kapacity na solídnej technickej úrovni plne využívali. Navštívili sme napríklad podnik Mikov Mikulášovice. Je to dobrý závod na výrobu nožiarskych výrobkov a kancelárskych potrieb, ktorý modernizuje svoje kapacity. Mikulášovice je však malé pohraničné mestečko, v ktorom sa súčasne rozvíja niekoľko druhov rôznych kapacít z ostatných odvetví. Každý z týchto podnikov predpokladá, že dostane "zelenú" a že môže počítať s prírastkom pracovných síl. Myslím si, že bude potrebné, aby orgány územného plánovania dôslednejšie posudzovali umiestňovanie kapacít a konkrétnejšie posudzovali možnosti rozvoja jednotlivých odvetví tak, aby sa nebudovali zbytočné kapacity tam, kde nie sú predpoklady pre prírastok pracovných síl.

Pri poslaneckých prieskumoch na závodoch sme sa presvedčili o potrebe účinnejšie zainteresovávať podniky na tom, aby z vlastných prostriedkov drobnými mechanizačnými zariadeniami v rámci racionalizácie výroby zaisťovali aspoň priemerný rast výroby v budúcich rokoch.

Presvedčili sme sa, že výrobné organizácie majú veľa obetavých pracovníkov a funkcionárov z radov robotníkov i technikov i z radov vedúcich hospodárskych pracovníkov a že je v ich silách tieto otázky riešiť. Presvedčili sme sa aj o tom, že vyrábame celý rad výrobkov na vysokej technickej úrovni a veľmi dobrej kvality. Bude však potrebné, aby obchodné a výrobné organizácie účinnejšie využívali propagačné prostriedky na širšie informácie o našich výrobkoch a ich prednostiach.

I týmto spôsobom budeme vychovávať spoluobčanov k hrdosti nad výsledkami našej vlastnej práce.

Na záver mi dovoľte, súdružky a súdruhovia, vysloviť poznámku a vzniesť dotaz.

Intenzifikácia výrobného procesu kladie stále väčší dôraz na inováciu výrobkov, ktorá je zdrojom zvyšovania efektívnosti, materiálových úspor, dáva možnosť dosiahnuť lepšie cenové relácie a zabezpečuje vyššiu predajnosť výrobkov. Veľmi dôležitým činiteľom pri nových výrobkoch sa musí stať zníženie spotreby elektrickej energie a paliva pri ich používaní.

Mám dotaz na s. ministra Ing. Bahyla, aké konkrétne opatrenia sa robia, prípadne aké sú výsledky v inovácii spotrebičov pre domácnosť, ktoré môžu zabezpečiť výrazné zníženie spotreby elektrickej energie pri ich používaní.

Předseda SN prof. dr. D. Hanes: Ďakujem poslancovi Mánikovi. Udeľujem slovo ešte pred obedom poslancovi Zahradníkovi.

Poslanec R. Zahradník: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté! Dnešní šesté řádné plenární zasedání Sněmovny národů projednává oblast, která svým významem se dotýká každého občana naší vlasti. Vždyť oblast vnitřního trhu je především odrazem hospodářských výsledků, spokojenosti lidí, obrazem úrovně socialistické společnosti dosažené stupněm rozvoje jednotlivých úseků národního hospodářství.

Dostatek potravin na spotřebním trhu v širokém sortimentu a kvalitě, souběžně s koupěschopností má v tomto směru významné, politicky velmi citlivé postavení. Zabezpečit výrobu potravin a zajistit výživu je dnes světovou problematikou. A v tomto kontextu vystupuje do popředí úkol XIV. sjezdu naší strany, který uložil socialistickému družstevnímu zemědělství zabezpečit soběstačnost ve výživě národa. Předpokládá se, že v průběhu sedmdesátých a osmdesátých let vzroste světová poptávka po potravinách řádově ročně o 2,5 %. Tento předpoklad vyplývá z růstu populace, která ročně reprezentuje 74 miliónů nových obyvatel na naší planetě. Znamená to, že do roku 1985 se zvýší poptávka po potravinách v hospodářsky vyspělých zemích světa o 26 %, v rozvojových zemích pak téměř o plných 70 %.

Poptávka po zrninách pro přímou spotřebu vzroste v této době v rozvojových zemích o 63 %, konkrétně z 390 mil. na 630 mil. tun. V hospodářsky vyspělých zemích pak jen o 29 %, avšak přesto to znamená z dosavadních 620 mil. na 800 mil. tun. Je logické, že tento stav má disproporce a že je význačně diferencovaná situace v jednotlivých hospodářských a společenských skupinách tohoto světa. Zaznamenáváme všeobecné nároky na růst poptávky po nutričně hodnotných potravinách jako je maso apod., ale ještě v roce 1985 bude v rozvojových zemích 83 % kalorické hodnoty kryto obilninami, okopaninami a cukrem na rozdíl od 43 % ve vyspělých zemích. S ohledem na dosavadní nerovnoměrné rozdělení výroby potravin ve světě, kdy hospodářsky vyspělé země mají třetinu obyvatel, avšak 62 % produkce potravin, je nezbytné počítat s tím, že v případě neuspokojivé výroby např. v obilovinách by mohlo dojít k situaci, která by vyústila v celkové poptávce na světovém trhu na 170 - 180 mil. tun zrna ročně.

Pro uspokojení celkové potřeby obilovin pro přímou spotřebu, krmnou a průmyslovou spotřebu bude nutno zvýšit do roku 1985 celkovou produkci zrna o 530 mil. tun, tj. o 43 %, z toho pro přímou spotřebu 230 mil. tun, a dále zvýšit o 40 mil. tun, produkci cukru, o 110 mil. tun zeleniny, o 90 mil. tun ovoce, o 60 mil. tun masa a 141 mil. tun mléka.

V pozadí těchto statistických údajů je chudoba a hlad v hospodářsky zaostalých zemích a je nutno vzít na vědomí, že suchá statistika uvádí, že ze současného počtu obyvatel na světě nejméně půl miliardy lidí trpí hladem, že v zemích Afriky, Asie a Latinské Ameriky umírá 10 tisíc hladovějících lidí týdně. Tento stav nás nemůže nechat lhostejnými. Žijeme na této planetě a i nás se dotýká zodpovědnost za tuto tragickou skutečnost.

Těchto několik zcela konkrétních čísel zajisté postačuje k tomu, abychom si uvědomili vážnost usnesení XIV. sjezdu KSČ a plenárního zasedání ÚV KSČ z října t. r., které zprávu předsednictva přednesenou kandidátem předsednictva a tajemníkem ÚV KSČ s. Barylem výstižně nazvalo "Za další rozvoj zemědělské velkovýroby v potravinářském průmyslu". Tedy vyrobit dostatek zemědělských produktů a tyto všestranně efektivně, v bohatém sortimentu, kvalitě i úpravě zpracovat a dát nejen pro náš spotřební trh, ale přispět k ekonomice národního hospodářství, přispět k řešení hrozivé vyživovací situace ve světě a využít ohromných možností exportu, je úkol mimořádně důležitého významu. Ve zprávě bylo podtrženo, že je nezbytně nutné zvýšit všestrannou pozornost rostlinné výrobě a jak je ze světové situace zřejmé, je otázka obilovin rozhodující a tato zásada platí dvojnásob vzhledem k našim možnostem. Proto také na plenárním zasedání ÚV KSČ byla tomuto úseku věnována mimořádná pozornost.

Dovolte mi zaujmout stručné stanovisko k této aktuální otázce. V rozvoji obilnářství jsme dosáhli v 5. pětiletce významného obratu. Ve zprávě je zdůrazněno, že v období 6. pětiletky budou mít pro zvýšené zdroje obilí rozhodující význam předně další intenzifikace výroby, dále zlepšení skladby bílkovin a snížení ztrát. Intenzifikace výroby obilí má dvě od sebe neoddělitelné zásady. Je to především zvyšování výroby jako takové, kde jsme dosáhli úspěchů ve srovnání s předními ekonomicky vyspělými kapitalistickými státy západní Evropy. V průběhu let 1971 - 1975 činil každoroční přírůstek v našem zemědělství 1,46 q v průměru z ha, zatímco ve stejném období v kapitalistických státech západní Evropy dosahují tyto roční přírůstky v průměru 0,6 - 0,8 q z jednoho hektaru.

Další neméně závažnou otázkou intenzifikace výroby obilí a úspěšného řešení obilního problému je zvyšování kvality vyrobeného zrna, jeho nutriční a technologické hodnoty podle hlavních směrů využití. Bez významného zlepšení této druhé stránky intenzifikace výroby bychom nevyřešili otázky soběstačnosti a ani bychom nedosáhli zásadního obratu v hospodaření s vyrobeným obilím.

Vážným problémem ve světě je nedostatek bílkovin ve výživě lidí i v krmení hospodářských zvířat. Roční celosvětová produkce živočišných bílkovin činí zhruba 26 - 30 mil. tun, takže na osobu a den připadá průměrně asi 21 gramů. Z toho evropský průměr činí 44 gramy, v ČSSR asi 50, v USA až 65, ale v Jižní Americe již jen 20 gramů, v asijských zemích a Africe dokonce pouhých 9 gramů. Bílkovinový deficit v krmných bilancích v živočišné výrobě v ČSSR v souvislosti s vysokou a rychle stoupající spotřebou masa v propočtu na 1 obyvatele nabývá každoročně stále většího významu. V posledních letech z celkové spotřeby živočišných mouček se pouze třetina vyrobila v tuzemsku, a dvě třetiny bylo nutno za mimořádně obtížných podmínek dovézt, vesměs z devizových oblastí.

Dnes je tedy u nás pšenice hlavní plodinou nikoliv k lidské výživě, nýbrž ke krmným účelům. Ročně se jí skrmí asi 2 mil. 500 tis. tun. tj. 67 - 70 % z celkové produkce, a přitom pšenice každoročně dodává živočišné výrobě téměř 310 tisíc hrubých bílkovin.

Druhou obilovinou, význačně se podílející na krmných fondech, je jarní ječmen - asi 1 mil. 800 tis. tun v průměru, tedy 70 % jeho celkové produkce se skrmí a dává asi 200 tisíc tun hrubých bílkovin. Říjnové plénum ÚV KSČ proto právem zdůraznilo, že úspěšné řešení obilního problému je pochopitelně nikoliv v přímé spotřebě obyvatelstva v chlebu, mouce a pekárenských výrobcích, ale především v zajištění krmivové základny pro další nezbytný růst živočišné velkovýroby. Dosavadní poznatky dosažené v zahraničí, ale i v našem družstevním zemědělství ze sklizně a sušení některých druhů obilovin ke krmným účelům v tzv. mléčně voskové zralosti jednoznačně ukazují na veliké organizační a ekonomické přednosti této metody.