Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Děkuji poslanci Karbanovi. Slovo má
poslanec V. Frynta.
Poslanec SN V. Frynta: Soudružky a soudruzi, v souvislosti
s projednávanou otázkou bych měl několik
připomínek, které se týkají
oprav bytového fondu. Ve zprávě jsme slyšeli
potěšitelná čísla, jak rok od
roku přibývá počet bytů postavených
různými formami výstavby. Máme všechny
předpoklady splnit i překročit plánované
úkoly pětiletky. Zároveň však
bytový fond stárne. Novostavby dávané
do používání ve dvouletce a první
pětiletce jsou 20 - 25 let staré. Asi 60 % domů
bylo postaveno do roku 1945 a přitom asi pětina
je z minulého století. To vše má velký
vliv na náročnost oprav a údržby i rekonstrukce.
Podívejme se blíže kdo provádí
opravy a jaké má možnosti. V prvé řadě
to jsou bytové podniky a domovní správy.
Jejich údržbáři by především
měli kontrolovat zařízení, provádět
drobnější opravy, zajišťovat havarijní
případy apod. Počet těchto pracovníků
je však malý a bytové podniky s jejich pomocí
provádějí daleko náročnější
akce, mnohdy i investičního charakteru. Přitom
se tito pracovníci rekrutují převážně
z řad důchodců. Domovní správa
má mimořádně ztížené
podmínky při uzavírání hospodářských
smluv a nákupu materiálu. Pro malý a sortimentně
rozmanitý rozsah jsou to dodávky pro dodavatele
nezajímavé a vše leží na vzájemných
dohodách a hlavně dobré vůli bez řádné
a oboustranné závazné smlouvy. Je též
ke škodě věci, že řízení
domovních správ není jednotné a jeho
úroveň je velmi rozdílná podle možností
národního výboru.
Dalšími podniky zabývajícími
se údržbou bytového fondu jsou provozovny služeb,
které mají svoje všeobecně známé
problémy, a městské a okresní stavební
podniky. V době zakládání okresních
stavebních podniků bylo přímo stanoveno,
že se budou zabývat údržbou, opravami
a drobnou investiční výstavbou. Dnes činí
údržba asi 50 % výkonů a řídící
národní výbory pod tlakem nedostatku stavebních
kapacit plánují těmto podnikům dost
rozsáhlé práce na investicích. Podniky
nejsou na tyto akce vybaveny potřebnou technikou a kvalifikovanými
odborníky. Proto se improvizuje, stavby se protahují
a prodražují. I zde se projevuje stará bolest:
špatné dodavatelsko-odběratelské vztahy
a nedostatky materiálu všeho druhu. Z nedostatku jednoho
materiálu se začne práce jiná, stoupá
rozestavěnost a prodlužují termíny odevzdání
do používání. Nedobrá situace
je v pracovních silách, hlavně náboru
učňů. Početní stav se těžko
naplňuje. Mnohdy jsou k dispozici jen chlapci vycházející
z nižších tříd, bez zájmu
o obor a patřičných charakterových
vlastností. Z toho důvodu asi třetina učňů
odchází během učení nebo krátce
po vyučení mimo obor. Nekvalitní práce
stavebních organizací je nesvár, který
zhoršuje napjatou situaci v možnostech údržby.
Zjevné vady odstraňuje, i když někdy
dost liknavě, dodavatelská organizace, ale projevují
se závady po uplynutí záruční
doby. Ty ztrpčují život uživatelům,
i těm, kteří objekt spravují. Přitom
stačí maličkost. Odpovědnost a poctivě
odvedená práce od projektanta až po posledního
dělníka na stavbě. Tímto směrem
by se měla ubírat socialistická soutěž
na stavbách. Je potřebí co nejvíce
staveb vzorné kvality. Některé dobré
příklady zde uvedl s. poslanec Mařík.
Dovolte mi ještě několik poznámek k
úpravám a opravám domků na vesnicích.
Na vesnici se staví hodně. Provádí
se adaptace nevyužitých hospodářských
budov na byty, zkvalitňuje se vybavenost domků,
upravuje se vzhled a okolí. Vyčleňuje se
hospodářská činnost z bytu a stává
se samozřejmostí koupelna, ústřední
topení. Chybou je, že se někdy necitlivě
začleňuje stavba do krajiny. Na úpravách
okolí se zbytečně používá
beton, železo a přitom z hlediska vkusu při
stejných užitných vlastnostech by posloužilo
dřevo a kámen. Není dostatečně
jasno, jak má venkovský domek vypadat, a proto se
kopírují stavby městského charakteru,
nerespektující rozdílnost prostředí
a života.
Soudružky a soudruzi, ve volebním obvodě jsem
se při konzultaci těchto námětů
setkal s kladnou odezvou. Jak řadoví občané,
tak i odborníci oceňují skutečnost,
že se zákonodárný orgán ve své
kontrolní činnosti životně důležitou
problematikou bydlení zabývá a přijaté
závěry jistě pomohou řešit řadu
nedostatků ku prospěchu našich pracujících
a k rozvoji našeho národního hospodářství.
Proto budu hlasovat pro navrhované usnesení.
Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Děkuji poslanci Fryntovi. Soudružky
a soudruzi, nyní si uděláme 15minutovou přestávku,
po níž jako poslední vystoupí v diskusi
poslanec René Zahradník.
/Jednání přerušeno ve 14.56 hod./
/Jednání opět zahájeno v 15.08 hod./
Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Soudružky a soudruzi, zahajuji přerušené
jednání naší sněmovny. Budeme
pokračovat v rozpravě. Prosím poslance Zahradníka,
aby se ujal slova. Připraví se poslanec Miroslav
Kučera.
Poslanec R. Zahradník: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, hodnocení plnění plánu
bytové výstavby, které dnes projednáváme,
patří nesporně mezi významné
celospolečenské záležitosti, zejména
v tom okamžiku, kdy závěrečná
realizace výstavby přechází do uskutečňování
bytové politiky a stává se tak v komplexním
pojetí bytové problematiky předmětem
zvláštní pozornosti našich občanů
a v mnoha případech i kritiky. O tom by bylo možno
podat mnoho dokladů, protože nedostatků v bytové
výstavbě a její neoddělitelné
součásti - bytové politice - je stále
ještě příliš mnoho. V této
souvislosti je však na místě položit otázku,
zda množství a závažnosti těchto
nedostatků neeliminuje z hlediska sociálně
politických aspektů samostatnou a prakticky všeobecnou
bytovou výstavbu. Dovolte vyslovit názor, že
tomu tak skutečně je a snad doporučit, aby
této skutečnosti věnovaly příslušné
orgány mimořádnou pozornost.
Chtěl bych se však vyslovit k některým
zásadám bytové politiky na naší
vesnici, zejména pak v zemědělství.
Oprávněně lze říci, že
naše družstevní zemědělská
výroba se už stala a vytváří
předpoklady i do budoucna, aby byla rovnocenným
politicko-hospodářským partnerem našemu
průmyslu. Dokladem toho je dosazený stupeň
organizace práce, řízení výroby,
pojetí a realizace průmyslových metod při
plánování výroby a samozřejmě
její současné samotné plnění.
Centrální ministerstvo a národní ministerstva
zemědělství a výživy a s nimi
celá zemědělská veřejnost je
si však příliš dobře vědoma
toho, že bez vědecko-technického rozvoje, jeho
zavádění do široké praxe by se
musela zákonitě dostat do stagnace v plnění
úkolů vůči celé společnosti
a národnímu hospodářství a
zemědělství by přestalo plnit svou
politickoekonomickou funkci při výstavbě
a rozvoji socialistické společnosti.
Stojíme tedy na prahu nezbytné a vysoce náročné
výstavby zemědělské průmyslové
velkovýroby.
Všechny faktory, které podminují technický
rozvoj však do praxe budou zavádět a musí
ovládat především samotní lidé
zařazeni do tohoto obrovského procesu, především
však lidé mladí s předpokladem získání
všestranné kvalifikace se stejným vztahem k
zemědělskému závodu, jako je tomu
u dělnické třídy a jejího vztahu
k své továrně, ke svému podniku.
Moderní zemědělství tedy nutně
staví na mladé generaci a je nezbytné vytvořit
dostatečný prostor pro uplatnění jejího
nadání - elánu. Je jí třeba
poskytnout záruky sociálních jistot, perspektiv
za předpokladu její vlastní angažované
práce v zemědělství.
V neposlední řadě je třeba chápat,
že máme-li na mysli vědecko-technický
rozvoj v zemědělství na naší
vesnici, jde nám také o zabezpečení
všech reprodukčních procesů vesnice,
udržení a všestranné prohlubování
jejich ekonomických a politicko-společenských
funkcí pro rozvoj socialistické společnosti
nepostradatelný.
Tuto skutečnost má na zřeteli usnesení
vlády č. 283 z roku 1971 a proto v současné
době na podmínky jednotlivých okresů
je zpracováván komplexní dlouhodobý
vývoj osídlení.
Vychází se ze zásady stanovení středisek:
obvodního významu, místního významu,
trvalého významu a ostatních sídlišť.
Do těchto středisek podle jejich perspektivního
významu je zakládán jejich komplexní,
ekonomický, politicko-společenský vývoj
a tedy i investiční záměry včetně
bytové výstavby.
Je třeba dodat a zdůraznit, že dlouhodobý
vývoj osídlení a stanovení středisek
by mělo být shodné s řízením
zemědělské velkovýroby. Tato otázka
je na pořadí dne a zdá se, že se daří.
Struktura osídlení navazuje na kooperační
celky, výrobně organizační jednotky
a je jim dán předpoklad výhledově
řešit úspěšně - především
však komplexně - otázku sociální
vybavenosti jednotlivých míst při zohlednění
jejich významu a růstu v budoucnosti.
Vytváří se tak předpoklad, aby střediska
místního významu se stala kvalifikovaným
centrem kulturního života, centrem zdravotním,
školským a dalšími zařízeními,
aby se v nich občané mohli podobně,jako ve
středisku obvodního významu, či případně
okresním městě všestranně vyžívat.
Jedním z problémů v tomto směru je
tedy i správné rozdělení bytové
výstavby, přičemž musí být
na zřeteli důležitost perspektivního
vývoje osídlení. Formy a způsoby bytové
výstavby mohou být různé. Důležité
vsak je, aby na vesnici byly vytvářeny podmínky
úspěšného využívání
účinné pomoci státu.
Považuji za zbytečné zdůrazňovat
skutečnost jaká je rozdílnost ve vybavenosti
bytů a obcí proti městu, protože je
nám všem známo.
Chtěl bych jen zdůraznit, že dosavadní
způsob například družstevní bytové
výstavby vesnici nevyhovuje a s výjimkou středisek
místního významu, vícepodlažní
domy neplní svou funkci.
Počet členů JZD pro vytvoření
stavebního družstva není dostačující
a proto vesnice nemůže v potřebném rozsahu
využít nesporně výhodných podmínek
družstevní výstavby.
Podniková výstavba obytných domů s
více byty sice přechodně pomáhá
řešit problém pracovních sil, ale zdaleka
neplní funkci směřující k stabilizaci
lidí v zemědělských závodech
a tím ani zabezpečení společenských,
politicko-ekonomických funkcí - vesnice v socialistické
společnosti. Navíc je prokazatelné, že
stanovené nájemné v podnikových domech
nepokrývá ani zdaleka náklady na prostou
reprodukci bytového fondu, čímž dochází
v JZD k porušování zásad v odměňování
za práci podle množství, kvality a společenského
významu vykonané práce. Je tedy nesporné,
že bytová výstavba na vesnici musí objektivizovat
i tento stav a vycházet z této skutečnosti.
Řešení vidíme ve výstavbě
rodinných domků řešených v plánech
obcí tak, aby bylo využito proluk, zbořenišť
či chátrajících zemědělských
usedlostí, a to jak formou podnikové výstavby,
tak formou družstevní výstavby, avšak
za předpokladu, že rodina převezme veškeré
náklady na reprodukci a údržbu, jinými
slovy, že domek bude splácet a nebude platit nájem.
Splátky totiž by mohly být úměrně
mnohem vyšší než je nájemné,
a družstevní rodina - mladí lidé jsou
ochotni tento závazek řešit. V této
souvislosti bych chtěl podtrhnout, že hlavním
těžištěm není jen byt, ale právě
jeho příslušenství, které kompenzuje
rozdílnost bydlení ve městě a na venkově.
Jsou dostatečné statistické přehledy
o průměrném výdělku družstevní
rodiny, o nákladech na stávající životní
úroveň, ale také o úsporách
v peněžních ústavech, které jsou
v zemědělském sektoru značné.
Znamená to tedy, že při státním
příspěvku na úrovni družstevní
výstavby, který by stanovil minimální
a maximální výši s možností
uplatnění pravomoci okresní či krajské
zemědělské správy nebo ministerstva
zemědělství, je třeba diferencovat
uplatnění podle daných podmínek, především
s přihlédnutím k řešení
dlouhodobého osídlení a postavení
zemědělské velkovýroby v něm.
Podmínkou však je, aby výhodnost státního
příspěvku mohla být v plném
rozsahu uplatňována i na vesnici včetně
možností diferencovatelného příspěvku
JZD vzhledem k jeho hospodářským výsledkům
a potřebě stabilizace pracovních sil. Mladý
člověk, nově založená rodina
právě z hlediska ekonomického při
takovémto řešení bytové výstavby
jsou zainteresováni na výsledku hospodaření
jejich zemědělského podniku, mají
osobní zájem, aby hospodářský
výsledek byl co nejlepší, a tato skutečnost
přispívá k tomu, že mladý člověk
nejen sám aktivně pracuje, ale také sleduje,
zda i ostatní mají stejný poměr k
práci a zda řádně hospodaří
se svěřenými výrobními prostředky.
Nelze tedy nevidět vliv této skutečnosti
na kvalitativní změny v myšlení mladých
lidí a tudíž v jejich vztahu k socialistické
společnosti. Rozhodující je, aby byla umožněna
výstavba rodinných domků v rámci bytové
družstevní výstavby, a nemělo by být
podmínkou, aby šlo o řadovou nebo skupinovou
zástavbu, máme-li na zřeteli zákon
o ochraně zemědělské půdy.
V oblasti podnikové bytové výstavby mám
tedy na mysli výstavbu rodinných domků, které
budou po dokončení rodinám družstevníků
předány do osobního vlastnictví. Budou
tak přeneseny náklady na údržbu a reprodukci
na majitele, nehledě k tomu, že tato forma vylučuje
trvalou potřebu podnikových vkladů finančních
prostředků a že v neposlední řadě
je to jistě jedna z cest ke stabilizaci mladé generace
v zemědělství.
V souvislosti s bytovou výstavbou na naší vesnici
dochází k častým rozporům,
pokud jde o architekturu vesnice. Soudím, že až
na čestné výjimky v některých
místech naší republiky nejde přeci vůbec
o žádnou architekturu, nýbrž o vesnici,která
v bytové výstavbě byla poznamenána
malovýrobními vztahy, existenčním
strachem především drobných a středních
rolníků.
Dnes se však od základů tyto vztahy mění.
Realizujeme výstavbu moderních, velkokapacitních
objektů s nejmodernějším technickým
a technologickým zařízením, s náročným
všestranným sociálním vybavením
a je proto jenom logické, že i bytová výstavba
rodinných domků by měla odpovídat
této nové skutečnosti, jinými slovy,
začínáme budovat novou architekturu vesnice
v tom pravém slova smyslu, která bude reprezentovat
nové socialistické výrobní vztahy
i životní úroveň družstevních
rolníků.
Chtěl bych tedy shrnout zdaleka ne vyčerpávající
poznatky takto:
a/ iniciativně legalizovat družstevní bytovou
výstavbu rodinných domků v prolukách
jednotlivě, ve skupinách i řadově
s možnou účastí JZD ve výstavbovém
bytovém družstvu;
b/ v podnikové bytové výstavbě v JZD
uplatnit stejná pravidla společenské pomoci,
jak je tomu u družstevní bytové výstavby
a umožnit na úrovni tohoto zvýhodnění
prodej domků do vlastnictví členů
JZD;
c/ zvlášť výrazně podpořit
mladé družstevní rodiny, které se rozhodnou
postavit si na vesnici rodinný domek v rámci svépomocné
bytové výstavby;
d/ vzhledem k tomu, že zavádění velkovýroby
se neobejde bez vysokých nároků na podniky
služeb, zabezpečit, aby pracovníci i těchto
organizací byli zařazeni do tohoto zvýhodnění;
e/ zvážit možnost přednosti podnikové
bytové výstavby v zemědělství
ve vztahu k vnitropodnikové dělbě práce
s aplikací podmínek bodu b/ v souvislosti s vlivem
této skutečnosti na stabilizaci mladé generace
a vytvořit tím záruky všestranné
perspektivy.
Suchá statistika napovídá, že do roku
1990 je zapotřebí postavit na naší vesnici
pro zemědělskou potřebu 215 tisíc
bytových jednotek a že je zapotřebí
nejméně stejný počet ekonomicky vhodným
způsobem modernizovat. Realizovat tyto úkoly znamená
vybavit národní výbory značnou pravomocí,
ať již jde o vykupování stavebních
pozemků v intravilán obce, poskytování
přímé pomoci stavbám na zbořeništích,
při rekonstrukcích, modernizacích rodinných
domků.
V čase, který je vymezen pro diskusi, nelze zdaleka
postihnout problematiku bytové výstavby na vesnici.
Lze však konstatovat, že úspěchy bytové
výstavby, kterou zaznamenáváme, zdaleka neobsáhly
daný prostor, ale zejména potřeby naší
vesnice, a hovoříme-li naprosto konkrétně
o perspektivním vývoji našeho socialistického
družstevního moderního zemědělství,
nelze přehlédnout úzkou spojitost s bytovou
výstavbou jako limitujícím faktorem vědeckotechnického
rozvoje, který je podmíněn potřebou
mladých, kvalifikovaných lidí s úspěšným
vztahem k zemědělské velkovýrobě.
Předsedající místopředseda
SN V. Vedra: Děkuji poslanci Zahradníkovi.
Slovo má poslanec Kučera. Připraví
se poslankyně Božena Kocínová.